https://encyklopedierokycan.wz.cz/popisekpredchozikapitola.jpg

 

https://encyklopedierokycan.wz.cz/zpetnahomepage.jpg

 

https://encyklopedierokycan.wz.cz/popiseknasledujicikapitola.jpg


  D. Borek: verze 2026/05/13

Jižní předměstí: bývalý Favorit

 

4.1. Úvod

V oblasti severního konce ulic V. Nového, Družstevní a Pod Ohradou se rozvoj individuální výstavby rodinných domků, nastartovaný ve 30. a 40. letech 20. století, dostal do kolize se souběžně probíhající a urbanisticky protikladnou expanzí průmyslového areálu továrny Favorit na výrobu bicyklů. Favorit zaujal postupně celý blok mezi ulicemi Nového, Dukelská, Družstevní a Čechova. V 80. letech 20. století se rozšířil i západním směrem, do části bloku mezi ulicemi Dukelská, Pod Ohradou, Čechova a Družstevní.

Obsah

4.1. Úvod. 1

4.2. Výstavba továrny. 1

4.3. Rozšiřování podniku v 50. a 60. letech 20. století (nová výrobní budova) 1

4.4. Rozšiřování podniku v 70. a 80. letech 20. století (připojení areálu bývalého Kovošrotu a zábor Družstevní ulice) 2

4.5. Zánik továrny Favorit a další vývoj areálu. 2

 

 

 

4.2. Výstavba továrny

Už v roce 1923 uvažovala firma Tripol a její majitel František Hering o výstavbě nového výrobního areálu, náhradou za nepostačující, spíše dílenské prostory v historickém jádru města (vnitroblok v dnešní Knihově ulici). Hering tehdy navrhl obci, že svou továrnu postaví na nároží nynější Plzeňské a Litohlavské ulice, před tehdejší Plzeňskou branou. Zastupitelstvo města jeho návrh ale odmítlo kvůli nevhodnosti lokalizace industriálního areálu do blízkosti obytných čtvrtí a doporučilo najít jiný pozemek, spíše ve východní, průmyslové části Rokycan.[1] Podrobněji o těchto plánech v kapitole „Plzeňské předměstí“.

Nakonec skutečně továrna náhradní pozemek nalezla, a to v průmyslové oblasti Jižního předměstí. Vyrostla roku 1934 na pozemku č.kat.2622/16 jako sídlo tehdejší firmy Tripol.[2] Zaujímala nároží dnešních ulic Dukelská a Družstevní, tedy severozápadní roh domovního bloku (tehdy ovšem neexistujícího). V roce 1934 město projednává žádost o rozdělení pozemků č.kat.2622, č.kat.2623/1 a č.kat.2623/2 B. Guthové a spol. na stavební bloky, schválení stavebních a regulačních čar a uznání dílu pozemku č.kat.2622 za stavební místa.  17. července 1934 se konalo místní komisionelní řízení za účelem zjistit, jestli může být část č.kat.2622 (o ploše 3000 čtverečních metrů) uznána za stavební parcelu. 19. července 1934 to městská rada doporučila ke schválení a ještě v červenci 1934 žádost odsouhlasilo i zastupitelstvo.[3] Na této schůzi obecního zastupitelstva, kde se povolilo uznání části pozemku č.kat.2622 za stavební místo pro zřízení továrny firmy Tripol, se také určily regulační čáry, které rozdělily pozemky č.kat.2622 a č.kat.2623/1-2 na dva stavební bloky. 8. srpna 1934 pokračovalo parcelační řízení dle předloženého parcelačního plánu. 13. září 1934 to městská rada doporučila ke schválení. V rámci parcelace bylo povoleno zabrat část cesty č.kat.2961/1 o ploše 1376 čtverečních metrů do soukromého majetku parcelanta, protože měla vyrůst náhradní komunikace mezi oběma stavebními bloky. V listopadu 1934 se opět o této záležitosti radilo obecní zastupitelstvo a záměr schválilo.[4] Kromě pozemku pro továrnu otevřelo toto rozhodnutí obce i možnost parcelace okolních ploch, vymezených dvěma bloky mezi dnešními ulicemi Pod Ohradou, Dukelská, Nového a Čechova.

Továrna Tripol byla dostavěna na podzim 1934 a provoz zde začal 21. listopadu 1934. Zaměstnávala na počátku 100 dělníků.[5]  Stavební práce na nových továrních objektech provedla firma Josefa Nováka.[6] V prosinci 1934 na své schůzi obecní zastupitelstvo schválilo podmínky železniční správy pro vyústění uličního kanálu od novostavby továrny Tripol do drážního příkopu. 17. listopadu 1934 ředitelství státních drah souhlasilo se svedením kanálu do drážního příkopu v kilometru 86,5/6 s tím, že obec musí na vlastní náklad zakrýt drážní příkop v délce 6 metrů nad vyústěním. 29. listopadu 1934 to městská rada doporučila ke schválení a zastupitelé svůj souhlas připojili.[7]

Stavbu továrny vyvolal rozkol v původní společnosti. Zatímco část podílníků založila novou značku Tudor, ale ponechali si původní výrobní objekty v Knihově ulici, část společníků převádí na sebe značku Tripol a stěhují se sem za město.[8] Jejich rozhodnutí se ukázalo jako prozíravé. Zatímco nevyhovující objekty v Knihově ulici nepostačovaly a byly okolo roku 1960 demolovány kvůli výstavbě sídliště, areál v Dukelské ulici poskytoval dost rozvojových ploch tak, že se z „Tripolky“ stal v 2. polovině 20. století jeden z největších rokycanských podniků, ovšem už pod názvem Favorit.

Jako první budova vyrostl při založení továrny v roce 1934 objekt čp.499/II na nároží Dukelské a Družstevní ulice. Patrová funkcionalistická stavba se dodnes dochovala. Už dne 14. listopadu 1940 město vydalo stavební povolení na přístavbu továrny.[9] Srovnání leteckých fotografií z roku 1938[10] a 1947[11] ukazuje, že rozšíření proběhlo východním směrem. Továrna se novým traktem rozrostla k východu, až k pozdějšímu hlavnímu vjezdu do areálu, a dál na východ vyrostl přímo u ulice V. Nového další nižší objekt. Tehdy ale stále areál továrny zabíral jen severní třetinu domovního bloku. Po roce 1945 oba závody (Tripol i Tudor) přešly pod národní správu a po znárodnění byly sjednoceny. Roku 1949 v závodě vznikla vlastní konstrukční kancelář. Po válce se postupně utlumovala výroba cestovních bicyklů, až roku 1951 firma zcela přešla na speciální a závodní kola pod novou a úspěšnou značkou Favorit.[12]

 

 

4.3. Rozšiřování podniku v 50. a 60. letech 20. století (nová výrobní budova)

Na přelomu 50. a 60. let 20. století prodělal podnik velkolepé rozšíření. V té době se totiž téměř polovina výrobních prostor továrny nacházela v provizorních dřevěných barácích, které nevyhovovaly požárním předpisům.[13] Podle pamětníka Františka Pelikána již někdy koncem 40. let 20. století přikoupilo vedení podniku část pozemku východně (spíše jihovýchodně) od původního továrního objektu, tedy při Nového ulici.[14] V květnu 1958 pak vedení Favoritu rozhodlo o celkové přestavbě závodu. S úpravami terénu se započalo ještě téhož roku.[15] Přesněji v říjnu 1958.[16]  Podle jiného pramene výstavba nových hal odstartovala v roce 1959. Původně měla být dokončena do roku 1960, ale stavební podnik Armabeton neplnil plán.[17] Další termín předání budovy k 1. září 1962 také padl, v té době se zpoždění odhaduje na minimálně jeden rok.[18] Nový harmonogram výstavbu rozvrhl na 5 let.[19] Během roku 1960 měl Favorit na tuto akci utratit 3 000 000 Kčs. Nakonec se vlivem liknavého postupu prací proinvestovalo jen 2 347 277 Kčs.[20] V srpnu 1961 už sice nová výrobní budova stojí, ale zbývalo provést nákladné vnitřní práce.[21] V říjnu 1961 MěstNV rozhodl iniciovat schůzku mezi zástupci města, Favoritu a Armabetonu na téma urychlení této investice.[22] Ještě v listopadu 1961 ale úkol zůstával nesplněn.[23] Potíže s nedodržováním termínů u podniku Armabeton přetrvávaly po celý rok 1961.[24] Akce přišla na 8 000 000 Kčs.[25] Podle dobového pramene plánovaný rozpočet činil 7 407 000 Kčs. K 1. září 1961 z této sumy bylo prostavěno již 6 500 000 Kčs.[26] Přesto to trvalo až do roku 1964, než se předala nová část podniku do užívání.[27]  Na nároží Dukelské a Nového ulice vyrostla velká dvoupatrová budova, která měří na délku 120 metrů a prochází podél Nového ulice k jihu takřka až na konec bloku. Vzhledem k mírně stoupající niveletě byla novostavba v jižní části již jen patrová, ovšem s vysokým zdviženým suterénem. Rozhlehlá budova disponovala zastavěnou plochou 2081 čtverečních metrů.[28]

Po dobu výstavby nové výrobní haly se na několik let uzavřela ulice Nového v přilehlém úseku. V listopadu 1962 se na zasedání národního výboru objevil dotaz, kdy bude ulice znovu zprovozněna. Odpověď vedení města zní: možná nikdy, protože o odkup ulice (část parcely č.kat.2960/1 – veřejná cesta) projevilo zájem vedení Favoritu. V té době ale záležitost nebyla ještě dořešena.[29] Koncem roku 1963 se záležitostí zabývala i rada národního výboru. Ta zábor Nového ulice nedoporučila. Ovlivnil ji i výsledek schůze občanů konané 24. září 1963, která vyzněla jasně proti expanzi továrny na úkor veřejné komunikace. Protestní dopis zaslal na národní výbor 1. října 1963 i podnik Kovohutě Rokycany (patrně mu vadilo, že by se tak zkomplikoval příjezd ke Kovohutím).[30] Rada MěstNV pak o celé věci jednala znovu 29. července 1964 a rozhodla ještě Favoritu prodloužit dočasný zábor ulice z důvodů stavebních prací do 31. prosince 1964 s tím, že tento termín už byl neodvolatelně konečný, pak musel podnik po mnoha letech Nového ulici otevřít pro veřejnost.[31] Favorit musel řešit přístup k nově zbudované hale z vnitřní strany areálu.

Už po pár letech se ale situace opakovala. Koncem 60. let Favorit zahájil výstavbu dalších objektů a opět došlo k uzavírce přilehlého úseku Nového ulice. Tentokrát aspoň byl povolen průchod pro pěší. Podnik Západočeské pekárny ovšem musel využívat nevyhovující objízdné trasy. Favorit navíc se stavbou na delší dobu přestal, aniž by uzavírku dočasně zrušil. V červnu 1969 vznesl tento problém na plénu MěstNV Václav Tábořík.  Pan Pelikán vysvětlil, že Favorit musel stavbu přerušit, protože bylo nutné zapůjčit stavební jeřáb na pokračování výstavby sídliště Na Pátku. Zdeněk Tábořík pak dodává, že doufá, že uzavírka nepotrvá opět 5 let.[32] V prosinci 1969 město uvažuje, že by v rámci soutěže k 25. výročí osvobození v následujícím roce mohl podnik Favorit (ve spolupráci s podnikem Pekárny) provést opravu prašných vozovek v okolí závodu (přilehlé úseky Nového, Čechovy, Družstevní a Dukelské ulice). Akce měla být logickou kompenzací toho, že právě Favorit zavinil poškození těchto komunikací při rozšiřování svých objektů.[33] V červnu 1970 na zasedání MěstNV děkuje pan  Hirmer za řádné provedení nátěru ulice u Favoritu Technickým službám.[34] V září 1971 se již zmiňuje, že Favorit splnil opravu Dukelské ulice. Podél závodu vyrostl chodník (podél budovy nové expedice), vzniklo i parkoviště pro zaměstnance a zelený pás.[35] Dle informace ze září 1972 byly provedeny úpravy chodníku a veřejného osvětlení v Nového, Dukelské, Družstevní ulici a v tehdejší ulici Úderníků (Čechova). Dále se úpravy dočkalo parkoviště před závodem a byly provedeny sadové úpravy v této ulici.[36] V roce 1973 závod Favorit provedl brigádnicky další úpravu chodníku v Dukelské ulici.[37] Roku 1970 dokončena výstavba skladu hotových výrobků a expedice.[38] Roku 1972 se v závodu otevřela podniková prodejna bicyklů.[39] Dne 24. srpna 1978 bylo vyrobeno ve Favoritu milionté kolo.[40]

 

 

4.4. Rozšiřování podniku v 70. a 80. letech 20. století (připojení areálu bývalého Kovošrotu a zábor Družstevní ulice)

V 70. a 80. letech 20. století prodělal podnik další vlnu rozšiřování. Tentokrát ale došlo k naprosto nezvládnutému územně plánovacímu procesu. Favorit se totiž rozšířil k západu, až na úroveň ulice Pod Ohradou a prosadil si kvůli tomu zábor celé jedné části Družstevní ulice, včetně dvou zdejších soukromých rodinných domů. Nová část továrny, kvůli které tento zmatečný a absurdní krok byl učiněn, zaujímá severní polovinu bloku, vymezeného ulicemi Dukelská, Družstevní, Čechova a Pod Ohradou. Původně tu byla provozovna Kovošrotu. Tento pozemek už dle leteckého snímku z roku 1938 byl ohrazen a využit pro podnikatelské účely. Stály tam uprostřed pozemku dvě větší budovy. Ohrazený komplex sahal už tehdy zhruba do poloviny bloku, tedy až k dnešním domům čp.895/II a čp.896/II (viz níže, v rámci popisu zástavby v severním úseku ulice Pod Ohradou).[41] Dle fotografie z roku 1947 zde přibyl i třetí objekt, situovaný přímo u ulice Pod Ohradou (pozdější podniková prodejna Favoritu čp.1303/II, viz níže).[42] Někdy tehdy okolo roku 1945 obdržel tento areál číslo popisné čp.653/II (uváděn jako „sklad kovošrotu“). Seznam majitelů domu z doby okolo roku 1945 již uvádí objekt čp.653/II, ale bez jména majitele.[43] To by mohlo nasvědčovat tomu, že byl dokončen právě v této době, možná i krátce po válce. V této podobě je areál Kovošrotu k vidění i na leteckém snímkování z roku 1957.[44] V roce 1973 se na zasedání MěstNV zmiňuje plán podniku Favorit zbudovat nový sklad a expedici na pozemku, který získal od podniku Kovošrot na nároží ulic Pod Ohradou a Dukelská s tím, že jeho výstavba se plánuje na rok 1974 a dokončení na rok 1975.[45] Favorit se tak nyní rozkládal ve dvou přilehlých domovních blocích, které ale oddělovala Družstevní ulice. Nakonec si podnik prosadil svou a v 80. letech 20. století byl severní úsek ulice zaslepen a pohlcen továrnou (foto z r. 2003). Dne 12. ledna 1982 rada MěstNV projednala žádost podniku Favorit, který v rámci výstavby závodu žádal o začlenění části Družstevní ulice do svého areálu. Rada souhlasila, pokud Favorit zajistí před zaslepením ulice investice do okolních komunikací.[46] V anektované části Družstevní ulice stály i některé rodinné domky (čp.554/II a čp.507/II – viz výše), které se nyní po výkupu Favoritem změnily v neobydlené a pustnoucí administrativní objekty. Družstevní ulici uzavřel vysoký plot z vlnitého plechu.

Areál bývalého Kovošrotu mezitím prodělal výraznou stavební proměnu. Dva baráky, zaznamenané již na snímku z roku 1938, nahradila nová větší budova a hlavně v jižní části areálu bývalého Kovošrotu vznikla na dosud nevyužité ploše velká skladovací hala. Roku 1981 se uskutečnila výstavba nového skladu. Výroba měla po rozšíření areálu stoupnout na 100 000 kol ročně (z 650 000 v roce 1981).[47]  Jediné, co přežilo z původního Kovošrotu, byla do ulice Pod Ohradou obrácená přízemní provizorní stavba (foto z r. 2003) ze 40. let 20. století. Dne 3. dubna 1989 se v ní otevřela podniková prodejna Favoritu.[48] Adaptace na prodejnu zásadněji neproměnila podobu tohoto objektu. Někdy okolo roku 2014 obdržela tato stavba nelogicky nové číslo popisné čp.1303/II, ačkoliv se mohlo nadále používat historické číslo popisné čp.653/II, jež bylo 20. ledna 2014 oficiálně vymazáno z evidence.[49] Někdy v této době na počátku 21. století byl objekt opraven, přičemž se nezměnily jeho základní proporce.

Zábor Družstevní ulice pro rozšíření továrny byl jednoznačně chybným krokem tehdejšího vedení města a okresu. Toto nebyla průmyslová periferie Rokycan, kde by se snad takovéto řešení dalo pochopit. Ostatně například areál Kovohutí se takto rozšířil a zabral část Kozinovy ulice (viz výše) i část zástavby podél Zeyerovy ulice (viz níže). Tady ale šlo o plně městské území, kde navíc již probíhala výstavba rodinných domů. Ve stejné době, kdy město chvályhodně asanovalo nedaleký dosloužilý areál obecní cihelny a vagónové kolonie a nahradilo je školským areálem a novou bytovou výstavbou (viz níže), byl zde proveden pravý opak, tedy degradace městského prostředí na industriální dezurbanizovaný komplex. Zpětně nahlíženo bylo samozřejmě už chybou situování továrny do této oblasti ve 30. letech 20. století. Tehdejším představitelům rokycanské radnice asi nedocházelo, že původní malá továrna se může takto rozrůst. Když koncem 30. let začala nedaleko odtud rychle vznikat vilová čtvrť podél ulic Nového, Čechova, Máchova, Muchova, Erbenova atd. (viz výše), tak se do pohybu daly dva protichůdné procesy, které na sebe postupně narazily. Je to škoda, protože okrsek individuální výstavby mohl mít zde, na severním okraji, podél Dukelské ulice, své vyvrcholení, kupříkladu v podobě větších bytových domů, které by vytvořily reprezentativní uliční frontu podél železniční trati (podobně jako se stalo v nejzápadnějším úseku Dukelské ulice, mezi Školní a Jeřabinovou ulicí).

Konflikt dvou vzájemně těžko slučitelných urbanistických definic této lokality (průmyslové versus rezidenční území) neprobíhal jen v Družstevní ulici, kde nabyl velice viditelné podoby, plechové ohrady, přepažující tuto ulici, ale i v jižní části areálu továrny Favorit, při Čechově ulici. Jak už bylo řečeno, ještě v roce 1947 zaujímala továrna na bicykly jen severní třetinu domovního bloku. Zbylé dvě třetiny odtud až k Čechově ulici zůstávaly stavebně nevyužité, zčásti jako zemědělský pozemek, zčásti už se tu objevovaly první stavební parcely, zatím jen jako ohrazené zahrady.[50] V roce 1957 ukazuje letecký snímek, že areál Favoritu se podél Nového ulice posunul výrazně k jihu, ale stále ponechával pás pozemků podél severní strany Čechovy ulice.[51] Pořád tu existoval prostor pro utvoření řady rodinných domků i při severní straně Čechovy ulice, v úseku od ulice Nového k ulici Družstevní. Následně s rozšiřováním areálu i tato teoretická možnost zmizela. Zahrádky byly zrušeny a areál se nasunul až k Čechově ulici. Ta je tak dodnes v tomto svém nejvýchodnějším úseku po severní straně lemována odpudivou plechovou hradbou. Ani po krachu Favoritu a celkové majetkové a funkční proměně jeho areálu od 90. let 20. století (viz níže) nebyla tato estetická závada korigována. Bývalý Favorit zůstává vůči svému okolí uzavřenou enklávou podřadné průmyslové architektury.

 

 

4.5. Zánik továrny Favorit a další vývoj areálu

V roce 1989, tedy na konci éry plánované ekonomiky, produkovala továrna ročně 200 000 kol a práci zde mělo 150 lidí.[52] Jinde se pro rok 1989 uvádí dokonce 200 zaměstnanců.[53] V roce 1991 ještě Favorit produkuje 300 kol denně.[54] Výrobní zaměření podniku se zdálo být životaschopné i v podmínkách tržní ekonomiky. V polovině 90. let 20. století ve Favoritu vyrostla plynová kotelna. V roce 1996 začala výstavba nové lakovny za 7 000 000 Kč. Práce prováděla firma Stavo Hrabák ze Zbiroha.[55] Pak se ale rozmach firmy zastavil a po několikaleté agónii následoval krach.  Bankrot nastal v listopadu 2001. V roce 2002 pak továrnu koupila za 25 500 000 Kč nástupnická firma Favoritu Bike Technology & Public Relations, s. r. o. (BTPR).[56] Ani to ale zánik výroby neodvrátilo. Kola se tu definitivně přestala montovat na jaře roku 2004.[57] Konkrétně v květnu 2004.[58] Tehdy odešlo 25 posledních zaměstnanců a zůstali jen tři hlídači pozemku.[59] V areálu zůstal pouze velkosklad.[60] Dle stavu z počátku 21. století měl areál továrny rozlohu 1,8 hektaru a obsahoval 17 samostatných objektů.[61] V roce 2006 byl celý areál mrtvý, pouze jeden sklad se nedlouho předtím pronajal na výrobu dřevěných briket.[62] Od 10. února 2006 byla i nástupnická firma Favoritu v konkurzu, kvůli neschopnosti platit pohledávky.[63] V srpnu 2006 proběhla v Plzni veřejná aukce celého areálu.[64] Dne 17. srpna 2006 tak areál za 15 000 000 Kč získala developerská společnost Nanny, s. r. o. z Prahy. Představitelé firmy neměli dosud jasno, zda areál rozprodají nebo jej budou pronajímat. S výrobou kol se tu ale nepočítalo. Mnozí zájemci o koupi areálu uváděli, že hlavní podnikovou budovu lze adaptovat na kanceláře nebo na ubytovnu. Dva velké sklady o ploše 5000 metrů čtverečních měly být okamžitě využitelné pro skladovací účely.[65] Do aukce šel i jeden rodinný dům (v anektované části Družstevní ulice), trafostanice, další výrobní objekty a prodejna kol v ulici Pod Ohradou. A taky zmíněný jeden objekt, který byl v pronájmu firmy na výrobu briket (tam se předpokládalo automatické ukončení nájmu po přechodu areálu na nového vlastníka).[66]

Zároveň se zvolna rozbíhal proces nového využití areálu. Dne 13. září 2007 vydal městský úřad územní rozhodnutí o provozním objektu k zámečnické dílně na pozemku č.kat.4018 dle žádosti firmy Kovovýroba Fach, s. r. o. z Rokycan. Podle předložené projektové dokumentace měla být na pozemek umístěna novostavba provozní budovy, která měla sloužit jako kancelářské a sanitární zázemí pro 10 zaměstnanců firmy.[67] Stavební pozemek se nacházel v jihozápadním koutu bývalého areálu podniku Favorit Rokycany, tedy poblíž nároží ulic Čechova a Družstevní, kde již předtím v 80. letech 20. století vyrostla objemná hala na parcele č.kat.4577. Tato hala je vidět už na státní mapě z roku 1987.[68] V této budově fungovala za existence podniku Favorit dílna, kde probíhala kovovýroba.[69] Novostavba měla vyrůst na dosud nezastavěné ploše u východního průčelí této haly z 80. let (popisována teď jako objekt zámečnické dílny), s napojením na stávající zpevněné plochy a komunikace uvnitř areálu. Mělo jít o jednopodlažní budovu, obdélníkového půdorysu o rozměrech 15,4 x 5,5 metrů a o výšce 3 metry, sestavenou z mobilních kontejnerů. Objekt měl vyrůst ve vzdálenosti 12,1 metrů od sousední parcely č.kat.4017 a 1 metr od stávající stavby zámečnické dílny na č.kat.4577.[70] Dne 23. ledna 2008 městský úřad obdržel žádost o povolení zkušebního provozu zámečnické dílny v objektu na stavební parcele č.kat.4577 a začalo řízení o povolení zkušebního provozu. Samostatně podanou žádostí bylo požádáno o změnu užívání objektu na zámečnickou dílnu. Zkušební provoz měl naznačit, jestli toto využití splňuje hlukové normy. Na 28. února 2008 bylo svoláno místní ohledání.[71] Dne 13. března 2008 městský úřad rozhodl, že případný kolaudační souhlas pro přestavbu stávající dílny na zámečnickou dílnu na pozemku č.kat.4577 lze vydat jen po provedení zkušebního provozu. Pro zkušební provoz stanovilo město podmínky. Měl být povolen do 31. prosince 2008 a v jeho průběhu se mělo provádět měření hlukových hodnot.[72] Dne 18. srpna 2008 získal tento nový objekt, patřící firmě Kovovýroba Fach, s. r. o., na pozemku č.kat.5317 i samostatné číslo popisné čp.1242/II.[73]

Další díl původní továrny, který se osamostatnil, byla její západní část, mezi ulicemi Družstevní a Pod Ohradou. Tu (kromě bývalé podnikové prodejny Favoritu v ulici Pod Ohradou, viz výše) získala společnost C+H Metall s. r. o. z Letkova. Na tomto pozemku v 80. letech 20. století vyrostla výše zmíněná velká výrobní hala. Nyní tento objekt získal 22. prosince 2008 samostatné číslo popisné čp.1243/II.[74] Roku 2014 byla kolaudována v areálu bývalého Favoritu i skladová hala, jejímž investorem byla firma  C+H Metall.[75]

Velká tovární hala z přelomu 50. a 60. let 20. století, jež bývala až do zániku podniku považována za hlavní budovu Favoritu, se taky majetkoprávně oddělila a získala 16. září 2010 číslo popisné čp.1262/II.[76] Dle stavu z roku 2000 tu má velkosklad nábytkářská firma LaHome z Tymákova.[77] Nejstarší budova bývalé továrny z 30. let 20. století na nároží ulic Dukelská a Družstevní si podržela číslo popisné čp.499/II, nyní již omezené jen na původní historickou budovu v rozsahu ze 40. let 20. století. Tato prvorepubliková budova podniku prošla tehdy počátkem 21. století rekonstrukcí, včetně nové fasády. Sídlu tu firma na prodej pneumatik Elektrony.cz.[78] V bývalém areálu nadále stojí dva původní rodinné domy, které růst Favoritu pohltil. Vila čp.554/II je od počátku 21. století je využívána firmou T-BAU 2000. Firma, zaměřující se na montáž stavebních a truhlářských výrobků, vznikla roku 2000 a původní vilu čp.554/II získala v roce 2002 v dražbě.[79] Vila čp.507/II je nadále evidována jako rodinný dům a má několik majitelů.

Před bývalým Favoritem vytváří Dukelská ulice rozšířené prostranství. Je tomu tak proto, že odtud bývaly obsluhovány mnohé sousední podniky, zejména pekárny a bývalá Bedřichova huť. Původně tu býval železniční přejezd, zrušený ve 20. letech 20. století při rekonstrukci tratě (podrobněji v kapitole „železniční architektura“).[80] Pruh pozemků podél jižní strany kolejiště, před Favoritem, vyplňovalo několik provizorních zděných či plechových bud a garáží. Při rekonstrukci železniční tratě Praha-Plzeň na průchodu městem Rokycany počátkem 21. století došlo k redukci této provizorní zástavby. Následně tu vznikl nevyužitý pozemek č.kat.2910/78. Koncem listopadu 2023 městské zastupitelstvo nesouhlasilo se změnou územního plánu pro tuto parcelu, dle žádosti firmy RDB REAL, s. r. o. z Plzně a zároveň zamítlo i návrh na odkup pozemku č.kat.2910/75 (podobný pruh mezi ulicí Uxova a kolejištěm dráhy na Rašínově) od téže firmy.[81]

 

 

 

 



[1] 2. schůze obecního zastupitelstva, 17. 8. 1923.

[2] Rokycansko, č. 20, 23. 5. 1991, s. 1; Kronika města Rokycan, 191837, f. 160. Obecní kronika ovšem chybně uvádí, že zde sídlo firmy TUDOR.

[3] 31. schůze obecního zastupitelstva, 27. 7. 1934.

[4] 33. schůze obecního zastupitelstva, 16. 11. 1934.

[5] Rokycansko, č. 20, 23. 5. 1991, s. 1; Kronika města Rokycan, 191837, f. 160. Obecní kronika ovšem chybně uvádí, že zde sídlo firmy TUDOR.

[6] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 6, Rokycany 2000, s. 40.

[7] 34. schůze obecního zastupitelstva, 20. 12. 1934.

[8] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 1, Rokycany 2000, s. 25.

[9] Kronika města Rokycan, 193847, f. 14.

[10] https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1938.PLZE26.06115&extent=-807230.7576753942,-1073234.9429749155,-806673.7684246956,-1072953.8374624534&link=ext

[11] https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1947.PLZE26.01712&extent=-806863.5742217484,-1073341.4325574753,-806537.3650878901,-1073176.7988852314&link=ext

[12] Proměny Rokycanska, Praha 1981, s. 19.

[13] Zpráva do plenárního zasedání MěstNV o plnění úkolů ve výstavbě v roce 1961 a Akci Z.

[14] Rokycanské noviny, č. 5, 20. 5. 2005, s. 5.

[15] Kronika města Rokycan, 195762, f. 41.

[16] Zpráva do plenárního zasedání MěstNV o plnění úkolů ve výstavbě v roce 1961 a Akci Z.

[17] Zpráva o výsledcích ve výstavbě za rok 1960 a stav na tomto úseku v 1. čtvrtletí 1961, materiál pro 2. plenární zasedání MěstNV, 27. 3. 1961.

[18] Zpráva do plenárního zasedání MěstNV o plnění úkolů ve výstavbě v roce 1961 a Akci Z.

[19] Kronika města Rokycan, 195762, f. 121.

[20] Zpráva o výsledcích ve výstavbě za rok 1960 a stav na tomto úseku v 1. čtvrtletí 1961, materiál pro 2. plenární zasedání MěstNV, 27. 3. 1961.

[21] Zpráva do plenárního zasedání MěstNV o plnění úkolů ve výstavbě v roce 1961 a Akci Z.

[22] 7. plenární zasedání MěstNV, 2. 10. 1961.

[23] 8. plenární zasedání MěstNV, 13. 11. 1961.

[24] Zpráva do plenárního zasedání MěstNV o plnění úkolů ve výstavbě v roce 1961 a Akci Z.

[25] Jindřich, K.: Rokycany, Rokycany 1970, s. 32.

[26] Zpráva do plenárního zasedání MěstNV o plnění úkolů ve výstavbě v roce 1961 a Akci Z.

[27] Kronika města Rokycan 196568, f. 4.

[28] https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/stavebniobjekty/27683991

[29] 7. plenární zasedání MěstNV, 5. 11. 1962.

[30] 8. plenární zasedání MěstNV, 16. 12. 1963.

[31] 2. plenární zasedání MěstNV, 17. 8. 1964.

[32] 3. plenární zasedání MěstNV, 16. 6. 1969.

[33] 6. plenární zasedání MěstNV, 15. 12. 1969.

[34] 3. plenární zasedání MěstNV, 22. 6. 1970.

[35] 4. plenární zasedání MěstNV, 27. 9. 1971.

[36] 5. plenární zasedání MěstNV, 12. 9. 1972.

[37] 6. plenární zasedání MěstNV, 10. 12. 1973.

[38] Proměny Rokycanska, Praha 1981, s. 19.

[39] 7. plenární zasedání MěstNV, 12. 12. 1972.

[40] Hlas Rokycanska, č. 37, 6. 9. 1978, s. 1.

[41] https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1938.PLZE26.06115&extent=-807237.4299424599,-1073202.7420338595,-806680.4406917613,-1072921.6365213974&link=ext

[42] https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1947.PLZE26.01712&extent=-806843.3560514726,-1073312.8892582622,-806517.1469176143,-1073148.2555860183&link=ext

[43] Seznam majitelů domů, SokA, Archiv města Rokycan, č. kart.140.

[44] https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1957.PLZE26.11017&extent=-807110.2098272871,-1073169.9889759764,-806732.3194945459,-1072979.2724486713&link=ext

[45] 3. plenární zasedání MěstNV, 25. 6. 1973.

[46] 4. plenární zasedání MěstNV, 23. 2. 1982.

[47] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 6, Rokycany 2000, s. 40.

[48] Hlas Rokycanska, č. 14, 6. 4. 1989, s. 1.

[49] https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/stavebniobjekty/zrusene/27805972

[50] https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1947.PLZE26.01654&extent=-807157.3469420618,-1073278.4806990789,-806783.462786613,-1073089.786039376&link=ext

[51] https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1957.PLZE26.11017&extent=-807102.3371120217,-1073200.1021118667,-806724.4467792806,-1073009.3855845616&link=ext

[52] Zpráva ČTK, ID: T200608170299501, 17. 8. 2006.

[53] Zpráva ČTK, ID: T200608090480301, 9. 8. 2006.

[54] Rokycansko, č. 20, 23. 5. 1991, s. 1.

[55] Rokycanský deník, 26. 2. 1996, s. 9.

[56] Zpráva ČTK, ID: 20060213F00895, 13. 2. 2006.

[57] Rokycanský deník, 10. 8. 2006.

[58] Zpráva ČTK, ID: T200608170299501, 17. 8. 2006.

[59] Zpráva ČTK, ID: 20060213F00895, 13. 2. 2006.

[60] Zpráva ČTK, ID: 20040721F01209, 21. 7. 2004.

[61] Zpráva ČTK, ID: T200608090480301, 9. 8. 2006.

[62] Rokycanský deník, 10. 8. 2006.

[63] Zpráva ČTK, ID: 20060213F00895, 13. 2. 2006.

[64] Rokycanský deník, 10. 8. 2006.

[65] Zpráva ČTK, ID: T200608170299501, 17. 8. 2006.

[66] Zpráva ČTK, ID: T200608090480301, 9. 8. 2006.

[67] Veřejná vyhláška návrh výroku rozhodnutí, Územní rozhodnutí o umístění stavby: Rokycany, Dukelská ul. provozní objekt k zámečnické dílně na pozemku: pozemková parcela 4018 v kat. území Rokycany, www.rokycany.cz

[68] https://archivnimapy.cuzk.cz/sm5/PLZE/PLZE26_1987.html

[69] Veřejná vyhláška oznámení o zahájení řízení a svolání ústního jednání, Zkušební provoz dílny na stavební parcele 4577 v kat. území Rokycany, www.rokycany.cz

[70] Veřejná vyhláška návrh výroku rozhodnutí, Územní rozhodnutí o umístění stavby: Rokycany, Dukelská ul. provozní objekt k zámečnické dílně na pozemku: pozemková parcela 4018 v kat. území Rokycany, www.rokycany.cz

[71] Veřejná vyhláška oznámení o zahájení řízení a svolání ústního jednání, Zkušební provoz dílny na stavební parcele 4577 v kat. území Rokycany, www.rokycany.cz

[72] Veřejná vyhláška rozhodnutí, Povolení zkušebního provozu stavby: Stávající dílna, pro kterou je žádáno o změnu v užívání na zámečnickou dílnu v kat. území Rokycany, www.rokycany.cz

[73] https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/stavebniobjekty/27052915

[74] https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/stavebniobjekty/27171345

[75] Kronika města Rokycan 2014, s. 42. https://www.rokycany.cz/assets/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=879911

[76] https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/stavebniobjekty/27683991

[77] https://lahome.cz/content/4-kontakt

[78] https://www.elektrony.cz/cs/kontakt

[79] http://www.t-bau2000.cz/

[80] Hučka, J.: Z historie slévárny litiny Škoda v Rokycanech. Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka, Rokycany, 7: obrazová příloha č. 3, s. 49, 1995.

[81] Usnesení městského zastupitelstva, 20. 11. 2023; https://www.rokycany.cz/assets/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=909837