https://encyklopedierokycan.wz.cz/popisekpredchozikapitola.jpg

 

https://encyklopedierokycan.wz.cz/zpetnahomepage.jpg

 

https://encyklopedierokycan.wz.cz/popiseknasledujicikapitola.jpg

  D. Borek: verze 2021/03/09

Rokycany: Za Rakováčkem

 

6. Němčičky

Jižně od oblasti Za Rakováčkem, necelý kilometr od hranice intravilánu Rokycan, se nachází enkláva, zvaná Němčičky. Podle Václava Šacha je název odvozen od nějakého bývalého majitele zdejších pozemků německé národnosti.[1] První písemná zmínka o lokalitě pochází z roku 1508.  Toho roku založil rokycanský klášter na své louce rybník a zatopil i pozemky města Rokycan. Výměnou za to probošt dal městu louku „v Němčičkách nad Světlíkovou.“ Podle Petra Vařeky může toto místní jméno označovat lokalitu starší středověké vsi, která později zanikla, aniž by po ní zůstaly písemné zmínky. Nasvědčovala by tomu i poměrně velká rozloha katastru města Rokycan, která by čistě teritoriálně existenci dalších středověkých osad nevylučovala.[2]

 

Obsah

Rokycany: Za Rakováčkem.. PAGEREF _Toc66304163 \h 1

6. Němčičky. PAGEREF _Toc66304164 \h 1

6.1. Původní zástavba Němčiček (myslivna, hájovna). PAGEREF _Toc66304165 \h 1

6.2. Rozrůstání Němčiček o obytné usedlosti před rokem 1945. PAGEREF _Toc66304166 \h 1

6.2. Stavební a urbanistický vývoj Němčiček po roce 1945 (proměna na chatovou osadu)  PAGEREF _Toc66304167 \h 2

6.3. Zástavba v chatové osadě Němčičky. PAGEREF _Toc66304168 \h 3

6.4. Technický vývoj Němčiček. PAGEREF _Toc66304169 \h 7

6.5. Skládka Němčičky. PAGEREF _Toc66304170 \h 8

6.5.1. Příprava vzniku skládky a její založení PAGEREF _Toc66304171 \h 8

6.5.2. Přebudování na řízenou skládku. PAGEREF _Toc66304172 \h 8

6.5.4. Plány na výstavbu spalovny odpadu. PAGEREF _Toc66304173 \h 9

6.5.5. Přestavba skládky v 90. letech 20. století PAGEREF _Toc66304174 \h 9

 

 

 

6.1. Původní zástavba Němčiček (myslivna, hájovna)

V letech 1817-1844 prý byly sázeny mezníky mimo jiné u „rybníku Prachyňského v Němčičkách“.[3] Prácheňský rybník se v Rokycanech nacházel jinde, na místě dnešního koupaliště pod Strání (viz kapitola „Osecký vrch“). Ale jeden rybník je v prostoru Němčiček skutečně doložen. Je zakreslen ještě na mapě 1. vojenského mapování z konce 18. století. Šlo o menší vodní plochu, Vzhledem k nepříliš přesnému charakteru této mapy, prováděné ještě bez moderních exaktních metod, není snadné určení jeho skutečné polohy. Patrně se nacházel na Rakovském potoce východně od Němčiček, poblíž dnešního rozcestí, kde u stavení U Suchánků odbočuje ze Šťáhlavské silnice cesta k Němčičkám. Každopádně na mapě stabilního katastru z roku 1838 již rybník vidět není a je možné, že stopy po jeho existenci, tedy hráz a nějaký rovný pozemek, který vymezoval jeho plochu, byly zastřeny během výstavby Šťáhlavské silnice, která probíhala v 1. polovině 19. století.  Jen ryze spekulativní by byla možná provázanost mezi existencí rybníka a nějaké starší středověké vsi na místě Němčiček. Mohlo jít o daleko později vzniklé vodohospodářské dílo. Jinak byla oblast dnešních Němčiček dle mapy z konce 18. století bez zástavby.

Pojmenování Němčičky a enkláva osídlení se objevuje na nejstarší katastrální mapě města z roku 1838. Tehdy tu ale stál jen jediný objekt, usedlost čp.43/III, na mapě označená jako „Nemecziczker Forsthaus“, tedy myslivna Němčičky. Vyrostla nedávno před tím z iniciativy obce, která potřebovala vybudovat důstojné sídlo pro správce zdejšího polesí. Na mapě 1. vojenského mapování z konce 18. století zde ještě žádná zástavba nezakreslena. Myslivna postavena totiž až roku 1811 podle plánů místního stavitele Ondřeje Černého.[4] Šlo o zděnou usedlost umístěnou v odstupu od Šťáhlavské ulice v obklopení poli, na severu hraničící s výběžkem lesa. Na střeše byly dvě korouhvičky. Její součástí byly i stodoly a stáje.[5] Myslivna se dochovala dodnes a stále slouží svému účelu (k roku 2007 i 2021 stále majetkem Lesů města Rokycan). Hlavní obytná budova je masivním, venkovsky působícím podlouhlým stavením se zděným přízemím. Střecha má polovalbu. Pod střechou půdní a podkrovní prostory v 1. patře. Objekt prošel mnoha přestavbami, ale v základních hmotových dispozicích si uchoval původní podobu. Okolo něj se rozkládají další hospodářská stavení, která tak vytvářejí polouzavřený komplex. Někdy v 70. letech 20. století vyrostla u příjezdové cesty západně od myslivny ještě novostavba obytného čp.679/III pro zaměstnance lesní správy. Je to velký dům venkovského typu, s dvěma zděnými podlažími a dále podkrovními prostory 2. patra v sedlové střeše, jež je orientována štítově do komunikace. Je rozdělen na dvě poloviny se samostatnými bytovými jednotkami. Okolo domu se nachází prostorná zahrada. Již v roce 1877 se tu nacházelo hospodářské stavení patřící k myslivně.[6] To muselo výstavbě tohoto domu ustoupit.

Po roce 1860 vyrostla necelých dvě stě metrů jihozápadně od myslivny ještě budova hájovny čp.61/III. Umístěna byla přímo u Šťáhlavské silnice, naproti vyústění silnice od Rakové. Silnice od Rakové původně přímo pokračovala severně od Šťáhlavské silnice a ještě dle evidenční katastrální mapy z roku 1877 tudíž míjela hájovnu ze západní strany. Teprve dodatečně (někdy před rokem 1910, dle druhotného zákresu do této mapy) byla cesty převedena východně od hájovny.[7] Objekt se tehdy nacházel na samotném okraji katastru Rokycan, dál k západu již se prostíralo katastrální území Mokrouše. Hájovna měla podobu jednoduché přízemní zděné chalupy s dvorkem. V hrubých obrysech se takto dochovala do současnosti. V květnu 1861 schválila obecní rada dovoz stavebního dříví k  „nové hájovně pod Čilinou“.[8]  I hájovna zůstávala ještě dle stavu k roku 2007 stále v majetku Lesů města Rokycan. V roce 2021 již je podle katastru nemovitostí v soukromém majetku.

 

 

 

6.2. Rozrůstání Němčiček o obytné usedlosti před rokem 1945

K původní monofunkční enklávě objektů souvisejících s lesním hospodařením začala v meziválečném období přibývat i další soukromá stavení. Vyrůstala nahodile jako izolované usedlosti zcela postrádající městský charakter. V té době Němčičky nabývaly charakteru jakési rozptýlené podhorské vesnice.

Jako první nové obytné stavení zde vznikl dům čp.209/III, situovaný při starší polní cestě č.kat.2813, vedoucí od domu U Suchánků (viz níže, čp.400/III) u Šťáhlavské silnice do dnešní chatové osady. Nyní je zcela obklopen ostatními rekreačními domky. Tehdy to ovšem byla samota s velkou zahradou. Musel už stát v roce 1924, protože 24. září 1924 byl oceněn na 40 000 Kč. 12. února 1929 na 44 000 Kč.[9]  V květnu 1926 zastupitelstvo města jedná o některých otázkách regulačního a územně-plánovacího typu a mimo jiné bere na vědomí, že Rudolf Bergmann provedl na pozemku č.kat.678 u Němčiček výstavbu rodinného domu s kůlnou. Vzhledem k absenci regulačního plánu v této odlehlé lokalitě byla umístěna novostavba preventivně 10 metrů od polní cesty č.kat.2813.[10] Dům se v základních hmotových obrysech dochoval do současnosti. Jde o přízemní stavbu se sedlovou střechou. Je to stavení venkovského charakteru. V říjnu 1933 vydáno stavební povolení pro V. a J. Šolarovi na přístavbu chléva v domě čp.209/III.[11] Vedle tohoto domu směrem ke Šťáhlavské silnici vznikl do několika let další dům čp.230/III.  Postavili ho František a Marie Čadovi na pozemku č.kat.676 u cesty č.kat.2813. I tento rodinný dům vzhledem k absenci regulačního plánu preventivně umístěn v 10 metrovém  odstupu od cesty. Připomíná se tu již v květnu 1926.[12] Podle jiného dobového pramene ale až 27. července 1927 vydáno na schůzi obecní rady obývací a užívací povolení na rodinný dům na pozemku č.kat.676 (majitel R. Mühlbacher).[13] Mohlo jít ovšem o zpětnou legalizaci již hotové stavby. Jedná se taktéž o přízemní stavení se sedlovou střechou, dodnes v základních obrysech dochované. Dne 20. prosince 2007 městský úřad vydal rozhodnutí o umístění stavby stavební povolení pro přístřešek pro parkování automobilu na parcele č.kat.676/3 u domu čp.230/III dle žádosti podané 17. října 2007. Dne 15. listopadu 2007 zahájeno společné územní a stavební řízení. Stavba měla stát 8,5 m od parcely č.kat.2813 (cesta) a 14 metrů od hranice pozemku č.kat.675/6. Přízemní, nepodsklepený přístřešek ze dřeva měl mít půdorys 6,2 x 4,7 metrů a výšku 3,4 metrů. Střecha navržena pultová. Vedle stavby plánováno provést zpevněnou plochu 50,25 čtverečních metrů. Termín dokončení stanoven do 31. prosince 2009.[14] 

Okolo roku 1930 pak přibyl ještě nedaleko odtud dům čp.373/III. Ten ovšem původně nestál na současném místě (parcela č.kat.665/2), protože tato parcela byla ještě dle leteckého snímkování z roku 1938[15] i 1947[16] prázdná. Je ovšem možné (ale je to jen hypotéza), že číslo popisné čp.373/III tehdy nesl domek pár desítek metrů odtud, na jižním okraji parcely č.kat.689/4 (u dnešního objektu če.194), který tu již v roce 1938 zachycen je. V roce 1963 ukazuje letecký snímek, že tento objekt byl odstraněn a zároveň vyrostl dům na místě dnešního čp.373/III.[17] Je to přízemní dřevěná chatka s nízkou sedlovou střechou. Teorii, že došlo k přesunu čísla popisného, nasvědčuje i to, že v roce 1930 sčítání obyvatel eviduje v Němčičkách 5 domů (vlastní Němčičky 2 domy a skupina V Němčičkách 3 domy, což by odpovídalo existenci myslivny, hájovny a tří soukromých domů). Žilo tu tehdy celkem 22 obyvatel.

Přímo u Šťáhlavské silnice vyrostl ještě v polovině 30. let rodinný dům, respektive usedlost, čp.400/III, zvaná U Suchánků.  Stavební povolení pro Marii Suchánkovou na rodinný dům na č.kat.672 vydala městská rada 22. září 1933. Povolení schváleno navzdory námitkám městské technické kanceláře ohledně odlehlosti pozemku.[18] Rodinný dům dle projektu Štěpána Wolfa byl kolaudován 17. května 1934.[19] Dochoval se do současnosti jako izolované stavení u dnes frekventované silnice. Patrový dům má podkroví 1. patra a střechu s polovalbou. Obklopují ho hospodářské budovy a dvorek.

Tím ovšem stavební aktivita v Němčičkách v meziválečném období skončila. Po celou 1. republiku pohlíželo vedení města na povolování výstavby v této odlehlé lokalitě s rozpaky, protože nebyla zdaleka ujasněna budoucnost této oblasti. Koncem 20. let 20. století například město odmítlo záměr Ferdinanda a J. Šolarových postavit si rodinný dům na pozemcích č.kat.628 a č.kat.629, které ležely v Němčičkách jižně od Šťáhlavské silnice, v prostoru dnešní skládky (o ní viz níže). V říjnu 1928 městská rada rozhodla, že nelze povolit výstavbu domku na pozemku č.kat.628 a č.kat.629, ale že Ferdinandu a J. Šolarovým se může opatřit směnou jiný pozemek vhodný pro zastavění.[20] Obě parcely pak vykoupila obec. V únoru 1929 rada určila, že za pozemky č.kat.628, č.kat.629 se B. a J. Šolarovým nabídne 7000 Kč.[21] V dubnu 1929 se pak referuje, že Šolarovi už prodali pozemky č.kat.628 a č.kat.629.[22] Stavební rozvoj Němčiček se od té doby výlučně soustřeďoval do prostoru severně od Šťáhlavské silnice, na úbočí Čiliny.

 

 

 

6.2. Stavební a urbanistický vývoj Němčiček po roce 1945 (proměna na chatovou osadu)

Po 2. světové válce město provedlo elektrifikaci Němčiček. Primární snahou bylo zavést elektřinu do obecních budov hájovny a myslivny. V roce 1946 se náklady na tuto investici odhadovaly na 160 000 Kčs.[23] V listopadu 1946 získalo město souhlas od Západočeských elektráren v Plzni. Ještě před koncem toho roku dovezeny do Němčiček sloupy elektrického vedení. Vlastní práce začaly roku 1947. Prováděla je firma F. Pflegera v národní správě Zikmund.[24] Součástí investice měla být i výstavba sloupového transformátoru a vnějších i vnitřních rozvodů k budovám hájovny a myslivny.

Dopad elektrifikace na oblast Němčiček se neomezoval jen na budovy lesního hospodářství. Na nové elektrické vedení se mohli připojit i tamní soukromníci. I díky tomu získal po roce 1945 rozvoj Němčiček na dynamice.  Zřízení elektrického vedení umožňovalo další výstavbu v této oblasti a měnilo stávající izolovanou enklávu na atraktivní zónu, v které se k původní lesnicko-hospodářské funkci připojovaly i funkce obytná a rekreační. Pod okrajem lesa Čilina se v té době rodí kolonie zahradních domků a chat, které ovšem v oné době bytové nouze sloužily částečně i k trvalému bydlení. Nešlo tedy ještě zatím o klasický model rekreačních chatek na malých zahradách. Jako první se na elektrický rozvod připojila chata Antonína Skolky čp.361/III, dodnes dochovaný objekt če.217, který tu vyrostl na přelomu 30. a 40. let. Letecké snímkování z  roku 1938 ho ještě nezachycuje.[25] Na schůzi obecní rady 2. listopadu 1939 bylo vydáno stavební povolení na stavbu chaty pod Čilinou na pozemku č.kat.679 (majitel A. Skolka).[26] Antonín Skolka za připojení na elektrickou síť zaplatil 15 000 Kčs.[27] Letecká fotografie z června 1947 zachycuje Skolkovu chatu již jako dokončenou stavbu.[28] Okolo ní se tehdy prostírala velká protáhlá, severojižně orientovaná zahrada (až později výrazně redukovaná druhotnou parcelací na menší pozemky) s relativně vzrostlým ovocným sadem, což napovídá tomu, že vznikla o několik let dříve, patrně počátkem 40. let. Skolkovic chata se zachovala dodnes. Původně to byla dřevěná stavba typu srub.[29] Jde o větší objekt s valbovou střechou. Někdy později byla přeznačena z čísla popisného čp.361/III na číslo evidenční če.217 (číslo popisné pak druhotně přiděleno novostavbě domu na rohu Šťáhlavské a Slepé ulice (viz výše). Objekt če.217 evidován formálně v rejstříku objektů až od 21. prosince 2005.[30]

Dle stavu z roku 1947 tak Němčičky měly již 7 domů (hájovna, myslivna a 5 soukromých staveb) a další, (dnešní če.370, viz níže) byl patrně ve výstavbě. Vývoj směrem k zrychlující se výstavbě a proměně Němčiček v rekreační chatovou oblast ale nebyl přímočarý. Ve 40., 50. a 60. letech se ještě objevovaly i jiné koncepce, které by naopak zbrzdily urbanizaci a definovaly Němčičky jako areál zemědělské výroby. V roce 1949 uvažovalo město o výstavbě velkovýkrmny vepřů v prostoru mezi Šťáhlavskou silnicí a lesem Čilina. Po připomínkách zemědělského referenta Viléma Bureše byl projekt rozšířen i o drůbežárnu, odchovnu telat a selat a eventuálně i velkochov hovězího dobytka.[31] Zůstalo jen u velikášských plánů, příznačných pro exaltovanou dobu počátků kolektivizace zemědělství.  Později se ale podobné záměry ještě několikrát vracely. V roce 1959 se plánuje, že při Šťáhlavské silnici bude situována menší farma státního statku, která by doplnila hlavní provozní areál statku umístěný při Příbramské silnici.[32] Opět nedošlo k realizaci. V dubnu 1968 zase statek zvažuje realizací výstavby skladištní haly na 4000 kubických metrů píce u Šťáhlavské silnice pod Čilinou. Mělo k ní dojít roku 1970.[33] Zatímco státní statek u Příbramské silnice opravdu zbudován (viz kapitola „Práchovna“), zde u silnice na Šťáhlavy megalomanské plány na zemědělský areál nerealizovány. Znemožnil by se tím totiž další rozvoj obytné a rekreační zástavby v této oblasti.

Bez ohledu na tyto plány a celkovou neujasněnost urbanistického směřování lokality Němčiček se tempo stavebního využití této oblasti od konce 40. let zrychlovalo. Letecký snímek ze září roku 1951 ukazuje, že v severozápadním rohu lokality, poblíž lesa, už stojí dnešní objekt če.327.[34] Šlo o chatu rodiny Strangmüllerových.[35] Ta už zde patrně stála v roce 1947, kdy je tu zachycena na leteckém snímku, možná jako teprve dokončovaná stavba.[36] Oficiálně registrovaná v evidenci objektů až od 1. února 2004.[37] Jednalo se o menší stavbu, ovšem na rozlehlém pozemku (později redukovaném další parcelací). Na sousedním pozemku východně od něj už tehdy stála dokončená či právě dokončovaná chata če.299, kterou si postavili František a Anežka Kratochvílovi z Rokycan. Přízemní, svépomocí stavěný objekt s nízkou sedlovou střechou a verandou sloužil dlouhou dobu i pro trvalé obývání. I v tomto případě platí, že prostorná zahrada byla později redukována a z pozemku vyměřeny menší samostatné parcely.[38] Okolo roku 2010 byla původní chatka če.299 zbořena a nahrazena půdorysně podobnou, ovšem moderněji pojatou stavbou, podobnou spíše rodinnému domku (patrový objekt s podkrovím 1. patra pod sedlovou střechou). Do roku 1951 také v Němčičkách přibyla neoznačená chata na pozemku č.kat.688/2 a stavební parcele č.kat.3627. Je vidět rovněž dokončená či dokončovaná výstavba domu čp.569/III na velké zahradě východně od myslivny, přístupného od Šťáhlavské silnice samostatnou obslužnou cestou.

Prakticky nezměněnou situaci zachycuje i letecké snímkování z roku 1952.[39] Letecké snímkování z roku 1957[40] a 1963[41] ukazuje další pozvolný přírůstek. Stále ještě šlo o relativně řídce komponovanou sídelní strukturu, kdy na velkých zahradách vyrůstaly izolované zahradní domky a chaty. Naproti domu čp.230/III to byla chata če.270 na velkém pozemku. Severně od ní, poblíž okraje lesa přibyla chata na pozemku č.kst.688/1 a stavební parcele č.kat.4118. Severně od Skolkovic chaty zase vyrostla chata Petrákových na pozemku č.kat.686/1 a stavební parcele č.kat.3648 (dodnes stojící, ovšem bez číselného označení).[42] Na mnoha místech v Němčičkách se navíc během 50. let 20. století rozvinuly velké zahrady a sady, často oplocené, takže ačkoliv struktura domů, respektive chatek, zůstávala relativně řídká, velká část plochy Němčiček už nebyla tvořena pouhými poli a loukami, ale měla jakýsi ovocnářsko-vesnický charakter.

Teprve od konce 60. let a zejména v letech 70. a 80. se nárůst počtu rekreačních objektů výrazně zrychlil. Například 12. dubna 1977 rada MěstNV schválila přidělení 14 pozemků na výstavbu zahrádek na Čilině a v Němčičkách.[43] Nyní už šlo o ryze rekreační stavby na malých zahradách, často vytvářených sekundárním rozdělením starších velkých sadů. Tehdy se z této příměstské enklávy definitivně stala chatová osada. Tento stav zachycuje státní mapa z roku 1987.[44] Nové chaty ale nepřestaly přibývat ani poté. I v 90. letech a počátkem 21. století pokračuje parcelace. Mapa z roku 1998 ukazuje zejména vznik hustého rastru zahrádek s chatkami východně od Skolkovic chaty.[45] Od počátku 21. století navíc zesilují tendence k přestavbě některých zdejších rekreačních objektů na stavby, mající blíže k rodinnému domu než k chatě. 

 

 

6.3. Zástavba v chatové osadě Němčičky

Hlavními komunikačními osami Němčiček jsou dvě cesty, které vybíhají ze Šťáhlavské silnice. První z nich, blíže městu, odbočuje u domu čp.400/III U Suchánků a směřuje mírně zvlněnou trasou zhruba západním směrem až k okraji lesa. Prochází přímo jádrem chatové osady. Druhá cesta odbočuje ze Šťáhlavské mezi hájovnou a myslivnou a vede přibližně severním směrem podél okraje lesa. Chatovou osadu spíše míjí a slouží jako dopravní napojení zejména pro její západní část. Na severozápadním okraji Němčiček do ní od východu ústí první z těchto dvou cest. 

Cesta odbočující u domu čp.400/III U Suchánků (o domě viz výše, v rámci popisu meziválečné výstavby v Němčičkách) vede nejprve cca 350 metrů nezastavěnou krajinou a po obou stranách ji lemují zemědělské pozemky. Usedlost U Suchánků tak zůstává izolovaným stavením. Ovšem i zde už jsou patrné tendence ke stavebnímu využití. Dne 3. května 2006 požádal František Balvín město o pořízení změny územního plánu č. 53, kterou by se dvě části pozemku č.kat.658/4 (označeny jako č.kat.658/6 a č.kat.658/7) předefinovaly ze zemědělské půdy na chatovou oblast. Šlo o pruh pozemků jižně od této cesty, východně od objektů če.93 a čp.373/III. Město ovšem ke změně územního plánu zaujalo skeptický postoj. Ne ani tak proto, že by chtělo bránit rozrůstání chatové osady, ale změna aplikovaná pouze na jednu nevelkou parcelu se představitelům města zdála být příliš nekoncepční. Vzhledem k tomu, že by zde došlo k záboru zemědělské půdy (byť evidované jako půda III. a IV. jakostní třídy – střední a horší kvalita) bylo navíc nutné celou věc podrobně projednat. Město proto rozhodlo, že projednání změny územního plánu zařadí na své jednání až v březnu 2007. Dne 15. května 2006 takto rozhodla městská rada, která nedoporučila v současné době zahajovat projednávání této změny, 30. května 2006 ve stejném duchu rozhodlo i zastupitelstvo.[46] Dle stavu z roku 2019 zůstávají pozemky stavebně nevyužité.

Teprve pak začíná vlastní zastavěné území Němčiček. Prvními stavbami jsou objekty če.93 a čp.373/III. Objekt če.93 má podobu dřevěného přízemního domku s nízkou sedlovou střechou. Nějaká drobná stavba je zde zachycena již na leteckém snímku z roku 1951.[47] Zaujímala ale daleko menší půdorys, takže mohlo jít o pouhou kůlnu či zahradní altán. Stejná situace je zde zachycena ještě na leteckém snímkování z roku 1963.[48] Teprve někdy později vznikl nynější domek. Parcelu jižně odtud zaujímá dům čp.373/III. O něm podrobněji pojednáno výše, v rámci popisu nejstarší zástavby Němčiček. Zopakujme ale, že navzdory číslu popisnému nevznikl na tomto místě již za první republiky. Tehdy stával jiný dům (patrně čp.373/III) severně od cesty, asi 30 metrů odtud, na pozemku č.kat.389/4. Doložený je tu v roce 1938. Dle snímkování z roku 1957 se zdá, že už byl zbořen.[49] Na místě dnešního domu čp.373/III je v roce 1957 zachycen nějaký menší objekt, teprve letecká fotografie z roku 1963 už ho zde zobrazuje v současném půdorysu.[50] Je to dřevěná přízemní stavba s nízkou sedlovou střechou.

U domů če.93 a čp.373/III odbočují z hlavní komunikace v chatové osadě dvě boční cesty. Jedna z nich (č.kat.2811) vede k jihojihozápadu, druhá k severu. První z nich, tedy cesta č.kat.2811, navazuje na původní pěšinu vedoucí kdysi po mezi, oddělující původně jednotlivé zemědělské pozemky. Vedla až k areálu myslivny. Takto je vidět již na leteckém snímku z roku 1938.[51] Během 50. let byl při její západní straně založen velký ovocný sad na tehdy ještě nerozděleném pozemku č.kat.675. Na jejím jižním konci pak vznikla podobná ovocná zahrada na pozemku č.kat.648. V této fázi je zachycena na leteckém snímku z roku 1963.[52] Během 70. a 80. let byly původní velké ovocné sady rozparcelovány na menší pozemky a došlo tu k výstavbě chatek. Takto je lokalita zachycena na státní mapě z roku 1987.[53] Při její západní straně stojí směrem od severu objekty če.167 (přízemní, zčásti dřevěný malý domek se sedlovou střechou, v evidenci formálně až od 21. prosince 2005,[54] ale zachycený již na státní mapě z roku 1987[55]), če.74 (přízemní se sedlovou střechou, rovněž zde zakreslený již v roce 1987, ale v evidenci oficiálně až od 21. prosince 2005[56]) a če.244 (doložený k roku 1987, svépomocně navrhovaný, kompozičně nepříliš zvládnutý přízemní objekt s asymetrickou sedlovou střechou). Následuje odbočka menší boční uličky, u níž ještě stojí chatka če.83 (zakreslená na mapě z roku 1987, formálně registrována v databázi objektů až k 21. prosinci 2005[57]), dále neoznačená chata na stavební parcele č.kat.3603 a další neoznačená chata na č.kat.3610, a potom objekty če.332, če.337 a če.335. Všechny tři jsou zachyceny na státní mapě z roku 1987.  Objekt če.332 si ponechal původní skromnější proporce. Oficiálně registrován od 27. října 2004.[58] Chata če.337 byla počátkem 21. století výrazně přestavěna a rozšířena. V evidenci je od 30. září 2006.[59] Objekt če.335 na rohové parcele byl původně malou chatkou. Před rokem 2011[60] prošla přestavbou a proměnila se fakticky na rodinný dům, patrový s podkrovními prostory v 1. patře pod sedlovou střechou.

 Protější východní strana ulice zůstává nezastavěná a tvoří ji nadále louky. Jižně od chaty če.335 se komunikace zužuje, ale pokračuje dál k jihojihozápadu. Zde je oboustranně rozvinutá zástavba. Při západní straně je to velká zahrada s objektem če.320 (evidován od 19. června 2003,[61] ale zachycen už na mapě z roku 1987[62]), na východní straně menší parcely a na nich chatky če.82 (přízemní zděná s nízkou sedlovou střechou, zakreslena na mapě z roku 1987,[63] v rejstříku objektů oficiálně až od 21. prosince 2005[64]), če.345 (novější stavba, zbudovaná počátkem 21. století, v registru od 12. května 2008[65]) a neoznačená chata na stavební parcele č.kat.3594. Ta zde stála již dle leteckého snímkování z roku 1957.[66] Pak cesta končí a napojuje se na komunikaci, jež probíhá východně od areálu myslivny a je rovněž obestavěna rekreačními objekty (viz níže).

Druhá boční cesta, jež odbočuje z hlavní komunikace procházející Němčičkami u domu če.93, má jen podružný charakter. Vede po okraji zástavby a z jedné strany ji lemují pole. Po západní straně ji lemují zadní trakty rekreačních zahrad, které ale primárně obsluhuje souběžná boční komunikace. Tu lemuje oboustranná zástavba. Na východní straně jsou to malé zahrady s rekreačními objekty če.194, če.340, če.163, če.263 a če.268. Zahrady tu existovaly již dle stavu k roku 1963. Tehdy ovšem bez zástavby. Ta byla doplňována později a proběhlo zároveň dělení na menší pozemky.[67] Chatka če.194 na nejjižnější parcele se nachází v místech, kde již v roce 1938 dle tehdejšího leteckého snímkování stál jakýsi objekt se zahradou.[68] Patrně šlo o původní dům čp.373/III, později přesunutý (viz výše). Nacházel se v jihovýchodním rohu zahrady a zdá se, že nejpozději k roku 1963 již byl zbořený.[69] Současný rekreační objekt če.194 vznikl až později. Jde o dřevěnou malou přízemní stavbu s nízkou sedlovou střechou. Je zakreslen na státní mapě z roku 1987.[70] V registru objektů je oficiálně evidován až od 21. prosince 2005.[71] Vedlejší chatka če.340 je rovněž k vidění na mapě z roku 1987. Jedná se o malý zděný objekt se sedlovou střechou, pod níž je nízké podkroví. V registru se nachází od 1. srpna 2007.[72] Objekt če.163 je zděný přízemní domek s plochou střechou a brizolitovou fasádou, příznačnou pro chatařskou estetiku normalizačního období. I on tu byl zakreslen na mapě z roku 1987. V registru objektů je formálně od 21. prosince 2005.[73] Chatka če.263 na mapě z roku 1987 chybí. Viditelná je až na státní mapě z roku 1998.[74] I ona je ryze formálně v registru objektů evidována až od 21. prosince 2005.[75] Má podobu velmi malého zděného stavení. Původně snad plochá střecha byla někdy počátkem 21. století zakryta mírně skloněnou pultovou střechou s taškovou krytinou, přičemž na západní straně je střecha položena i svisle na fasádu domku. Poslední stavbou při východní straně této uličky je objekt če.268. Jedná se o větší stavbu, připomínající spíše rodinný domek. Patrový dům má sedlovou střechu, pod ní podkroví 1. patra. Fasáda je brizolitová a stejně jako stavební detaily prozrazuje dobu vzniku někdy za socialismu. Zakreslen je již na mapovém podkladu z roku 1987.[76]

Západní stranu této boční uličky lemují původně větší zahrady, které tu byly vytýčené již někdy na přelomu 40. a 50. let. Letecké snímkování ze září 1951 totiž ukazuje tři velké zahrady, patrně čerstvě vyměřené, protože byly ještě prakticky bez vegetace.[77] V roce 1957 již na všech třech stojí i malé chaty.[78] Později tu došlo k dílčímu rozdělování na menší pozemky, ale obecně se tu uchoval v poznatelné podobě původní rytmus velkých zahrad. Na jihu stojí objekt če.270. Je tu patrně vidět již v roce 1951,[79] určitě už v roce 1957.[80] Je to malý přízemní objekt s plochou střechou. Z původní velké zahrady byly utvořeny tři menší díly, přičemž domu če.270 zbyla jen malá zahrádka. Severně od něj stojí mladší stavba če.328, větší chata se sedlovou střechou, orientovaná štítovou stěnou do uličky. Na mapě z roku 1998 ještě zakreslena není. Vznikla někdy počátkem 21. století. Na leteckém snímkování z let 2001-2003 je vidět, že na pozemku probíhá stavební činnost a objekt če.328 je buď dokončen, nebo těsně před dokončením.[81] V registru evidenčních čísel je chata zanesena od 1. dubna 2004.[82] Severně od něj se rozkládá nadále nerozdělená původní velká zahrada založená v 50. letech 20. století. Stojí na ní dokonce i původní chatka na stavební parcele č.kat.3627. Nemá ovšem číslo popisné ani evidenční.  Jde o menší objekt s valbovou střechou. Dál k severu se rovněž rozkládala původní velká zahrada s ovocným sadem. V její západní části stávala již k roku 1957 také chatka.[83] Ta se do současnosti nedochovala. Je tu zachycena ještě na leteckém snímkování z května 2013. V té době již ale severně od ní vyrůstala novostavba objektu če.363.[84] Dle stavu z července 2015 už byla stará chata bořena. Nový dům če.363 má větší rozměry a sedlovou střechu s podkrovím 1. patra. Připomíná spíše trvale obývaný rodinný dům. Registrován byl 4. prosince 2012.[85] Východní část původní velké zahrady byla rozdělena na dva menší pozemky. Takto jsou zachyceny na mapě z roku 1998. Tehdy už na nich stály dvě menší chaty.[86] Jde o objekty če.282 (malá přízemní chatka) a če.259 (větší chata s podkrovím 1. patra pod sedlovou střechou, evidována formálně od 21. prosince 2005[87]).

Vraťme se na hlavní komunikaci procházející Němčičkami. Při její jižní straně se nacházejí směrem od východu k západu objekty če.178, če.13 a če.367. V roce 1957 se na tomto místě rozkládal velký ovocný sad.[88] Mapa z roku 1987 již zachycuje tři rozparcelované pozemky, přičemž objekty če.13 a če.367 již stály.[89] Objekt če.178 je doložen až na mapě z roku 1998.[90] Je to patrová chata se sedlovou střechou a podkrovím v 1. patře. Oficiálně registrována v rejstříku objektů až od 21. prosince 2005.[91] Sousední chata če.13 je menší přízemní stavbou s nízkou sedlovou střechou. Registrována formálně od 29. listopadu 2010.[92] Objekt če.367 je větší stavbou, blížící se svými dimenzemi rodinnému domu. Do této podoby byl uveden až razantní přestavbou okolo roku 2010, při níž zmizela původní, daleko drobnější chatka. Na snímku ze září 2011 už je nově rozšířená chata dokončena, nebo před dokončením.[93] Má sedlovou střechu a podkroví 1. patra. V evidenci je od 14. listopadu 2014.[94]

Souvislá řada zahrad a objektů na nich stojících pokračuje i dále k západu. Zde se nacházejí dva nejstarší domky v chatové osadě. Jde o prvorepublikové domy čp.230/III a čp.209/III, které od počátku sloužily k trvalému obývání (o nich podrobněji viz výše, v rámci pasáže o stavebním vývoji Němčiček před rokem 1945). Západně od nich vstupuje hlavní komunikace do hustě zastavěné centrální oblasti osady. Po obou stranách se tu rozkládají kompaktně využité malé pozemky s rekreačními chatami, vzniklé ve vrcholné fázi budování chatové osady. V roce 1987 ukazuje mapa, že severně od hlavní komunikace už byla provedena parcelace. Na jižní straně od této hlavní cesty zůstávala tehdy ještě velká proluka.[95] Ta byla stavebně exploatována až v následující dekádě, jak ukazuje srovnání se státní mapou z roku 1988.[96] Nejprve proberme tuto zástavbu jižně od hlavní komunikace, tedy mezi starším domem čp.209/III a Skolkovic chatou če.217 ze 40. let 20. století (o Skolkovic chatě viz výše, v rámci popisu stavebního vývoje Němčiček po roce 1945). Ačkoliv v této proluce vznikala skutečná zástavba až od konce 80. let, lokalita má bohatší vývoj. Již na leteckém snímku z roku 1947 je vidět, že zde na pozemku č.kat.678 existoval nově založený ovocný sad o ploše cca 120 arů.[97] Je vidět v nezměněném rozsahu i na snímku z roku 1963, ovšem s tím rozdílem, že nyní již šlo o vzrostlé stromoví. Mezi tímto ovocným sadem a domem čp.209/III se ještě rozkládal pruh travou porostlého, prázdného pozemku, který fungoval jako rozšířená zahrada domu čp.209/III.[98] Prakticky beze změn situace zůstala i dle stavu z roku 1987. Teprve poté následovala parcelace. Původní pruh zahrady u domu čp.209/III zůstal zachován a tato usedlost tak má nadále výrazně nadstandardní plochu pozemku, zatímco ovocný sad byl beze zbytku rozměřen na zahrádky. Jde o přibližně čtvercový blok, do jehož nitra ještě proniká kolmo zahnutá obslužná komunikace, jež umožnila vytvoření malých pozemků i ve vnitřním prostoru tohoto bloku. Při hlavní komunikaci se nacházejí následující stavby: če.323 (chata s podkrovními prostory v 1. patře a sedlovou střechou, na mapě z roku 1998 ještě není zakreslena, doložena počátkem 21. století, opakovaně rozšiřována, v registru objektů od 10. března 2004[99]), če.297 (menší chatka s obytným podkrovím 1. patra pod sedlovou střechou, zachycena na mapě z roku 1998, v evidenci formálně od 21. prosince 2005[100]), če.290 (patrová chata s podkrovím 1. patra a sedlovou střechou, registrována od 21. prosince 2005[101]), dále v katastru nezanesená chatka na pozemku č.kat.678/9 a če.277 (patrová zděná chata se sedlovou střechou a podkrovními prostory 1. patra, zachycená na mapě z roku 1998). Ve vnitrobloku jsou to objekty če.245 (přízemní dřevěná chatka s nízkou sedlovou střechou, zaznamenána na mapě z roku 1998), če.242 (dřevěná chata se sedlovou střechou a podkrovím 1. patra, rovněž doložená k roku 1998, v evidenci formálně až od 21. prosince 2005[102]), če.256 (taktéž dřevěná stavba, poměrně vysoká, na malém půdorysu, s podkrovními prostory 1. patra pod sedlovou střechou, zobrazena na mapě z roku 1998, v registru objektů oficiálně rovněž od 21. prosince 2005[103]), če.246 (dřevěná chata na úzkém půdorysu, s podkrovím 1. patra a sedlovou střechou, rovněž doložená na státní mapě v roce 1998), če.280 (přízemní zahradní domek ze dřeva, s nízkou sedlovou střechou, existoval již v roce 1998), če.379 (novější stavba podobná rodinnému domu, patrová se sedlovou střechou a podkrovím v 1. patře, vznikla na zahradě, která ještě dle stavu ze srpna 2016 byla prázdná, jen s několika drobnými objekty, v srpnu 2018 tu bylo rozestavěné hrubé zdivo bez střechy, objekt registrován od 18. prosince 2019[104]), če.279 (dřevěná chata se sedlovou střechou a podkrovními prostory 1. patra, zachycena na mapě z roku 1998), če.286 (drobná zděná přízemní stavba se sedlovou střechou, doložena na mapě z roku 1998, v evidenci formálně až od 21. května 2007[105]), če.276 (patrový objekt se sedlovou střechou a podkrovím 1. patra, taktéž zaznamenaný na mapě z roku 1998) a če.281 (přízemní dřevěná chata se sedlovou střechou, zachycena již na státní mapě v roce 1998).

K podobnému procesu došlo i v bloku severně od hlavní cesty, procházející chatovou osadou. Zde letecké snímkování z roku 1957 zachytilo velkou zahradu a sad na pozemku č.kat.686 v jeho západní části.[106] Patřila k chatě Petrákových (dodnes stojící na pozemku č.kat.686/1 a stavební parcele č.kat.3648, bez číselného označení, o chatě podrobněji též výše, v rámci popisu stavebního vývoje Němčiček po roce 1945).[107] Ve východní části lokality pak bylo nadále pole č.kat.687.[108] Stejnou situaci zachycuje i letecká fotografie z roku 1963.[109] Někdy pak zde ale došlo k celkové proměně, kdy tato dosud stavebně nevyužitá plocha o rozloze cca 140 arů byla rozměřena na malé pozemky a započala zde výstavba rekreačních chat. Když se v říjnu 1972 na plénu MěstNV řešilo hledání vhodných ploch pro výstavbu chat a zahrádek, zmiňuje se pozemek č.kat.687 v Němčičkách o výměře 8575 čtverečních metrů.[110] Šlo o plánovitou regulační akci, při níž do nitra přibližně obdélné parcelované plochy byly vyvedeny tři souběžné boční komunikace. Chata Petrákových si ponechala nejzápadnější část původní zahrady, zbytek byl začleněn do nově budovaného souboru rekreační výstavby. Došlo zároveň definitivnímu utvoření trasy hlavní komunikace, probíhající osadou. Ta totiž původně ve směru od Šťáhlavské silnice k západu končila v prostoru u Skolkovic chaty če.217 (viz výše), kde Skolkovic a Petrákovic zahrada spolu přímo sousedily. Takto je to pozorovatelné ještě na leteckém snímku z roku 1963.[111] Nyní byla cesta protažena k západu, přičemž okolo zahrady u Skolkovic chaty vedena pravoúhlým zálomem, kvůli čemuž byla část zahrady zabrána. Na západním konci byla pak vyvedena podél jižního okraje zahrady u Kratochvílovic chaty če.299 (viz výše) na cestu probíhající od hájovny podél okraje lesa. Mapa z roku 1987 již ukazuje, že parcelace byla provedena a na velké části zdejších pozemků stály malé chatky a zahradní domky.[112] Do roku 1998 pak proces zastavování pozemků dále pokročil.[113] Vzniklo tu celkem 30 samostatných zahrad a prakticky všechny jsou zastavěné rekreačními objekty. Šlo o nejvýraznější ukázku proměny Němčiček, kdy původní spíše extenzivní a poloagrární podobu zástavby nahradila kompaktní exploatace na malých pozemcích pro příměstskou rekreaci.

Popis zástavby v této lokalitě začněme u nejvýchodnější ze tří zdejších bočních uliček. Při ní vznikly následující objekty: če.197 (přízemní chata se sedlovou střechou, doložena již na mapě z roku 1987, registrována oficiálně od 21. prosince 2005[114]), če.301 (taktéž menší přízemní objekt se sedlovou střechou, zachycen na mapě z roku 1987, v evidenci od 20. srpna 2001[115]), če.162 (přízemní zděná chatka na rohovém pozemku se sedlovou střechou, doložena tu již k roku 1987, registrována v databázi objektů formálně až od 21. prosince 2005[116]), če.190 (další přízemní zděná chatka se sedlovou střechou, taktéž zde zobrazena už na státní mapě v roce 1987, v evidenci také od 21. prosince 2005[117]), če.94 (doložena k roku 1987, v evidenci rovněž od 21. prosince 2005[118]), če.303 (dřevěná přízemní stavba s nízkou sedlovou střechou, zachycena na mapě v roce 1987, v evidenci objektů od 20. srpna 2001[119]), če.317 (větší patrová zděná chata s podkrovím 1. patra a sedlovou střechou, na mapě z roku 1987 ještě není, ani na státní mapě z roku 1998,[120] v evidenci od 14. února 2003[121]), če.161 (dřevěná patrová chata se sedlovou střechou a podkrovím 1. patra, stojící na krajním pozemku u lesa, k vidění již na mapě z roku 1987, registrována oficiálně až od 21. prosince 2005[122]), če.207 (patrová zděná chata s podkrovím 1. patra pod sedlovou střechou, rovněž zobrazena na mapě z roku 1987, v evidenci také formálně až od 21. prosince 2005[123]), če.195 (přízemní dřevěný objekt s nízkou sedlovou střechou, zakreslen na mapě z roku 1987, v evidenci rovněž až od 21. prosince 2005[124]), če.216 (větší zděná chata, patrová s podkrovím 1. patra a sedlovou střechou, na mapě z roku 1987 ani 1998 zakreslena není, v registru objektů od 21. prosince 2005[125]), če.61 (menší přízemní zahradní domek, na mapě z roku 1987 již zobrazen je, v evidenci formálně od 21. prosince 2005[126]) a če.366 (větší chata podobná spíše rodinnému domu, s podkrovními prostory 1. patra pod sedlovou střechou s vikýřem, stojí na rohovém pozemku, na mapě z roku 1987 ani 1998 vidět není, ale na leteckých snímcích z počátku 21. století doložena, v registru objektů evidována od 7. listopadu 2014[127]).

Zástavbu druhé boční uličky tvoří následující objekty: če.211 (větší chata na rohové parcele se zděným přízemkem a dřevěným podkrovím 1. patra pod sedlovou střechou, na mapě z roku 1987 ještě nezachycena, zobrazena až na státní mapě z roku 1998), če.254 (zděná chata s podkrovím 1. patra a sedlovou střechou, doložena už na mapě z roku 1987), če.352 (malá přízemní zděná chata, na mapě z roku 1998 ještě chybí, doložena na leteckém snímkování počátkem 21. století, v evidenci od 17. června 2009[128]), če.243 (dřevěný přízemní objekt, zobrazen na mapě z roku 1998, registrován oficiálně od 21. prosince 2005[129]), če.269 (menší chatka, přízemní, zděná, se sedlovou střechou, zachycena na státní mapě z roku 1998), če.160 (přízemní chatka na krajní parcele u lesa, na mapě z roku 1998 již je zakreslena, v evidenci objektů formálně až od 21. prosince 2005[130]), če.174 (zděná patrová chata s podkrovními prostory 1. patra a sedlovou střechou, stojí na krajním pozemku u lesa, mapa z roku 1987 ji již zobrazuje, evidována oficiálně od 21. prosince 2005[131]), če.219 (zděná patrová stavba s podkrovím v 1. patře a sedlovou střechou, na mapě z roku 1987 ještě zakreslena nebyla, na mapě z roku 1998 ano, evidována od 21. prosince 2005[132]), následuje zahrada č.kat.686/4 s přízemní dřevěnou chatkou, nezakreslenou v katastru nemovitostí, dále če.149 (zděná chatka s nízkým podkrovím 1. patra pod sedlovou střechou, je již zaznamenána na mapě z roku 1987, registrována v rejstříku objektů formálně od 21. prosince 2005[133]) a če.215 (přízemní zděná chata se sedlovou střechou, stojící na rohovém pozemku, zobrazena až na mapě z roku 1998, v evidenci formálně až od 21. prosince 2005[134]).

Následuje třetí boční ulička a při ní tyto objekty: če.185 (nízký dřevěný zahradní domek, přízemní s nízkou sedlovou střechou, doložený již na mapě z roku 1987, v evidenci objektů formálně až od 21. prosince 2005[135]), če.179 (na mapě z roku 1998 ještě není zakreslen, evidován rovněž od 21. prosince 2005[136]), če.249 (na mapě z roku 1998 také ještě není zobrazen), če.218 (zachycen na mapě z roku 1998, evidován od 21. prosince 2005[137]). Tyto chatky vyplňují východní stranu uličky. Na západní straně zůstala větší zahrada s původní chatou Petrákových (viz výše), jež je i po výrazné redukci své rozlohy kvůli parcelaci na menší pozemky stále nadstandardně dimenzovaná. Jižně od hlavní cesty pak ještě vznikly v rámci této parcelační akce objekty če.222 (přízemní dřevěná stavba, zachycena na mapě z roku 1998, v registru objektů oficiálně až od 21. prosince 2005[138]), če.251 (menší zděná chatka s nízkým podkrovím 1. patra pod sedlovou střechou, zobrazena na mapě z roku 1998) a neoznačená chata na pozemku č.kat.679/4 jižně od če.222.

Odtud dál k západu se podél hlavní cesty osadou rozkládá při její severní straně skupina chat, zčásti staršího původu (z 50. let 20. století), které i přes dílčí dodatečné rozdělování pozemků mají nadále velké zahrady. Takto byla z původního pozemku u chaty Kratochvílových če.299 (viz výše) z počátku 50. let, oddělena polovina zahrady, na níž vyrostla chatka če.233 (menší dřevěná stavba se sedlovou střechou, na mapě z roku 1987 již zakresleno rozdělení zahrady, chatka nikoliv, ale vznikla ve skutečnosti již v 80. letech, formálně evidována od 21. prosince 2005[139]). K této původní menší chatě če.233 ale na témž pozemku později přibyl i objekt če.338. Podle stavu k říjnu 2005 ještě nestál.[140] Dle leteckého snímku z května 2008 již byl dokončen.[141] Jde o větší stavbu připomínající spíše rodinný dům, patrovou, s podkrovím 1. patra v sedlové střeše. Evidován od 16. listopadu 2006.[142] Rovněž tak původní velká zahrada u chaty Strangmüllerových če.327 z 50. let (o ní viz výše, v rámci popisu stavebního vývoje Němčiček po roce 1945) byla dodatečně rozdělena. Na jižní straně vyrostl objekt če.189, malá dřevěná chatka s podkrovím 1. patra pod sedlovou střechou. Zachycena už na mapě z roku 1987.[143] V evidenci objektů je registrována formálně až od 21. prosince 2005.[144] Počátkem 21. století získala úzký pruh při jižní straně zahrady, kudy původně (před utvořením hlavní cesty osadou) vedla příjezdová cesta od lesa k chatě Kratochvílových. Na severním okraji bývalé velké zahrady Strangmüllerových zase byla utvořena samostatná parcela, na níž vyrostla chata če.370. Ta není zobrazena na mapě z roku 1998. Současnou podobu nabyla někdy před rokem 2015. Jde o poměrně větší stavbu. Evidována od 5. srpna 2015.[145] Severně odtud, v nejzazším cípu Němčiček, obklopeném na třech stranách lesem, stojí chata če.131. Zobrazuje ji tu již mapa z roku 1987. Evidována je formálně od 21. prosince 2005.[146]

Jižně od hlavní komunikace má zástavba západního okraje Němčiček zcela jiný charakter. Místo velkých zahrad je tu pravidelná šachovnice malých parcel, utvořených někdy v 70. a 80. letech pro příměstskou rekreaci. Postupně je zaplnily menší chaty a zahradní domky. Takto už je lokalita vidět na mapě z roku 1987.[147] Vznikly tu dva bloky zástavby, oddělené boční ulicí. Na jižním okraji lokality pak probíhá další menší komunikace, zaústěná do cesty u okraje lesa. A u ní se ještě vytvořil další blok. Ve východnějším bloku jsou to objekty: če.258 (zděná chatka se sedlovou střechou, zobrazena už na mapě z roku 1987, evidována formálně až od 21. května 2007[148]), če.298 (malá přízemní dřevěná stavba s plochou střechou, zobrazena na mapě z roku 1998, v evidenci od 21. prosince 2005[149]), pak neoznačený objekt na pozemku č.kat.681/26 (malá přízemní zděná stavba se sedlovou střechou), dále objekty če.180 (patrová chatka s malým podkrovím 1. patra pod sedlovou střechou, zobrazena je již na státní mapě z roku 1987, v registru objektů formálně až od 21. prosince 2005[150]), če.182 (malá přízemní zděná chatka, je zakreslena na mapě z roku 1987, v evidenci od 21. prosince 2005[151]) a če.126 (taktéž již zachycena na mapě z roku 1987, evidována od 21. prosince 2005[152]). V západním bloku stojí objekty če.239 (malý přízemní zahradní domek ze dřeva, na mapě z roku 1998 ještě zachycen není, evidován od 21. prosince 2005[153]), če.159 (také přízemní drobná stavba ze dřeva, mapa z roku 1987 ji už zachycuje, v registru objektu od 21. prosince 2005[154]), če.125 (další přízemní dřevěný zahradní domek, doložený zde již dle mapy z roku 1987, v evidenci od 21. prosince 2005[155]), če.169 (dřevěná patrová chata s malým podkrovím 1. patra a sedlovou střechou, zachycena na mapě z roku 1987, formálně v registru objektů až od 21. prosince 2005[156]), če.264 (patrová chata s podkrovím 1. patra pod sedlovou střechou, je zobrazena na státní mapě z roku 1987, oficiálně evidována od 21. prosince 2005[157]), če.84 (chata zaznamenána na mapě z roku 1987, v evidenci také až od 21. prosince 2005[158]), če.135 (dřevěná přízemní chatka s plochou střechou, doložena zde již k roku 1987, evidována od 21. prosince 2005[159]) a če.186 (přízemní zděná menší chata, rovněž zakreslená na státní mapě z roku 1987 a také evidována v registru objektů až od 21. prosince 2005[160]). Jižní blok tvoří řada rekreačních objektů po jižní straně uličky vybíhající od cesty u lesa k východu. Nacházejí se tu tyto stavby: če.176 (malá zděná chatka na rohové parcele, zakončená sedlovou střechou, ukazuje ji tu už mapa z roku 1987, formálně v evidenci až od 21. prosince 2005[161]), dvojdům če.183-184 (větší patrový dřevěný objekt s podkrovím 1. patra a sedlovou střechou, umístěný symetricky na hranici dvou pozemků, západní část če.183, východní část če.184, zachytila ho tu mapa z roku 1987, registrován oficiálně od 21. prosince 2005[162]), če.253 (zachycen až na mapě z roku 1998[163]) a če.314 (na mapě z roku 1998 zakreslen není, evidován od 12. listopadu 2002[164]).

Jižně odtud se od počátku 21. století zatím jen nesouvisle také rozvíjí parcelace. Jde o lokalitu východně od okraje lesa (a podél něj probíhající příjezdové cesty od hájovny do Němčiček). Stojí tu chata če.331. Doložena tu je počátkem století. V evidenci od 1. září 2004.[165] Jižně od ní se nachází objekt če.329. Evidován od 1. července 2004.[166] Jižně odtud jsou dle stavu z roku 2021 v katastru nemovitostí už rozměřeny malé parcely, ale nadále zde ještě v roce 2019 přetrvávala nerozdělená louka, bez zástavby. Po jejím jižním okraji vybíhá z cesty u lesa polní cesta k východu, pak zahýbá k severu a na jejím severním konci, východně od objektu če.331, stojí na pozemku č.kat.645/13 novostavba rekreačního objektu, zatím bez čísla. Dne 15. února 2008 město vydalo územního rozhodnutí na stavbu rekreační chaty včetně žumpy a jímky na vodu na parcele č.kat. 645/13. Stavba měla být situována 3,25 metrů od hranic parcely č.kat.678/6 a 20,4 metrů od č.kat.646. Chata projektována na půdorysu 8 x 10 metrů, o výšce 6,5 metrů.[167] Dle stavu ze září 2011 již byl objekt dokončen, nebo před dokončením.[168]

Poslední podčást chatové osady Němčičky se rozkládá východně od areálu myslivny, poblíž Šťáhlavské ulice. Tady začala urbanizace na přelomu 40. a 50. let 20. století. Již dle leteckého snímku z roku 1951 je vidět, že východně od myslivny vyrůstá budoucí domek čp.569/III (o něj podrobněji viz výše, v rámci popisu stavebního vývoje Němčiček po roce 1945). Nešlo o chatu, ale o trvale obývaný dům venkovského charakteru, na veliké zahradě. Podél východního okraje této zahrady byla vyvedena ze Šťáhlavské silnice příjezdová cesta. Ta existuje dosud. Později byla jižně od zahrady domu čp.569/III vytvořena z původního zemědělského pozemku parcela. Na ní stojí objekt če.18. Je zobrazen na mapě z roku 1987.[169] Formálně je evidován od 21. prosince 2005.[170] Později se začala rozvíjet parcelace i východně od příjezdové cesty k domu čp.569/III. Nachází se tu objekt če.283 (doložen tu počátkem 21. století). Jižně od něj stojí na pozemku č.kat.648/4 neoznačený objekt, který je tu ovšem zakreslen již na mapě z roku 1998. Po jižním okraji jeho zahrady vyvedena někdy před rokem 2013 nová boční cesta k východu.[171] Při ní pak postaveny objekty če.373 (fakticky městský rodinný dům, přízemní, s valbovou střechou, dle stavu v červenci 2015 ještě jeho výstavba nezačala, evidován od 29. srpna 2016[172]) a če.374 (taktéž stavba ve stylu vilové městské výstavby, v červenci 2015 již byl v pokročilé fázi výstavby, evidován od 7. února 2017[173]). 

 

 

 

6.4. Technický vývoj Němčiček

Dne 12. února 2007 bylo zahájeno územní řízení na základě žádosti z 10. ledna 2007[174] a 27. března 2007 vydal městský úřad vyhlášku o územním rozhodnutí o využití území, kterým se mění  oficiální využití pozemků č.kat.686/7, č.kat.686/8, č.kat.686/14, č.kat.2071/6, č.kat.2215/1, č.kat.2225/1, č.kat. č.kat.2225/3, č.kat.2228/45, č.kat.2228/46, č.kat.2228/47, č.kat.2228/51, č.kat.2228/54 a č.kat.2249/28. Některé z těchto parcel byly do té doby evidovány jako orná půda, jiné jako zahrady nebo travnatý porost. Ve skutečnosti fakticky využívány jako ostatní plochy-jiné plochy. Ke změně došlo na žádost katastrálního úřadu, který vyzval město k odstranění tohoto nesouladu.[175] Šlo o veřejné komunikace v různých částech města, některé z nich i v oblasti chatové osady v Němčičkách. Dne 11. března 2008 pak zahájeno na základě žádost i 25. února 2008 územní řízení  o změně využití území z trvalého travního porostu na přístupovou komunikaci na parcele č.kat. 2812. Šlo o úzkou parcelu vybíhající od Šťáhlavské silnice k západu v prostoru jižně od usedlosti čp.400/III. Nová přístupová komunikace měla sloužit pro pozemky č.kat.668, č.kat.658/3, č.kat.658/2 a č.kat. 658/5. Na 15. dubna 2008 svoláno ústní jednání na místě.[176] 29. dubna 2008 pak městský úřad vydal územní rozhodnutí na tuto záležitost.[177]

S městem je kolonie propojena asfaltovou cestou, která vyúsťuje u hájovny Němčičky (v roce 1986 pomáhali lidé z občanského výboru č.6A s výstavbou cesty do Němčiček[178]). A dále nedlážděnou polní cestou, která vede k usedlosti čp.400/III U Suchánků. V roce 2003 plánovalo město její vydláždění na rok 2004. Mělo jít o penetrovaný povrch s náklady 1 200 000 Kč.[179] Pak akce odložena na roky 2006-2007.[180] Délka dotčeného úseku ulice je 700 metrů, plocha 3150 čtverečních metrů. Původní termín realizace 2006 změněn v lednu 2005 při projednávání návrhu aktualizovaného harmonogramu oprav ulic až na rok 2009.[181] V listopadu 2005 se město harmonogramem oprav komunikací zabývalo znovu, ale tato investice odsunuta. Chyběla zatím i projektová dokumentace. Nová silnice do Němčiček měla až 24. pozici v aktualizovaném pořadníku.[182]

V roce 1967 se za 600 000 Kčs uvolněných Krajským národním výborem provádí u Němčiček narychlo hydrogeologický průzkum, který měl v okolí Rokycan prokázat možné zdroje vody, které by mohly dále zvýšit kapacitu tehdy nedostatečné městské sítě.[183] Nešlo o první pokus tohoto typu. Už od roku 1898 se město snažilo o opatření zdroje pitné a užitkové vody a pátráno u Němčiček a ve Žďáru, ale voda byla železitá a prameny málo vydatné.[184]

 

 

 

6.5. Skládka Němčičky

6.5.1. Příprava vzniku skládky a její založení

Jižně od Šťáhlavské silnice se v prostoru Němčiček rozkládá areál skládky, který vznikl v 2. polovině 20. století a prošel četnými úpravami. Skládka komunálního odpadu Němčičky byla zřízena rozhodnutím národního výboru na konci 50. let 20. století. Postupně se kvalitativně (ale bohužel i kvantitativně) rozvíjela v profesionálně koncipované úložiště odpadu. Impulsem k založení skládky bylo to, že kvůli chystané zástavbě prostoru Jižního předměstí musela být zrušena dosavadní živelná skládka v prostoru bývalé obecní cihelny v Čechově ulici, na jejímž místě pak začala výstavba základní školy (viz kapitola „Jižní předměstí“). Dožívající areál cihelny totiž sloužil jako snadné místo pro ukládání různých odpadů. Výpadek tohoto úložiště byl znát a město potřebovalo najít lokalitu pro definitivní svoz domovního odpadu. Kromě toho se hledalo i úložiště průmyslových odpadů, zejména popílku z Kovohutí, protože na podzim 1958 byl tento podnik osazen popílkovými filtry. To, co do té doby vylétalo do vzduchu, se nyní muselo ukládat.[185] Dne 3. ledna 1958 přijat Akční zimní plán MNV. Komise pro výstavbu dostala za úkol vyhlédnout vhodné pozemky pro veřejné skládky.[186] V dubnu 1958 ještě žádný konkrétní závěr komise nepředložila.[187] Rovněž v květnu 1958 konstatováno, že hledání je zatím bez větších výsledků.[188]  Rozhodnutí nakonec padlo na podzim 1958.Ve spolupráci s vojenskou správou, která kontrolovala pozemky za novými kasárnami stanoveno, že nová skládka bude situována do Němčiček.[189] Tam také pak skládka skutečně zřízena. Odpad se sem začal vozit prý počátkem 60. let 20. století.[190]

 

 

 

6.5.2. Přebudování na řízenou skládku

Obecní vyhláška z roku 1964 stanovila tuto lokalitu v Němčičkách jako místo pro veřejnou skládku.[191] Dne 16. března 1966 se rada MěstNV usnesla svolat schůzi s vojenskou správou ve věci úpravy příjezdové cesty na skládku v Němčičkách.[192] Dne 10. října 1967 pak rada MěstNV projednala návrh komunálního podniku Vnější úprava města na úpravu skládky v Němčičkách a schválila jeho realizaci.[193] V roce 1968 tu MěstNV plánuje z vlastních zdrojů provést vybudování řízené skládky.[194] Z 50 000 Kčs přidělených na tento účel z fondu rezerv a rozvoje MěstNV ale nebylo během 1. pololetí 1968 prostavěno nic. V září 1968 se už ovšem zmiňuje, že výstavba organizované skládky odpadu v Němčičkách už probíhá.[195] Zpřesněná data uvádějí, že z celkového rozpočtu 37 500 Kčs prostavěno v roce 1968 na skládce v Němčičkách 37 931,15 Kčs.[196] Další série úprav skládky nastala v závěru 70. let. V prosinci 1977 rada MěstNV uložila vedoucímu odboru KHSO do 31. ledna 1978 svolat jednání o provedení stavebně technických úprav skládky v Němčičkách v souladu s obecnými zásadami pro skladování tuhých odpadů. Skládka měla být po úpravě vyhrazena jen pro Technické služby.[197] 24. dubna 1979 rada MěstNV vzala na vědomí informací, že byl vypracován projektový úkol na skládku v Němčičkách, který měl být předložen radě a odboru výstavby ke schválení. 12. června 1979 pak rada MěstNV uložila provést okamžitou a nejnutnější úpravu skládky.[198]  Ještě během roku 1979 pak Technické služby zadali zpracování projektové dokumentace na řízenou skládku.[199]

Dle materiálů z března 1980 se skládka v  Němčičkách má stát řízenou skládkou výlučně pro domovní odpad.[200] V této době skutečně skládka upravena. Za srovnání buldozerem zaplatilo město 49 000 Kčs, přičemž toto zarovnávání se mělo opakovat. Plánovaná životnost skládky tehdy zamýšlena na 30 let, kapacita 1 000 000 kubických metrů.[201] V roce 1981 ONV poskytl dotaci 1 000 000 Kčs na přípravu řízené skládky v Němčičkách, ZSS zpracovalo na skládku projektovou dokumentaci, ale provedlo práce jen za 400 000 Kčs.[202] Podle jiného pramene v roce 1981 na skládce proinvestováno 520 000 Kčs. Mělo jít o úpravu skládky, výstavbu příjezdové komunikace a panelových cest po ploše skládky.[203]  V září 1982 se uvádí, že na skládce upravena nákladem 213 978 Kčs příjezdová komunikace.[204] V roce 1982 zvýšen původní rozpočet na řízenou skládku o 185 000 Kčs z původních 200 000 Kčs. K navýšení došlo 10. srpna 1982, Technickým službám se ale nepodařilo zajistit celý objem úprav.[205] Za rok 1982 tu prostavěno jen 212 000 Kčs. Celkové náklady na úpravu skládky odhadovány (dle analýzy z roku 1983) na víc než 3 000 000 Kčs. Projekt na skládku v Němčičkách už je dle informací z poloviny roku 1983 hotov.[206]  V roce 1983 z Fondu rozvoje a rezerv posílen rozpočet na úpravu skládky Němčičky o 88 535 Kčs.[207] Kromě toho obdrželo město na úpravu skládky v roce 1983 dotaci 235 000 Kčs.[208] Během roku 1983 tu ale mělo být proinvestováno jen 87 000 Kčs.[209]

V roce 1983 podal Jiří Matuška na národní výbor stížnost na opakované zamořování sídliště U Václava dýmem ze skládky v Němčičkách. Technické služby odpověděly, že dosavadní opatření na skládce nebyla bohužel účinná a stále tam vznikají ložiska ohně. Přislíbily, že v roce 1984 bude provedeno oplocení skládky a situace by se měla zlepšit.[210] V 1. pololetí 1985 skládka v Němčičkách urovnána nákladem 31 151 Kčs a do konce června 1985 dokončeny i práce na oplocení skládky.[211] V roce 1986 národní výbor prohlašuje, že v nynějším volebním období (1986-1990) bude dokončena výstavba řízené skládky v Němčičkách, dle zpracované projektové dokumentace s tím, že už probíhá jednání o sdružení finančních prostředků. Podle návrhu měly jednotlivé podniky přispět takto: Kovohutě 200 000 Kčs, Škoda 200 000 Kčs, Marila 200 000 Kčs, Zemědělské stavební sdružení 50 000 Kčs, Zelenina 50 000 Kčs, Západočeské vodovody a kanalizace 30 000 Kčs, STS 20 000 Kčs, Hamiro 15 000 Kčs, Zemědělský zásobovací a nákupní podnik 10 000 Kčs, Potraviny 10 000 Kčs.[212] K 1. lednu 1988 ve fondu sdružených prostředků shromážděno 800 359,20 Kčs, určeny mimo jiné na dostavbu skládky Němčičky.[213] Během roku 1988 se městu podařilo získat do fondu sdružených prostředků 100 000 Kčs na úpravu skládky.[214] V září 1988 se uvádí, že kolaudace skládky v Němčičkách proběhne v 1. čtvrtletí 1989.[215] V září 1990 MěstNV konstatoval, že město nemá finance na hydrogeologický průzkum v Němčičkách, na který potřebovalo cca 400 000 Kčs. Během 1. pololetí 1990 ovšem město financovalo sondážní vrty na zdejší skládce, nákladem 207 000 Kčs.[216]

 

 

 

6.5.4. Plány na výstavbu spalovny odpadu

V 90. letech se v sousedství skládky v Němčičkách uvažovalo o výstavbě spalovny odpadů. Podnik STS Rokycany (později přejmenován na SMS, sídlí v objektu čp.12/III na náměstí U Saské brány, viz kapitola „Plzeňské předměstí“), který se výrobou podobných spalovacích zařízení zabýval, prosazoval přes své stoupence v městském zastupitelstvu i v lokálním tisku zbudování spalovny. Zvažovalo se o lokalitě za Kovohutěmi při Veselské ulici, v Borku a také v Němčičkách, za novými kasárnami. Záměr už v roce 1992 předběžně odsouhlasilo městské zastupitelstvo, ještě se čekalo na souhlas referátu životního prostředí okresního úřadu. Náklady na tuto investici se odhadovaly na 18 000 000 Kčs.[217] Kapitálově měla výstavbu spalovny podpořit korporace německého Svazu odpadového hospodářství Donau-Wald. V říjnu 1992 se na radnici konala o partnerství mezi německými podnikateli a městem Rokycany porada, jejímž výsledkem bylo doporučení, aby zahraniční odborníci zpracovali detailní koncepci odpadového hospodaření.

Výstavba spalovny ale vyvolala ve městě velkou opozici. Ekologickým aktivistům i části radničních politiků vadilo, že spalovna nebyla projednána s občany a že by mělo jít o gigantickou stavbu, která by spalovala i odpadky dovážené z Německa. V říjnu 1992 se kvůli tomu měla dokonce před radnicí konat demonstrace (později po konzultaci s radními odvolána).[218] Podle informací místních členů Strany zelených měla být kapacita nové spalovny až 200 000 tun ročně.[219] Zastánci projektu ale argumentovali tím, že Rokycany nemají jasnou koncepci odpadového hospodaření a do budoucna je nutné zajistit moderní způsob likvidace odpadů, přičemž stávající skládka v Němčičkách už nevyhovuje. V této situaci obec v roce 1991, poté co byla poprvé kontaktována zahraničními investory, celou myšlenku začala vážně prosazovat. Jenže roku 1991 vyšel zároveň nový zákon o odpadech, který zakazoval dovoz odpadků ze zahraničí. Tím padla původní myšlenka, tedy nechat německé firmy zaplatit spalovnu výměnou za zpracovávání německých odpadů. Jednání proto přešlo do druhé fáze, v které se již nejednalo o spalování zahraničních odpadů, ale pouze o regionální spalovně s tím, že německá strana by kapitálově spolupracovala, uhradila by 90 % nákladů na zpracování studie odpadového hospodaření na Rokycansku.[220] Firma STS nadále prosazovala projekt spalovny, kterou chtěla osadit vlastní technologií rotačního spalování s tím, že by mělo jít i o spalování průmyslových odpadů. Problémy ovšem nastaly s pozemkem v sousedství skládky v Němčičkách. Patřil totiž federálnímu ministerstvu obrany (coby součást vojenského areálu pod Kotlem) a v době dělení československé federace byl jeho případný odprodej zablokován.[221]  Projekt kapitálově zaštítila firma ELOR. V roce 1992 město předběžně záměr malé spalovny schválilo, včetně výběru pozemků. Rozlohou neměla vlastní spalovna přesahovat rozměry většího rodinného domku.[222]

Úvahy o zřízení spalovny pokročily v roce 1994. Projekt firmy ELOR, s.r.o. na výstavbu spalovny komunálního a průmyslového odpadu byl zveřejněn na úřední desce okresního úřadu.[223] Na rozdíl od původních projektů velkokapacitní spalovny mělo nyní jít o menší zařízení, určené pro lokální potřeby. Spalovna měla zpracovávat maximálně 1 000 tun odpadů ročně.[224] Firma ELOR argumentuje i nutností zajistit likvidaci odpadů z rokycanské nemocnice a potřebou celkového řešení dopadového hospodaření v době, kdy již stávající skládka v Němčičkách nevyhovuje ekologickým normám.[225] I proti tomuto záměru existovaly vážné výhrady. Místní sdružení ODS například zpochybňuje expertní posudky na novou spalovnu, které prý vypracovala neznámá brněnská firma GEOTEST.[226] Firma ELOR již pro svůj záměr vykoupila od armády potřebný pozemek v Němčičkách. Za výstavbu spalovny opět lobovala místní firma SMS (dříve STS), jejíž ředitel ing. Cingroš udržoval kontakty s částí zastupitelů a redakcí týdeníku Rokycansko. I přes toto lobování neuspěl. Na zasedání zastupitelstva v dubnu 1994 odmítlo 18 z 26 přítomných zastupitelů povolit budování spalovny.[227]

 

 

 

6.5.5. Přestavba skládky v 90. letech 20. století

Nakonec město učinilo strategické rozhodnutí, spalovnu nebudovat a odpadové hospodaření řešit modernizací stávající skládky v Němčičkách. V červnu 1994 jednají představitelé města s firmou RUMPOLD o spolupráci na poli odpadového hospodaření. 30. června 1994 tuto vizi stvrdilo svým hlasováním městské zastupitelstvo.[228] Obec pak vytvořila společný podnik s firmou RUMPOLD.[229] Dne 11. října 1994 byla definitivně podepsána smlouva.  K 1. únoru 1995 pak Rumpold převzal svoz domovního odpadu v obvodu města. Součástí smlouvy byl i záměr zřídit v sousedství skládky v Němčičkách sběrný dvůr pro nebezpečný odpad (například ledničky).[230] Smlouva ale hlavně obsahovala slib, že společný podnik Rumpold R. – Rokycany vybuduje nejpozději do 31. července 1996 v Němčičkách zcela novou skládku.[231] Firma Elor se ale nevzdávala, 20. února se sešla s představiteli města a referátu životního prostředí Okresního úřadu. Trvá na svém záměru výstavby spalovny nebezpečných odpadů v prostoru skládky v Němčičkách, nyní ovšem nabízí, že teplo ze spalovny by mohlo zásobovat město a nahradit tak kotelnu U Václava na lehké topné oleje. Zástupci městského úřadu doporučili firmě ELOR, aby nejprve prostřednictvím osvěty přesvědčila o svém projektu občany, ale vážný zájem už město ztratilo.[232]

Výstavba nové řízené skládky začala roku 1995.[233] V roce 1996 zde společnost Rumpold skutečně zahájila provoz moderní skládky. Náklady na její zřízení dosáhly 16 000 000 Kč.[234] Šlo o 1. etapu výstavby s kapacitou 100 000 metrů kubických. Následovala 2. etapa (dokončena roku 2002) a 3. etapa (zprovozněná v lednu 2005). Projekt skládky zhotovila firma BOHEMIAPLAN, s.r.o.[235] Kvůli sanaci skládky v Němčičkách si město vzalo úvěr od Státního fondu životního prostředí. 12. ledna 1999 zastupitelé schválili, že jako zástava na půjčku od Státního fondu životního prostředí ve výši 7 870 000 Kč (určené na sanaci staré skládky v Němčičkách) bude použit areál autobusového nádraží v Jiráskově ulici.[236] 6. dubna 1999 ale zastupitelstvo jednalo o revokaci předchozího rozhodnutí ohledně zástavy za půjčku ze Státního fondu životního prostředí. Místo toho rozhodlo, že do požadované sumy 16 930 000 Kč budou zastaveny některé bytové domy.[237] Šlo o domy na takzvaném vojenském sídlišti U Václava (viz kapitola „Jižní předměstí“), které tak nebylo možné do roku 2010 prodat do osobního vlastnictví.[238] Dne 29. června 1999 v obecním rozpočtu sníženy výdaje na sanaci skládky o 550 000 Kč. Ušetřené prostředky měly být použity na zpracování projektu rekonstrukce čističky odpadních vod na Plzeňském předměstí.[239] V srpnu 2000 pak naopak navýšen obecní rozpočet o 200 000 Kč určených na sanaci této skládky.[240]

V říjnu 2000 zastupitelstvo odsouhlasilo změnu územního plánu, kdy mělo dojít k rozšíření areálu skládky.[241] V prosinci 2000 pak zastupitelé schválili zadání změny územního plánu dle předloženého návrhu.[242] Tato 2. etapa skládky s kapacitou 40 000 kubických metrů předána do užívání v roce 2002. V lednu 2005 pak otevřena i 3. etapa skládky s kapacitou cca 120 000 kubických metrů odpadu.[243] Dle závěrečného účtu obecního hospodaření během roku 2004 utraceno 307 210 Kč za filtr na skládce Němčičky (původně plánováno 310 000 Kč).[244] Dne 20. června 2005 rozhodla městská rada vyhlásit veřejnou nabídku pronájmu pozemku č.kat.627/4 v Němčičkách. Ve skutečnosti šlo o formalitu, jediným uchazečem o pronájem byl provozovatel skládky, firma RUMPOLD. Skládka se totiž o tuto novou parcelu o ploše 2985 čtverečních metrů na jejím jižním okraji má rozšířit.[245] V srpnu 2005 schválila záměr pronájmu městská rada.[246] Již koncem roku 2005 se uvádí, že společnost Rumpold zadala zpracování budoucího řešení skládky v Němčičkách, včetně jejího rozšíření. Hotova měla být do konce ledna 2006. Pak se předpokládalo její předložení městské radě. V stávajícím rozsahu se kapacita skládka měla vyčerpat zhruba do let 2009-2010. Situaci ale komplikovaly místní podmínky, ať už blízkost vodního toku (Rakováček) a spodních vod, nebo chráněné ekosystémy v nedalekém okolí skládky.[247] Dle údajů z roku 2006 měla kapacita skládky vystačit jen do roku 2010.  V září 2006 vyjeli zástupci města na studijní pobyt do Rakouska, kde se na pozvání firmy RUMPOLD seznamovali s třídicí linkou na komunální odpad. Město totiž hodlalo tuto technologii zavést i v Rokycanech, protože jen tak se mělo zpomalit zaplňování skládky, a to i po jejím případném rozšíření. V novém volebním období se pak právě rozhodnutí o odpadovém hospodaření mělo stát jedním z hlavních úkolů zastupitelstva. Město uvažovalo o tom, že bude muset do ulic instalovat další typy separačních kontejnerů. Kromě těch stávajících měly přibýt i schránky na bioodpad nebo stavební suť. Ze stávajících 3 kategorií jich tak mělo být 7. V Rakousku totiž nakonec na skládku šlo jen 10-12 % odpadu, zatímco v Rokycanech okolo 90 %. Vedení města například plánovalo zavedení kompostování bioodpadu a chtělo pro tento účel vymezit plochu vedle skládky. Mezitím pokračovala jednání o rozšíření skládky, kde probíhalo územní řízení.[248]

30. srpna 2005 vznikl na skládce požár, který okamžitě zamořil okolní čtvrtě Rokycan i blízkých vesnic zplodinami. Hasičské sbory zvládly oheň po 11 hodinách. Rokycanská radnice kvůli požáru svolala krizový štáb. Podle předběžné analýzy vznikl oheň samovznícením.[249] V září 2006 se již uvádí, že na skládce funguje zvláštní sekce na bioodpad, jejíž výstavbu provedla firma Rumpold. Tato sekce vznikla na rekultivovaném tělese skládky.[250] Sekce na bioodpad zprovozněna v létě 2006.[251] Dne 4. prosince 2006 rozhodlo městské zastupitelstvo o předčasném splacení půjčky poskytnuté Státním fondem životního prostředí na sanaci skládky v Němčičkách. Šlo o zbylou částku včetně úroků, celkem 2 322 279 Kč.[252] Dne 21. dubna 2008 městské zastupitelstvo vzalo na vědomí, že na základě provedeného posouzení vlivu koncepce rozšíření skládky Němčičky na životní prostředí a veřejné zdraví nebyly identifikovány žádné významné negativní vlivy, které by znemožňovaly realizaci záměru, a doporučilo odboru rozvoje města koncepci k realizaci.[253] 29. října 2008 oznámeno, že začalo zjišťovací řízení o posuzování vlivů na životní prostředí k záměru zařazenému v kategorii II, rozšíření skládky odpadů Němčičky. Podklady k této chystané akci byly dány k dispozici k nahlédnutí pro případné připomínky do 20. listopadu 2008.[254]

Rokycany a Němčičky spojuje Šťáhlavská silnice. Ta má již na katastrální mapě z roku 1838 v podstatě nynější přímou trasu. Poněkud rozdílný ale byl průběh toku Rakovského potoka. Ten ještě v té době, a dlouho do 20. století tekl neregulovaným korytem s mnoha zákruty. V některých úsecích pak potok protékal přímo podél Šťáhlavské silnice, v bočním příkopu.  15. září 1918 požádali majitelé pozemků č.kat.585 (Josef Hořice), č.kat.586 (Václav Šik) a č.kat.587 (František Chaloupka) o regulaci části Rakovského potoka na hranici jejich pozemků. Šlo o oblast v prostoru nynější skládky v Němčičkách. 17. října 1918 se konalo ohledání na místě, městský lesmistr J. Jakobe načrtl projekt regulace.  Regulace provedena počátkem prosince 1918 a došlo ke změně hranic pozemků. V prosinci 1925 pak zastupitelstvo města vzalo změnu hranic pozemků na vědomí a zaneslo ji do evidence.[255] V současnosti vede Rakovský potok v celém úseku mezi lokalitou Němčičky a vlastními Rokycany v přímé linii, v jistém odstupu na východní straně od Šťáhlavské silnice.

 


[1] Šach, V.: Jak se v Rokycanech říkalo a říká, díl 3. Rokycansko, č.41, 17.10.1991, s.3.

[2] Vařeka, P.: Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku I, Plzeň 2006, s.44.

[3] Vařeka, P.: Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku I, Plzeň 2006, s.44.

[4] Rokycanský deník, 20.5.2005.

[5] Rokycanský deník, 20.5.2005.

[8] Státní okresní archiv Rokycany, schůze obecní rady, 27.5.1861.

[9] Státní okresní archiv Rokycany, AMRO, kart.č.140.

[10] 29. schůze obecního zastupitelstva, 7.5.1926.

[11] 152. schůze městské rady, 25.10.1933.

[12] 29. schůze obecního zastupitelstva, 7.5.1926.

[13] 7. schůze městské rady, 27.7.1927.

[14] Veřejná vyhláška rozhodnutí, Přístřešek pro parkování automobilu v kat. území Rokycany, www.rokycany.cz

[18] 146. schůze městské rady, 22.9.1933.

[19] SOKA Rokycany, Archiv města Rokycan, III. oddělení, inventář, 2005, https://www.inventare.cz/pdf/soap-ro/soap-ro_ap0088_00013_am-rokycany-odd-3-tech-kancelar.pdf

[20] 99. schůze městské rady, 19.10.1928.

[21] 122. schůze městské rady, 12.2.1929.

[22] 134. schůze městské rady, 26.4.1929.

[23] Státní okresní archiv Rokycany, schůze rady Místního národního výboru, 5.12.1946.

[24] Státní okresní archiv Rokycany, slavnostní schůze Místního národního výboru, 9.3.1947.

[26] Kronika města Rokycan 1938-1947, f.17.

[27] Státní okresní archiv Rokycany, slavnostní schůze Místního národního výboru, 9.3.1947.

[29] Dle sdělení Jaroslavy Gallové a Milady Fejfarové z chaty če.299 v Němčičkách.

[31] Schůze pléna MNV, 31.3.1949.

[32] 8. zasedání MNV, 5.10.1959.

[33] 2. plenární zasedání MěstNV 16.4.1968.

[35] Dle sdělení Jaroslavy Gallové a Milady Fejfarové z chaty če.299 v Němčičkách.

[38] Dle sdělení Jaroslavy Gallové a Milady Fejfarové z chaty če.299 v Němčičkách.

[42] Dle sdělení Jaroslavy Gallové a Milady Fejfarové z chaty če.299 v Němčičkách.

[43] 8. schůze rady MěstNV, 12.4.1977.

[46] Materiál pro jednání rady města, 15.5.2006, č.2420, ID:5123; Materiál pro jednání zastupitelstva města, 30.5. 2006, č.1420, ID: 5178.

[107] Dle sdělení Jaroslavy Gallové a Milady Fejfarové z chaty če.299 v Němčičkách.

[110] 6.plenární zasedání MěstNV, 23.10.1972.

[167] Veřejná vyhláška návrh výroku rozhodnutí, Územní rozhodnutí o umístění stavby: Rekreační chaty na p.p.č. 645/13 v kat. území Rokycany, www.rokycany.cz

[174] VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ O VYUŽITÍ ÚZEMÍ A POZVÁNÍ K VEŘEJNÉMU ÚSTNÍMU JEDNÁNÍ, Dne 10.1.2007 podal žadatel Město Rokycany (IČ - 259047), Masarykovo nám 1, Střed, 337 20 Rokycany 1 žádost o vydání územního rozhodnutí o využití území pro změnu kultury (druhu) pozemků, www.rokycany.cz

[175] Veřejná vyhláška - územní rozhodnutí o změně využití území, www.rokycany.cz

[176] Oznámení o zahájení územního řízení o využití území a pozvání k veřejnému ústnímu jednání, Změna využití území z trvalého travního porostu na přístupovou komunikaci v katastrálním území Rokycany

[177] Veřejná vyhláška územní rozhodnutí, Změna využití území z trvalého travního porostu na ostatní plochu v katastrálním území Rokycany, www.rokycany.cz

[178] 5. plenární zasedání MěstNV, 26.2.1987.

[179] Rokycanský deník, 31.1.2003.

[180] Rokycanský deník, 19.12.2003.

[181] Materiál pro jednání rady města, 24.1.2005, bod č.2430, ID:3482.

[182] Materiál pro jednání rady města, 14.11.2005, bod č.2099, ID:4471.

[183] Mimořádné plenární zasedání MěstNV, 27.11.1967.

[184] 22. schůze obecního zastupitelstva, 12.7.1921.

[185] 8. zasedání MNV, 13.10.1958.

[186] 1. zasedání MNV, 6.1.1958

[187] 4. zasedání MNV, 28.4.1958.

[188] 5. zasedání MNV, 26.5.1958.

[189] Kronika města Rokycan 1957-1962, f.72; 8. zasedání MNV, 13.10.1958.

[190] Rokycanské noviny, č.1, 20.1.2005, s.3.

[191] 4. plenární zasedání MěstNV, 22.9.1969.

[192] 2. plenární zasedání MěstNV, 18.4.1966.

[193] 5. plenární zasedání MěstNV, 30.10.1967.

[194] Mimořádné plenární zasedání MěstNV, 27.11.1967.

[195] 6. plenární zasedání MěstNV, 30.9.1968.

[196] 2. plenární zasedání MěstNV, 21.4.1969.

[197] 24. schůze rady MěstNV, 6.12.1977.

[198] 17. plenární zasedání MěstNV, 26.6.1979.

[199] 7. schůze rady MěstNV, 8.4.1980.

[200] 6. schůze rady MěstNV, 25.3.1980.

[201] 7. schůze rady MěstNV, 8.4.1980.

[202] 5. plenární zasedání MěstNV, 27.4.1982.

[203] 12. plenární zasedání MěstNV, 28.6.1983.

[204] 7. plenární zasedání MěstNV, 28.9.1982.

[205] 11. plenární zasedání MěstNV, 26.4.1983.

[206] 12. plenární zasedání MěstNV, 28.6.1983.

[207] 17. plenární zasedání MěstNV,24.4.1984.

[208] 17. plenární zasedání MěstNV,24.4.1984.

[209] 18. plenární zasedání MěstNV, 26.6.1984.

[210] 17. plenární zasedání MěstNV,24.4.1984.

[211] 25. plenární zasedání MěstNV, 27.8.1985.

[212] Ustavující plenární zasedání MěstNV, 24.6.1986.

[213] 14. plenární zasedání MěstNV, 20.9.1988.

[214] 18. plenární zasedání MěstNV, 18.4.1989.

[215] 14. plenární zasedání MěstNV, 20.9.1988.

[216] 23. plenární zasedání MěstNV, 25.9.1990.

[217] Rokycansko, č.33, 20.8.1992, s.1.

[218] Rokycansko, č.42, 22.10.1992, s.1.

[219] Rokycansko, č.44, 5.11.1992, s.1.

[220] Rokycansko, č.44, 5.11.1992, s.1.

[221] Rokycansko, č.48, 3.12.1992, s.1.

[222] Rokycansko, č.22, 2.6.1994, s.4.

[223] Rokycansko, č.11, 17.3.1994, s.1.

[224] Rokycansko, č.12, 24.3.1994, s.2.

[225] Rokycansko, č.20, 19.5.1994, s.4.

[226] Rokycansko, č.14, 7.4.1994, s.2.

[227] Rokycansko, č.17, 28.4.1994, s.1.

[228] Rokycansko, č.25, 23.6.1994, s.1.

[229] Rokycansko, č.27, 7.7.1994, s.1.

[230] Rokycanský deník, 28.1.1995, s.9.

[231] Rokycanský deník, 12.10.1994, s.9.

[232] Rokycanský deník, 24.2.1995, s.11.

[233] Rokycanské noviny, č.1, 20.1.2005, s.3.

[234] Kronika města Rokycan 1996, f.101.

[235] Rokycanské noviny, č.1, 20.1.2005, s.3.

[236] Usnesení zastupitelstva města z 12.1.1999, www.rokycany.cz.

[237] Usnesení zastupitelstva města z 6.4.1999, www.rokycany.cz.

[238] Materiál pro jednání rady města, 15.5.2006, č.2091, ID: 5075.

[239] Usnesení zastupitelstva města z 29.6.1999, www.rokycany.cz.

[240] Usnesení zastupitelstva města z 22.8.2000, www.rokycany.cz.

[241] Usnesení zastupitelstva města z 3.10.2000, www.rokycany.cz.

[242] Usnesení zastupitelstva města z 12.12.2000, www.rokycany.cz.

[243] Rokycanské noviny, č.1, 20.1.2005, s.3.

[244] Město Rokycany, Závěrečný účet za rok 2004, z%E1v%ECre%E8n%FD%20%FA%E8et%202004.pdf, www.rokycany.cz

[245] Materiál pro jednání rady města, 1.8. 2005, č.2099.

[246] Materiál pro jednání rady města, 1.8. 2005, č.2412, ID: 4121.

[247] Rokycanský deník, 9.12.2005.

[248] Rokycanský deník, 19.9.2006.

[249] Rokycanský deník, 31.8.2005.

[250] Rokycanské noviny, č.9, 20.9.2006, s.7.

[251] Rokycanské noviny, č.4, 20.4.2007, s.2.

[252] Usnesení zastupitelstva města z 4.12.2006, www.rokycany.cz.

[253] Usnesení zastupitelstva města, 21.4.2008, www.rokycany.cz

[254] Oznámení veřejnosti- Zahájení zjišťovacího řízení k záměru zařazenému v kategorii II - rozšíření skládky odpadů Němčičky, www.rokycany.cz

[255] 26. schůze obecního zastupitelstva, 18.12.1925.