|
|
|
|
|
|
D. Borek: verze 2026/05/13
Jižní předměstí: bývalý Favorit
V oblasti severního konce ulic V. Nového, Družstevní a Pod Ohradou se
rozvoj individuální výstavby rodinných domků, nastartovaný ve 30. a 40. letech
20. století, dostal do kolize se souběžně probíhající a urbanisticky
protikladnou expanzí průmyslového areálu továrny
Favorit na výrobu bicyklů. Favorit zaujal postupně celý blok mezi ulicemi
Nového, Dukelská, Družstevní a Čechova. V 80. letech 20. století se rozšířil i západním
směrem, do části bloku mezi ulicemi Dukelská, Pod Ohradou, Čechova a
Družstevní.
Obsah
4.3. Rozšiřování
podniku v 50. a 60. letech 20. století (nová výrobní budova)
4.5. Zánik továrny
Favorit a další vývoj areálu
Už v roce 1923 uvažovala firma Tripol a její majitel František Hering
o výstavbě nového výrobního areálu, náhradou za nepostačující, spíše dílenské
prostory v historickém jádru města (vnitroblok v dnešní Knihově ulici).
Hering tehdy navrhl obci, že svou továrnu postaví na nároží nynější Plzeňské a
Litohlavské ulice, před tehdejší Plzeňskou branou. Zastupitelstvo města jeho
návrh ale odmítlo kvůli nevhodnosti lokalizace industriálního areálu do
blízkosti obytných čtvrtí a doporučilo najít jiný pozemek, spíše ve východní,
průmyslové části Rokycan.[1]
Podrobněji o těchto plánech v kapitole „Plzeňské
předměstí“.
Nakonec skutečně továrna náhradní pozemek nalezla, a to v průmyslové
oblasti Jižního předměstí. Vyrostla roku 1934 na pozemku č.kat.2622/16
jako sídlo tehdejší firmy Tripol.[2]
Zaujímala nároží dnešních ulic Dukelská a Družstevní, tedy severozápadní roh
domovního bloku (tehdy ovšem neexistujícího). V roce 1934 město projednává
žádost o rozdělení pozemků č.kat.2622, č.kat.2623/1 a
č.kat.2623/2 B. Guthové a spol. na stavební bloky, schválení stavebních a
regulačních čar a uznání dílu pozemku č.kat.2622 za stavební místa. 17. července 1934 se konalo místní
komisionelní řízení za účelem zjistit, jestli může být část č.kat.2622
(o ploše 3000 čtverečních metrů) uznána za stavební parcelu. 19. července 1934
to městská rada doporučila ke schválení a ještě v červenci 1934 žádost odsouhlasilo
i zastupitelstvo.[3]
Na této schůzi obecního zastupitelstva, kde se povolilo uznání části pozemku
č.kat.2622 za stavební místo pro zřízení továrny firmy Tripol, se také určily
regulační čáry, které rozdělily pozemky č.kat.2622 a č.kat.2623/1-2
na dva stavební bloky. 8. srpna 1934 pokračovalo parcelační řízení dle
předloženého parcelačního plánu. 13. září 1934 to městská rada doporučila ke
schválení. V rámci parcelace bylo povoleno zabrat část cesty č.kat.2961/1 o ploše 1376 čtverečních metrů do soukromého
majetku parcelanta, protože měla vyrůst náhradní
komunikace mezi oběma stavebními bloky. V listopadu 1934 se opět o této
záležitosti radilo obecní zastupitelstvo a záměr schválilo.[4]
Kromě pozemku pro továrnu otevřelo toto rozhodnutí obce i možnost parcelace
okolních ploch, vymezených dvěma bloky mezi dnešními ulicemi Pod Ohradou,
Dukelská, Nového a Čechova.
Továrna Tripol byla dostavěna na podzim 1934 a provoz zde začal 21.
listopadu 1934. Zaměstnávala na počátku 100 dělníků.[5] Stavební práce na nových továrních objektech
provedla firma Josefa Nováka.[6]
V prosinci 1934 na své schůzi obecní zastupitelstvo schválilo podmínky
železniční správy pro vyústění uličního kanálu od novostavby továrny Tripol do
drážního příkopu. 17. listopadu 1934 ředitelství státních drah souhlasilo se
svedením kanálu do drážního příkopu v kilometru 86,5/6 s tím, že obec
musí na vlastní náklad zakrýt drážní příkop v délce 6 metrů nad vyústěním.
29. listopadu 1934 to městská rada doporučila ke schválení a zastupitelé svůj
souhlas připojili.[7]
Stavbu továrny vyvolal rozkol v původní společnosti. Zatímco část podílníků
založila novou značku Tudor, ale ponechali si původní výrobní objekty
v Knihově ulici, část společníků převádí na sebe značku Tripol a stěhují
se sem za město.[8]
Jejich rozhodnutí se ukázalo jako prozíravé. Zatímco nevyhovující objekty
v Knihově ulici nepostačovaly a byly okolo roku 1960 demolovány kvůli
výstavbě sídliště, areál v Dukelské ulici poskytoval dost rozvojových
ploch tak, že se z „Tripolky“ stal v 2. polovině 20. století jeden
z největších rokycanských podniků, ovšem už pod názvem Favorit.
Jako první budova vyrostl při založení továrny v roce 1934 objekt čp.499/II na nároží Dukelské a
Družstevní ulice. Patrová funkcionalistická stavba se dodnes dochovala. Už dne 14.
listopadu 1940 město vydalo stavební povolení na přístavbu továrny.[9]
Srovnání leteckých fotografií z roku 1938[10]
a 1947[11]
ukazuje, že rozšíření proběhlo východním směrem. Továrna se novým traktem
rozrostla k východu, až k pozdějšímu hlavnímu vjezdu do areálu, a dál
na východ vyrostl přímo u ulice V. Nového další nižší objekt. Tehdy ale stále areál
továrny zabíral jen severní třetinu domovního bloku. Po roce 1945 oba závody
(Tripol i Tudor) přešly pod národní správu a po znárodnění byly sjednoceny.
Roku 1949 v závodě vznikla vlastní konstrukční kancelář. Po válce se
postupně utlumovala výroba cestovních bicyklů, až roku 1951 firma zcela přešla
na speciální a závodní kola pod novou a úspěšnou značkou Favorit.[12]
4.3. Rozšiřování podniku v 50.
a 60. letech 20. století (nová výrobní budova)
Na přelomu 50. a 60. let 20. století prodělal podnik velkolepé rozšíření.
V té době se totiž téměř polovina výrobních prostor továrny nacházela
v provizorních dřevěných barácích, které nevyhovovaly požárním předpisům.[13]
Podle pamětníka Františka Pelikána již někdy koncem 40. let 20. století
přikoupilo vedení podniku část pozemku východně (spíše jihovýchodně) od
původního továrního objektu, tedy při Nového ulici.[14]
V květnu 1958 pak vedení Favoritu rozhodlo o celkové přestavbě závodu. S úpravami
terénu se započalo ještě téhož roku.[15]
Přesněji v říjnu 1958.[16] Podle jiného pramene výstavba nových hal odstartovala
v roce 1959. Původně měla být dokončena do roku 1960, ale stavební podnik Armabeton
neplnil plán.[17]
Další termín předání budovy k 1. září 1962 také padl, v té době se
zpoždění odhaduje na minimálně jeden rok.[18]
Nový harmonogram výstavbu rozvrhl na 5 let.[19]
Během roku 1960 měl Favorit na tuto akci utratit 3 000 000 Kčs. Nakonec se vlivem
liknavého postupu prací proinvestovalo jen 2 347 277 Kčs.[20]
V srpnu 1961 už sice nová výrobní budova stojí, ale zbývalo provést
nákladné vnitřní práce.[21]
V říjnu 1961 MěstNV rozhodl iniciovat schůzku mezi zástupci města,
Favoritu a Armabetonu na téma urychlení této
investice.[22]
Ještě v listopadu 1961 ale úkol zůstával nesplněn.[23]
Potíže s nedodržováním termínů u podniku Armabeton přetrvávaly po celý rok
1961.[24]
Akce přišla na 8 000 000 Kčs.[25]
Podle dobového pramene plánovaný rozpočet činil 7 407 000 Kčs. K 1. září 1961
z této sumy bylo prostavěno již 6 500 000 Kčs.[26]
Přesto to trvalo až do roku 1964, než se předala nová část podniku do užívání.[27]
Na nároží Dukelské a Nového ulice vyrostla
velká dvoupatrová budova, která měří na délku 120 metrů a prochází podél Nového
ulice k jihu takřka až na konec bloku. Vzhledem k mírně stoupající
niveletě byla novostavba v jižní části již jen patrová, ovšem
s vysokým zdviženým suterénem. Rozhlehlá budova disponovala zastavěnou
plochou 2081 čtverečních metrů.[28]
Po dobu výstavby nové výrobní haly se na několik let uzavřela ulice Nového
v přilehlém úseku. V listopadu 1962 se na zasedání národního výboru
objevil dotaz, kdy bude ulice znovu zprovozněna. Odpověď vedení města zní:
možná nikdy, protože o odkup ulice (část parcely č.kat.2960/1
– veřejná cesta) projevilo zájem vedení Favoritu. V té době ale záležitost
nebyla ještě dořešena.[29]
Koncem roku 1963 se záležitostí zabývala i rada národního výboru. Ta zábor
Nového ulice nedoporučila. Ovlivnil ji i výsledek schůze občanů konané 24. září
1963, která vyzněla jasně proti expanzi továrny na úkor veřejné komunikace.
Protestní dopis zaslal na národní výbor 1. října 1963 i podnik Kovohutě Rokycany
(patrně mu vadilo, že by se tak zkomplikoval příjezd ke Kovohutím).[30]
Rada MěstNV pak o celé věci jednala znovu 29. července 1964 a rozhodla ještě
Favoritu prodloužit dočasný zábor ulice z důvodů stavebních prací do 31.
prosince 1964 s tím, že tento termín už byl neodvolatelně konečný, pak
musel podnik po mnoha letech Nového ulici otevřít pro veřejnost.[31]
Favorit musel řešit přístup k nově zbudované hale z vnitřní strany
areálu.
Už po pár letech se ale situace opakovala. Koncem 60. let Favorit zahájil
výstavbu dalších objektů a opět došlo k uzavírce přilehlého úseku Nového ulice.
Tentokrát aspoň byl povolen průchod pro pěší. Podnik Západočeské pekárny ovšem
musel využívat nevyhovující objízdné trasy. Favorit navíc se stavbou na delší
dobu přestal, aniž by uzavírku dočasně zrušil. V červnu 1969 vznesl tento
problém na plénu MěstNV Václav Tábořík.
Pan Pelikán vysvětlil, že Favorit musel stavbu přerušit, protože bylo
nutné zapůjčit stavební jeřáb na pokračování výstavby sídliště Na
Pátku. Zdeněk Tábořík pak dodává, že doufá, že uzavírka nepotrvá opět 5
let.[32]
V prosinci 1969 město uvažuje, že by v rámci soutěže k 25. výročí
osvobození v následujícím roce mohl podnik Favorit (ve spolupráci
s podnikem Pekárny) provést opravu prašných vozovek v okolí závodu
(přilehlé úseky Nového, Čechovy, Družstevní a Dukelské ulice). Akce měla být logickou
kompenzací toho, že právě Favorit zavinil poškození těchto komunikací při
rozšiřování svých objektů.[33]
V červnu 1970 na zasedání MěstNV děkuje pan Hirmer za řádné
provedení nátěru ulice u Favoritu Technickým službám.[34]
V září 1971 se již zmiňuje, že Favorit splnil opravu Dukelské ulice. Podél
závodu vyrostl chodník (podél budovy nové expedice), vzniklo i parkoviště pro
zaměstnance a zelený pás.[35]
Dle informace ze září 1972 byly provedeny úpravy chodníku a veřejného osvětlení
v Nového, Dukelské, Družstevní ulici a v tehdejší ulici Úderníků
(Čechova). Dále se úpravy dočkalo parkoviště před závodem a byly provedeny
sadové úpravy v této ulici.[36]
V roce 1973 závod Favorit provedl brigádnicky další úpravu chodníku
v Dukelské ulici.[37]
Roku 1970 dokončena výstavba skladu hotových výrobků a expedice.[38]
Roku 1972 se v závodu otevřela podniková prodejna bicyklů.[39]
Dne 24. srpna 1978 bylo vyrobeno ve Favoritu milionté kolo.[40]
V 70. a 80. letech 20. století prodělal podnik další vlnu rozšiřování.
Tentokrát ale došlo k naprosto nezvládnutému územně plánovacímu procesu.
Favorit se totiž rozšířil k západu, až na úroveň ulice Pod Ohradou a
prosadil si kvůli tomu zábor celé jedné části Družstevní ulice, včetně dvou
zdejších soukromých rodinných domů. Nová část továrny, kvůli které tento
zmatečný a absurdní krok byl učiněn, zaujímá severní polovinu bloku, vymezeného
ulicemi Dukelská, Družstevní, Čechova a Pod Ohradou. Původně tu byla provozovna
Kovošrotu. Tento pozemek už dle
leteckého snímku z roku 1938 byl ohrazen a využit pro podnikatelské účely.
Stály tam uprostřed pozemku dvě větší budovy. Ohrazený komplex sahal už tehdy
zhruba do poloviny bloku, tedy až k dnešním domům čp.895/II a čp.896/II
(viz níže, v rámci popisu zástavby v severním úseku ulice Pod Ohradou).[41]
Dle fotografie z roku 1947 zde přibyl i třetí objekt, situovaný přímo u
ulice Pod Ohradou (pozdější podniková prodejna Favoritu čp.1303/II, viz níže).[42]
Někdy tehdy okolo roku 1945 obdržel tento areál číslo popisné čp.653/II (uváděn jako „sklad
kovošrotu“). Seznam
majitelů domu z doby okolo roku 1945 již uvádí objekt čp.653/II, ale
bez jména majitele.[43]
To by mohlo nasvědčovat tomu, že byl dokončen právě v této době, možná i
krátce po válce. V této podobě je areál Kovošrotu k vidění i na
leteckém snímkování z roku 1957.[44]
V roce 1973 se na zasedání MěstNV zmiňuje plán podniku Favorit zbudovat nový
sklad a expedici na pozemku, který získal od podniku Kovošrot na nároží ulic Pod
Ohradou a Dukelská s tím, že jeho výstavba se plánuje na rok 1974 a
dokončení na rok 1975.[45]
Favorit se tak nyní rozkládal ve dvou přilehlých domovních blocích, které ale
oddělovala Družstevní ulice. Nakonec si podnik prosadil svou a v 80.
letech 20. století byl severní úsek ulice zaslepen a pohlcen továrnou (foto z r.
2003). Dne 12. ledna 1982 rada MěstNV projednala žádost podniku Favorit,
který v rámci výstavby závodu žádal o začlenění části Družstevní ulice do
svého areálu. Rada souhlasila, pokud Favorit zajistí před zaslepením ulice
investice do okolních komunikací.[46]
V anektované části Družstevní ulice stály i některé rodinné domky
(čp.554/II a čp.507/II – viz výše), které se nyní po výkupu Favoritem změnily
v neobydlené a pustnoucí administrativní objekty. Družstevní ulici uzavřel
vysoký plot z vlnitého plechu.
Areál bývalého Kovošrotu mezitím prodělal výraznou stavební proměnu. Dva
baráky, zaznamenané již na snímku z roku 1938, nahradila nová větší budova
a hlavně v jižní části areálu bývalého Kovošrotu vznikla na dosud
nevyužité ploše velká skladovací hala. Roku 1981 se uskutečnila výstavba nového
skladu. Výroba měla po rozšíření areálu stoupnout na 100 000 kol ročně (z 650
000 v roce 1981).[47] Jediné, co přežilo z původního
Kovošrotu, byla do ulice Pod Ohradou obrácená přízemní provizorní stavba (foto z r.
2003) ze 40. let 20. století. Dne 3. dubna 1989 se v ní otevřela podniková prodejna Favoritu.[48]
Adaptace na prodejnu zásadněji neproměnila podobu tohoto objektu. Někdy okolo
roku 2014 obdržela tato stavba nelogicky nové číslo popisné čp.1303/II, ačkoliv se mohlo nadále
používat historické číslo popisné čp.653/II, jež bylo 20. ledna 2014 oficiálně
vymazáno z evidence.[49]
Někdy v této době na počátku 21. století byl objekt opraven, přičemž se
nezměnily jeho základní proporce.
Zábor Družstevní ulice pro rozšíření továrny byl jednoznačně chybným krokem
tehdejšího vedení města a okresu. Toto nebyla průmyslová periferie Rokycan, kde
by se snad takovéto řešení dalo pochopit. Ostatně například areál Kovohutí
se takto rozšířil a zabral část Kozinovy ulice (viz výše) i
část zástavby podél Zeyerovy ulice (viz níže). Tady ale šlo o plně městské
území, kde navíc již probíhala výstavba rodinných domů. Ve stejné době, kdy
město chvályhodně asanovalo nedaleký dosloužilý areál obecní cihelny a
vagónové kolonie a nahradilo je školským areálem
a novou bytovou výstavbou (viz níže), byl
zde proveden pravý opak, tedy degradace městského prostředí na industriální dezurbanizovaný
komplex. Zpětně nahlíženo bylo samozřejmě už chybou situování továrny do této
oblasti ve 30. letech 20. století. Tehdejším představitelům rokycanské radnice
asi nedocházelo, že původní malá továrna se může takto rozrůst. Když koncem 30.
let začala nedaleko odtud rychle vznikat vilová čtvrť podél ulic Nového,
Čechova, Máchova, Muchova, Erbenova atd. (viz výše),
tak se do pohybu daly dva protichůdné procesy, které na sebe postupně narazily.
Je to škoda, protože okrsek individuální výstavby mohl mít zde, na severním
okraji, podél Dukelské ulice, své vyvrcholení, kupříkladu v podobě větších
bytových domů, které by vytvořily reprezentativní uliční frontu podél
železniční trati (podobně jako se stalo v nejzápadnějším úseku Dukelské
ulice, mezi Školní a Jeřabinovou ulicí).
Konflikt dvou vzájemně těžko slučitelných urbanistických definic této
lokality (průmyslové versus rezidenční území) neprobíhal jen v Družstevní
ulici, kde nabyl velice viditelné podoby, plechové ohrady, přepažující tuto
ulici, ale i v jižní části areálu továrny Favorit, při Čechově ulici. Jak
už bylo řečeno, ještě v roce 1947 zaujímala továrna na bicykly jen severní
třetinu domovního bloku. Zbylé dvě třetiny odtud až k Čechově ulici
zůstávaly stavebně nevyužité, zčásti jako zemědělský pozemek, zčásti už se tu
objevovaly první stavební parcely, zatím jen jako ohrazené zahrady.[50]
V roce 1957 ukazuje letecký snímek, že areál Favoritu se podél Nového
ulice posunul výrazně k jihu, ale stále ponechával pás pozemků podél
severní strany Čechovy ulice.[51]
Pořád tu existoval prostor pro utvoření řady rodinných domků i při severní
straně Čechovy ulice, v úseku od ulice Nového k ulici Družstevní.
Následně s rozšiřováním areálu i tato teoretická možnost zmizela. Zahrádky
byly zrušeny a areál se nasunul až k Čechově ulici. Ta je tak dodnes
v tomto svém nejvýchodnějším úseku po severní straně lemována odpudivou
plechovou hradbou. Ani po krachu Favoritu a celkové majetkové a funkční proměně
jeho areálu od 90. let 20. století (viz níže) nebyla tato estetická závada
korigována. Bývalý Favorit zůstává vůči svému okolí uzavřenou enklávou podřadné
průmyslové architektury.
4.5. Zánik továrny Favorit a
další vývoj areálu
V roce 1989, tedy na konci éry plánované ekonomiky, produkovala
továrna ročně 200 000 kol a práci zde mělo 150 lidí.[52]
Jinde se pro rok 1989 uvádí dokonce 200 zaměstnanců.[53]
V roce 1991 ještě Favorit produkuje 300 kol denně.[54]
Výrobní zaměření podniku se zdálo být životaschopné i v podmínkách tržní
ekonomiky. V polovině 90. let 20. století ve Favoritu vyrostla plynová kotelna.
V roce 1996 začala výstavba nové lakovny za 7 000 000 Kč. Práce prováděla
firma Stavo Hrabák ze Zbiroha.[55]
Pak se ale rozmach firmy zastavil a po několikaleté agónii následoval
krach. Bankrot nastal v listopadu
2001. V roce 2002 pak továrnu koupila za 25 500 000 Kč nástupnická firma
Favoritu Bike Technology & Public Relations, s. r. o. (BTPR).[56]
Ani to ale zánik výroby neodvrátilo. Kola se tu definitivně přestala montovat
na jaře roku 2004.[57]
Konkrétně v květnu 2004.[58]
Tehdy odešlo 25 posledních zaměstnanců a zůstali jen tři hlídači pozemku.[59]
V areálu zůstal pouze velkosklad.[60]
Dle stavu z počátku 21. století měl areál továrny rozlohu 1,8 hektaru a
obsahoval 17 samostatných objektů.[61]
V roce 2006 byl celý areál mrtvý, pouze jeden sklad se nedlouho předtím
pronajal na výrobu dřevěných briket.[62]
Od 10. února 2006 byla i nástupnická firma Favoritu v konkurzu, kvůli
neschopnosti platit pohledávky.[63]
V srpnu 2006 proběhla v Plzni veřejná aukce celého areálu.[64]
Dne 17. srpna 2006 tak areál za 15 000 000 Kč získala developerská společnost Nanny, s. r. o. z Prahy. Představitelé firmy neměli
dosud jasno, zda areál rozprodají nebo jej budou pronajímat. S výrobou kol
se tu ale nepočítalo. Mnozí zájemci o koupi areálu uváděli, že hlavní
podnikovou budovu lze adaptovat na kanceláře nebo na ubytovnu. Dva velké sklady
o ploše 5000 metrů čtverečních měly být okamžitě využitelné pro skladovací
účely.[65]
Do aukce šel i jeden rodinný dům (v anektované části Družstevní ulice),
trafostanice, další výrobní objekty a prodejna kol v ulici Pod Ohradou. A
taky zmíněný jeden objekt, který byl v pronájmu firmy na výrobu briket (tam se
předpokládalo automatické ukončení nájmu po přechodu areálu na nového
vlastníka).[66]
Zároveň se zvolna rozbíhal proces nového využití areálu. Dne 13. září 2007
vydal městský úřad územní rozhodnutí o provozním objektu k zámečnické dílně na pozemku č.kat.4018 dle žádosti firmy Kovovýroba Fach,
s. r. o. z Rokycan. Podle předložené projektové dokumentace měla být na
pozemek umístěna novostavba provozní budovy, která měla sloužit jako
kancelářské a sanitární zázemí pro 10 zaměstnanců firmy.[67]
Stavební pozemek se nacházel v jihozápadním koutu bývalého areálu podniku
Favorit Rokycany, tedy poblíž nároží ulic Čechova a Družstevní, kde již předtím
v 80. letech 20. století vyrostla objemná hala na parcele č.kat.4577. Tato hala je vidět už na státní mapě z roku
1987.[68]
V této budově fungovala za existence podniku Favorit dílna, kde probíhala kovovýroba.[69]
Novostavba měla vyrůst na dosud nezastavěné ploše u
východního průčelí této haly z 80. let (popisována teď jako objekt
zámečnické dílny), s napojením na stávající zpevněné plochy a komunikace
uvnitř areálu. Mělo jít o jednopodlažní budovu, obdélníkového půdorysu o
rozměrech 15,4 x 5,5 metrů a o výšce 3 metry, sestavenou z mobilních kontejnerů.
Objekt měl vyrůst ve vzdálenosti 12,1 metrů od sousední parcely č.kat.4017 a 1 metr od stávající stavby zámečnické dílny na
č.kat.4577.[70]
Dne 23. ledna 2008 městský úřad obdržel žádost o povolení zkušebního provozu
zámečnické dílny v objektu na stavební parcele č.kat.4577
a začalo řízení o povolení zkušebního provozu. Samostatně podanou žádostí bylo požádáno o změnu
užívání objektu na zámečnickou dílnu. Zkušební provoz měl naznačit, jestli toto
využití splňuje hlukové normy. Na 28. února 2008 bylo svoláno místní ohledání.[71]
Dne 13. března 2008 městský úřad rozhodl, že případný kolaudační souhlas pro přestavbu stávající dílny na zámečnickou dílnu na
pozemku č.kat.4577 lze vydat jen po provedení
zkušebního provozu. Pro zkušební provoz stanovilo město podmínky. Měl být
povolen do 31. prosince 2008 a v jeho průběhu se mělo provádět měření
hlukových hodnot.[72]
Dne 18. srpna 2008
získal tento nový objekt, patřící firmě Kovovýroba Fach, s. r. o., na pozemku č.kat.5317
i samostatné číslo popisné čp.1242/II.[73]
Další díl původní továrny, který
se osamostatnil, byla její západní část, mezi ulicemi Družstevní a Pod Ohradou.
Tu (kromě bývalé podnikové prodejny Favoritu v ulici Pod Ohradou, viz výše)
získala společnost C+H Metall
s. r. o. z Letkova. Na tomto pozemku v 80. letech 20. století vyrostla výše
zmíněná velká výrobní hala. Nyní tento objekt získal 22.
prosince 2008 samostatné číslo popisné čp.1243/II.[74]
Roku 2014 byla kolaudována v areálu bývalého Favoritu i skladová hala,
jejímž investorem byla firma C+H Metall.[75]
Velká tovární hala z přelomu 50. a 60. let 20. století, jež bývala až
do zániku podniku považována za hlavní budovu Favoritu, se taky majetkoprávně
oddělila a získala 16. září 2010 číslo popisné čp.1262/II.[76]
Dle stavu z roku 2000 tu má velkosklad nábytkářská firma LaHome z Tymákova.[77]
Nejstarší budova bývalé továrny z 30. let 20. století na nároží ulic
Dukelská a Družstevní si podržela číslo popisné čp.499/II, nyní již omezené jen na původní historickou budovu
v rozsahu ze 40. let 20. století. Tato prvorepubliková budova podniku
prošla tehdy počátkem 21. století rekonstrukcí, včetně nové fasády. Sídlu tu
firma na prodej pneumatik Elektrony.cz.[78]
V bývalém areálu nadále stojí dva původní rodinné domy, které růst
Favoritu pohltil. Vila čp.554/II je od počátku 21. století je využívána firmou
T-BAU 2000. Firma, zaměřující se na montáž stavebních a truhlářských výrobků,
vznikla roku 2000 a původní vilu čp.554/II získala v roce 2002
v dražbě.[79]
Vila čp.507/II je nadále evidována
jako rodinný dům a má několik majitelů.
Před bývalým Favoritem vytváří Dukelská ulice rozšířené prostranství. Je
tomu tak proto, že odtud bývaly obsluhovány mnohé sousední podniky, zejména pekárny
a bývalá
Bedřichova huť. Původně tu býval železniční přejezd, zrušený ve 20. letech
20. století při rekonstrukci tratě (podrobněji v kapitole „železniční
architektura“).[80]
Pruh pozemků podél jižní strany kolejiště, před Favoritem, vyplňovalo několik
provizorních zděných či plechových bud a garáží. Při rekonstrukci železniční
tratě Praha-Plzeň na průchodu městem Rokycany počátkem 21. století došlo
k redukci této provizorní zástavby. Následně tu vznikl nevyužitý pozemek č.kat.2910/78. Koncem listopadu 2023 městské zastupitelstvo nesouhlasilo
se změnou územního plánu pro tuto parcelu, dle žádosti firmy RDB REAL, s. r. o.
z Plzně a zároveň zamítlo i návrh na odkup pozemku č.kat.2910/75
(podobný pruh mezi ulicí Uxova a kolejištěm dráhy na Rašínově) od téže
firmy.[81]