Název ulice/náměstí

Význam a vývoj názvu ulice

Odkaz na kapitolu s podrobným popisem ulice a okolní zástavby

Alešova

Podle malíře Mikoláše Alše (1852-1913). Bezejmennou komunikaci pojmenovalo MZ 12. 7. 1927, na návrh MR a okrašlovací komise, Srbova ulice,[1] dle novináře Ad. Srba. Dne 3. 9. 1940 ji MZ přejmenovalo na ulici U Černého kříže,[2] na návrh MR ze 4. 7. 1940.[3] Název Srbova pak přenesen na dnešní Jeřabinovou ul. Dne 25. 7. 1946 získala Alešova ulice současné jméno rozhodnutím MNV.[4]

·         kapitola Plzeňské předm. (rozšiřování předměstí v 19. stol.)

Antonína Uxy

též Uxova

Podle dělnického aktivisty A. Uxy (1847-93). Dne 12. 7. 1927 ji MZ pojmenovalo Švecova ulice,[5] na návrh MR a okrašlovací komise,[6] dle Jos. Jiřího Švece (1883-1918), hrdiny čs. legií. Dne 11. 12. 1939 uložil OÚ městu odstranit „nevhodné“ názvy.[7] Dne 4. 7. 1940 ji proto MR a 3. 9. 1940 i MZ přezvalo na Družstevní ulici.[8] Dne 1. 6. 1945 rada MNV obnovila předválečné názvy, včetně Švecovy ulice. Potvrdil to MNV 25. 7. 1946.[9] V červenci 1951 rozhodnutím pléna MěstNV z 26. 6. 1951 změna na ulici Antonína Uxy (Uxova ulice).[10] Na podzim 1991 navrhl neúspěšně rokycanský KAN přezvat na ul. Na Rašínově.[11]

·         kapitola Rašínov

Arbesova

Podle spisovatele Jakuba Arbesa (1840-1914). Dne 7. 9. 1953 rada MNV pojmenovala komunikaci na pravém břehu Rakováčku ulice U Jatek a komunikaci na levém břehu Arbesova ulice.[12] Dne 12. 9. 1972 plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, obě ulice spojilo pod názvem Arbesova ulice, s termínem provedení do 30. 4. 1973.[13] Po r. 1990 název rozšířen i na dálniční přivaděč.

·         kapitola Plzeňské předm. (nová část u Plzeňské ul.)

Armádní

Podle původního využití nových kasáren. Armádní ulici pojmenovalo MZ 12. 4. 2005, kdy v rámci transformace kasáren na obytně-komerční zónu získaly původní servisní komunikace jména.[14]

·         kapitola Jižní předm. (býv. nové kasárny)

Baarova

Podle spisovatele Jindřicha Šimona Baara (1869-1925). Baarova ulice získala jméno rozhodnutím rady MNV 7. 9. 1953.[15]

·         kapitola Plzeňské předm. (nová část u Plzeňské ul.)

Barákova

Podle novináře Josefa Baráka (1833-1883). Nově vzniklou komunikaci pojmenovalo MZ Barákova ulice dne 12. 7. 1927,[16] na návrh MR a okrašlovací komise.[17] V r. 1963 MěstNV řešil, zda se nejmenuje po odvolaném ministru vnitra Rud. Barákovi.[18]

·         kapitola Jižní předm. (Hořicov)

Bezručova

Podle básníka Petra Bezruče (1867-1958). Vznikla koncem 19. stol. jako okresní Kamenoújezdská silnice. Dne 12. 7. 1927 ji MZ nazvalo Bezručova ulice,[19] na návrh MR a okrašlovací komise.[20]

·         kapitola Jižní předm. (Kovohutě a okolí)

Boženy Němcové

Podle spisovatelky Bož. Němcové (1820-62). Dne 3. 9. 1940 MZ pojmenovalo komunikaci Svatováclavská ulice, dle sochy sv. Václava. V červenci 1951 přejmenována na ulici Boženy Němcové,[21] na návrh rady MNV z 15. 5. a 15. 6. 1951.[22] V úseku mezi dnešními ul. Jeřabinová a Šťáhlavská nesla r. 1940 jméno Šťáhlavská silnice. Usnesením MNV z 25. 7. 1946 tento nejzápadnější úsek pojmenován Šťáhlavská ulice.[23] Separátní označení západního úseku až do 80. let 20. stol. Až pak celá komunikace, od křižovatky se Zeyerovou k Rakováčku scelena pod názvem ul. B. Němcové.

·         kapitola Jižní předm. (Hořicov)

·         kapitola Jižní předm. (sídl. U Václava)

·         kapitola Jižní předm. (sídl. Jižní předm.)

·         kapitola Jižní předm. (prostor před novými kasárnami)

·         kapitola Jižní předm. (býv. nové kasárny)

·         kapitola Rašínov

Čapkova

Podle spisovatele Karla Čapka (1890-1938). Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Alte-Bräuhausgasse (ulice Ke Starému pivovaru či Staropivovarská).[24] Název zahrnoval i jižní úsek dnešní Rokycanovy ul. až k lávce. Dnešní Čapkova ul. tehdy měla zástavbu jen v západ. úseku, u křižovatky s Lázeňskou ul. Na mapě z r. 1877 a z r. 1907 bez jména. R. 1911 doloženo označení Na Sádkách,[25] dle sádek na náhonu.[26] Název ulice Na Sádkách oficiálně přijalo MZ 14. 7. 1922,[27] na návrh MR a okrašlovací komise.[28] Dne 25. 7. 1946 ji MNV přejmenoval na Čapkovu ulici.[29]

·         kapitola Pražské předm. (zástavba před býv. Pražskou branou)

Čechova

Podle spisovatele Svatopluka Čecha (1841-1908). Počátkem 20. stol. vznikl západ. úsek mezi Jeřabinovou a Švermovou. Dne 29. 12.1919 ji MZ nazvalo Čechova ulice.[30] Ve 30. letech vznikl východ. úsek, mezi ul. V. Nového a Pod Ohradou. Oba dlouho nepropojené a r. 1972 měly jiná jmena. Dne 3. 9. 1940 MZ nazvalo východ. úsek Zamrzlova ulice,[31] dle hudebníka Rud. Zamrzly (1869-1930). MNV ji 25. 7. 1946 při rekodifikaci přejmenoval na Riegrovu ulici (jméno Zamrzlova dáno dnešní Knihově ul.).[32] V červenci 1951, na návrh rady MNV z 15. 5. a 15. 6. 1951,[33] přezván východ. úsek na ulici Úderníků,[34] podle kampaně za vyšší pracovní výkony. Dne 12. 9. 1972 plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, začlenilo Čechovu do ul. Úderníků. Do té zároveň zapojena i Štefánikova ul., takže ul. Úderníků spojila 3 ulice. Termín k provedení do 30. 4. 1973.[35] Dne 22. 5. 1990 rozdělilo plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV z 8. 5. 1990, ul. Úderníků na dvě. Úsek na západ od Jeřabinové měl získat zpět jméno Štefánikova, úsek od Jeřabinové na východ Čechova, s účinností od 1. 7. 1990.[36] Změna asi neprovedena. Ještě v listopadu 1991 navrhl neúspěšně rokycanský KAN přezvat ul. Úderníků v úseku od V. Nového k Jeřabinové, na ul. J. Palacha.[37] Až od 1. 1. 1992 zaveden název Čechova ulice, rozhodnutím MZ z 13. 11. 1991, po žádosti občanů.[38]

·         kapitola Jižní předm. (Hořicov)

·         kapitola Jižní předm. (sídl. U Václava)

·         kapitola Jižní předm. (sídl. Jižní předm.)

·         kapitola Jižní předm. (býv. Hammerova pila)

·         kapitola Jižní předm. (býv.obecní cihelna a vagónová kolonie)

·         kapitola Jižní předm. (školský areál)

·         kapitola Rašínov

Čelakovského

Podle básníka Fr. Lad. Čelakovského (1799-1852). Čelakovského ulici pojmenovalo MZ 12. 7. 1927, na návrh MR a okrašlovací komise. Šlo jen o úsek jižně od křižovatky s ul. Práchovna. Severní úsek k dráze nazván ulice Karoliny Světlé.[39] Jméno ul. K. Světlé ale asi nepoužíváno a celá ulice se jmenovala Čelakovského.

·         kapitola Práchovna

Čilina

Podle vrchu Čilina. Nejde o ulici ale lokalitu u lesa, kde od 2. poloviny 20. stol. vznikla chatová osada.

·         kapitola Za Rakováčkem (Pod Čilinou)

Dělostřelců

Podle zaměření bývalé posádky v kasárnách. Dne 12. 4. 2005 ji pojmenovalo MZ ulice Dělostřelců, když při transformaci kasáren na obytně-komerční zónu získaly servisní komunikace svá jména.[40]

·         kapitola býv. nové kasárny

Dlouhá

Obecný název, bez jasné vazby na lokalitu. Ukazuje na délku ulice. Dne 27. 2. 1979 ji plénum MěstNV pojmenovalo Dlouhá ulice. Nesouhlasil Jiří Fryč, žádal důstojnější název po významné osobnosti.[41]

·         kapitola Páclovna

Do Vrchu

Podle stoupajícího terénu ulice. Název ulice Do Vrchu přijat 10. 7. 2001, kdy schválilo MZ vyhlášku, kterou se názvů dostalo i veřejným komunikacím v části města Borek.[42]

·         kapitola Borek

Dolní příkopy

Podle polohy na býv. hradebních příkopech. Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. se cesta od nám. U Saské brány k brance u čp.91/I nazývá Schanzgasse (ulice Na Šancích).[43] Na mapě z r. 1877 Mlynářská ulice. Zbylý úsek býv. příkopů k východu (od čp.91/I k býv. Pražské bráně) na indikační skice Mühlbachgasse (ulice U Mlýnského náhonu). V r. 1877 úsek od čp.91/I ke Spilce označen Příkopy, od Spilky k býv. Pražské bráně Hořejní příkopy (Horní příkopy). Dne 29. 12. 1919 při rekodifikaci ulic MZ nazvalo cestu „od pana Tauše k Plzeňské bráně“ Příkopy.[44] Dne 14. 7. 1922 MZ, na návrh MR a okrašlovací komise, ponechalo název Mlynářská ulice jako připomínku historie.[45] MNV ji dne 25. 7. 1946 přezval na ulici Dolní příkopy. Jméno se mělo týkat celého úseku od nám. U Saské brány až k býv. Pražské bráně.[46] V tomto rozsahu se neujalo a zůstalo omezeno na úsek od nám. U Saské brány k čp.91/I.

·         kapitola Plzeňské předm. (historické sídelní jádro)

·         kapitola oblast pod kostelem

Družstevní

Podle kultu družstevnictví v stalinistickém období. Dne 3. 9. 1940 ji MZ nazvalo ulice dr. Kocha,[47] dle lékaře Roberta Kocha. Dne 25. 7. 1946 ji MNV přezval Purkyňova ulice,[48] dle biologa Jana Evang. Purkyně. Od července 1951 Družstevní ulice,[49] na návrh rady MNV z 15. 5. a 15. 6. 1951.[50]

·         kapitola Hořicov

·         kapitola sídl. U Václava

·         kapitola býv. Favorit

Dukelská

Podle bitvy čs. jednotek u Dukly za 2. světové války. Dne 12. 7. 1927 ji MZ pojmenovalo Marklova ulice, dle ředitele Okr. péče o děti Jos. Markla.[51] Během 30. let vyrostl i východ. úsek, od podjezdu u sokolovny ke křižovatce s ul. V. Nového. Dne 25. 4. 1935 rozhodlo MZ, dle porady ze 4. 1. 1935, že východ. úsek nebude začleněn do dnešní ul. V. Nového a že Marklova nezahrne úsek od podjezdu u sokolovny k sokolovně.[52] Dne 31. 3. 1949 plénum MNV přezvalo Marklovu na Fučíkovu ulici, dle komunistického novináře Julia Fučíka, popraveného za okupace.[53] Už v červenci 1951 přejmenována na Dukelskou ulici.[54] Fučíkovým jménem totiž pojmenováno Malé nám. v centru města.

·         kapitola Jižní předm. (býv. Hammerova pila)

·         kapitola Jižní předm. (býv. Favorit)

·         kapitola Rašínov

Dvořákova

Podle skladatele Antonína Dvořáka (1841-1904). Dvořákova ulice získala jméno rozhodnutím MZ 12. 7. 1927, na návrh MR a okrašlovací komise.[55]

·         kapitola oblast západně od sídl. Hrudkovanka

Erbenova

Podle básníka Karla Jaromíra Erbena (1811-70). Vznikla koncem 30. let. Až 12. 9. 1972 ji plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, nazvalo Erbenova ulice, s termínem provedení do 30. 4. 1973.[56]

·         kapitola Jižní předm. (Hořicov)

Františka Černého

Podle F. Černého (1894-1943) člena KSČ, popraveného odbojáře.[57] Navazuje na starší ul., cca 70 metrů jižně odtud. Ta na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. nazvána Petersgasse (Petrská ulice),[58] na mapě z r. 1877 sv. Peterská ulice. Vedla od plácku za Rokycanovým domem čp.26/II okolo čp.117/II na plácek pod hradbami u kostela. Dne 14. 7. 1922 MZ ponechalo název Svatopetrská ulice jako připomínku historie.[59] V červenci 1951 přezvána na ulici Františka Černého,[60] na návrh rady MNV z 15. 5. a 15. 6. 1951.[61] Kvůli plácku pod hradbami u kostela uváděna i ve variantě náměstí Františka Černého. Zástavba zbořena v 80. letech. V únoru 1988 MěstNV, s účinností od 15. 12. 1987, nazval komunikaci na novém sídlišti ulice Františka Černého.[62]

·         kapitola Pražské předm. (pod kostelem)

Františka Kotyzy

též Kotyzova

Podle Frant. Kotyzy (1890-1944), člena KSČ a odbojáře (bydlel zde v čp.477/II).[63] Dne 15. 7. 1922 ji MZ nazvalo ulice Na Husinci,[64] na návrh MR a okrašlovací komise.[65] V r. 1951 přezvána na ulici Františka Kotyzy (Kotyzova ulice),[66] na návrh rady MNV z 15. 5. a 15. 6. 1951.[67]

·         kapitola čtvrť Na Husinci

Fügnerovo náměstí

Podle Jindřicha Fügnera (1822-65), spoluzakladatele Sokola. Součást souboru ulic na Rašínově, souvisejících se sokolským hnutím. Dne 12. 7. 1927 MZ pojmenovalo prostranství Fügnerovo náměstí,[68] na návrh MR a okrašlovací komise.[69] OÚ nařídil městu 26. 11. 1941 odstranit připomínky Sokola. Dne 11. 12. 1941 je proto MR a 24. 2. 1942 i MZ přejmenovalo na Hálkovo náměstí,[70] podle básníka Vítězslava Hálka (1835-74). Po válce obnoveno jméno Fügnerovo náměstí.

·         kapitola Rašínov

Gottliebova

Podle Václ. Gottlieba (1883-1944),[71] člena KSČ, popraveného za okupace.[72] Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Sachsengasse (Saská ulice), dle Saské brány.[73] Stejně tak na mapě z r. 1877 i r. 1892.[74] Dne 29. 12. 1919 MZ při revizi názvů sloučilo Saskou do Havlíčkovy ulice.[75] Dne 9. 12. 1930 ji obecní správní komise zas osamostatnila a nazvala Anichoberova ulice, na návrh MR z 26. 11. 1930,[76] dle býv. starosty Jana Anichobera, který tu žil v čp.43/I.[77] V červenci 1951 přezvána na Gottliebovu ulici,[78] na návrh rady MNV z 15. 5. a 15. 6. 1951.[79] Dne 12. 9. 1972 plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, do Gottliebovy začlenilo i Havlíčkovu, s termínem provedení do 30. 4. 1973.[80] Nebylo ale realizováno. V listopadu 1991 neúspěšně navrhl rokycanský KAN vrátit název Saská ul.[81]

·         kapitola Gottliebova ulice

Havlíčkova

Podle spisovatele a novináře Karla Havlíčka Borovského (1821-56). Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Steingasse (Kamenná ulice).[82] Jméno Havlíčkova ulice na mapě z r. 1877 a k r. 1892.[83] Dne 29. 12. 1919 MZ pod Havlíčkovu začlenilo i dnešní Gottliebovu.[84] Už 9. 12. 1930 ale Gottliebova zas oddělena (pod názvem Anichoberova). Dne 12. 9. 1972 rozhodlo plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, Havlíčkovu začlenit do Gottliebovy ulice, s termínem provedení do 30. 4. 1973.[85] Změna se ale neujala a název Havlíčkova ulice přetrval.

·         kapitola Havlíčkova ulice

Hluboká

Obecný název, bez jasné vazby na lokalitu. Název Hluboká ulice přijat dne 10. 7. 2001, kdy schválilo MZ vyhlášku, kterou se uličních názvů dostalo i veřejným komunikacím v části města Borek.[86]

·         kapitola Borek

Horákova

Podle učitele Bohusl. Horáka (1877-1942), zabitého za okupace.  Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Untere Bräuhausgasse (Dolní Pivovarská ulice).[87] Na mapě z r. 1877 Mariánská ulice (dle zdejší sochy P. Marie). Stejný stav i na mapě z r. 1907. Dne 29. 12 1919 ji MZ spojilo s dnešní ul. Na Pátku a pojmenovalo Čejkova ulice, dle Jos. Čejky (1812-62), vlasteneckého lékaře.[88] Dne 25. 7. 1946 ji MNV vydělil z Čejkovy ul. a pojmenoval Horákova ulice.[89]

·         kapitola oblast Na Železné

·         kapitola oblast východně od sídl. Na Železné

Horymírova

Podle vladyky Horymíra. Součást souboru ulic Za Rakováčkem, souvisejících s postavami z českých raných dějin. Jméno získala Horymírova ulice 3. 9. 1940 rozhodnutím MZ.[90]

·         kapitola Za Rakováčem

Hradební

Podle trasy u býv. hradeb. Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Basteigasse (Baštová ulice).[91] Jméno Hradební ulice už na mapě z r. 1877 a rovněž k r. 1892.[92]

·         kapitola Hradební ulice

Hybešova

Podle dělnického aktivisty Jos. Hybeše (1850-1921). Dne 12. 7. 1927 ji MZ pojmenovalo Hybešova ulice, i když MR navrhovala název ul. E. Krásnohorské.[93] Dne 12. 9. 1972 začlenilo plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, do Hybešovy i Klicperovu ul., s termínem provedení do 30. 4. 1973.[94] Nakonec ale zůstala Klicperova zachována a Hybešova si ponechala svůj rozsah.

·         kapitola Práchovna

Javorová

Podle javorů, které tu rostly. Vznikla v 70. letech při výstavbě sídliště. Dne 27. 2. 1979 ji plénum MěstNV pojmenovalo ulice U Svazarmu (dle areálu organizace Svazarm).[95] V listopadu 1991 navrhl rokycanský KAN přezvat na Javorovou.[96] Návrh přijat a 25. 6. 1992 MZ schválilo název Javorová ulice.[97]

·         kapitola sídl. Jižní předm.

Ječná

Název s  částečnou vazbou na lokalitu (býv. pole a louky). Součást souboru ulic na Za Rakováčkem, souvisejících se zemědělstvím. Dne 29. 5. 2018 MR a 25. 6. 2018 i MZ schválilo název Ječná ulice.[98]

·         kapitola Za Rakováčem

Jeřabinová

Podle zdejší aleje jeřabin. Procházela tudy historická Šťáhlavská silnice. Dne 30. 3. 1916 ji MZ v zastavěné části nazvalo třída Arcivévody Bedřicha,[99] po veliteli rakousko-uherské armády, který s tím 7. 6. 1916 vyslovil souhlas.[100] Dne 28. 10. 1918 spontánně přezvána na Masarykovu třídu.[101] Dne 29. 12. 1919 ji MZ při rekodifikaci pojmenovalo Denisova třída,[102] dle bohemisty Ernesta Denise (1849-1921). Dne 25. 4. 1935 ji MZ, na základě porady ze 4. 1. 1935, prodloužilo k novým kasárnám, ale vydělilo z ní úsek u dnešního nám. 5. května.[103] Dne 11. 12. 1939 OÚ uložil městu odstranit „nevhodné“ názvy. Dne 3. 9. 1940 ji proto MZ přezvalo na Srbovu třídu,[104] dle novináře Ad. Srba. Po osvobození obnoveno jméno Denisova ulice. Potvrdil to MNV 25. 7. 1946 při rekodifikaci.[105] Už 25. 2. 1949 ji ale plénum MNV přezvalo na Leninovu ulici, dle ruského komunistického vládce.[106] Dne 17. 1. 1991 ji MZ přejmenovalo na Jeřabinovou ulici,[107] s účinností od 1. 2. 1991.[108]

·         kapitola Rašínov

·         kapitola činžovní domy u Jeřabinové ul.

Jiráskova

Podle spisovatele Al. Jiráska (1851-1930). Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol.[109] i na mapě z r. 1877 bez názvu, jen pěšina u hradeb. K r. 1892 Okružní silnice,[110] na mapě z r. 1907 Okružní třída. Dne 28. 10. 1918 spontánně nazvána Jiráskova ulice. 29. 12. 1919 rekodifikována jako Jiráskova třída.[111] Po 2. světové válce převládá verze Jiráskova ulice. Východ. úsek Jiráskovy (od dnešní sportovní haly u sokolovny k Růžičkově ul.) měl do r. 1972 samost. názvy. Na indikační skice stabilního katastru Ziegelhütte-Gasse (ulice K Cihelně).[112] Na mapě z r. 1877 Nádražní ulice. Dne 29. 12. 1919 to potvrdilo MZ.[113] Dne 25. 4. 1935 MZ zkrátilo Nádražní o úsek ke kolejišti (po zrušení přejezdu).[114] R. 1941 Nádražní přezvána na ulici Dr. Panýrka, dle Duchoslava Panýrka (1867-1940), místního učitele a lékaře.[115] V červenci 1951 změna na Kozlerovu ulici,[116] na návrh rady MNV z 15. 5. a 15. 6. 1951,[117] podle Al. Kozlera (1877-1944) člena KSČ a 2. odboje.[118] Dne 12. 9. 1972 plénum MěstNV připojilo Kozlerovu k Jiráskově ulici, s termínem provedení do 30. 4. 1973 (název Kozlerova získala ul. na sídl. Hrudkovanka).[119] Dočasně měl své jméno i západ. úsek Jiráskovy (od nám. 5. května ke křižovatce u střelnice). Rada MěstNV ho 7. 9. 1953 nazvala Horní příkopy.[120] R. 1972 Horní příkopy (stejně jako Kozlerova) začleněny do Jiráskovy ulice, jež nabyla současný rozsah.[121] V listopadu 1991 navrhl neúspěšně místní KAN přejmenovat Jiráskovu od nám. 5. května ke křižovatce u střelnice na ul. purkmistra Heyrovského.[122]

·         kapitola okružní třída

·         kapitola železniční architektura

Josefa Knihy

též Knihova

Podle Jos. Knihy (1874-1933), člena KSČ a propagátora SSSR.[123] Na indikační skice mapy stabilního katastru z poloviny 19. stol. Scheuergasse (Stodolní ulice).[124] Stejně tak na mapě z r. 1877 a v plánu z r. 1892.[125] Dne 29. 12. 1919 navrženo přezvat na Sedláčkovu,[126] dle historika Aug. Sedláčka. Změna ale odložena a 14. 7. 1922 MZ ponechalo jméno Stodolní jako připomínku historie.[127] Dne 12. 7. 1927 MZ změnilo názor a na návrh MR a okrašlovací komise přezvalo Stodolní na Sedláčkovu ulici.[128] MNV ji 25. 7. 1946 přezval Zamrzlova ulice, dle hudebníka Rud. Zamrzly, rodáka ze zdejšího čp.167/I (dosud jméno Zamrzlova nesl východ. úsek dnešní Čechovy).[129] R. 1951 změna na Knihovu ulici, na návrh rady MNV z 15. 5. a 15. 6. 1951.[130] V listopadu 1991 ji navrhl rokycanský KAN neúspěšně přejmenovat na ul. Americké armády.[131] Jméno komunistického agitátora, jenž v Rokycanech strávil jen pár let, zůstalo zachováno.

·         kapitola Knihova ulice

Josefa Růžičky

též Růžičkova

Podle předválečného člena KSČ J. Růžičky. Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. bez označení.[132] Na mapě z r. 1877 Nová ulice, stejně tak v plánu z r. 1892, kde uváděna i jako Žampírská ulice. Dne 29. 12 1919 ji MZ přejmenovalo na Železářskou ulici,[133] dle zdejších železáren. Jméno se týkalo úseku od centra k hostinci U Koruny čp.144/II.  Dne 25. 4. 1935 ji MZ prodloužilo až k železničnímu viaduktu.[134] V červenci 1951 ji MNV, na návrh rady MNV z 15. 5. a 15. 6. 1951,[135]  přejmenoval na ulici Josefa Růžičky (Růžičkova ulice).[136]

·         kapitola Pražské předm. (zástavba před býv. Pražskou branou)

Josefa Tomáška

též Tomáškova

Podle Jos. Tomáška (1885-1943),[137] člena KSČ, zabitého za okupace.[138] Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Wosseker Gasse (Osecká ulice).[139] Na mapě z r. 1877 Puchmajerova ulice (též Puchmírova ulice), dle obrozence Ant. Jaroslava Puchmajera (1769-1820) z Radnic. V červenci 1951 na návrh rady MNV z 15. 5. a 15. 6.,[140] přejmenována na ulici Josefa Tomáška (Tomáškova ulice).[141] Až do r. 1953 všechny tyto názvy zahrnovaly i východ. úsek dnešní Soukenické ul. k hostinci Železná. Dne 7. 9. 1953 rada MNV tento úsek oddělila od Tomáškovy ul. a nazvala ho ul. Na Pátku.[142] Název ale nebyl příliš používán, a když ul. Na Pátku dne 12. 9. 1972  plénum MěstNV začlenilo do Soukenické ul., v zápisu se uvádí, že jde o úsek Tomáškovy ul.[143] Teprve tehdy definitivně v názvosloví odpojen tento úsek od Tomáškovy ul. Naopak dnešní úsek Tomáškovy ul. na nábř. Boreckého potoka dlouho nebyl její součástí. Domy tu vznikly ve 30. letech. 3. 9. 1940 MZ, na návrh MR ze 4. 7. 1940, pojmenovalo nábřežní úsek ulice U Koupaliště.[144] R. 1946 ho MNV přejmenoval na Raisovu ulici.[145] Dne 12. 9. 1972 plénum MěstNV Raisovu ul. začlenilo do Tomáškovy ulice, s termínem provedení do 30. 4. 1973.[146] Pojmenování Raisova přeneseno na sídliště Hrudkovanka. Až od r. 1972 tak Tomáškova nabyla nynější rozsah.

·         kapitola Pražské předm. (oblast západně od sídl. Hrudkovanka)

K Borku

Podle směru ke vsi Borek. Dne 25. 4. 1935 MZ pojmenovalo cestu z Pražské silnice k lávce přes potok Borecká ulice.[147] Zahrnovala ale i úsek od Pražské ul. k potoku (dnes součást Luční). R. 1946 označována jako Borecká cesta,[148] r. 1951 jako Borecká ulice.[149] Až 27. 2. 1979 plénum MěstNV zavedlo dnešní jméno ulice K Borku.[150]

·         kapitola Pražské předm. (zástavba u Boreckého potoka)

·         kapitola čtvrť Na Husinci

K Huti

Podle býv. boreckého hamru, okolo kterého vede. Název ulice K Huti přijat 10. 7. 2001, kdy schválilo MZ vyhlášku, kterou se názvů dostalo i veřejným komunikacím v části města Borek.[151]

·         kapitola Borek

K Lesu

Podle směru k lesu na Čilině. Dne 26. 4. 1988 plénum MěstNV pojmenovalo ulici v lokalitě, ohraničené ul. Vysoký průhon a Mokroušská, ulice V Zátiší, s účinností od 1. 4. 1988.[152] Název ale nevešel v užívání. Jméno získala ulice K Lesu až rozhodnutím MZ 30. 6. 1994.

·         kapitola Za Rakováčem

K Lopatárně

Podle areálu lopatárny čp.32/IV, ke kterému vede. Název ulice K Lopatárně přijat 10. 7. 2001, kdy schválilo MZ vyhlášku, kterou se názvů dostalo i veřejným komunikacím v části města Borek.[153]

·         kapitola Borek

K Němčičkám

Podle směru k osadě Němčičky. Dne 29. 5. 2018 ji MR a 25. 6. 2018 i MZ nazvalo ulice K Němčičkám.[154]

·         kapitola Za Rakováčem

K Potoku

Podle směru ke břehu Boreckého potoka. Dne 27. 2. 1979 odsouhlasilo plénum MěstNV pojmenování dosud bezejmenné komunikace ulice K Potoku.[155]

·         kapitola Páclovna

K Řece

Podle směru ke břehu Padrťského potoka. Dne 22. 9. 1981 plénum MěstNV pojmenovalo nově vzniklou komunikaci ulice K Řece dle návrhu rady MěstNV z 8. 9. 1981.[156]

·         kapitola Na Železné

·         kapitola oblast východně od sídl. Na Železné

K Trati

Podle směru k železnici. Dne 27. 2. 1979 ji plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV z 16. 1. 1979, pojmenovalo ulice K Trati.[157] V ulici byly dle stavu r. 2018 cedule s chybným názvem „U Trati“.

·         kapitola Za Rakováčem

K Trhovce

Podle staršího místního názvu nedaleké historické cesty Trhovka. Dne 25. 4. 1935 pojmenovalo MZ novou komunikaci, dle závěrů porady ze 4. 1. 1935, ulice K Trhovce.[158]

·         kapitola Za Rakováčem

Kalvárie

Podle vrchu Kalvárie. Nejde o ulici ale lokalitu u býv. tlukárny čp.159/II u Boreckého potoka, k níž vede cesta.

·         kapitola zástavba u Boreckého potoka

Karlíkova

Podle průmyslníka Hanuše Karlíka (1850-1927), rodáka z Rokycan. Karlíkova ulice získala název rozhodnutím MZ z 12. 7. 1927, na návrh MR a okrašlovací komise.[159]

·         kapitola Rašínov

Ke Kapličce

Podle kaple sv. Václava, okolo níž vede. Název ulice Ke Kapličce přijat 10. 7. 2001, kdy schválilo MZ vyhlášku, kterou se názvů dostalo i veřejným komunikacím v části města Borek.[160]

·         kapitola Borek

Ke Kocouráku

Podle rybníka Kocourák, k jehož břehu vede. Název ulice Ke Kocouráku přijat 10. 7. 2001, kdy schválilo MZ vyhlášku, kterou se názvů dostalo i veřejným komunikacím v části města Borek.[161]

·         kapitola Borek

Ke Koupališti

Podle směru k areálu koupaliště. Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Drneische-Gasse (Drnová ulice?).[162] Na mapě z r. 1877 i mapě z r. 1907 bez jména. Šlo o slepou cestu k mlýnu čp.14/III. Až počátkem 20. stol. spojena lávkou se Strání. MZ ji 29. 12. 1919 pojmenovalo ulice K Husovým sadům.[163] Dne 25. 7. 1946 ji MNV přejmenoval na ulici Ke Koupališti.[164]

·         kapitola Plzeňské předm. (historické sídelní jádro)

Ke Střelnici

Podle areálu vojenské, pak policejní střelnice, u kterého vede. Název ulice Ke Střelnici přijat 10. 7. 2001, kdy schválilo MZ vyhlášku, kterou pojmenovány komunikace v části města Borek.[165]

·         kapitola Borek

Klabavská stráň

Podle směru do vsi Klabava a svahu nad cestou. V minulosti se komunikace označovala Klabavská cesta.[166] Oficiální název ulice Klabavská stráň je novější, asi ze 70. či 80. let 20. stol.

Klicperova

Podle spisovatele a dramatika Václ. Klimenta Klicpery (1792-1859). Dne 25. 4. 1935 ji MZ pojmenovalo Klicperova ulice. Šlo jen o úsek od Čelakovského k nábřeží potoka. Úsek podél nábřeží ke křižovatce s ul. Práchovna označen ulice U Lisovny.[167] Název ul. U Lisovny ale nebyl užíván.  Dne 12. 9. 1972 plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, zrušilo Klicperovu a sloučilo ji s Hybešovou, s termínem do 30. 4. 1973.[168] Nebylo ale asi realizováno a název Klicperova ulice zachován.

·         kapitola Práchovna

Klidná

Obecný název, bez jasné vazby na lokalitu. Dne 27. 2. 1979 plénum MěstNV pojmenovalo komunikaci Klidná ulice. Jiří Fryč to kritizoval jako příliš obecné a vyzval k pojmenování po nějaké osobnosti.[169] Název pak asi nevešel v užívání, protože Klidnou ulice pojmenovalo MZ 30. 6. 1994.

·         kapitola Za Rakováčem

Klostermannova

Podle spisovatele Karla Klostermanna (1848-1923). Dosud bezejmenná komunikace získala název Klostermannova ulice rozhodnutím MZ 12. 7. 1927, na návrh MR a okrašlovací komise.[170]

·         kapitola Plzeňské předm. (rozšiřování předměstí v 19. stol.)

·         kapitola průmysl. podniky u Plzeňské ul.

Kollárova

Podle básníka a jazykovědce Jana Kollára (1793-1852). MZ rozhodlo 12. 7. 1927 pojmenovat novou komunikaci Kollárova ulice, dle návrhu MR a okrašlovací komise.[171]

·         kapitola Plzeňské předm. (nová část u Plzeňské ul.)

Komenského

Podle pedagoga Jana Amose Komenského (1592-1670). Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. tvořila s dnešní Smetanovou ul. jednu komunikaci Alte Postgasse (Stará poštovská ulice).[172] Na mapě města z r. 1877 už samostatně jako Zahradní ulice, stejně v r. 1892.[173] Dne 18. 12. 1919 ji MZ přezvalo na Komenského ulici.[174] Nový sever. úsek, od plácku s kašnou k ZŠ TGM, vzniklý za 1. republiky, nazvalo MZ 25. 4. 1935 Školní ulice.[175] Od r. 1946 název Komenského ulice vztažen i na sever. úsek.[176]

·         kapitola Komenského ulice

·         plácek za ZŠ ul. Míru

Korejská

Podle solidarity s korejskými komunisty během tamní války. MZ pojmenovalo novou komunikaci 12. 7. 1927 Heyrovského ulice, dle purkmistra Ferd. Heyrovského (1769-1839), na návrh MR a okrašlovací komise.[177] V červenci 1951 přezvána na Korejskou ulici. Plénum MNV to rozhodlo 26. 6. 1951.[178]

·         kapitola Rašínov

Kotelská

Podle vrchu Kotel, ke kterému směřuje. Ulicí probíhala dávno před vznikem městské zástavby historická Kotelská cesta. Dne 7. 9. 1953 navrhla rada MNV pojmenovat komunikaci Kotelská ulice.[179] Od té doby se název neměnil.

·         kapitola sídl. Jižní předm.

·         kapitola prostor před novými kasárnami

·         kapitola býv. nové kasárny

·         kapitola prům. zóna pod Kotlem a obchvat

Kozinova

Podle chodského rebela Jana Sladkého Koziny (1652-1695). Nově vzniklá Kozinova ulice pojmenována rozhodnutím MZ 12. 7. 1927, na návrh MR a obecní okrašlovací komise.[180]

·         kapitola Jižní předm. (Hořicov)

Kozlerova

Podle Aloise Kozlera (1877-1944), komunisty, zabitého za okupace.[181] MZ ji 12. 9. 1972, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, nazvalo Kozlerova ulice, s termínem provedení do 30. 4. 1973.[182] Název sem přenesen z východ. úseku dnešní Jiráskovy, který dosud označen Kozlerova.[183] Proti zrušení pův. Kozlerovy neúspěšně protestoval místní funkcionář KSČ Václ. Titl.[184]

·         kapitola sídliště Hrudkovanka

Krátká

Obecný název, bez jasné vazby na lokalitu. Poukazuje na menší délku ulice. Krátká ulice získala jméno někdy na přelomu 20. a 21. stol., kdy zde začala výstavba.

·         kapitola Páclovna

Krokova

Podle knížete Kroka. Součást souboru ulic Za Rakováčkem, souvisejících s postavami z českých raných dějin. Dne 25. 4. 1935 ji MZ, dle závěrů porady ze 4. 1. 1935, pojmenovalo Krokova ulice.[185]

·         kapitola Za Rakováčem

Květná

Obecný název, bez jasné vazby na lokalitu. V 60. letech se jí říkalo „bezejmenná“.[186] R. 1965 nazvána ulice 20. výročí osvobození.[187] V listopadu 1991 ji navrhl neúspěšně rokycanský KAN přezvat na ul. Milady Horákové.[188] Rozhodnutím MZ 19. 12. 2011 přezvána na Květnou ulici s účinností od 21. 1. 2012. Důvodem byly problémy s pův. dlouhým názvem v počítačových registrech apod.[189]

·         kapitola Jižní předm. (Hořicov)

Lázeňská

Podle býv. městských lázní. Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Poritschergasse (Poříční ulice či ulice Na Poříčí).[190] Na mapách z r. 1877 a z r. 1907 bez označení. Dne 25. 4. 1935 MZ, dle návrhu z porady ze 4. 1. 1935, nazvalo komunikaci z „Železářské ul. od Plevna k pile firmy Pikolon“ Lázeňská ulice.[191]

·         kapitola Pražské předm. (zástavba před býv. Pražskou branou)

Libušina

Podle kněžny Libuše. Součást souboru ulic Za Rakováčkem, souvisejících s postavami z českých raných dějin. Dne 25. 4. 1935 ji MZ, dle závěrů porady ze 4. 1. 1935, pojmenovalo Libušina ulice.[192]

·         kapitola Za Rakováčem

Litohlavská

Podle vsi Litohlavy, kam směřovala. Dávno před vznikem zástavby tu vedla Litohlavská silnice. Dne 29. 12. 1919 v úseku od křižovatky u střelnice k Madlonově pojmenována Macharova ulice. Úsek od Madlonovy z města označen Husovo stromořadí (název se ale neujal).[193] V červenci 1951 MNV, na návrh rady MNV z 15. 5. a 15. 6. 1951,[194] přezval Macharovu na Markupovu ulici, dle Karla Markupa (1877-1944), místního komunisty, popraveného za války.[195] Úsek od Madlonovy z města se jmenoval Litohlavská ulice. Dne 12. 9. 1972 plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, sloučilo ul. Litohlavská a Markupova pod názvem Litohlavská ul., s termínem provedení do 30. 4. 1973.  Proti rušení Markupovy se postavil Václ. Titl, místní funkcionář KSČ.[196] Rada MěstNV proto 26. 9. 1972 nově rozhodla Litohlavskou začlenit do Markupovy. Plénum MěstNV to v říjnu 1972 schválilo.[197] Nakonec ponechány obě (Markupova od křižovatky u střelnice k Madlonově, dál  z města Litohlavská). V r. 1991 navrhl neúspěšně rokycanský KAN přezvat Markupovu na ul. dr. Karla Cejpa, dle botanika z Rokycan (1900-79).[198] Dne 20. 2. 1992 MZ rozhodlo,[199] na návrh místních obyvatel,[200] Markupovu zrušit a začlenit do Litohlavské ulice.

·         kapitola Plzeňské předm. (rozšiřování předměstí v 19. stol.)

·         kapitola Plzeňské předm. (okolí Litohlavského mostu)

Luční

Podle dřívějších luk při její severní straně. Dne 25. 4. 1935 ji MZ pojmenovalo Luční ulice.[201]

·         kapitola čtvrť Na Husinci

·         kapitola sídl.Hrudkovanka

Lužická

Název nejasného původu, možná sympatie k Slovanům v Lužici, nebo neobratná narážka na lužní charakter údolí Rakováčku. Dne 7. 9. 1953 rada MNV pojmenovala komunikaci Lužická ulice.[202]

·         kapitola Za Rakováčem

Madlonova

Podle generála Madlona z třicetileté války. Na indikační skice stabilního katastru z roku se tato komunikace nazývá Post-Mühlgasse (ulice U Poštovního mlýna?).[203] Na mapě z r. 1877 už jméno Madlonova ulice.[204]

·         kapitola Plzeňské předm. (historické sídelní jádro)

·         kapitola Hirschovy železárny

·         kapitola Plzeňské předm. (rozšiřování v 19. stol.)

Máchova

Podle básníka Karla Hynka Máchy (1810-36). Dne 3. 9. 1940 ji MZ nazvalo ulice U Monopolu, dle areálu zemědělského monopolu (býv. Bedřichova huť).[205] Dne 25. 7. 1946 ji MNV přezval na Máchovu ulici.[206]

·         kapitola Jižní předm. (Hořicov)

Malé náměstí

Pro odlišení od „velkého“ náměstí. Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Oberer Stadt-Platz (Horní náměstí).[207] Na mapě z r. 1877 Svatojánské náměstí (dle sochy sv. Jana Nepomuckého). Dne 28. 10. 1918 spontánně nazváno náměstí Svobody.[208] Už 29. 12. 1919 ho ale MZ přejmenovalo na Wilsonovo náměstí,[209] po prezidentu USA.  Dne 11. 12. 1939 nařídil OÚ odstranit „nevhodné“ názvy. Dne 3. 9. 1940 ho proto MZ přejmenovalo na Malé náměstí,[210] na návrh MR ze 4. 7. 1940.[211] Dne 26. srpna 1946 ho MNV přejmenoval na náměstí Eduarda Beneše (náměstí dr. Beneše).[212] ONV účinnost změny pozastavil, dokud nedal souhlas prezident Beneš.[213] V červenci 1951 přejmenováno na náměstí Julia Fučíka (levicový novinář zabitý za okupace),[214] na návrh rady MNV z 15. 5. a 15. 6. 1951.[215] Brzy po změně režimu ho plénum MěstNV 20. 2. 1990 přezvalo na Malé náměstí,[216] na návrh rady MěstNV z téhož dne.[217] Samostatné označení měla dřív komunikace v SV rohu náměstí, u čp.105/I a čp.106/I. Na mapě z r. 1877 vedena coby část Pražské ulice. Dne 29. 12. 1919 ji MZ pojmenovalo Masarykova ulice.[218] Dne 12. 7. 1927 název jako nedůstojný prezidenta zrušen. Fr. Zrzavecký ji navrhoval připojit zpět k Pražské. Bohusl. Horák ale prosadil název Starobranská ulice.[219] Dne 12. 9. 1972 plénum MěstNV (na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972) Starobranskou začlenilo do Pražské ulice, s termínem provedení do 30. 4. 1973.[220] V současnosti je ale býv. Starobranská považována za součást Malého nám.

·         kapitola Malé náměstí

Masarykovo náměstí

Podle T. G. Masaryka (1850-1937), čs. prezidenta. Na identifikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Stadtplatz (Náměstí).[221] Na mapě z r. 1877 Mariánské náměstí (dle Mariánského sloupu). 28. 10. 1918 spontánně přezváno na Wilsonovo náměstí.[222] Dne 29. 12.1919 ho ale MZ při rekodifikaci nazvalo Masarykovo náměstí.[223] Dne 11. 12. 1939 nařídil OÚ odstranit „nevhodné“ názvy. 3. 9. 1940 proto MZ, na návrh MR ze 4. 7. 1940,[224] přijalo název Velké náměstí.[225] 1. 6. 1945 rada MNV vrátila jméno Masarykovo náměstí. V červenci 1951 přezváno na náměstí Rudé armády,[226] na návrh rady MNV z 15. 5. a 15. 6. 1951.[227] Od 9. 1. 1990 opět Masarykovo náměstí.[228] Ofic. to schválilo plénum MěstNV 20. 2. 1990,[229] na návrh rady MěstNV z téhož dne.[230]

·         kapitola Masarykovo náměstí

Matěje Šmolíka též Šmolíkova

Podle Matěje Šmolíka (1893-1945),[231] komunistického odbojáře, zabitého za války.[232] Dne 12. 7. 1927 MZ pojmenovalo komunikaci Lindova ulice, na návrh MR a okrašlovací komise.[233] dle spisovatele Jos. Lindy. V červenci 1951 přejmenována na ulici Matěje Šmolíka (Šmolíkova ulice),[234] dle návrhu rady MNV z 15. 5. a 15. 6. 1951.[235] Na podzim 1991 navrhl neúspěšně rokycanský KAN změnit na ul. Pod Bílou haldou či Pod Válcovnou.[236]

·         kapitola Práchovna

Míru

Podle kultu míru a mírových hnutí v stalinistickém období. Ulicí po staletí vedla cesta na Plzeň. Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Pilsner-Gasse (Plzeňská ulice).[237] Také na mapě z r. 1877 uváděna jako Plzeňská ul. Její východní úsek, mezi náměstím a Palackého ul., ale nesl samostatné jméno Komenského třída. Dne 29. 12. 1919 MZ odmítlo návrh pův. vedení města přejmenovat Plzeňskou na Kramářovu ul. Zároveň rozšířilo název Plzeňská ul. i na zruš. Komenského třídu a též na předměstí (tam dosud Plzeňská silnice).[238] Dne 25. 4. 1935 MZ přejmenovalo Plzeňskou ul. v úseku od náměstí k Plzeňské bráně na Kramářovu ulici, podle 1. předsedy čs. vlády, na návrh Jana Alferiho. Levice nesouhlasila, pravice návrh prosadila. Úsek vně hradeb zůstal Plzeňskou ulicí.[239] Už 11. 12. 1939 OÚ uložil městu změnit „nevhodné“ názvy.[240] Dne 4. 7. 1940 proto MR[241] a 3. 9. 1940 i MZ zrušilo Kramářovu ul. a opět ji spojilo s Plzeňskou ulicí. Frant. Lorenc neúspěšně navrhl název ul. Jos. Zápotočného (po býv. starostovi).[242] R. 1945 celá ulice, od náměstí až na okraj města, přejmenována na ulici Americké armády. Formálně to potvrdil MNV 25. 7. 1946.  Dne 13. 4. 1950 ale rada MNV navrhla a 26. 4. 1950 MZ schválilo změnu na ulici Míru.[243] Nový název asi nebyl vztažen na úsek v historickém jádru (dnešní ul. Míru), protože až dle návrhu rady MNV ze 7. 9. 1953 bylo pojmenování ul. Míru rozšířeno i na část od náměstí ke „kulturnímu domu“ (střelnice).[244] Už 25. 1. 1990 na jednání OF a ONV navrženo celou ulici přejmenovat na ul. Americké armády.[245] V únoru 1990 na jednání OF a MěstNV dohodnuto, že ul. Míru bude rozdělena a v úseku vně hradeb přejmenována na Plzeňskou.[246] Změna se ale zpozdila. V listopadu 1991 neúspěšně navrhl místní KAN úsek v centru pojmenovat ul. gen. Pattona, vně hradeb Plzeňská.[247] Až 30. 6. 1994 MZ rozdělilo ul. Míru a úsek vně hradeb přejmenovalo na Plzeňskou.[248] Platnosti to nabylo 16. 7. 1994.[249] Název ul. Míru tak byl redukován, ale zachován.

·         kapitola ul. Míru

Mládežníků

Podle stalinistického kultu mládí.  Na mapě z r. 1907 Polní ulice. Dne 29. 12. 1919 ji MZ přejmenovalo na Veverkovu ulici (dle vynálezce ruchadla).[250] V červenci 1951 zaveden název ulice Mládežníků,[251] na návrh rady MěstNV z 15. 5. a 15. 6. 1951.[252] Dne 12. 9. 1972 k ní plénum MěstNV na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, připojilo i úsek mezi Luční a Pražskou ul., který dosud patřil k ul. Na Vinici. Termín k provedení určen do 30. 4. 1973.[253] Na jaře 1995 navrhl člen MR přejmenování na ul. Jana Palacha. MÚ vyhlásil anketu mezi místními obyvateli, návrh zamítnut.[254]

·         kapitola Pražské předm. (sídliště Hrudkovanka)

·         kapitola Pražské předm. (oblast západně od sídl. Hrudkovanka)

·         kapitola Pražské předm. (čtvrť Na Husinci)

Mokroušská

Podle vsi Mokrouše, ležící ve směru ulice. Dne 7. 9. 1953 rada MNV pojmenovala novou komunikaci Mokroušská ulice.[255]

·         kapitola Za Rakováčem

Muchova

Podle malíře Alfonse Muchy (1860-1939). Muchovu ulici pojmenovalo MZ 3. 9. 1940.[256].

·         kapitola Jižní předm. (Hořicov)

Na Cvičišti

Podle bývalého využití části areálu kasáren. Dne 12. 4. 2005 ji MZ pojmenovalo ulice Na Cvičišti, když v rámci transformace kasáren na obytně-komerční zónu získaly původní servisní komunikace názvy.[257]

·         kapitola Jižní předm. (býv. nové kasárny)

Na Husinci

Podle staršího místního názvu Husinec (pastva pro vyhánění hus).[258] Dne 7. 9. 1953 získala ulice Na Husinci své jméno.[259] Předtím tento název do r. 1951 nesla nedaleká Kotyzova ul.

·         kapitola Pražské předm. (čtvrť Na Husinci)

Na Kamení

Podle staršího názvu Plzeňského předměstí (Kamení). Na indikační skice stabilního katastru[260] i na mapě z r. 1877 bez jména. Až 12. 7. 1927 ji MZ pojmenovalo Alešova ulice, na návrh MR a okrašlovací komise.[261] Název r. 1946 přesunut do nynější Alešovy ul.[262] Tato ulice pak asi po jistou dobu bez názvu. Rada MNV ji 7. 9. 1953 nazvala ulice Na Kameni.[263] Šlo o chybu, protože historické jméno znělo dlouze, Kamení. V r. 1991 navrhoval neúspěšně rokycanský KAN opravu.[264] V současnosti již změněno na ulice Na Kamení.

·         kapitola Plzeňské předm. (historické sídelní jádro)

Na Kukačce

Podle staršího místního názvu. Název ulice Na Kukačce přijat 10. 7. 2001, kdy schválilo MZ vyhlášku, kterou pojmenovány komunikace v části města Borek.[265] Jméno se zmiňuje už dřív, např. v borecké kronice r. 1937.[266] Obecní kronikář uvádí historku o vzniku názvu. Když zde počátkem 20. stol. pomáhal jeho otec svému zeti se stavbou domu čp.75/IV, měl poznamenat, že z místa je hezký výhled a že by se to tu mělo jmenovat „Na Koukačce“. Přezdívka se prý v mírně pozměněné podobě ujala.[267] 

·         kapitola Borek

Na Okrouhlici

Podle staršího místního názvu Okrouhlice. Dne 7. 9. 1953 navrhla rada MNV novou komunikaci „od domu Mikovcové, kolem domu Máši, za novými kasárnami“ nazvat ulice Na Dílcích.[268] Možná ale návrh dodatečně změněn, protože jméno se pak v pramenech nevyskytuje.  Naopak název ulice Na Okrouhlici už se objevuje v dokumentech z 60. let.[269].

·         kapitola Rašínov

·         kapitola Jižní předm. (býv. nové kasárny)

Na Pátku

Podle staršího jména Pražského předm. (Pátek). Indikační skica stabilního katastru z poloviny 19. stol. označuje jižní úsek (od lávky k Pražské ul.) Viehmarktgasse (cca ulice U Dobytčího trhu). Severní úsek neměl jméno.[270] Na mapě z r. 1877 i z r. 1907 nese jižní část (od lávky k Pražské ul.) jméno Poříční ulice, severní část (od lávky k Soukenické) se jmenovala Nábřeží. Dne 29. 12. 1919 MZ obě ulice sloučilo do jedné, nazvané Čejkova ulice, dle vlasteneckého lékaře Jos. Čejky (1812-62), a začlenilo do ní i dnešní Horákovu ul.[271] Horákova z Čejkovy vydělena r. 1946. V červenci 1951 pak MZ, na návrh rady MěstNV z 15. 5. a 15. 6. 1951,[272] přejmenovalo Čejkovu na ulici Aloise Janeby (Janebova ulice),[273] dle A. Janeby (1863-1929), funkcionáře KSČ a rodáka z čp.114/II.[274] V lednu 1992 obdržel MÚ petici místních občanů za přejmenování.[275] Na zasedání MZ 20. 2. 1992 přezvána Janebova na ulici Na Pátku.

·         kapitola Pražské předm. (oblast Na Pátku)

Na Svahu

Podle svažitého terénu ulice. Dne 27. 2. 1979 odsouhlasilo plénum MěstNV pojmenování bezejmenné komunikace na ulici Na Svahu, dle návrhu rady MěstNV z 16. 1. 1979.[276]

·         kapitola Pražské předm. (čtvrť Na Husinci)

Na Vinici

Podle dřívějších vinic nad Boreckým potokem. Dne 25. 4. 1935 ji MZ pojmenovalo ulice Na Vinici.[277] Zástavba tehdy byla jen na sever od Pražské, směrem k potoku. Teprve v 60. letech vyrostly domy i jižně od Pražské. Dne 12. 9. 1972 plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, úsek ul. Na Vinici severně od Pražské připojilo k ul. Mládežníků, s termínem provedení do 30. 4. 1973.[278] Ulice Na Vinici tak nelogicky redukována na jižní úsek (vinice přitom bývaly severně od potoka).

·         kapitola Pražské předm. (čtvrť Na Husinci)

Nad Husovými sady

Podle polohy nad stejnojmenným parkem. Ulice Nad Husovými sady získala pojmenování okolo r. 2010 poté, co proběhla výstavba komunikace a parcelace na stavební pozemky.

·         kapitola Osecký vrch

Nad Kalvárií

Podle polohy nad stejnojmenným parkem. Ulice Nad Kalvárií získala označení někdy na počátku 21. stol. Uliční cedule sem umístěna před r. 2006.

·         kapitola Osecký vrch

Nad Nemocnicí

Podle polohy u areálu nemocnice. Ulici Nad Nemocnicí pojmenovalo 27. 5. 2003 MZ.[279]

·         kapitola Osecký vrch

Nad Pivovarem

Podle polohy u pivovaru. Dne 7. 9. 1953 rada MNV nazvala „ulici za stodolou K. Mottla směrem do polí“ ulice Nad Pivovarem.[280] Mottlův dům v ul. Pod Starou hutí, takže mohlo jít o dnešní Trnkovou (cesta mezi Příbramskou a osadou u Žďárské cesty). Později název používán pro ul. v pokračování Kotyzovy, jižně od kotelny, nyní jako severní úsek ul. K Řece, severně od Pivovarské. Není tu ale evidována žádná adresa.

·         kapitola oblast východně od sídl. Na Železné

Nad Průhonem

Podle staršího místního názvu a polohy u cesty Vysoký průhon (ve skutečnosti umístěno chybně). Dne 7. 9. 1953 rada MNV pojmenovala novou komunikaci ulice Nad Průhonem.[281]

·         kapitola Za Rakováčem

Nad Starou hutí

Podle polohy nad areálem býv. huti. Rada MNV ji 7. 9. 1953 nazvala ulice Nad Starou hutí.[282]

·         kapitola Práchovna

Nad Strání

Podle polohy na okraji stráně. Plénum MěstNV ji 27. 2. 1979 nazvalo Ulice Nad Strání.[283]

·         kapitola Osecký vrch

náměstí 5. května

Podle povstání proti okupaci z 5. 5. 1945. Náměstí vzniklo počátkem 30. let po výstavbě nového nádraží. Dne 9. 2. 1934 ho MZ pojmenovalo Švehlovo náměstí, dle politika Ant. Švehly (1873-1933),[284] na návrh místních zemědělských organizací.[285] Dne 3. 9. 1940 ho MZ přejmenovalo na náměstí U Nádraží,[286] dle návrhu MR ze 4. 7. 1940. Dne 23. 10. 1942 rozhodnutím MZ (na návrh MR z 27. 8. 1942) přejmenováno na náměstí R. Heydricha, dle vysokého nacistického politika, zlikvidovaného při atentátu. Dne 25. 8. 1942 kvůli tomu obec podala na úřad říšského protektora žádost o souhlas s pojmenováním.[287] Dne 15. 4. 1946 MNV schválil pojmenování náměstí 5. května,[288] s platností od 4. 5. 1946.[289]

·         kapitola okružní třída

náměstí Josefa Urbana též Urbanovo náměstí

Podle J. Urbana (1893–1943), člena KSČ, popraveného za okupace.[290] Vzniklo po r. 1940, předtím tudy jen vedla dnešní Smetanova ul. Po svém vzniku prostranství pojmenováno Kasperovo náměstí, dle děkana Jos. Kaspera (1817-86).[291] Začlenila se do něj i ulice U Musea (přístupová komunikace k muzeu), pojmenovaná 25. 4. 1935.[292] V červenci 1951 náměstí přejmenováno na náměstí Josefa Urbana (Urbanovo náměstí),[293] dle návrhu rady MNV z 15. 5. a 15. 6.[294] V listopadu 1991 neúspěšně navrhl rokycanský KAN náměstí zrušit a přičlenit ke Smetanově ul.[295]

·         kapitola Urbanovo náměstí

náměstí U Saské brány

Podle zaniklé městské brány, jež sem vedla. Prostranství existovalo už v 19. stol., ale nemělo jméno. Dne 25. 4. 1935 ho MZ nazvalo Náměstí Letňanského,[296] též Náměstí Letnianského, dle Jana Letnianského z Wišerovic, v 17. stol. radního a majitele mlýna čp.12/III.[297] V červenci 1951 přejmenováno na náměstí Mladých traktoristů,[298] na návrh rady MNV z 15. 5. a 15. 6. 1951,[299] podle traktorové stanice v čp.12/III. Dne 30. 6. 1994 ho MZ přejmenovalo na náměstí U Saské brány.

·         kapitola Plzeňské předm. (historické sídelní jádro)

Němčičky

Podle staršího místního názvu. Nejde o ulici ale lokalitu, kde od 20. stol. vznikaly domy a chaty.

·         kapitola Němčičky

Nerudovo náměstí

Podle spisovatele Jana Nerudy (1834-91). Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Pferdmarkt-Platz (Koňský trh).[300] Na mapě z r. 1877 má jméno Trhové náměstí. Dne 29. 12. 1919 ho MZ přejmenovalo na Nerudovo náměstí. Zároveň do něj včlenilo i dosud samostatnou Koželužskou ulici, vybíhající z jeho západ. rohu k Padrťskému potoku.[301] Dne 12. 9. 1972 plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, zahrnulo zástavbu na SV straně náměstí (dům „rampa“) do Soukenické ulice, s termínem provedení do 30. 4. 1973.[302]

·         kapitola sídliště Hrudkovanka

·         kapitola oblast Na Pátku

Nová

Obecný název, bez jasné vazby na lokalitu. Dne 27. 2. 1979 plénum MěstNV pojmenovalo dosud bezejmennou komunikaci Nová ulice.[303]

·         kapitola Za Rakováčem

Osecká

Podle vesnice Osek kam směřuje z města. V trase dnešní ul. vedla dávno před vznikem městské zástavby historická Osecká silnice. Osecká ulice získala své jméno rozhodnutím MNV 25. 7. 1946 při poválečné rekodifikaci ulic.[304]

·         kapitola Osecký vrch

Ovesná

Název s  částečnou vazbou na lokalitu (býv. pole a louky). Součást souboru ulic na Za Rakováčkem, souvisejících se zemědělstvím. Dne 29. 5. 2018 ji MR a 25. 6. 2018 i MZ nazvalo Ovesná ulice.[305]

·         kapitola Za Rakováčem

Palackého

Podle historika a politika Fr. Palackého (1798-1876). Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Neuthorgasse (Novobranská ulice),[306] dle výjezdu z hradeb. Mapa z r. 1877 už uvádí název Palackého třída. Dne 16. 9. 1941 ji MZ přezvalo na Viktoria Gasse (ulice Vítězství)[307] Šlo o demonstraci loajality vůči tažení Wehrmachtu. R. 1945 obnoven předválečný název. Ještě r. 1946 ve variantě Palackého třída,[308] pak převládla civilnější Palackého ulice.

·         kapitola Palackého ulice

Pivovarská

Podle 2 pivovarů při této ulici. Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Obere Bräuhausgasse (Horní pivovarská ulice).[309] Na mapě z r. 1877 Příbramská ulice. 29. 12. 1919 ji MZ přezvalo v úseku od křižovatky s Pražskou k obecnímu pivovaru na Práchovně na Pivovarskou ulici.[310]

·         kapitola sídl. Na Železné

·         kapitola oblast východně od sídl. Na Železné

·         kapitola Práchovna

Plzeňská

Podle směru do Plzně. Vedla tudy historická Plzeňská silnice. Jméno Plzeňská ulice dřív nesl jen úsek od náměstí k Plzeňské bráně. 25. 4. 1935 MZ přesunulo název Plzeňská ulice na úsek vně hradeb a stávající Plzeňskou ul. (uvnitř hradeb, dnešní ul. Míru) přezvalo na Kramářovu.[311] Kramářova zrušena r. 1940, takže od náměstí až na kraj města jeden název Plzeňská ul. Po válce přezvána na ulici Americké armády (Americká ulice). Změna asi hned po osvobození, oficiálně to schválil MNV 25. 7. 1946.[312] Dne 13. 4. 1950 ji rada MNV a 26. 4. 1950 i plénum MNV přezvaly na ulici Míru.[313] Název asi zpočátku nebyl vztažen na úsek v hist. jádru (dnešní ul. Míru), protože až na návrh rady MNV ze 7. 9. 1953 pojmenování ul. Míru rozšířeno i na část od náměstí ke „kult. domu“ (střelnice).[314] Už 25. 1. 1990 na jednání OF a ONV navrženo celou ul. přejmenovat na ul. Americké armády.[315] V únoru 1990 na jednání OF a MěstNV dohodnuto rozdělit ul. Míru a v úseku vně hradeb nazvat Plzeňská.[316] Oficiální změna se ale zpozdila. V listopadu 1991 neúspěšně navrhl místní KAN úsek v centru nazvat ul. gen. Pattona, vně hradeb Plzeňská.[317] Až 30. 6. 1994 MZ rozdělilo ul. Míru a úsek vně hradeb přezvalo na Plzeňskou ulici,[318] s účinností od 16. 7. 1994.[319]

·         kapitola Plzeňské předm. (rozšiřování předměstí v 19. stol.)

·         kapitola Plzeňské předm. (průmyslové podniky u Plzeňské ul.)

·         kapitola Plzeňské předm. (nová část u Plzeňské ul.)

Pod Čilinou

Podle směru k vrchu Čilina. Dne 25. 4. 1935 pojmenovalo MZ novou komunikaci, dle závěrů porady ze 4. 1. 1935, ulice Po Čilinou.[320]

·         kapitola Za Rakováčem

Pod Husovými sady

Podle polohy pod Strání. Nejde o ulici ale spíše označení lokality s fotbalovým stadionem, koupalištěm a plaveckým bazénem.

·         kapitola Osecký vrch

Pod Kostelem

Podle polohy vůči kostelu. Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Gartengasse (Zahradní ulice).[321] Na mapě z r. 1877 neoznačena.[322] Dne 25. 4. 1935 nazvalo MZ „pěší pasáž z Dol. příkopů kolem Děkanského rybníčku“ ulice U Děkanského rybníčka.[323] Dne 25. 7. 1946 MNV upravil jméno komunikace od Dol. Příkopů k čp.2/III v Soukenické na ulici U Děkanského rybníku.[324] V 80. letech zástavba zanikla. V únoru 1988 MěstNV, se zpětnou účinností od 15. 12. 1987, pojmenoval komunikaci, jež vyúsťuje do Soukenické, ulice Lidových milicí.[325] Už 20. 2. 1990 ji plénum MěstNV přezvalo na ulici Pod Kostelem,[326] na návrh rady MěstNV z téhož dne.[327] Zahrnula i původní ul. F. Černého, jejíž název přesunut do vnitrobloku nového sídliště.

·         kapitola Pražské předm. (pod kostelem)

Pod Kotlem

Podle polohy pod vrchem Kotel. Ulice Pod Kotlem není skutečnou ulicí, ale spíš lokalitou, označenou místním názvem, doloženým už na mapě z r. 1877[328] a na mapách z poloviny 20. stol.[329] Ve 2. polovině 19. stol. tu vyrostl izolovaný dům čp.180/II, ve 2. polovině 20. stol. pak chatová osada.

·         kapitola Jižní předm. (Kovohutě a okolí)

Pod Nemocnicí

Podle polohy u nemocnice. Ulice Pod Nemocnicí pojmenována r. 1980, na návrh rady MěstNV z 22. 4. 1980. R. 1979 zde kolaudován 1. dům a bylo nutné najít oficiální název (dosud označováno jako „domky u nemocnice“).[330]

·         kapitola Osecký vrch

Pod Ohradou

Podle ohrady, která dřív lemovala její východ. stranu.[331] Ulice Pod Ohradou pojmenována radou MNV 7. 9. 1953.[332] Po dokončení sídliště ji 27. 2. 1979 plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV z 16. 1. 1979, přezvalo na Bogdanovičskou ulici,[333] dle družebního města v SSSR.[334] Na jednání OF a MěstNV v únoru 1990 navrhnut název Pod Ohradou nebo Americká.[335] V listopadu 1991 navrhl rokycanský KAN přejmenování na ul. Pod Ohradou (úsek od Dukelské k Čechově) a ul. U Vagónky (úsek od Čechovy k B. Němcové).[336] Dne 24. 9. 1992 MZ vybíralo ze 2 možností: varianta Jižní ul. neprošla, vybrán staronový název ulice Pod Ohradou,[337] s účinností od 1. 11. 1992.[338]

·         kapitola sídl. Jižní předm.

·         kapitola býv. Hammerova pila a okolí

·         kapitola Jižní předm. (býv.obecní cihelna a vagónová kolonie)

Pod Starou hutí

Podle polohy u býv. huti. Rada MNV 7. 9. 1953 ji pojmenovala ulice Pod Starou hutí.[339]V 80. letech 20. stol. uliční cedule uváděla variantu Stará huť.

·         kapitola Práchovna

Pod Žďárem

Podle nedalekého vrchu Žďár. Nejde o ulici ale cestu a lokalitu na okraji lesa, poblíž ul. Ke Střelnici. V ulici Pod Žďárem evidován jen dům čp.383/II.

·         kapitola Borek

Poděbradova

Podle krále Jiřího z Poděbrad (1420-71). Poděbradova ulice získala pojmenování rozhodnutím MZ 12. 7. 1927, na návrh MR a okrašlovací komise.[340]

·         kapitola Rašínov

Polní

Podle polí, kterými zde končila zástavba. Dne 7. 9. 1953 ji rada MNV pojmenovala Polní ulice.[341]

·         kapitola Za Rakováčem

Práchovna

Podle stejnojmenného mlýna čp.101/II. Ulice Práchovna získala název rozhodnutím MZ 12. 7. 1927, na návrh MR a okrašlovací komise.[342] Do té doby neoficiálně „kolonie Hopfengärtnerových domků“.

·         kapitola Práchovna

Pražská

Podle směru na Prahu. Vedla jí historická Pražská silnice. Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. úsek od Pražské brány k Padrťskému potoku neoznačen, úsek od potoka k hostinci Železná Schelesner-Gasse (Železná ulice či ulice Na Železné). Úsek od hostince z města neměl zástavbu.[343] Dle mapy z r. 1877 úsek od Malého nám. (včetně uličky z náměstí u domů čp.105/I a čp.106/I) k mostu Pražská ulice, úsek od potoka k hostinci Mostecká ulice. Stejný stav i na mapě z r. 1907. Úsek od hostince z města na ní označen Pražská silnice.  Dne 29. 12. 1919 MZ přezvalo úsek od Malého nám. k potoku na Masarykovu ulici[344] a úsek od potoka k Borku na Pražskou ulici.[345] Dne 12. 7. 1927 Masarykova přezvána na Starobranskou ulici, na návrh Bohusl. Horáka, protože vznikal zmatek mezi Masarykovým náměstím a ulicí. Ulice též nebyla důstojná jména po TGM.[346] Dne 25. 4. 1935 MZ upřesnilo, že Starobranská sahá od Malého nám. až k mostu.[347] Dne 1. 6. a 25. 7. 1946 MNV přejmenoval Pražskou v úseku od hostince Železná až k Borku na ulici Ruské armády,[348] též Ruská ulice. R. 1950 název pozměněn na ulice Rudé armády a vztažen na všechny úseky, od Malého nám. až k Borku.[349] Dne 7. 9. 1953 rada MNV pojmenovala úsek od Malého nám. k potoku zas Starobranská ulice. V r. 1968 tlaky na změnu názvu ul. Rudé armády (kvůli duplicitě s tehdejším jménem hlavního náměstí a zájmu obnovit historický název Pražská). V dubnu 1969 se na plénu MěstNV ptal Ladisl. Hofman, kdy dojde k přejmenování.[350] Dne 12. 9. 1972 plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, spojilo ul. Starobranská, Pražská a Rudé armády pod názvem Pražská ulice, s termínem provedení do 30. 4. 1973.[351] Dne 10. 7. 2001 MZ rozšířilo název Pražská ul. i na katastr Borku.

·         kapitola Pražské předm. (zástavba před býv. Pražskou branou)

·         kapitola oblast Na Pátku

·         kapitola Pražské předm. (domy čp.715-720)

·         kapitola oblast Na Železné

·         kapitola sídliště Hrudkovanka

·         kapitola čtvrť Na Husinci

·         kapitola Páclovna

·         kapitola Borek

Prostřední

Podle polohy uprostřed bloku. Prostřední ulici pojmenovalo MZ dne 10. 8. 1999.

·         kapitola Za Rakováčem

Přemyslova

Podle Přemysla Oráče. Součást souboru ulic Za Rakováčkem, souvisejících s postavami z českých raných dějin. Dne 25. 4. 1935 ji pojmenovalo MZ, dle závěrů porady ze 4. 1. 1935, Přemyslova ulice.[352]

·         kapitola Za Rakováčem

Příbramská

Podle města Příbram, kam dříve vedla. Procházela tu dávno přes vznikem okolní zástavby historická Příbramská silnice. Na mapě z r. 1877 se označení Příbramská ul. vztahuje na dnešní Pivovarskou ul., které dalo nynější jméno MZ dne 29. 12. 1919.[353]  Úsek od pivovaru ven z města nadále označován jako Příbramská silnice. Teprve od r. 1991 tato komunikace označena oficiálně jako Příbramská ulice.[354]

·         kapitola Práchovna

Pšeničná

Název s  částečnou vazbou na lokalitu (býv. pole a louky). Součást souboru ulic na Za Rakováčkem, souvisejících se zemědělstvím. Dne 29. 5. 2018 ji MR a 25. 6. 2018 i MZ nazvala Pšeničná ulice.[355]

·         kapitola Za Rakováčem

Raisova

Podle spisovatele Karla Václ. Raise (1859-1926). Komunikaci na sídl. Hrudkovanka pojmenovalo MZ 12. 9. 1972, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, Raisova ulice, s termínem provedení do 30. 4. 1973.[356] Název sem přenesen z nábřežního úseku dnešní Tomáškovy, který dosud nesl označení Raisova.[357]

·         kapitola Pražské předm. (sídliště Hrudkovanka)

Roháčova

Podle husity Jana Roháče z Dubé (c.1374-1437). Dne 25. 4. 1935 ji rozhodlo MZ (na doporučení porady ze 4. 1. 1935) nazvat Roháčova ulice.[358] Uváděna i jako ulice Roháče z Dubé. Dne 12. 9. 1972 plénum MěstNV vztáhlo název Roháčova i na vznikající úsek jižně od Plzeňské.[359]

·         kapitola Plzeňské předm. (nová část u Plzeňské ul.)

Rokycanova

Podle údajného rodného domu husitského duchovního Jana Rokycany (1396-1471). Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. se dnešní Čapkova ul. a jižní úsek Rokycanovy, až k lávce u Rokycanova domu nazývá Stadt-Bräuhausgasse (ulice U Městského pivovaru). Úsek severně odtud bez názvu.[360] Na mapě z r. 1877 Rokycanova ulice (už bez dnešní Čapkovy), úsek severně od lávky dál bez označení. Stejný stav i na mapě r. 1907. 29. 12. 1919 MZ změnilo jméno na Rokycanovo nábřeží, jež nyní vedlo až k Soukenické.[361] R. 1946 MNV upravil na Rokycanova ulice.[362] V únoru 1988, po dokončení sídliště, rozhodl MěstNV ponechat jméno Rokycanova v platnosti.[363]

·         kapitola Pražské předm. (pod kostelem)

Sedláčkova

Podle historika Aug. Sedláčka (1843-1926). Dne 29. 12. 1919 její východ. úsek MZ pojmenovalo Barrandova ulice.[364] Šlo o úsek od Litohlavské na nám. U Saské brány (tedy část dnešní Třebízského).[365] Západ. úsek dnešní Sedláčkovy, mezi Litohlavskou a Klostermannovou, nazvalo MZ 29. 12. 1919 Smetanova ulice.[366] Obě ulice spojil MNV 25. 7. 1946 a nazval Sedláčkova ulice. Sahala na východě až na nám. U Saské brány, takže k ní dál patřil úsek dnešní Třebízského.[367] Až 12. 9. 1972 plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, tento východ. úsek od Sedláčkovy oddělilo a připojilo k Soukenické, s termínem provedení do 30. 4. 1973.[368] V 90. letech 20. stol. tento úsek od Soukenické opět oddělen a nově připojen k Třebízského.

·         kapitola Plzeňské předm. (rozšiřování předměstí v 19. stol.)

Skautská

Podle klubovny skautské organizace. Skautská ulice pojmenována rozhodnutím MZ z 10. 8. 1999.

·         kapitola Osecký vrch

Sládkova

Podle básníka Jos. Václ. Sládka (1845-1912). Dne 12. 7. 1927 ji pojmenovalo MZ, na návrh MR a okrašlovací komise, Sládkova ulice (v úseku severně od Plzeňské). Jižní úsek nazvalo Erbenova ulice.[369] 12. 9. 1972 plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, Erbenovu začlenilo do Sládkovy ulice, s termínem provedení do 30. 4. 1973. Název Erbenova pak přenesen na Jižní předm.[370]

·         kapitola Plzeňské předm. (nová část u Plzeňské ul.)

Sladovnická

Podle sladovny v domě čp.116/I. Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. bez názvu, jen plácek u stodol označen Scheuer-Platzl (Stodolní náměstíčko).[371] Na mapě z r. 1877 Sladovnická ulice, stejně tak v plánu z r. 1892. Dne 14. 7. 1922 MZ název Sladovnická ponechalo jako připomínku historie.[372] Po demolicích v 80. letech 20. stol. po jistou dobu téměř nepoužíván, chyběla i uliční cedule.

·         kapitola Sladovnická ulice

Slepá

Podle charakteru slepé komunikace. Slepá ulice získala jméno rozhodnutím MZ z 10. 8. 1999.

·         kapitola Za Rakováčem

Slunečná

Obecný název, bez jasné vazby na lokalitu. Název Slunečná ulice přijalo 15. 6. 2009 MZ.[373]

·         kapitola Borek

Smetanova

Podle skladatele Bedř. Smetany (1824-84). Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Alte Postgasse (Stará poštovská ulice), zahrnovala i dnešní Komenského ul.,[374] asi dle rodu Švantlů ze Třebska, kteří vedli poštu v  čp.72/I v dnešní ul. Míru.[375] Východ. úsek dnešní Smetanovy (od Srbovy, okolo děkanství ke kostelu) se jmenoval Kirchengasse (Kostelní ulice).[376] Na mapě z r. 1877 východní úsek nadále Kostelní ul., ale úsek od Srbovy ke Komenského Arnoštova ulice, dle arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Už k němu nepatřila dnešní Komenského. Stejná situace i r. 1892[377] a r. 1907. Dne 29. 12. 1919 MZ přezvalo Kostelní a Arnoštovu na Kasperovu ulici,[378] dle děkana Jos. Kaspera (1817-86).[379] Jméno se vztahovalo na celou trasu dnešní Smetanovy. Dne 25. 4. 1935 MZ, na návrh z porady ze 4. 1. 1935, oddělilo západ. úsek Kasperovy (mezi dnešní ul. Gottliebova a Komenského) a nazvalo ho ulice Františka Suchého,[380] též ulice děkana Suchého, dle F. Suchého (1780-1851), místního děkana.[381] Dne 25. 7. 1946 MNV při rekodifikaci přezval Kasperovu na Smetanovu ulici.[382] Úseku od Gottliebovy ke Komenského zůstalo jméno ul. děkana Suchého až do 7. 9. 1953, kdy ji rada MNV přejmenovala na Školní ulici.[383] Dne 12. 9. 1972 plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, Školní ul. zrušilo a začlenilo do Smetanovy ulice, s termínem provedení do 30. 4. 1973.[384] Název Školní pak přenesen na Jižní předm.

·         kapitola Smetanova ulice

·         kapitola plácek za ZŠ ul. Míru

·         kapitola Urbanovo náměstí

Sokolská

Podle organizace Sokol. Součást souboru ulic na Rašínově, souvisejících se sokolským hnutím. Až do r. 1972 sestávala ze 2 samostatných ulic. Východ. úsek dnešní Sokolské (od Fügnerova nám. k Tyršově) pojmenovalo MZ dne 12. 7. 1927 Hněvkovského ulice, na návrh MR a okrašlovací komise,[385] dle buditele Šeb. Hněvkovského (1770-1847). V červenci 1951 přezvána na Sokolskou ulici,[386] po rozhodnutí pléna MNV z 26. 6. 1951.[387] Západ. úsek dnešní Sokolské (od Fügnerova nám. k Rakováčku) pojmenovalo MZ 25. 4. 1935, dle návrhu z porady ze 4. 1. 1935, Vaníčkova ulice,[388] podle Jindř. Vaníčka (1862-1934), náčelníka obce sokolské. OÚ 26. 11. 1941 městu nařídil odstranit připomínky sokolů. Dne 11. 12. 1941 ji proto MR a 24. 2. i MZ přejmenovalo na Brandlovu ulici,[389] dle malíře Petra Brandla (1668-1735). Dne 1. 6. 1945 rada MNV plošně obnovila předválečné názvy, včetně Vaníčkovy ulice. Už 25. 6. 1946 ale MNV Vaníčkovu zrušil a začlenil do Tymákovské ulice.[390] Dne 7. 9. 1953 pak rada MNV navrhla ul. „od domu voj. Smrže k hospodě u Stočesů“ nazvat Truhlářova ulice.[391] Dne 12. 9. 1972 plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, Truhlářovu zrušil a začlenil do Sokolské ulice, s termínem provedení do 30. 4. 1973.[392]

·         kapitola Rašínov

Soukenická

Podle dřív rozšířeného řemesla. Dnešní Soukenická ul. nebyla do r. 1972 jednou komunikací. Šlo o dvě separátní ulice na Plzeňském a Pražském předm., do 30. let i fyzicky oddělené potokem. Úsek na Plzeňském předm. (od potoka na nám. u Saské brány) na indikační skice stabilního katastru označen Dechanteichgasse (cca ulice U Děkanského rybníčku).[393] Na mapě z r. 1877 už jméno Soukenická ulice, které pak přetrvalo. Mezitím v úseku na Pražském předm., od Pražské ul. k Padrťskému potoku, se na indikační skice stabilního katastru nazývá Wosseker Gasse (Osecká ulice). Patřila k ní i dnešní Tomáškova ul.[394] Na mapě z r. 1877 Puchmírova ulice (též Puchmajerova ulice), dle regionálního vlastence Ant. Jaroslava Puchmajera. V červenci 1951 přezvána Puchmajerova na Tomáškovu ulici,[395] podle Jos. Tomáška, popraveného za okupace. Jednu ulici tak tvořila dnešní Tomáškova i úsek Soukenické od Pražské k Padrťskému potoku. Již 7. 9. 1953 na návrh rady MNV úsek od Pražské k  potoku přejmenován na ulici Na Pátku.[396] Název ale nebyl příliš užíván. Dne 12. 9. 1972 odsouhlasilo plénum MěstNV návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, kterým tato ulice na Pražském předm. začleněna do Soukenické ulice. Zároveň stávající Soukenická protažena i na západ, až na křižovatku u střelnice, takže zahrnula celou dnešní Třebízského. Termín k provedení do 30. 4. 1973.[397] Vytvoření jedné ulice o délce 1 km symbolizovalo proměnu na silniční průtah. V r. 1994 MZ oddělilo od Soukenické dnešní Třebízského ul. (úsek od nám. U Saské brány ke křižovatce u střelnice).[398] Tehdy Soukenická získala nynější rozsah.

·         kapitola Plzeňské předm. (hist. sídelní jádro)

·         kapitola Pražské předm. (oblast Na Pátku)

·         kapitola Pražské předm. (sídliště Hrudkovanka)

·         kapitola Pražské předm. (oblast západně od sídl. Hrudkovanka)

·         kapitola Pražské předm. (pod kostelem)

Srbova

Podle novináře Adolfa Srba (1850-1933), rodáka z čp.78/I. Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Fleischergasse (Řeznická ulice),[399] asi dle masných krámů u jejího sever. ústí. Na mapě z r. 1877 Riegerova ulice.[400] Tento název zachován i při rekodifikaci 29. 12. 1919.[401] MNV ji 25. 7. 1946 přejmenoval na Srbovu ulici.[402]

·         kapitola Srbova ul.

Stará cesta

Podle starší polní cesty. Dne 7. 9. 1953 rada MNV pojmenovala novou komunikaci ulice Stará cesta.[403]

·         kapitola Za Rakováčem

Stehlíkova

Podle Václ. Stehlíka z čp.319/II (1879-1942), popraveného za okupace. Dne 12. 7. 1927 ji MZ nazvalo Škroupova ulice, na návrh MR a okrašlovací komise.[404] MNV ji 25. 7. 1946 přejmenoval na Stehlíkovu ulici.[405]

·         kapitola Jižní předm. (Hořicov)

Strmá

Podle příkrého stoupání trasy ulice. Strmá ulice získala jméno rozhodnutím MZ z 10. 8. 1999.[406]

·         kapitola Osecký vrch

·         zástavba u Boreckého potoka

Svatoplukova

Podle knížete Svatopluka. Součást souboru ulic Za Rakováčkem, souvisejících s postavami z českých raných dějin. Dne 7. 9. 2009 MZ pojmenovalo novou komunikaci Svatoplukova ulice.[407]

·         kapitola Za Rakováčem

Svazu bojovníků za svobodu

Podle dobového názvu jednotné organizace příslušníků 1. a 2. odboje. Vznikla počátkem 20. stol. Na mapě z r. 1907 Gymnasialní třída. Dne 28. 10. 1918 spontánně přezvána na ulici Českých Legií.[408] Dne 29. 12. 1919 při revizi názvů označena jako Třída československých legií.[409] Jižní úsek (od křižovatky s Jiráskovou ke starému nádraží) ale nesl od výstavby podjezdu u sokolovny r. 1927 samostatný název. Asi považován za součást Marklovy ulice (dnešní Dukelská, za tratí).[410] Dne 25. 4. 1935 MZ pojmenovalo jižní úsek ulice U Sokolovny.[411] Sever. úsek přejmenovala MR dne 21. 12. 1939 na Gymnasijní třídu.[412] Jižní úsek přejmenovalo 24. 2. 1942 MZ na ulici U Podjezdu.[413] Po válce už severní i jižní úsek měly 1 název. MNV 25. 7. 1946 navrhl ponechat název Gymnasijní ul.[414] Dne 16. 8. 1946 ale v MR prosadil nár. socialista Ant. Jodas jméno ulice Československých legií. Dne 26. 8. 1946 to potvrdilo plénum MNV.[415] V červenci 1951 přezvána na ulici Svazu bojovníků za svobodu,[416] na návrh rady MNV z 15. 5. a 15. 6. 1951.[417] V listopadu 1991 místní KAN neúspěšně navrhl přejmenovat na ul. Bojovníků proti fašismu.[418]

·         kapitola okružní třída

Šafaříkova

Podle spisovatele a slavisty Pavla Josefa Šafaříka (1795-1861). Dne 25. 4. 1935 schválilo MZ návrh z porady ze 4. 1. 1935 na pojmenování nové komunikace Šafaříkova ulice.[419]

·         kapitola Práchovna

Školní

Podle směru k areálu školy. Vznikla ve 40. letech. Dne 7. 9. 1953 ji rada MNV navrhla pojmenovat ulice Zdeňka Nejedlého.[420] Označení se ale neujalo a neobjevuje se v pramenech. Dne 12. 9. 1972 ji plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, pojmenovalo Školní ulice (dosud toto jméno nesla část dnešní Smetanovy ul.), s termínem provedení do 30. 4. 1973. [421]

·         kapitola Jižní předm. (býv. Hammerova pila)

Škroupova

Podle skladatele Františka Jana Škroupa (1801-62). Usnesením MNV z 25. 7. 1946 získala dosud bezejmenná komunikace název Škroupova ulice.[422]

·         kapitola Páclovna

Šťáhlavská

Podle směru na Šťáhlavy. Původní Šťáhlavská silnice vedla k městu od Němčiček, pak uhnula do ul. B. Němcové a Jeřabinové. Dnešní sever. úsek Šťáhlavské, od ul. B. Němcové k železničnímu mostu, vznikl až ve 20. stol. jako soustava separátních úseků, na levém i pravém břehu potoka. V dnešním rozsahu až od r. 1995. Úseky na pravém břehu:  Severní úsek na pravém břehu (od železnič. mostu k dnešní Sokolské) pojmenovalo MZ 25. 4. 1935, dle závěrů porady ze 4. 1. 1935, Zborovská ulice,[423] dle bitvy čs. legií. Dne 11. 12. 1939 uložil OÚ městu odstranit „nevhodné“ názvy. Dne 4. 7. 1940 ji proto MR a 3. 9. 1940 i MZ přezvalo na Šternbergovu ulici,[424] dle Kašpara Šternberka (1761-1838), iniciátora vzniku Nár. muzea. Dne 1. 6. 1945 rada MNV obnovila předválečné názvy,[425] včetně Zborovské ulice. V červenci 1951 ji MNV, po rozhodnutí pléna 26. 6. 1951, přezval na Pionýrskou ulici.[426] Střední úsek na pravém břehu (mezi ul. Sokolská a Karlíkova) pojmenovalo MZ dne 25. dubna 1935 Scheinerova ulice,[427] dle Jos. Scheinera (1861-1932) předáka Sokola. Dne 26. 11. 1941 OÚ nařídil městu odstranit připomínky sokolů. Dne 11. 12. 1941 ji proto MR a 24. 2. 1942 i MZ přejmenovalo na Goethovu ulici, po básníkovi J. W. Goethovi (1749-1832).[428] Jméno Scheinerova ulice se vrátilo, když rada MNV 1. 6. 1945 obnovila předválečný stav. Potvrzeno při rekodifikaci 25. 7. 1946.[429] Dne 7. 9. 1953 navrhla rada MNV Scheinerovu zrušit a spojit s Pionýrskou ulicí.[430] Jižní úsek na pravém břehu (mezi ul. Karlíkova a B. Němcové) vyrostl až od 40. let. Dne 7. 9. 1953 navrhla rada MNV „ul. od domu dr. Nového podél potoka až ke Šťáhlavské“ pojmenovat ulice U Rakováčku.[431] Dům dr. Nového (čp.305/II) ale stojí na levém břehu, kde žádná komunikace nebyla.[432] Ul. U Rakováčku tak asi vedla od čp.305/II k lávce a pak po pravém břehu k ul. B. Němcové. Označení U Rakováčku se neobjevuje v pramenech. Buď nepřiděleno, nebo se nevžilo a ul. splynula s tehdejší Pionýrskou. Úseky na levém břehu:  Na levém břehu potoka neexistovala až do 70. let souvislá ulice, jen nespojité cesty. Vývoj názvů je nejistý. Dne 7. 9. 1953 rada MNV pojmenovala „novou ulici za Rakováčkem“ Zahradní ulice.[433] Nešlo o dnešní Zahradní, protože tato byla rozhodnutím pléna MěstNV z 12. 9. 1972, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, zrušena a sloučena s Pionýrskou ulicí, takže musela být u potoka.[434] V. r. 1972 se pravobřežní i levobřežní úseky spojily pod jedním názvem. Integraci posílilo i to, že v 2. polovině 70. let vyrostla na levém břehu potoka nová silnice. Jižní úsek:  Dál odlišně se vyvíjela část dnešní Šťáhlavské jižně od křižovatky s ul. B. Němcové, směrem z města. Do r. 1946 Šťáhlavská silnice. MNV ji 25. 7. 1946 přezval na Šťáhlavskou ulici, přičemž k ní patřil i nejzápadnější úsek dnešní ul. B. Němcové, od potoka ke křižovatce s Jeřabinovou.[435] Ten až někdy v 80. letech oddělen a připojen k ul. B. Němcové. Spojení ulic po r. 1989: V únoru 1990 na jednání OF a MěstNV navrženo přezvat Pionýrskou ul. 28. října.[436] Na podzim 1991 navrhl rokycanský KAN pro pravobřežní úsek jméno Šťáhlavská.[437] Dne 4. 4. 1995 navrhl člen MR přejmenovat Pionýrskou na Šťáhlavskou. Předáno k posouzení místním občanům.[438] Dne 13. 6. 1995 MZ přezvalo Pionýrskou na Šťáhlavskou ulici s účinností od 1. 7. 1995.[439] Pravobřežní, levobřežní i jižní úsek se spojily pod jedním názvem.

·         kapitola Rašínov

·         kapitola Za Rakováčkem (urbanistický vývoj)

·         kapitola Za Rakováčem (popis zástavby)

·         kapitola Němčičky

Štefánikova

Podle politika Milana Rastislava Štefánika (1880-1919). Dne 20. 4. 1923 navrhl Jos. Zápotočný pojmenovat novou čtvrť Rašínov a ulici do ní Rašínova ulice. Obojí schváleno, ale jméno ulice se neužívalo.[440] Až 12. 7. 1927 ji MZ nazvalo Štefánikova ulice, na návrh MR a okrašlovací komise.[441] Dne 11. 12. 1939 uložil OÚ městu odstranit „nevhodné“ názvy. Štefánikovu proto 3. 9. 1940 přejmenovalo MZ, na návrh MR ze 4. 7. 1940,[442] na ulici Karla IV.[443]  Dne 1. 6. 1945 rada MNV plošně obnovila předválečná jména, včetně Štefánikovy ulice. Potvrdil to MNV 25. 7. 1946 při rekodifikaci.[444] Dne 7. 9. 1953 ji rada MNV navrhla přejmenovat na ulici kapitána Jaroše.[445] Označení ale neužíváno a název Štefánikova přetrval. Až 12. 9. 1972 plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, sloučilo ul. Úderníků (východ. část dnešní Čechovy), Čechova a Štefánikova pod jménem ulice Úderníků, s termínem realizace do 30. 4. 1973.[446] V únoru 1990 na jednání MěstNV a OF navrženo obnovit Štefánikovu.[447] Dne 8. 5. 1990 rada MěstNV a 22. 5. i plénum MěstNV ul. Úderníků zrušilo a rozdělilo na dvě: v úseku na východ od Jeřabinové Čechova, západně od Jeřabinové Štefánikova ulice, s účinností od 1. 7. 1990.[448]

·         kapitola Rašínov

Švermova

Podle politika KSČ a odbojáře Jana Švermy (1901-44). V říjnu 1934 MZ řešil návrh ji pojmenovat Habrmanova, dle soc. dem. politika Gust. Habrmana (1864-1934). MZ ale rozhodlo počkat na celkové řešení jmen ulic.[449] Dne 4. 1. 1935 porada o návrzích zvláštní komise. 25. 4. 1935 ji MZ pojmenovalo Habrmanova ulice.[450] Dne 11. 12. 1939 OÚ uložil obci změnit „nevhodné“ názvy.[451] Dne 4. 7. 1940 ji proto MR[452] a 3. 9. 1940 i MZ přezvalo na Mozartovu ulici,[453] po skladateli W. A. Mozartovi (1756-91). Po válce vráceno jméno Habrmanova ulice, když rada MNV 1. 6. 1945 obnovila předválečné názvy. MNV to potvrdil 25. 7. 1946 při rekodifikaci.[454] V červenci 1951 přezvána na Švermovu ulici,[455] po rozhodnutí pléna MNV z 26. 6. 1951.[456] Na podzim 1991 navrhl rokycanský KAN neúspěšně přejmenovat na ul. Jana Masaryka.[457] Oblast na již. konci dnešní Švermovy, od Jeřabinové do dnešní Vokáčovy, pojmenovalo MZ 12. 7. 1927 ulice Prokopa Holého, na návrh MR a okrašlovací komise.[458] Úsek nyní patří k Vokáčově a jde jen o zatáčku bez zástavby.

·         kapitola Rašínov

Tichá

Obecný název, bez jasné vazby na lokalitu. Název Tichá ulice přijat 10. 7. 2001, kdy schválilo MZ vyhlášku, kterou se názvů dostalo i veřejným komunikacím v části města Borek.[459]

·         kapitola Borek

Trnková

Obecný název, bez jasné vazby na lokalitu. Dne 10. 4. 2007 rozhodlo MZ pojmenovat novou komunikaci Trnková ulice.[460]

·         kapitola Práchovna

Třebízského

Podle spisovatele Václ. Beneše Třebízského (1849-94). Jméno i rozsah prošly mnoha změnami. V dnešním vymezení (od křižovatky u střelnice k nám. U Saské brány) od r. 1994. Na indikační skice stabilního katastru Wallgasse (Hradební ulice).[461] Na mapě z r. 1877 Zámečnická ulice, stejně tak na mapě z r. 1907. Dne 29. 12. 1919 MZ spojilo úsek dnešní Třebízského od nám. U Saské brány k Sedláčkově s úsekem dnešní Sedláčkovy odtud až ke křižovatce s Litohlavskou pod jménem Barrandova ulice.[462] Dnešní úsek Třebízského od Sedláčkovy ul. ke střelnici neměl ještě r. 1907 jméno. 29. 12. 1919 ho MZ nazvalo Příkopy.[463] Užívána asi i varianta Dolní příkopy. Dne 25. 4. 1935 nazvalo MZ ulici od Plzeň. brány podél střelnice k čp.93/III (dosud prý součást Dolních příkopů) ulice U Střelnice.[464] Dne 25. 7. 1946 MNV přezval Barrandovu na Sedláčkovu ulici, takže toto jméno přejal i úsek dnešní Třebízského od nám. U Saské brány ke křižovatce se Sedláčkovou. Ulice U Střelnice přejmenována na Třebízského ulici (dnešní úsek Třebízského od Sedláčkovy ke křižovatce u střelnice).[465] Dne 12. 9. 1972 plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, zkrátilo Sedláčkovu o dnešní úsek Třebízského od nám. U Saské brány ke křižovatce se Sedláčkovou a začlenilo do Soukenické ulice, k níž připojilo i celou tehdejší Třebízského (dnešní úsek Třebízského od křižovatky se Sedláčkovou ke střelnici). Termín k provedení do 30. 4. 1973.[466] Soukenická tehdy sahala od hostince Železná až ke střelnici a Třebízského ul. zrušena. Až r. 1994 MZ přezvalo část Soukenické od nám. U Saské brány ke křižovatce u střelnice na Třebízského ulici.[467]

·         kapitola Plzeňské předm. (hist. sídelní jádro)

·         kapitola Plzeňské předm. (rozšiřování v 19. stol.)

Tylova

Podle dramatika Josefa Kajetána Tyla (1808-56). Tylova ulice získala jméno rozhodnutím MZ 14. 7. 1922,[468] na návrh MR a okrašlovací komise.[469]

·         kapitola Pražské předm. (zástavba východně od sídl. Na Železné)

Tymákovská

Podle vsi Tymákova, kam vede. Procházela tudy historická Tymákovská cesta. Dne 25. 4. 1935 MZ, na základě porady ze 4. 1. 1935, pojmenovalo Tymákovskou cestu v zastavěném území Tymákovská ulice. Pův. návrh bylo ponechat označení „cesta“, ale Jos. Selement prosadil verzi „ulice“.[470]

·         kapitola Za Rakováčem

Tyršova

Podle Miroslava Tyrše (1832-1884), spoluzakladatele Sokola. Součást souboru ulic na Rašínově, souvisejících se sokolským hnutím. Tyršova ulice získala jméno rozhodnutím MZ z 12. 7. 1927, na návrh MR a okrašlovací komise.[471] Dne 26. 11. 1941 OÚ nařídil městu odstranit sokolské názvy. Dne 11. 12. 1941 ji proto MR a 24. 2. 1942 i MZ přejmenovalo na Resslovu ulici,[472] podle vynálezce Josefa Ressla (1793-1857). Po osvobození obnoveno jméno Tyršova ulice.

·         kapitola Rašínov

U Bílé haldy

Podle nedalekého umělého pahorku ze strusky. Ulice U Bílé haldy získala jméno rozhodnutím MZ z 10. 8. 1999. Do té doby šlo o servisní komunikaci, nepovažovanou za samostatnou ulici.

·         kapitola Práchovna

U Cihelny

Podle nedaleké bývalé obecní cihelny. Ulice vznikla v 50. letech v rámci sídl. U Václava. Dne 12. 9. 1972 plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, nazvalo dosud bezejmennou komunikaci ulice Československé lidové armády, s termínem provedení do 30. 4.1973.[473] Rozhodnutím MZ z 24. 4. 1993 (jinde uváděno 29. 4.[474]) přejmenována na ulici U Cihelny,[475] s platností od 1. 6. 1993.[476]

·         kapitola Jižní předm. (sídl. U Václava)

U Hřiště

Podle areálu sportovního hřiště, ke kterému vede. Dne 10. 7. 2001 schválilo MZ vyhlášku, kterou se názvů dostalo i veřejným komunikacím v části města Borek.[477]

·         kapitola Borek

U Hvězdárny

Podle blízkosti areálu hvězdárny. Dne 27. 2. 1979 odsouhlasilo plénum MěstNV pojmenování dosud bezejmenné komunikace na ulici U Hvězdárny dle návrhu rady MěstNV z 16. 1. 1979.[478]

·         kapitola Osecký vrch

U Ježku

Podle rybníku Ježek, ke kterému vede. Starší cesta k bývalému hamru u rybníku Ježek získala oficiální uliční označení ulice U Ježku až někdy na přelomu 20. a 21. stol.

·         kapitola Jižní předm. (Kovohutě a okolí)

U Klabavy

Podle polohy poblíž údolí řeky Klabavky. Nejde o ulici, ale spíš lokalitu za městem. Ulice U Klabavy získala pojmenování někdy počátkem 21. stol. Uliční cedule sem umístěna před r. 2008.

·         kapitola Plzeňské předm. (oblast U Jelínkovic boudy)

U Kolejí

Podle polohy u železniční trati. Ulice U Kolejí získala jméno rozhodnutím MZ ze dne 11. 11. 2003.[479]

·         kapitola Plzeňské předm. (nová část u Plzeňské ul.)

U Nemocnice

Podle blízkosti areálu nemocnice. Ulice vznikla při výstavbě bytových domů v 50. letech 20. stol. Dne 27. 2. 1979 ji plénum MěstNV pojmenovalo ulice U Nemocnice.[480]

·         kapitola Osecký vrch

U Pekáren

Podle býv. pekáren severně od ulice. Komunikaci pojmenovalo MZ 3. 9. 1940 ulice U Monopolu, takže byla součástí dnešní Máchovy.[481] Rozhodnutím MNV z 25. 7. 1946 přejmenována spolu s ní na Máchovu ulici.[482] Rozhodnutím rady MNV 7. 9. 1953 získala vlastní název ulice U Pekáren.[483]

·         kapitola Jižní předm. (Hořicov)

U Plynárny

Podle obecní plynárny, k níž vedla. Dne 25. 4. 1935 MZ, na návrh speciální komise pro revizi názvů ulic, pojmenovalo novou komunikaci ulice U Plynárny.[484]

·         kapitola Plzeňské předm. (rozšiřování předměstí v 19. stol.)

U Rozvodny

Podle nedalekého areálu spínací stanice. Dne 30. 5. 2000 byla rozhodnutím MZ dosud bezejmenná komunikace pojmenována ulice U Rozvodny.

·         kapitola Práchovna

U Soutoku

Podle směru k soutoku Padrťského a Boreckého potoka. Na indikační skice stabilního katastru se jmenuje Psingagasse (ulice Psinka, či ulice V Psince).[485]  Na mapě z r. 1877 bez označení. Do nynější trasy až v 50. letech 20. stol., kdy pův. cesta Psinka zabrána traktorovou stanicí. Ulice U Soutoku získala oficiální název někdy ve 2. polovině 20. stol.

·         kapitola Plzeňské předm. (hist. sídelní jádro)

U Spilky

Podle spilky býv. pivovaru v čp.90/I. Na identifikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. označeno Töpferplatz (Hrnčířské náměstí).[486] Na mapě z r. 1877 se prostranství nazývá Lázeňská ulice a úzká ulice, vedoucí sem z náměstí mezi domy čp.95/I a čp.96-97/I,  Pivovarská ulice. Dne 14. 7. 1922 MZ přezvalo Lázeňskou na Trhovou ulici a Pivovarskou na Příčnou ulici,[487] dle návrhu MR a okrašlovací komise.[488] Dne 25. 7. 1946 MNV obě ulice sloučil pod jménem ulice U Spilky.[489] Dne 7. 9. 1953 ji navrhla rada MNV přezvat na ulici Josefa Weisse a prodloužit až k Rokycanovu domku na nábřeží.[490] Jméno dle člena KSČ a 2. odboje J. Weise,[491] asi nezavedeno, protože trval název ulice U Spilky. Nerealizována ani změna z února 1988, kdy MěstNV se zpětnou účinností od 15. 12. 1987 přezval komunikaci mezi náměstím a nábřežím Týmlova ulice,[492] čímž by sem byl přenesen název jiné zbořené ulice. Nadále užíváno jméno ulice U Spilky.

·         kapitola plácek Spilka

U Stromovky

Název nejasného původu, možná starší místní jméno, na mapách ale nedoložené. Ulice U Stromovky získala jméno rozhodnutím rady MNV 7. 9. 1953.[493]

·         kapitola Plzeňské předm. (nová část u Plzeňské ul.)

U Třech křížů

Podle staršího místního názvu okolo kříže u Pražské silnice. Nejde o ulici ale spíše lokalitu. V ulici U Třech křížů není evidována žádná adresa.

·         kapitola Páclovna

·         kapitola Pražské předm. (čtvrť Na Husinci)

V Alejích

Podle stromořadí u Padrťského potoka. Nejde o ulici ale spíše lokalitu. Dne 27. 10. 1930 MZ pojmenovalo nový sokolský rekreační a sportovní areál Tyršův sad (též Tyršovy sady),[494] na návrh MR z 1. 10. 1930.[495] Označení V Alejích (Aleje) doloženo už v 19. stol.

·         kapitola Práchovna

V Brance

Podle hradební branky u čp.91/I. Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Mühlgasse (Mlýnská ulice).[496] Na mapě z r. 1877 jako Řeznická ulice, stejně tak v r. 1892.[497]  Dne 25. 4. 1935 MZ, na základě porady ze 4. 1. 1935, pojmenovalo obě uličky u masných krámů ulice V Brance.[498]

·         kapitola Urbanovo náměstí

V Kasárnách

Podle býv. areálu nových kasáren. Ulice V Kasárnách získala jméno rozhodnutím MZ 15. 12. 2008.[499]

·         kapitola Jižní předm. (býv. nové kasárny)

V Plaňkách

Podle staršího místního názvu, doloženého již na mapě z r. 1891.[500] Název ulice V Plaňkách přijalo MZ dne 10. 7. 2001, v rámci vyhlášky, kterou se názvů dostalo komunikacím v části města Borek.[501]

·         kapitola Borek

V Rybníčkách

Podle staršího místního názvu údolí s rybníčky, doloženého již na mapě z r. 1951.[502] Název ulice V Rybníčkách přijalo dne 25. 6. 2007 MZ.[503] Už předtím 30. 5. 2007 to doporučila MR.[504]

·         kapitola Borek

V Sadu

Název s  částečnou vazbou na lokalitu. Až do 70. let v okolí velké ovocné zahrady. Dne 7. 9. 1953 rada MNV pojmenovala komunikaci ulice V Sadu.[505]

·         kapitola Za Rakováčem

Václava Nového

též Nového

Podle dělníka Václ. Nového (1904-41), člena KSČ, zabitého za okupace,[506] nebo dle hostinského Václ. Nového (1890-1944), zabitého za okupace.[507] Ulice vznikla ve 20. letech 20. stol. Dne 12. 7. 1927 nazvána ulice Boženy Němcové, dle návrhu MR a okrašlovací komise.[508] 25. 4. 1935 MZ prodloužilo název i na nový sever. úsek ke křižovatce s dnešní Dukelskou.[509] Dne 10. 7. 1949 ji místní KSČ neúspěšně navrhla přejmenovat na ul. Jiřího Dimitrova.[510] V červenci 1951 přezvána na ulici Václava Nového,[511] na návrh rady MNV z 15. 5. a 15. 6. 1951.[512] V listopadu 1991 neúspěšně navrhl rokycanský KAN přejmenovat na ul. U Svatého Václava (v úseku od Stehlíkovy k B. Němcové) a na ul. U Favoritu (úsek od B. Němcové k Dukelské).[513]

·         kapitola Jižní předm. (Hořicov)

·         kapitola Jižní předm. (býv. Favorit)

·         kapitola Jižní předm. (průmyslová zóna pod Kotlem)

Veselská

Podle směru ke vsi Veselá. Ulicí probíhala dávno před vznikem zástavby historická Veselská silnice, která zahrnovala dnešní ul. Růžičkova, Zeyerova a Veselská. Jméno získala Veselská ulice dne 7. 9. 1953 na návrh rady MNV.[514]

·         kapitola Jižní předm. (Kovohutě a okolí)

Vokáčova

Podle učitele Karla Vokáče (1903-1944) zavražděného za okupace. Dne 12. 7. 1927 pojmenována rozhodnutím MZ, na návrh MR a okrašlovací komise, komunikace od čp.359/II (na nynější křižovatce Vokáčovy a Jeřabinové ul.) k obecní cihelně ulice Prokopa Holého, podle husitského válečníka.[515] Ulice ale až do výstavby sídliště Jižní předm. prakticky neexistovala. Pak, v polovině 70. let získala jméno Vokáčova ulice (do r. 1972 ho nesl dnešní jižní úsek Žižkovy ul.).

·         kapitola sídl. Jižní předm.

·         kapitola býv.obecní cihelna a vagónová kolonie

·         kapitola Jižní předm. (školský areál)

·         kapitola Rašínov

Voldušská

Podle vsi Volduchy, kam dřív vedla. V trase ulice probíhala dávno před vznikem městské zástavby historická Voldušská silnice. Jméno Voldušská ulice přijal MNV 25. 7. 1946.[516]

·         kapitola Osecký vrch

Vrbová

Dne 27. 2. 1979 plénum MěstNV pojmenovalo dosud bezejmennou komunikaci Vrbová ulice.[517]

·         kapitola Rašínov

Vrchlického

Podle spisovatele Jaroslava Vrchlického (1853-1912). Vrchlického ulici pojmenovalo MZ 29. 12. 1919.[518]

·         kapitola Rašínov

Vysoký průhon

Podle staršího místního názvu. V ose ulice vedla cesta Vysoký průhon. Dne 7. 9. 1953 rada MNV pojmenovala novou komunikaci ulice Vysoký průhon.[519]

·         kapitola Za Rakováčem

Wünschova

Podle cestovatele Josefa Wünsche (1842-1907). Wünschovu ulice pojmenovalo MZ 14. 7. 1922,[520] na návrh MR a okrašlovací komise.[521]

·         kapitola Pražské předm. (zástavba východně od sídl. Na Železné)

Zahradní

Název s částečnou vazbou na lokalitu. Až do 80. let ji lemovaly hlavně zahrady. Název Zahradní ul. označoval v r. 1953-72 jinou ulici, u Rakováčku, v prostoru dnešní Šťáhlavské. Pak zrušena. Dne 27. 2. 1979 plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV z 16. 1. 1979 pojmenovalo tuto komunikaci Zahradní ulice.[522]

·         kapitola Za Rakováčem

Záhumenní

Název s  částečnou vazbou na lokalitu. Šlo o poslední ulici, „za humny“ Rokycan. Dne 7. 9. 1953 ji rada MNV pojmenovala Záhumenní ulice.[523] Od cca 80. let 20. stol. zde umístěny uliční tabule s chybným označením „Záhumení“. Dne 23. 3. 2006 město po připomínkách občanů slíbilo opravu.[524]

·         kapitola Za Rakováčem

Zeyerova

Podle spisovatele Julia Zeyera (1841-1901). Ulicí vedla historická Veselská silnice (zahrnovala dnešní ul. Růžičkova, Zeyerova a Veselská). Dne 12. 7. 1927 ji MZ nazvalo Zeyerova ulice, na návrh MR a okrašlovací komise.[525]

·         kapitola Bedřichova huť a koksárna 

·         kapitola Jižní předm. (Hořicov)

·         kapitola Kovohutě a okolí

Zvonařova

Asi podle skladatele Jos. Leopolda Zvonaře (1824-65). Zvonařova ulice získala název rozhodnutím MZ z 12. 7. 1927, dle návrhu MR a okrašlovací komise.[526]

·         kapitola Práchovna

Žďárská cesta

Podle směru k vrchu Žďár. Historická Žďárská cesta tudy vedla dávno před vznikem okolní zástavby. Oficiální pojmenování získala ulice Žďárská cesta rozhodnutím MZ 10. 8. 1999.

·         kapitola Pražské předm. (zástavba východně od sídl. Na Železné)

Žitná

Název s  částečnou vazbou na lokalitu (býv. pole a louky). Součást souboru ulic na Za Rakováčkem, souvisejících se zemědělstvím. Dne 29. 5. 2018 ji MR a 25. 6. 2018 i MZ nazvala Žitná ulice.[527]

·         kapitola Za Rakováčem

Žižkova

Podle vojevůdce Jana Žižky. Dne 12. 7. 1927 pojmenovalo MZ novou komunikaci Žižkova ulice, na návrh MR a okrašlovací komise. Týkalo se to jen sever. úseku, od Fügnerova nám. ke Karlíkově ul.[528] Jižní úsek (mezi ul. Karlíkova a B. Němcové) vznikl později. MNV ho 25. 7. 1946 pojmenoval Vokáčova ulice, dle Karla Vokáče (1903-44), popraveného za okupace.[529] Dne 12. 9. 1972 plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV ze 4. 4. 1972, Vokáčovu přičlenilo k Žižkově ulici, s termínem realizace do 30. 4. 1973.[530] Název Vokáčova později přesunut na nedaleké sídl. Jižní předměstí.

·         kapitola Rašínov

Název ulice/náměstí

Význam, lokalizace a vývoj názvu ulice

Odkaz na kapitolu s podrobným popisem ulice a okolní zástavby

Barvířská

Podle starého řemesla. Naproti domu čp.63/II vybíhala z dnešní Soukenické k jihu a ústila na nábřeží potoka v dnešní ul. Na Pátku. Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. bez názvu,[531] na mapě z r. 1877 Barvířská ulice. Název dne 14. 7. 1922 ponechalo MZ, na návrh MR a okrašlovací komise, jako připomínku historie.[532] Zachován i r. 1946. Ulice zanikla při výstavbě sídl. Na Pátku koncem 60. let.

·         kapitola Pražské předm. (oblast Na Pátku)

Hutní

Podle blízkosti Kovohutí. 2. příčná slepá ulice, vybíhající k západu ze Zeyerovy, jižně od hl. brány Kovohutí. Dne 7. 9. 1953 ji rada MNV nazvala Hutní ulice.[533] Po rozšíření továrny přerušena a zčásti zabrána.

·         kapitola Kovohutě a okolí

Jirchářská

Podle staršího místního názvu V Jirchářích (řemeslo). Vybíhala z dnešní Růžičkovy po severní straně zimního stadionu k nábřeží, kde ústila do Čapkovy. Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. bez názvu,[534] stejně tak na mapě z r. 1877 či mapě z r. 1907. Dne 7. 9. 1953 ji rada MNV nazvala Jirchářská ulice.[535] 27. 2. 1979 plénum MěstNV, na návrh rady MěstNV z 16. 1. 1979, zrušilo název Jirchářská kvůli výstavbě zimního stadionu.[536] Zachována jako komunikace bez označení.

·         kapitola Pražské předm. (zástavba před býv. Pražskou branou)

Kovářská

Podle starého řemesla. Naproti ústí dnešní Dvořákovy ul. vybíhala ze Soukenické k jihu a ústila na nábřeží potoka u dnešního čp.49/II v dnešní ul. Na Pátku. Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Schmidtgasse (Kovářská ulice),[537] na mapě z r. 1877 také Kovářská ul. V r. 1892 doporučena v regulačním plánu ke zrušení, což provedeno ještě před koncem 19. stol.[538]  Zabrána okolními domy. Vše pak zbořeno při výstavbě sídl. Na Pátku koncem 60. let 20. stol.

·         kapitola Pražské předm. (oblast Na Pátku)

Koželužská

Podle starého řemesla. Vybíhala k západu z Nerudova nám. v trase dnešní cesty k lávce do ul. Na Pátku. Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Steggasse (cca ulice K Lávce),[539] na mapě z r. 1877 Koželužská ulice, stejně tak na mapě z r. 1907. Dne 29. 12. 1919 ji MZ začlenilo do Nerudova nám.[540] Zástavba zbořena kvůli sídl. Na Pátku v 60. a 70. letech 20. stol. Dnes jen chodník přes sídliště.

·         kapitola Pražské předm. (oblast Na Pátku)

Říční

Podle směru k Padrťskému potoku. Vybíhala k východu z prostranství pod kostelem u vyústění schůdků u domu čp.135/I. Končila na nábřeží potoka. Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. bez názvu,[541] na mapě z r. 1877 Svatojanská ulice, (podle zdejší sochy sv. Jana Nepomuckého), stejně tak na mapě z r. 1907.  Dne 7. 9. 1953 ji rada MNV přejmenovala na Říční ulici.[542] Zanikla při výstavbě sídliště v 80. letech 20. stol.

·         kapitola Pražské předm. (pod kostelem)

Týmlova

Podle učitele Jana Týmla (1905-45).[543] Vybíhala z dnešní ul. Míru podél východ. strany budovy školy až na plácek ve Smetanově ul. Na indikační skice stabilního katastru z poloviny 19. stol. Kasernen-Gasse (Kasární ulice),[544] na mapě z r. 1877 Zbrojní ulice, stejně tak na mapě z r. 1907, podle býv. kasáren na místě dnešní školy. MNV ji 25. 7. 1946 pojmenoval Týmlova ulice.[545] Zanikla v 80. letech 20. stol. při demolici zástavby mezi náměstím a školou v ul. Míru.

·         kapitola Týmlova ulice

U Cihelny

Podle zaniklé obecní cihelny. Ulička ve vagónové kolonii, poblíž JV nároží dnešních ul. Čechova a Pod Ohradou. Dne 7. 9. 1953 ji pojmenovala rada MNV ulice U Cihelny.[546] Vagónová kolonie zbořena na přelomu 50. a 60. let 20. stol.

·         kapitola Jižní předm. (býv.obecní cihelna a vagónová kolonie)

U Nového pivovaru

Podle blízkosti pivovaru. Nejasná lokalita u dnešní Pivovarské ul. Dne 7. 9. 1953 pojmenovala rada MNV ul. od „domu býv. kamnáře Mainera k býv. štěnovickému pivovaru“ ulice U Nového pivovaru.[547] Meinerův dům byl čp.171/II v dnešní Pivovarské. Možná příjezdová cesta z Pivovarské k pivovaru.

·         kapitola Pražské předm. (zástavba východně od sídl. Na Železné)

Žampírky

Podle usedlosti Žampírky. Vybíhala z Růžičkovy k SV v místě dnešních domů čp.1169/II a čp.1170/II. Dne 7. 9. 1953 ji pojmenovala rada MNV ulice Žampírky.[548] Zástavba zbořena r. 1991, r. 2003 býv. ulice zastavěna bytovými domy.

·         kapitola Pražské předm. (zástavba před býv. Pražskou branou)