Rok

1801

Pozdně barokní dům čp.103/I na Malém náměstí (U bílého čápa) přestavěn v empírovém slohu majitelem A. Štorchem.

1801

Kostel sv. Trojice na Plzeňském předměstí znovu vysvěcen a opraven. Předtím sloužil v letech 1791-1801 jako vojenské skladiště.

1803

Dosavadní městské hradby, probíhající severně od Malého náměstí, posunuty dále k severu. Byly tím rozšířeny dvory domů čp.100/I,101/I, 102/I, 103/I, 104/I a 105/I.

1804

Postavena kasárna vedle Saské brány (Saská kasárna).

1805

V Rokycanech žilo 2350 obyvatel.

1806 7. února

Zahájeny opět stavební práce na dokončení městské radnice, která od požáru roku 1784 zůstávala v torzovitém stavu.

1806 4. března

Magistrát odsouhlasil výstavbu domu čp.148/I v ulici Míru (zbořen roku 2017).

1808 19. června

Magistrát rozhodl, že nechá zbořit starou Pražskou bránu a nahradí ji novou.

počátek 19. století

Empírově přestavěny masné krámy na dnešním Urbanově náměstí.

1810

Dokončena budova městské radnice na Masarykově náměstí podle plánů Aloise Palliardiho.

1811-1816

Dle plánů Ondřeje Černého vyrostla nová Pražská brána v klasicistním slohu. Zbořena byla kvůli rostoucí dopravě už před rokem 1838.

1811

Dle plánů Ondřeje Černého postavena myslivna v Němčičkách.

1812

Dokončena výstavba nové erární silnice mezi Prahou a Plzní (jednotlivé úseky u Rokycan ale budovány již od sklonku 18. století).

1813

Na louce domu čp.62/II v Dvořákově ulici na Pražském předměstí se zmiňuje existence flusárny (dílny na výrobu drasla).

1813 5. srpna

Poslední velký požár Rokycan v historii. Řádil převážně v okolí Malého náměstí. Vyhořelo 13 domů.

1814 16. ledna

Magistrát schvaluje plán Jana Köcka na přestavbu domů čp.96/I a čp.97/I na pomezí Malého a Masarykova náměstí. Domy byly spojeny a trasa uličky z náměstí do Spilky posunuta na západ. Vznikl tak v dnešní podobě památkově chráněný dům čp.96-97/I (Štádlerovský).

1814-1815

Na památku porážky Napoleona vysázeno u kaple P. Marie Bolestné v Tomáškově ulici na Pražském předměstí 5 lip.

1816

Postaven klasicistní dům čp.34/I na rohu Smetanovy a Gottliebovy ulice.

1816

Opraven děkanský kostel P. Marie Sněžné. V chóru proražena dvě okna.

1816

Purkmistr Ferdinand Hejrovský dal opravit obecní špitál čp.33/III u kostela sv. Trojice naproti Plzeňské bráně. Zbořen roku 1982.

1817

Vznikla veduta Rokycan od J. Venuta. Znázorňuje město od Stráně. Dokumentuje jeho podobu před dokončením věže děkanského kostela.

1818 7. března

Ve staré škole čp.135/I na Masarykově náměstí se narodil Josef Čejka (zemř. 1862), profesor medicíny a přítel Boženy Němcové.

1818

V Borku postaven mlýn čp.53/IV pod hrází Boreckého rybníka u tehdejšího hamru.

1820 18. srpna

Ve Vídni zemřel Antonín Kraft, rokycanský rodák, hudební skladatel a violoncellista. Osobně se znal s Mozartem a Haydnem.

1821-1823

Výstavbou empírové věže dokončena obnova děkanského kostela po požáru roku 1784.

1824 25.-27. června

Povodeň v Rokycanech způsobila rozsáhlé škody.

1826

Založen ústav chudých.

1826

V Rokycanech se vyskytly pravé neštovice.

1827

Na Masarykově náměstí postavena kašna.

1828 28. prosince

Spolek ostrostřelců koupil od obce pozemek u Plzeňské brány a postavil tam v následujících měsících empírový společenský sál, střelnici.

cca 1830

Vznikla Schönbergerova rytina Rokycan, která znázorňuje město od Stráně. Dokumentuje podobu Rokycan před průmyslovou revolucí.

1830

Krajský úřad v Plzni uvažuje o rozsáhlém rozšíření tehdejších Saských kasáren v dnešní Gottliebově ulici. Nerealizováno, kasárna pak postavena r. 1899 jižně od města.

1830

Na nábřeží Padrťského potoka na Pražském předměstí poblíž místa, kde později stály městské lázně, byl vysázen park.

1831

Masarykovo náměstí, Malé náměstí a ulice Míru opatřeny veřejným osvětlením (petrolejové lampy).

1831-1851

Děkanem rokycanského kostela byl František Suchý.

1832

Rokycany zasaženy epidemií cholery. Vydán zákaz znečišťování veřejných prostranství.

1832 22. května

Spolek ostrostřelců přikoupil k své společenské budově, postavené po roce 1828, ještě louku severně od ní před městskými hradbami a přeměnil ji na cvičiště střelby (odtud název střelnice).

1834

V rámci císařského nařízení o zvelebení silnic upravena silnice z Rokycan na Šťáhlavy.

1835

Postavena empírová brána do hřbitova u kostela sv. Trojice směrem do Plzeňské ulice.

1836 4. ledna

Rokycanský purkmistr Ferdinand Hejrovský obdržel zlatou císařskou medaili.

1836

V Rokycanech žilo 2841 obyvatel.

1836

Purkmistr Rokycan Ferdinand Hejrovský založil novou Pamětní knihu (kroniku) města Rokycan.

1836

Podél zrušených městských hradeb jižně od historického města (dnes Jiráskova ulice) vysázena lipová alej.

1836

Vydlážděna ulice Míru.

1837

Spolek ostrostřelců převzal do svého vlastnictví část Plzeňské brány vedle střelnice. Roku 1872 získali ostrostřelci celou bránu.

1838

V Rokycanech žilo 2854 obyvatel, z toho 1489 na předměstích a 1365 ve vnitřním městě.

1838

Vznikl první přesný katastrální plán Rokycan (stabilní katastr), který dokumentuje stav města před průmyslovou revolucí.

1838 30. května

Založena dětská opatrovna. Umístěna v domě čp.50/I ve Smetanově ulici, později v domě čp.16/I v ulici Míru a v domě čp.69/I v Komenského ulici.

1838

Budova střelnice u Plzeňské brány přestavěna. V společenském sále vzniklo stálé jeviště.

1840

Zbořen starý dům čp.25/I na rohu ulic Míru a Komenského. Zužoval totiž ulici Míru na pouhých 5,5 metru. Po demolici postaven znovu na pravidelnějším půdorysu a mezi ním a Plzeňskou branou postaveny dva nové, pozdně klasicistní domy čp.153/I a 154/I.

40. léta 19. století

Začalo se s dlážděním některých chodníků a ulic ve středu města.

1840 15. listopadu

V Rokycanech se narodil ing. Rudolf Helmhacker, geolog a mineralog.

1841

V domě MUDr. Karla Brože čp.50/I ve Smetanově ulici pobýval mladý Bedřich Smetana. Hostitelem mu byl rokycanský děkan František Suchý.

1842 29. června

V domku čp.51/II v Tomáškově ulici na Pražském předměstí se narodil Josef Wünsch, profesor gymnázia a cestovatel.

1842

Vrch Kalvárie, tehdy zvaný Voldušský vrch, osázen ovocnými stromy.

1842 6. května

Vichřice, která se přehnala ad městem, strhla z věže radnice rakouského orla. Radnice pak opravována.

1843

V Rokycanech žilo 3292 obyvatel.

1844

Dostavba budovy nové školy čp.141/I u kostela o druhé patro (dnes muzeum na Urbanově náměstí).

1844

V rámci 100. výročí výstavby opraven kostel na Vršíčku a na cestě ke kostelu zřízeno kamenné schodiště.

1844-1846

Přístavba budovy radnice. Přistavěno dvorní křídlo s obecním vězením

1844-1871

Na rokycanské škole působil František Václav Karlík, místní kulturní pracovník a vlastenec.

1846

V ulici Míru postaven dům čp.158/I. Do roku 1888 zde sídlila městská opatrovna. Dům byl zbořen na přelomu let 1985-1986.

1848

Po zániku staré flusárny na Pražském předměstí nechalo město postavit novou, která tu pracovala až do roku 1862.

1848 17. prosince

Založen spolek Slovanská lípa v Rokycanech.

1850

Rokycany se staly sídlem okresního hejtmanství. Zrušeno v roce 1868.

1850

Vyrostlo východní nádvorní křídlo městské radnice.

1850

Rokycanská hlavní škola povýšena na nižší reálnou školu.

1850

V Rokycanech žilo 3526 obyvatel. V Borku (tehdy samostatná obec) 568 obyvatel.

1850 23. března

V Rokycanech se narodil ing. Hanuš Karlík, odborník na cukrovarnictví.

1850-1860

Purkmistrem Rokycan František Mudra.

1851

V Rokycanech žilo 3526 obyvatel.

1852

Masarykovo a Malé náměstí opatřeny chodníky. Jízdní pruh vydlážděn kostkami a zbytek náměstí kočičími hlavami.

1852

V jihovýchodním rohu Malého náměstí postavena kašna.

1855

Antonín Katzer, učitel z Rokycan, objevil v okolí města tzv. „rokycanské kuličky“, zkamenělé hrudky s otisky trilobitů.

1856

Věž děkanského kostela P. Marie Sněžné zvýšena o partii nad ochozem.

1857

Na Oseckém vrchu na severním okraji města postavena kaple a křížová cesta s kamennými sloupky, tzv. Kalvárie.

1857

V Rokycanech žilo 3524 obyvatel.

1858

Na Stráni na severním okraji města založen za purkmistra Mudry park. Počátek dnešních Husových sadů.

1860

Založena občanská záložna.

1860

Ostrostřelecký spolek v Rokycanech přešel na češtinu jako jednací jazyk. Během průvodu na Boží tělo důstojníci ostrostřelců poprvé vydávali rozkazy nikoliv v němčině ale česky.

1860 20. října

Císařský diplom (říjnový diplom) prohlašuje rokycanskou nižší reálku za školu s českým vyučovacím jazykem.

1861

Založena rokycanská Měšťanská beseda se čtyřmi spolky: hudebním, divadelním, zpěváckým a čtenářským.

1861

Sdružení právovárečných měšťanů koupilo dva pivovary ve Spilce a přestavělo je.

1861

Založen pěvecký spolek Záboj, jehož dlouholetým sbormistrem byl František Václav Karlík.

1861-1864

Purkmistrem Rokycan Šebestián Hněvkovský.

1861-1862

Postaveno železniční nádraží. Stálo na jižním konci dnešní ulice Svazu bojovníků za svobodu.

1862

Rozšířena Palackého ulice. Zbořen starý dům čp.11/I u ústí do ul. Míru.

1862 14. července

Rokycany spojeny železnicí s Prahou a Plzní.

1863

Opraven děkanský kostel, upraven vchod do krypty a interiér vymalován.

1863 5. května

Ve stráni severně od Pivovarské ulice na Pražském předměstí otevřeny pivovarské sklepy

1863

Do současné podoby opravena kašna na plácku za dnešní ZŠ ulice Míru.

1863 13. srpna

Přes Rokycany se přehnala ničivá vichřice s krupobitím. Padaly kroupy o váze 3 lotů (1 lot=17,5 g).

1864-1871

Purkmistrem Rokycan Gustav Haas.

1866

Požár stodol v dnešní Knihově ulici za domy čp.3/I a 6-8/I.

1866 3. července

Před postupující pruskou armádou opustily Rokycany všechny státní úřady (četnictvo, finanční stráž). O bezpečnost ve městě se stará domobrana složená z členů ostrostřeleckého spolku.

1867 19. listopadu

V Rokycanech se narodil MUDr. Jan Duchoslav Panýrek, známý lékař.

1868

Zrušen politický okres Rokycany.

1868

V Rokycanech založen dělnický svépomocný spolek Včela, který měl sídlo v domě čp.50/I.

1868

V Knihově ulici otevřena nová budova školy. Postavena v letech 1867-1868.

1868 9. srpna

Založen rokycanský Sokol.

1869 21. ledna

V domě čp.167/I na rohu Knihovy a Palackého ulice se narodil skladatel Rudolf Zamrzla.

1869

Hlavní škola a nižší reálka spojeny do měšťanské školy

1869 19. května

Rokycany spojeny železnicí s hornickým Mirošovem (zatím jen nákladní doprava).

1869 31. prosince

Podle sčítání lidu žilo v Rokycanech 4187 obyvatel.

1869-1870

Dle návrhu ing. Gustava Ringla vyrostla u Veselské silnice (dnes Zeyerova ulice) koksárna.

1869-1904

V domě čp.64/III na rohu náměstí 5. května a Jiráskovy ulice sídlila správa mirošovských uhelných dolů.

1871 11. července

Židovská náboženská obec kupuje dům čp.110/I v Sladovnické ulici, kde pak zřízena židovská modlitebna.

1871

Při Plzeňské silnici za městem vybudován cukrovar (později Marila). Roku 1873 po krachu na vídeňské burze cukrovar zbankrotoval.

1871-1872

Vybudována městská plynárna u plzeňské silnice. Postavil ji Jan Šmaus nákladem 109 000 zlatých. Peníze město získalo prodejem polomů z obecních lesů po vichřici v listopadu 1869 a říjnu 1870.

1871-1873

Purkmistrem Rokycan František Markus.

1871-1872

Za tratí jihovýchodně od města vyrostl komplex Bedřichovy huti. Kvůli krachu na vídeňské burze nebyla zprovozněna až do roku 1883.

1872

Záplavy v Rokycanech. Pod vodou se ocitla čtvrť pod kostelem.

1872

Podle návrhu Bedřicha Wachsmanna opravena gotická monstrance z děkanského kostela P. Marie Sněžné.

1872

Kostel sv. Trojice za Plzeňskou branou přestavěn. Okna upravena v novogotickém slohu, věž zvýšena a klenba kněžiště opatřena gotickou žebrovou klenbou.

1872-1873

Provedena oprava kostela na Vršíčku.

1873

Proběhla adaptace špejcharu Žampírky v Růžičkově ulici na Pražském předměstí na kasárny. Kasárny zrušeny roku 1896.

1873-1880

Purkmistrem Rokycan Ladislav Brož.

1873

Na Masarykově náměstí vyrostl první dvoupatrový dům (kromě radnice) čp.84-85/I.

1873 8. srpna

Ve městě zřízeno nižší reálné gymnázium (v budově pozdější ZŠ Za radnicí v Knihově ulici). Majitelem byla obec. Zrušeno roku 1878.

1874

Založena městská spořitelna.

1875

Hřbitov u kostela sv. Trojice rozšířen směrem k železniční trati a na východ. V Jiráskově ulici postavena nová brána do hřbitova.

1875

V Palackého ulici postavil stavitel Jan Šmaus na místě zrušené Poštovské zahrady činžovní domy čp.171/I a čp.175/I.

1875

V Borku postavena zděná kaple sv. Václava.

1877

Vznikla katastrální mapa evidenční coby druhé přesné mapování Rokycan. Dokumentuje stav města v době počínající průmyslové revoluce.

1878 19. února

Obecní zastupitelstvo se rozhodlo zrušit z finančních důvodů nižší reálné gymnázium. Ročníky rušeny postupně, definitivně výuka ukončena 15. července 1881.

1879

Nefunkční rokycanský cukrovar v dnešní Plzeňské ulici změněn na koželužnu firmy Simon.

1880 14. ledna

V Rokycanech se narodil Jiří Stříbrný (původním jménem Ferdinand), československý politik.

1880 15. října

Narodil se prof. PhDr. Josef Růžička, historik a geograf.

1880 31. prosince

Podle sčítání lidu žilo v Rokycanech 4927 obyvatel.

1881-1888

Purkmistrem Rokycan byl Josef Brejcha.

1881

Založen čtenářský spolek Hálek.

1882

Na budově radnice na Masarykově náměstí odhalena pamětní deska Jana Rokycany od J. Strachovského.

1882 1. srpna

Železniční trať z Rokycan do Mirošova prodloužena do Nezvěstic.

1882

Rozšíření konání pravidelných obilních trhů na Masarykově náměstí. Od nynějška se konaly nejenom každé pondělí ale i každý pátek.

1881

Za železniční tratí naproti tehdejšímu nádraží (dnešní Dukelská ulice) vznikla parní pila firmy Hammer.

1883

Založena pobočka Červeného kříže v Rokycanech.

1883

V Rokycanech jako v druhém městě v Čechách (po Praze) založen klub velocipedistů.

1883

Do Jiráskovy ulice přestěhován z Palackého ulice obecní velkostatek, předchůdce „komunálních služeb“. Umístěn do areálu vedle hřbitova u kostela sv. Trojice. Dnes firma Rumpold.

1883

Zprovozněna Bedřichova huť. Pracovala do roku 1902. Provozována firmou Schöller & comp.

1884

Nový zvon ulit v dílně Alberta Samassy pro děkanský kostel. Nahradil tak starý zvon, který pukl.

1884

Okna děkanského kostela vybavena barevnými mozaikami.

1884

Ukončena tradice procesí k mohyle v Madlonově ulici na Plzeňském předměstí, jejichž účel byl odvrátit od města pohromy v podobě požárů.

1885

Na počest císařských vojenských manévrů v okolí Rokycan bylo město dočasně osvětleno elektrickými obloukovými lampami.

1887

Před radnicí na Masarykově náměstí zřízen chodník s kamenným dlážděním.

1887

Škola v Knihově ulici (Za Radnicí) postavená v letech 1867-1868 byla rozšířena o novorenesanční uliční křídlo.

1887

František Hirsch kupuje bývalý mlýn a valchu na Plzeňském předměstí. Zřizuje zde Hirschovy železárny.

1888

V Rokycanech zřízena Zemědělská škola hospodářská.

1888

V kostele sv. Trojice pořízeny nové zvony.

1888

Postaven příhradový železný most přes Padrťský potok pod bývalou Pražskou branou. Kvůli jeho výstavbě zbořen Chvátalův mlýn.

1888

V areálu Hirschových železáren si továrník Hirsch postavil luxusní novorenesanční vilu.

1888 9. srpna

V Rokycanech se narodil Jindřich Vaněk, umělecký fotograf.

1888 11.-12. srpna

Rokycany podruhé osvětleny elektrickými obloukovými lampami. Tentokrát k příležitosti konání hospodářsko-průmyslové výstavy.

1888-1919

Starostou Rokycan Jan Anichober (mladočeská strana).

1889

Požár stodol v dnešní Knihově ulici za radnicí.

1890

Zbudována silnice pro povozy formou serpentiny až ke kostelu na Vršíčku.

1890 31. prosince

Podle sčítání lidu žilo v Rokycanech 5010 obyvatel.

1890-1894

Na místě hradebních příkopů zřízena okružní ulice. Začátek výstavby městského bulváru. V roce 1890 otevřen úsek mezi sokolovnou a domem čp.1/II, roku 1893 úsek mezi sokolovnou a křižovatkou u střelnice a roku 1894 úsek mezi střelnicí a bývalou Saskou branou.

1892

V Rokycanech založen Socialistický spolek Rovnost.

1892

V sále střelnice koncertoval Antonín Dvořák.

1892

Ing. Bedřich Pek vypracoval první územní plán Rokycan. Předpokládal postupnou demolici mnoha domů v historickém jádru a jejich nahrazení novostavbami na přísně pravoúhlém půdorysu. Plán zůstal nerealizován.

1892

Zrekonstruován mariánský sloup na Masarykově náměstí.

1892

Radnice na Masarykově náměstí opravována. Na špičku věže instalován český lev.

1893 26. listopadu

Založeno Hospodářské družstvo v Rokycanech.

1894

Ukončena tavba v klabavských železárnách patřících městu Rokycany.

1894

Na Stráni postavena dřevěná rozhledna. Po necelých deseti letech ji neznámý vandal podřízl. V téže době na stráni postaveny i tři altány.

1894

Zbořena gotická Hrdličkovská bašta v Hradební ulici a na jejím místě vyrostl dům čp.134/I.

1894

Opraveny schody ke kostelu na Vršíčku.

1895

Založeno strojní družstvo.

1895 3. října

Na vrchu Kotel otevřena turistická rozhledna, postavená zásluhou „Okrašlovacího odboru pro Rokycany a okolí“. Sloužila do roku 1909.

1896

Znovuobnoven politický okres Rokycany.

1896

Založena tiskárna J. B. Zápotočného.

1896

Založena pobočka Klubu českých turistů v Rokycanech (druhá v Čechách po Praze).

1896

Z kašny na Masarykově náměstí odstraněna socha orla.

1896 27. února

Po novorenesanční přestavbě otevřen na Masarykově náměstí palác městské spořitelny čp.84-85/I (dnes městská knihovna).

1896-1897

Na místě zčásti zbořeného barokního domu čp.5/I na Masarykově náměstí vyrostl podle plánů B. Ryšavého novorenesanční činžák.

1897

Přestavbou historického mlýna čp.12/III na náměstí U Saské brány na Plzeňském předměstí vznikly Guthovy železárny.

1897 10. února

Obecní zastupitelstvo rozhodlo obnovit v Rokycanech gymnázium.

1897 8. března

Za bývalou Pražskou branou u Padrťského potoka na Pražském předměstí otevřeny neorenesanční městské lázně (zbořeny roku 1989).

1897 22. března

Zahájena demolice domů čp.70-71/I a 72/I  (Švantlovská kasárna) v ulici Míru, na jejichž místě vyrostla nová škola.

1898 13. března

Na místě koníren zrušených kasáren v Růžičkově ulici na Pražském předměstí (Žampírky) otevřena městská slévárna. Stavěna od roku 1896.

1898 18. září

V ulici Míru otevřena novorenesanční budova měšťanské školy, postavená na místě sedmi zbořených domů. Dnes základní škola.

1898

V tiskárně J. B. Zápotočného vyšel první český překlad Komunistického manifestu Karla Marxe.

1898

Jan Till rozparceloval svá pole u Padrťského potoka na stavební parcely. Vznikla zástavba podél ulic Pivovarská, Wünschova, Tylova a Horákova na Pražském předměstí.

1898

Zrušena soukromá škola s německým vyučovacím jazykem, kterou doposud v domě čp.110/I na rohu Malého náměstí a Sladovnické ulice provozovala židovská náboženská obec. Šlo o gesto loajality k českému národu i snahu nepopudit proti sobě české nacionalisty v době vrcholícího česko-německého napětí.

1898

V děkanském kostele instalovány nové varhany od firmy Rejna & Černý zásluhou místního varhaníka Aloise Martínka.

1898

V Čelakovského ulici na Práchovně zřízena továrna Václava Šika.

1898 27. prosince

Obecní zastupitelstvo prodalo Saskou bránu a přilehlá zrušená kasárna Jednotě sokolské. Plánovala se tu výstavba sokolovny. Z projektu nakonec sešlo a sokolovna vyrostla v Jiráskově ulici.

1899

Za tratí v dnešní Dukelské ulici vyrostla novorenesanční vila továrníka Hammera čp.195/II.

1899

Požár stodol v dnešní Knihově ulici za domy na Malém náměstí.

1899

U Rakovského potoka při Plzeňské ulici na Plzeňském předměstí otevřena městská jatka. Stavěna od roku 1898.

1899

U Šťáhlavské silnice (dnes Jeřabinová ulice) vyrostl komplex dělostřeleckých kasáren.

1899

Na Litohlavské silnici pod Strání postaven příhradový železný most přes Klabavku.

1900

Zbořena středověká Saská brána.

1900

Tiskárna J. B. Zápotočného umístěna do mlýna čp.1/III na Dolních Příkopech na Plzeňském předměstí.

1900

Provedena exhumace ostatků vojáků popravených roku 1642 u mohyly v Madlonově ulici na Plzeňském předměstí. Mohyla opravena.

1900 31. prosince

Podle sčítání lidu žilo v Rokycanech 5501 obyvatel.