[1] Pro podrobný přehled domovních čísel v Rokycanech možno využít i další databáze: Například dochované sčítací listy ze sčítání lidu v elektronickém archivu Porta fontium  (https://www.portafontium.eu/searching/census) nebo aktuální evidenci objektů podle čísel popisných na portálu Českého ústavu zeměměřičského a katastrálního (https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/stavebniobjekty/vyhledej ). Jen omezené využití mají archivní mapy. Ve většině z nich se čísla popisná neuvádějí (katastrální mapy zaznamenávají čísla pozemků a parcel, nikoliv čísla popisná). Výjimkou je indikační skica mapy stabilního katastru z doby po r. 1838, která uvádí i čísla popisná, ale nedůsledně a občas zaměnitelně s čísly parcelními (https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=PLZ434018380 ). Užitečným pramenem jsou pak některé mapy, které nejsou tak snadno přístupné. V okresním archivu v Rokycanech se nachází velká nástěnná mapa města z r. 1968, umístěná na chodbě archivu, naproti studovně (několik dalších exemplářů bude patrně existovat i v jiných rokycanských institucích). V archivním fondu okresního archivu a pak nachází velká kreslená mapa z r. 1940. V roce 1990 vyšla v Rokycanech mapa v sešitu, rovněž zčásti překreslovaná rukou. Zaznamenává mnohá domovní čísla dle stavu z přelomu 80. a 90. 20. století (ovšem vinou nepozornosti a neúpravného písma jsou mnohé její údaje chybné nebo nejasně čitelné. Z elektronických aktuálních map zobrazuje především portál www.mapy.cz  (při použití profilu „turistická mapa“ a dostatečném přiblížení) relativně podrobně čísla popisná jednotlivých domů.

[2] Dům čp.11/I je jako existující uveden již v sčítání lidu z r. 1890; Sčítání lidu Rokycany, 1890, https://www.portafontium.eu/iipimage/34705518/soap-ro_00013_census-sum-1890-rokycany-0650

[3] Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. Dle situačního plánu. Viz SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 151.

[4] Mezi čp.22/I a Plzeňskou branou nechal tehdejší majitel čp.22/I Václav Luštinec roku 1947 postavit zděný kiosk. Demolici brány přežil, později se majetkoprávně oddělil od čp.22/I; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 2, Rokycany 1996, s. 33; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 12/I, 22/I.

[5] https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/stavebniobjekty/26037556 Ve skutečnosti čp.12/I nesl tento dům již před rokem 2006.

[6] V 1. pololetí 1975 přiděleny nájemníkům z čp.12/I náhradní byty; 5. plenární zasedání MěstNV, 30. 10. 1975. Dům zbořen r. 1978; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, III. Rokycany 1997, s. 38.

[7] Výstavba začala v listopadu 1975; Kronika města Rokycan 1974-75, f. 78. Otevřen 15. 11. 1977; Hlas Rokycanska, č. 40, 18. 11. 1977, s. 1.

[8] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 38-41.

[9] Na evidenční katastrální mapě z roku 1877 zaznamenán až v dodatečných zákresech.

[10] V roce 1929 v seznamu domů uveden jako majitel čp.14/I „Ústřední konzum, pekárna, Dělnické družstvo“; Státní okresní archiv Rokycany, archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[11] Výstavba 1. etapy sídliště v Knihově ulici (východní část sídliště mezi Sladovnickou ulicí a ZŠ Za Radnicí) začala v září 1961; Kronika města Rokycan 1957-62, f. 268. V březnu 1962 už všechny domy v 1. etapě hotovy jako hrubé stavby se střechami, ale bez vnitřního zařízení; Kronika města Rokycan 1957-62, f. 291. V létě 1962 se počítalo s předáváním prvních bytů do užívání; Kronika města Rokycan 1962-65, f. 3.

[12] Na evidenční katastrální mapě z roku 1877 už není zaznamenán.

[13] Kronika města Rokycan 1918-37, rok 1928, f. 94. Karel Hofman uvádí, že dům čp.14/I zbořen až roku 1920, Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 22.

[14] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 37.

[15] Dle Josefského katastru z roku 1788 nesla Plzeňská brána čísla popisná čp.23/I a čp.24/I; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998; SÚA, JK, i.č. 3888, kt. 1903.

[16] Dne 28. 12. 1828 koupili rokycanští měšťané dle guberniálního povolení od obce pozemek vedle Plzeňské brány, kde pak postavili budovu střelnice s tanečním sálem; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 2, Rokycany 1996, s. 38; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SÚA, ČG-publ., per. 1826 - 1835, sign. 80/17, kt. 8173; SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. E, pag. 39.

[17] Zmiňován ještě v lednu 1998 jako jeden ze tří objektů čp.29/I, čp.30/I a čp.189/I, které měly být obcí převedeny do vlastnictví Hasičského záchranného sboru v rámci plánované přestavby hasičské centrály; Rokycanský deník, 23. 1. 1998, s. 12. Ještě před listopadem 1998 domy čp.30/I a čp.189/I zbořeny, protože 18. 11. 1998 tu již v rámci archeologického výzkumu podloží nalezen poklad stříbrných mincí; Archeologická zpráva http://www.archaia.cz/tiskzpr/tiskrokc.htm

[18] Na místě domu čp.30/I vyrostla po jeho demolici roku 1998 novostavba, která ale z hlediska stavebního samostatným objektem a v základních obrysech zachovává půdorys zbořeného domku. Ovšem nemá již číslo popisné čp.30/I, nýbrž čp.29/I, které je společné oběma původně samostatným objektům. Samostatné číslo popisné čp.30/I oficiálně zrušeno až 5. 1. 2014; https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/stavebniobjekty/zrusene/20544120

[19] https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/stavebniobjekty/zrusene/20544138

[20] Základní kámen položen 28. 10. 1928; Kronika města Rokycan 1918-37, f. 131. Výstavba začala roku 1929; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 22. Dne 28. 5. 1931 bylo v budově zahájeno provizorně vyučování. Oficiální předání školy provedeno 28. 10. 1931; Kronika města Rokycan 1918-37, f. 131.

[21] V dubnu 1931 obecní správní komise rozhodla zadat práce na bourání a odklizení domu čp.32/I; 21. schůze obecní správní komise, 16. 4. 1931. V polovině května 1931 pak MR nabídla pro urychlení demolice tesařské dělníky ze sousedního staveniště ZŠ T. G. Masaryka; 4. schůze MR, 15. 5. 1931.

[22] Kronika města Rokycan 1986, f. 188.

[23] Obecní opatrovna otevřena 15. 9. 1904; Kronika města Rokycan 1907-1918, f. 11.

[24] 23. 3. 2006 rozhodl MÚ o změně čísla popisného. Budova čp.39/I dosud evidována jako součást náměstí U Saské brány, nyní ale zařazena do Třebízského ulice. Tím ovšem vznikla duplicita, protože v této ulici již existoval dům čp.39, byť v jiné městské části (čp.39/III). Objektu mateřské školy proto přiděleno čp.224/I. 24. 4. 2006 rozhodla MR změnit i zřizovací listinu mateřské školy; Materiál pro jednání rady města, 24. 4. 2006, č. 2099, ID: 4979.

[25] V říjnu 1984 MěstNV uvádí, že na rok 1985 bude potřebovat obyvatelům tohoto domu přidělit 1 náhradní byt; 20. plenární zasedání MěstNV, 30. 10. 1984.

[26] 16. 3., 25. 4. a 20. 6. 1983 přiděleny obyvatelům čp.60/I tři náhradní byty; 14. plenární zasedání MěstNV, 1. 11. 1983.

[27] Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998.

[28] V září 1962 již dům zčásti zbořen; 6. plenární zasedání MěstNV, 24. 9. 1962. Konečná demolice v r. 1963. Tehdy popisován jako „bouračka“; Kronika města Rokycan 1962-65, f. 70.

[29] Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998.

[30] Výstavba školy začala v červnu 1897; Kronika města Rokycan 1836-1907, f. 223. Škola slavnostně otevřena 18. 9. 1898; Politický a školní okres rokycanský, Rokycany 1898.

[31] Demolice domů na místě školy začala v březnu 1897; Rokycanské listy, č. 3, 1. 4. 1897. Výstavba školy na uprázdněné ploše začala v červnu 1897; Kronika města Rokycan 1836-1907, f. 223.

[32] Sčítání z roku 1910 už ho zaznamenalo; Sčítání lidu Rokycany 1910, https://www.portafontium.eu/iipimage/34705761/soap-ro_00013_census-1910-rokycany-mesto-cp065_0010

[33] V březnu 1962 zahájena 2. etapa výstavby sídliště (západně od ZŠ Za Radnicí); Kronika města Rokycan 1957-62, f. 291. V roce 1963 sídliště dobudováno; Kronika města Rokycan 1962-65, f. 173.

[34] Demolice domů na místě školy začala v březnu 1897; Rokycanské listy, č. 3, 1. 4. 1897. Výstavba školy na uprázdněné ploše začala v červnu 1897; Kronika města Rokycan 1836-1907, f. 223.

[35] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 35.

[36] F. Purghart uvádí, že město se stalo majitelem pozemku, na kterém stával dům čp.66/I, smlouvou z 16. 10. 1862, přičemž dům byl prý tou dobou již zbořený; Purghart, F.: Domy na místě dnešní ZDŠ v ulici Míru, 1973, strojopis uložený v knihovně Muzea dr. B. Horáka. Karel Hofman ovšem uvádí, že až roku 1863 město vykoupilo od soukromého vlastníka dům čp.66/I a nechalo ho neprodleně zbořit; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 26.

[37] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 41.

[38] Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998.

[39] Demolice domů na místě školy začala v březnu 1897; Rokycanské listy, č. 3, 1. 4. 1897. Výstavba školy na uprázdněné ploše začala v červnu 1897; Kronika města Rokycan 1836-1907, f. 223.

[40] Stavba započala 15. 9. 1925 a dokončena 1. 6. 1927; Rokycansko, č. 31, 6. 8. 1992, s. 6.

[41] Demolice domů na místě školy začala v březnu 1897; Rokycanské listy, č. 3, 1. 4. 1897. Výstavba školy na uprázdněné ploše začala v červnu 1897; Kronika města Rokycan 1836-1907, f. 223.

[42] V prosinci 1927 MR vydala obývací a užívací povolení Františku Heringovi na prádelnu, garáž a umývárnu v čp.69/I; 41. schůze městské rady, 30. 12. 1927. Ještě v roce 1921 dle sčítání lidu toto číslo popisné neexistovalo; Sčítání lidu Rokycany 1921, https://www.portafontium.eu/iipimage/34705858/soap-ro_00002_census-sum-1921-rokycany-mesto_0040

[43] V březnu 1962 zahájena 2. etapa výstavby sídliště (západně od ZŠ Za Radnicí); Kronika města Rokycan 1957-62, f. 291. V roce 1963 sídliště dobudováno; Kronika města Rokycan 1962-65, f. 173.

[44] Demolice domů na místě školy začala v březnu 1897; Rokycanské listy, č. 3, 1. 4. 1897. Výstavba školy na uprázdněné ploše začala v červnu 1897; Kronika města Rokycan 1836-1907, f. 223.

[45] Roku 1815 byly domy čp.70/I a 71/I sceleny do jednoho domu a roku 1818 původní domek čp.70/I zbořen a stavebně sloučen s čp.71/I; Purghart, F.: Domy na místě dnešní ZDŠ v ulici Míru, 1973, strojopis uložený v knihovně Muzea dr. B. Horáka.

[46] Týká se obou domů čp.70/I a 71/I; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 32.

[47] Demolice domů na místě školy začala v březnu 1897; Rokycanské listy, č. 3, 1. 4. 1897. Výstavba školy na uprázdněné ploše začala v červnu 1897; Kronika města Rokycan 1836-1907, f. 223.

[48] Roku 1815 byly domy čp.70/I a 71/I sceleny do jednoho domu a roku 1818 původní domek čp.70/I zbořen a stavebně sloučen s čp.71/I; Purghart, F.: Domy na místě dnešní ZDŠ v ulici Míru, 1973, strojopis uložený v knihovně Muzea dr. B. Horáka.

[49] Týká se obou domů čp.70/I a 71/I; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 32.

[50] Demolice domů na místě školy začala v březnu 1897; Rokycanské listy, č. 3, 1. 4. 1897. Výstavba školy na uprázdněné ploše začala v červnu 1897; Kronika města Rokycan 1836-1907, f. 223

[51] Stavební povolení 15. 9. 1936, kolaudace 28. 7. 1937; SOKA Rokycany, Archiv města Rokycan, III. oddělení, inventář, 2005, https://www.inventare.cz/pdf/soap-ro/soap-ro_ap0088_00013_am-rokycany-odd-3-tech-kancelar.pdf

[52] Demolice domů na místě školy začala v březnu 1897; Rokycanské listy, č. 3, 1. 4. 1897. Výstavba školy na uprázdněné ploše začala v červnu 1897; Kronika města Rokycan 1836-1907, f. 223.

[53] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 2, Rokycany 1996, s. 51.

[54] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 2, Rokycany 1996, s. 51.

[55] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 2, Rokycany 1996, s. 51.

[56] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 1, Rokycany 2000, s. 35.

[57] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 1, Rokycany 2000, s. 37.

[58] Roku 1849 byly při přestavbě dosud samostatné domy čp.83/I a čp.84/I sceleny do jednoho domu; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998.

[59] Roku 1849 byly při přestavbě dosud samostatné domy čp.83/I a čp.84/I sceleny do jednoho domu; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998.

[60] V současnosti oficiálně existuje jen čp.83/I. Číslo popisné čp.84/I není evidováno a dům se oficiálně neuvádí coby dvojčíslo.

[61] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 11.

[62] Už na indikační skice k mapě stabilního katastru z r. 1838 nese původní objekt čp.91/I ve Spilce čp.147/I a číslo popisné má současný dům v ulici V Brance; https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=PLZ434018380&extent=6611.004561172367,-33513.802883763,9495.027929219104,-32058.272340201907&link=ext  Z analýzy matričních knih nelze dataci přesunu čísla popisného upřesnit, protože matriky obsahují řadu záznamů s různými jmény a neuvádějí lokalizaci domu, jen jeho číslo.

[63] Už na indikační skice k mapě stabilního katastru z r. 1838 nese původní objekt čp.91/I ve Spilce čp.147/I a číslo popisné má současný dům v ulici V Brance; https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=PLZ434018380&extent=6611.004561172367,-33513.802883763,9495.027929219104,-32058.272340201907&link=ext

[64] Zápis v matrice narozených z 23. 7. 1836 uvádí stejné příjmení (rodina mistra tesařského Prokopa Červeného); matrika křtů Rokycany 1834-1846, s. 47, snímek 50, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067897/rokycany-13_0500-n , jako zápis z 29. 6. 1841, kdy už se mělo čp.92/I spolehlivě týkat domu v Havlíčkově ulici; matrika křtů Rokycany 1834-1846, s. 188, snímek 191, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067897/rokycany-13_1910-n  Dá se tedy říct, že k přesunu čísla na dům čp.92/I v Havlíčkově (a patrně i k jeho výstavbě, pokud to nebyl starší objekt, jen druhotně dodatečně očíslovaný) muselo dojít před červencem 1836.

[65] Hofman, K.: Rokycany v letech 1740-50 Část první: Vzhled města, Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka, Rokycany, č. 7: s. 8, 1995; Plzeňsko, 1928, s. 67-71.

[66] Po r. 1814 byly domy čp.96/I a 97/I sceleny. 16. 1. 1814 schválil magistrát plán přestavby a spojení obou domů; Purghart, F.: strojopis uložený v knihovně Muzea dr. B. Horáka. Nejpozději v roce 1824 již bylo scelení obou domů hotovo; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. D, pag. 63.

[67] Po r. 1814 byly domy čp.96/I a 97/I sceleny. 16. 1. 1814 schválil magistrát plán přestavby a spojení obou domů; Purghart, F.: strojopis uložený v knihovně Muzea dr. B. Horáka. Nejpozději v roce 1824 již bylo scelení obou domů hotovo; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. D, pag. 63.

[68] V současnosti oficiálně existuje jen čp.96/I. Číslo popisné čp.97/I není evidováno a dům se oficiálně neuvádí coby dvojčíslo.

[69] V prosinci 1985 se uvádí, že výstavba „ubytovny“ na místě domu U Lva má začít v roce 1986; 27. plenární zasedání MěstNV, 10. 12. 1985; Pro veřejnost hotel otevřen 15. 12. 1989; Kronika města Rokycan 1989, f. 21.

[70] Na konci roku 1983 započalo bourání čp.107/I. V listopadu 1983 se uvádí, že OOBH právě provádí demolici domů na Malém náměstí; 14. plenární zasedání MěstNV, 1. 11. 1983. V lednu 1984 byla demolice dokončena; Kronika města Rokycan 1983, f. 119.

[71] Demolice čp.108/I proběhla v 1. pololetí 1984; 19. plenární zasedání MěstNV, 28. 8. 1984; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998.

[72] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 2, Rokycany 1996, s. 19.

[73] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 2, Rokycany 1996, s. 19.

[74] K. Hofman uvádí, že k demolici došlo r. 1965; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 4, Rokycany 1998, s. 35. Jiné zdroje uvádějí zboření r. 1969.

[75] V březnu 1962 zahájena 2. etapa výstavby sídliště (západně od ZŠ Za Radnicí); Kronika města Rokycan 1957-62, f. 291. V roce 1963 sídliště dobudováno; Kronika města Rokycan 1962-65, f. 173.

[76] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 4, Rokycany 1998, s. 36.

[77] V březnu 1962 zahájena 2. etapa výstavby sídliště (západně od ZŠ Za Radnicí); Kronika města Rokycan 1957-62, f. 291. V roce 1963 sídliště dobudováno; Kronika města Rokycan 1962-65, f. 173.

[78] Domy čp.116/I a čp.117/I  roku 1835 majetkoprávně splynuly; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. G, pag. 143. Na indikační skice mapy stabilního katastru ještě uváděny jako dva samostatné objekty; https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=PLZ434018380&extent=7597.881307425871,-34844.659500476206,10481.904675472606,-33389.12895691511&link=ext Ve sčítání lidu z r.1857 už uváděny jako dvojčíslo čp.116-117/I; https://www.portafontium.eu/iipimage/34705292

[79] V březnu 1962 zahájena 2. etapa výstavby sídliště (západně od ZŠ Za Radnicí); Kronika města Rokycan 1957-62, f. 291. V roce 1963 sídliště dobudováno; Kronika města Rokycan 1962-65, f. 173.

[80] Podle týdeníku Hlas Rokycanska zbořen dům čp.116-117/I v 2. polovině roku 1981; Hlas Rokycanska, č. 35, 9. 9. 1982; Karel Hofman uvádí, že demolice proběhla roku 1982; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 2, Rokycany 1996, s. 20.

[81] Domy čp.116/I a čp.117/I  roku 1835 majetkoprávně splynuly; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. G, pag. 143. Na indikační skice mapy stabilního katastru ještě uváděny jako dva samostatné objekty; https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=PLZ434018380&extent=7597.881307425871,-34844.659500476206,10481.904675472606,-33389.12895691511&link=ext Ve sčítání lidu z r. 1857 už uváděny jako dvojčíslo čp.116-117/I; https://www.portafontium.eu/iipimage/34705292

[82] Podle týdeníku Hlas Rokycanska zbořen dům čp.116-117/I v 2. polovině roku 1981; Hlas Rokycanska, č. 35, 9. 9. 1982; Karel Hofman uvádí, že demolice proběhla roku 1982; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 2, Rokycany 1996, s. 20.

[83] V 70. letech 20. století dům čp.132/I při přestavbě stavebně spojen s domem čp.133/I (Lidový dům).

[84] V 70. letech 20. století dům čp.132/I při přestavbě stavebně spojen s domem čp.133/I (Lidový dům).

[85] V Josefském katastru je dům uváděn jako „Plzeňská brána“; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SOkA Rokycany, SÚA, JK, i.č. 3888, kt. 1903. Ovšem jako Plzeňská brána evidovány v Josefském katastru i objekty čp.24/I, čp.25/I a čp.138/I. Patrně šlo o různé části brány, k níž se přidružovaly vedle samotného průjezdu i boční domovní křídla. Další možností ovšem je, že označení „Plzeňská brána“ bylo jen nepřesným vyjádřením, že objekt stojí poblíž brány. V takovém případě od počátku, tedy od zavedení domovních čísel v roce 1771, označovalo čp.134/I objekt Hrdličkovské bašty, jež se nacházela nedaleko brány. V takovém případě nedošlo k žádnému přesunu lokality čísla popisné a trvale šlo o tuto baštu. Dům čp.134/I je doložen v matrice zápisem z 1. 1. 1772; matrika pohřbů Rokycany 1771-1784, snímek 9, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067911/rokycany-27_0090-z Matrika ovšem neuvádí lokalizaci domu, jen jeho číselné označení.

[86] Objekt středověkého původu, postaven dávno před přidělením čísla popisného. Roku 1790 hradební baštu od obce koupil Martin Hrdlička; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/b/5, kt. 23. Bašta pak proměněna na obytný dům; viz Purghart, F.: Opevnění Rokycan, strojopis uložený v knihovně Muzea dr. B. Horáka v Rokycanech.

[87] Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. Kaplanka, tedy ubytování pro kaplana, se nacházela nedaleko schodiště na kostelní věž, před dnešní budovou muzea.

[88] Dům čp.136/I je doložen v matrice poprvé zápisem z 21. 8. 1773; matrika křtů Rokycany 1771-1784, s. 15, snímek 12, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067889/rokycany-05_0120-n

[89] Ve sčítání lidu z roku 1921 se uvádí, že čp.136/I neexistuje; Sčítání lidu Rokycany 1921, https://www.portafontium.eu/iipimage/34705987 V seznamu majitelů domů cca z r. 1929 už je dům čp.136/I uveden; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[90] V březnu 1962 zahájena 2. etapa výstavby sídliště (západně od ZŠ Za Radnicí); Kronika města Rokycan 1957-62, f. 291. V roce 1963 sídliště dobudováno; Kronika města Rokycan 1962-65, f. 173.

[91] Na mapě stabilního katastru z roku 1838 je ještě dům čp.136/I zobrazen. Na originální mapě stabilního katastru, která obsahuje dodatečné zákresy z let po roce 1838 již je zobrazeno zrušení a zboření domu; https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_6274_4&extent=2510.0099893637343,-6570.859359124981,3797.6401646240847,-5921.008505048272&link=ext

[92] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 35.

[93] Objekt čp.137/I je doložen v matrice poprvé zápisem z 18. 11. 1775; matrika pohřbů Rokycany 1771-1784, snímek 18, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067911/rokycany-27_0180-z

[94] Objekt čp.138/I je doložen v matrice poprvé zápisem z 21. 11. 1775; matrika křtů Rokycany 1771-1784, s. 18, snímek 19, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067889/rokycany-05_0190-n

[95] V roce 1797 výrazně stoupla hodnota domu v pozemkových knihách; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 110 (contr. C), fol. 268v. Zároveň při opravě domu v roce 1991 byla v klenáku pískovcového vstupního portálku odhalena nejasná čísla letopočtu, pravděpodobně letopočet 1797; viz pozorování autora.

[96] Objekt čp.139/I je doložen v matrice poprvé zápisem z 29. 2. 1774; matrika pohřbů Rokycany 1771-1784, snímek 14, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067911/rokycany-27_0140-z

[97] Stavební povolení 8. 6. 1937, kolaudace 30. 12. 1937; SOKA Rokycany, Archiv města Rokycan, III. oddělení, inventář, 2005, https://www.inventare.cz/pdf/soap-ro/soap-ro_ap0088_00013_am-rokycany-odd-3-tech-kancelar.pdf

[98] Domem čp.140/I patrně končí souvislá řada domů z doby označování domů čísly r. 1771. Stavby postavené později už dostávaly přidělována čísla chronologicky, podle svého vzniku, tudíž jsou rozmístěna na různých místech. Není to ale jisté, protože souvislá řada z r. 1771 může také končit už domem čp.133/I (tam je to zcela nepochybné). V takovém případě všechny domy od čp.133/I výše vznikly až po r. 1771. Ovšem fakt, že objekty čp.134/I, čp.136/I, čp.138/I a čp.139/I se objevují v matrice již v 1. polovině 70. let 18. století naznačuje, že skutečně patří do souboru prvotně očíslovaných objektů z roku 1771. Přesnou analýzu komplikuje fakt, že jde často o stavby staršího data (zejména součásti hradebního systému).

[99] Stavba zahájena r. 1867, dokončena v září 1868; Kronika města Rokycan 1836-1907, f. 70.

[100] Ještě v únoru 1835 brána stála, protože zde matrika uvádí zápis o úmrtí; matrika pohřbů Rokycany 1815-1844, s. 265, snímek 135, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067915/rokycany-31_1350-z Na mapě stabilního katastru z roku 1838 už není zobrazena; https://encyklopedierokycan.wz.cz/Rokycany-stabilnikatastr-ciste-pravailevacast33procent.jpg

[101] V seznamu majitelů domů z r. 1788 bylo nejvyšším číslem popisným v městské části Rokycany-Město čp.141/I.

[102] Objekt čp.141/I uveden v seznamu majitelů domů z r. 1788. Tehdy ovšem označen jako „wachštubna“, tedy strážnice, možná nějaký objekt související s městským opevněním (čísla popisná nad 133 patřila hned několika stavbám v rámci městských hradeb a bran). Mohlo také hypoteticky jít o zrušenou kapli sv. Anny, která zde stávala a která byla právě v této době zrušena (a mohla dočasně mít toto využití).

[103] Objekt čp.141/I je doložen v matrice poprvé zápisem z 6. 10. 1788; matrika křtů Rokycany 1784-1793, s. 22, snímek 22, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067890/rokycany-06_0130-n

[104] Žďár, 10. 3. 1928, srov. Hofman, K.: Staré rokycanské domy, III, s. 6.

[105] V roce 1784 byl teprve ve výstavbě a neměl ještě přidělené popisné číslo. Toho roku v září jej zničil požár města. /Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/27, kt. 101./

[106] Objekt čp.142/I je doložen v matrice poprvé zápisem ze 4. 12. 1788; matrika křtů Rokycany 1784-1793, s. 23, snímek 23, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067890/rokycany-06_0135-n

[107] Cihelna je staršího data, ale objekt s čp.143/I je doložen v matrice poprvé zápisem z 8. 11. 1784; matrika křtů Rokycany 1771-1784, s. 621, snímek 174, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067889/rokycany-05_1750-n  Uváděno v matrikách střídavě jako součást čtvrti Pátek i Město.

[108] Stavební povolení 8. 6. 1937, kolaudace 30. 12. 1937; SOKA Rokycany, Archiv města Rokycan, III. oddělení, inventář, 2005, https://www.inventare.cz/pdf/soap-ro/soap-ro_ap0088_00013_am-rokycany-odd-3-tech-kancelar.pdf

[109] Obecní cihelna měla původně čp.143/I, byla tedy součástí vnitřního města. Počátkem 20. let 20. století město pověřilo komise policejní a stavební vypracováním návrhu na nové rozdělení města na čtvrti. Komise dospěly k závěru, že radikální změny hranic ani počtu městských čtvrtí nejsou nutné, stačí jen drobné korekce. Jednou z nich bylo i zařazení obecní cihelny. Ta rozhodnutím MZ ze září 1920 přeřazena do Pražského předměstí a obdržela čp.308/II; 12. schůze MZ, 10. 9. 1920.

[110] 14. 11. 1958 začala demolice zbořením komínu cihelny; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 6, Rokycany 2000, s. 44; Kronika města Rokycan, 1957-62, f. 61.

[111] Objekt čp.144/I doložen v matrice poprvé zápisem z 8. 3. 1787; matrika křtů Rokycany 1784-1793, s. 13, snímek 13, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067890/rokycany-06_0085-n

[112] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 2, Rokycany 1996, s. 55.

[113] Objekt čp.145/I je doložen v matrice poprvé zápisem z 1. 7. 1788; matrika křtů Rokycany 1784-1793, s. 19, snímek 19, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067890/rokycany-06_0115-n

[114] Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998.

[115] Objekt čp.146/I je doložen v matrice poprvé zápisem z 25. 12. 1812; matrika křtů Rokycany 1811-1824, s. 49, snímek 51, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067893/rokycany-09_0520-n

[116] Podle I. a M. Ebelových dostal omylem úředníka počátkem 19. století objekt pivovaru stejné číslo jako dům v Havlíčkově ulici; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. Podle indikační skici mapy stabilního katastru z roku 1838 ale dům čp.147/I v Havlíčkově ulici ještě nestál. Na mapě je zakresleno jen čp.147/I v prostoru Spilky a to v nejvýchodnější části dnešního domu čp.90/I; https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=PLZ434018380&extent=6193.971837693693,-33219.4429133858,9077.995205740428,-31763.912369824713&link=ext

[117] Objekt čp.147/I je doložen v matrice poprvé zápisem z 2. 1. 1793; matrika křtů Rokycany 1784-1793, s. 53, snímek 53, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067890/rokycany-06_0285-n

[118] Dům vznikl oddělením od domu čp.61/I /Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 58; SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 58 a, b.

[119] Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998.

[120] Objekt čp.148/I je doložen v matrice poprvé zápisem z 26. 7. 1802; matrika křtů Rokycany 1793-1806, s. 73, snímek 77, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067891/rokycany-07_0405-n

[121] 23. 9. 1805 požádal Václav Tomandl o povolení k výstavbě nového domu. Majitel sousedního čp.17/I se postavil proti a magistrát stavbu nepovolil. Tomandl uspěl až napodruhé a 4. 3. 1806 město stavbu odsouhlasilo; Purghart, F.: strojopis uložený v knihovně Muzea dr. B. Horáka. Obě uvedené datace vzniku domu ale nemusejí být v rozporu, před r. 1806 mohl na parcele stát menší objekt, který byl po r. 1806 rozšířen či zásadně přebudován. Není ovšem ani vyloučeno, že záznam z r. 1802 se týká objektu na zcela jiném místě v Rokycanech. Obyvatelem čp.148/I byl tehdy učitel Jan Hykeš.

[122] Demolice provedena počátkem ledna 2017; Rokycanský deník, 10. 1. 2017, https://rokycansky.denik.cz/z-regionu/v-ulici-miru-se-ztratil-dum-20170110.html

[123] Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998.

[124] Objekt čp.149/I je doložen v matrice poprvé zápisem z 1. 5. 1808; matrika křtů Rokycany 1806-1810, s. 14, snímek 16, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067892/rokycany-08_0160-n

[125] 9. 3. 1928 MR vydala stavební povolení Františku Foltovi na nádvorní obytný domek u čp.8/I; 9. schůze MR, 9. 3. 1928. 6. 8. 1928 MR vydala obývací a užívací povolení na RD F. Folty u domu čp.8/I; 85. schůze MR, 6. 8. 1928.

[126] V soupisu čísel popisných domů z r. 1910 tento objekt neexistoval; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart.140. Číslo popisné sice bylo zrušeno, ale dům čp.149/I v Srbově ulici fyzicky zachován, dnes tvoří součást domu čp.78/I.

[127] Objekt čp.150/I je doložen v matrice poprvé zápisem z 23. 8. 1804; matrika křtů Rokycany 1793-1806, s. 92, snímek 96, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067891/rokycany-07_0500-n

[128] Objekt čp.151/I je doložen v matrice poprvé zápisem z 5. 8. 1821; matrika křtů Rokycany 1811-1824, s. 232, snímek 234, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067893/rokycany-09_2350-n

[129] Na indikační skice mapy stabilního katastru z roku 1838 bylo nejvyšším číslem popisným ve čtvrti Město čp.152/I; https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=PLZ434018380&extent=2811.2527622555485,-33941.19980314955,5695.276130302285,-32485.669259588463&link=ext

[130] Podle statistiky roku 1836, 1838 měla čtvrť Rokycany-město 152 domů; Hlas Rokycanska 1988, č. 2.

[131] V seznamu majitelů domů cca z r. 1941 je coby majitel čp.152/I uváděna Terezie Balejová, které tehdy patřil i dům čp.63/I na rohu Týmlovy a Smetanovy ulice. Ovšem v jiných pramenech uváděno čp.152/I i jako objekt v Komenského ulici. Ve prospěch jeho lokalizace do Týmlovy ulice ale svědčí zpráva z roku 1969 o tom, že je nutné řešit demolici zchátralého objektu čp.152/I a přesun jeho nájemníků jinam; 5. plenární zasedání MěstNV, 10. 11. 1969. Právě v Týmlově ulici (nikoliv v Komenského ul.) přitom v té době bylo mnoho zchátralých domů.

  Patrně šlo o nějakou nádvorní nebo vedlejší stavbu, dodatečně opatřenou popisným číslem.

[132] Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/2, kt. 24.

[133] Ve sčítání lidu roku 1921 dům čp.152/I neexistoval; sčítání lidu Rokycany 1921, https://www.portafontium.eu/iipimage/34706002 Stejně tak neexistoval v seznamu majitelů domů cca z r. 1929; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140. Je ovšem již uveden v seznamu majitelů domů cca z r. 1941.

[134] Roku 1883 byl obecní dvůr v Palackého ulici zrušen a jeho plocha rozprodána do soukromého vlastnictví; Kronika města Rokycan 1836-1907, f. 142. Ve sčítání lidu z roku 1890 již čp.152/I neexistovalo; Sčítání lidu Rokycany 1890, https://www.portafontium.eu/census/soap-ro/1890/rokycany-mesto/sum

[135] V listopadu 1969 uváděno, že je nutno řešit demolici zchátralého objektu čp.152/I a přesun jeho nájemníků jinam; 5. plenární zasedání MěstNV, 10. 11. 1969.

[136] Dům čp.153/I dostavěn v polovině roku 1842; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 117v – 119. Podle Hofmana dům postaven roku 1844; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 2, Rokycany 1996, s. 43.

[137] R. 1841 koupili stavební místo Josef a Marie Lobositzkých; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 2, Rokycany 1996, s. 42; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998.

[138] Objekt čp.154/I je doložen v matrice zápisem z 11. 7. 1845; matrika křtů Rokycany 1834-1846, s. 335, snímek 338, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067897/rokycany-13_3380-n

[139] Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SÚA, SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen; SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. G, pag. 44.

[140] Roku 1845 již připomínán jako zcela nový dům. Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SÚA, SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 426; SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. G, pag. 44; SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 129 - 129v.

[141] Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 142 - 143.

[142] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 44.

[143] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 1, Rokycany 2000, s. 32.

[144] Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998.

[145] Podle statistiky k 31. 12. 1900 mělo Rokycany-město 159 domů; Žďár 1901, č. 9. Údaj však neznamená, že k danému dni neexistovalo v Rokycanech popisné číslo vyšší než 159. Po demolicích kvůli stavbě školy v ul. Míru ubylo ve městě mnoho starých popisných čísel.

[146] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 43.

[147] Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 169.

[148] Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998.

[149] V roce 1857 už je dům čp.161/I zahrnut i se svými obyvateli do sčítání lidu; https://www.portafontium.eu/iipimage/34705332  Manželé Ebelovi ve své studii uvádějí nejzazší datum vzniku domu rok 1858; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SÚA, SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 438.

[150] Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998.

[151] V roce 1857 už je dům čp.162/I zahrnut i se svými s obyvateli do sčítání lidu; https://www.portafontium.eu/census/soap-ro/1857/rokycany-mesto/cp162

[152] Dům politické výchovy otevřen 6. 5. 1979; Hlas Rokycanska, č. 20, 17. 5. 1979, s. 1.

[153] V r. 1974 už investovalo město do přípravy staveniště na místě čp.162/I; 2. plenární zasedání MěstNV, 14. 4. 1975.

[154] Tehdy zakreslen na mapě, roku 1855 už popisován jako nově postavený. Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74; SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 116 (contr. I), fol. 321v.

[155] Dle sčítání lidu k 31. 10. 1857 bylo nejvyšší číslo popisné ve čtvrti Rokycany město čp.164/I; https://www.portafontium.eu/census/soap-ro/1857/rokycany-mesto

[156] V roce 1857 už je dům čp.164/I zahrnut i se svými s obyvateli do sčítání lidu. Šlo tehdy o nejvyšší číslo popisné v městské části Město, https://www.portafontium.eu/census/soap-ro/1857/rokycany-mesto

[157] Objekt čp.165/I je doložen v matrice zápisem z 5. 10. 1854; matrika křtů Rokycany 1847-1856, s. 253, snímek 254, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067898/rokycany-14_2540-n Karel Hofman uvádí, že dům vznikl dokonce již po roce 1842; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 42-43. To je patrně omyl, protože číslo popisné odpovídá pozdějšímu vzniku. Další nejasnost panuje okolo toho, že ve sčítání lidu z roku 1857 dům není uveden (nejvyšší číslo popisné v Rokycanech tehdy bylo čp.164/I); Sčítání lidu, 1857, Rokycany, https://www.portafontium.eu/census/soap-ro/1857/rokycany-mesto?language=cs Může to být ovšem způsobeno tím, že sčítací archy se nedochovaly ve své úplnosti. Anebo byl záznam v matrice z roku 1854 omylem písaře. Každopádně mezi roky 1842 a 1854 není v matrice o domě čp.165/I žádný záznam a je nepravděpodobné, že vznikl takto brzy.

[158] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 42. Objekt čp.166/I je doložen v matrice zápisem z 3. 6. 1864; Matrika křtů Rokycany 1856-1864, s. 282, snímek 285, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067901/rokycany-17_2860-n

[159] Podle statistiky za rok 1897 má čtvrť Město 167 domů; Rokycanské listy, č. 8, 15. 4. 1898.

[160] Objekt čp.167/I je doložen v matrice zápisem z 1. 1. 1865; matrika křtů Rokycany 1864-1869, s. 13, snímek 15, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067900/rokycany-16_0150-n

[161] Podle statistiky za rok 1890 měla čtvrť Město 168 domů; Hlas Rokycanska 1988, č. 2.

[162] Objekt čp.168/I je doložen v matrice zápisem z 5. 9. 1866; matrika pohřbů Rokycany 1845-1880, s. 259, snímek 262, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067917/rokycany-33_2620-z

[163] Objekt čp.169/I je doložen v matrice zápisem z 15. 1. 1864; matrika křtů Rokycany 1856-1864, s. 263, snímek 266, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067901/rokycany-17_2670-n Jenže následné brzké úmrtí tohoto dítěte je v matrice 16. 1. 1864 uváděno v domě čp.167/I; matrika pohřbů Rokycany 1845-1880, s. 219, snímek 222, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067917/rokycany-33_2220-z Není tudíž jisté, kterého z těchto domů se skutečně matriční zápisy z ledna 1864 týkají.

[164] Podle statistiky r. 1935 měla čtvrť Rokycany-město 170 domů; Státní okresní archív Rokycany, archiv města Rokycan, č. inv. 129 l III. Údaj však neznamená, že k danému roku neexistovalo v Rokycanech popisné číslo vyšší než 170. Po demolicích a přestavbách ubylo ve městě mnoho starých popisných čísel a nebyla obsazena.

[165] Objekt čp.170/I je doložen v matrice zápisem z 9. 5. 1875; Matrika křtů Rokycany 1869-1878, s. 181, snímek 184, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067918/rokycany-34_1840-n Manželé Ebelovi uvádějí, že dům byl postaven v r. 1876; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd. sign. XVI, kt. 148.

[166] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 37.

[167] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 37.

[168] Rok výstavby 1874-75 uvádí manželé Ebelovi; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. Státní okresní archív Rokycany, archiv města Rokycan, III. odd., kt. 148, 171. Objekt čp.171/I je patrně doložen v matrice zápisem z 11. 7. 1874; matrika křtů Rokycany 1869-1878, s. 152, snímek 154, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067918/rokycany-34_1540-n V tomto zápisu sice není uvedeno číslo popisné, ale šlo o narození dcery Gustava Ringla, ředitele koksárny v Rokycanech. Vzhledem ke společenskému postavení dotyčného se dá předpokládat, že se jednalo o tento dům. Spolehlivě je dům čp.171/I doložen v matrice 11. 10. 1875; matrika pohřbů Rokycany 1845-1880, s. 401, snímek 404, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067917/rokycany-33_4040-z

[169] Stavba středověkého původu. Číslo popisné přiděleno dodatečně, patrně někdy v 70. letech 19. století.

[170] Stavba středověkého původu. Číslo popisné přiděleno dodatečně, patrně někdy v 70. letech 19. století.

[171] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 41.

[172] Do roku 1877 objekt označován jako čp.168a, pak získal samostatné čp.174/II;

[173] Podle seznamu domů s čísly popisnými z roku 1910 bylo nejvyšším číslem popisným ve čtvrti Město čp.175/I; Státní okresní archív Rokycany, Archiv města Rokycan, č.kart.140.

[174] Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. Státní okresní archív Rokycany, Archiv města Rokycan, III. odd., kt. 171. Podle K. Hofmana postaven roku 1875; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 46.

[175] Dle sčítání lidu k 31. 12. 1890 bylo nejvyšší číslo popisné ve čtvrti Město čp.176/I; https://www.portafontium.eu/census/soap-ro/1890/rokycany-mesto

[176] V roce 1890 už je dům čp.176/I zahrnut i se svými s obyvateli do sčítání lidu. Šlo tehdy o nejvyšší číslo popisné ve čtvrti Město, https://www.portafontium.eu/census/soap-ro/1890/rokycany-mesto

[177] Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998.

[178] V soupisu domů v Rokycanech pro účely sčítání lidu v roce 1910 už objekt čp.176/I nebyl evidován; Státní okresní archiv Rokycany, archiv města Rokycan, kart. č. 140. Sčítání lidu 1910, Rokycany, https://www.portafontium.eu/iipimage/34705697  

[179] Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 36.

[180] R. 1938, též k 1. 1. 1939 měla městská část Rokycany-město 178 domů;  Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č.inv.129l III.

[181] SOKA Rokycany, Archiv města Rokycan, III. oddělení, inventář, 2005, https://www.inventare.cz/pdf/soap-ro/soap-ro_ap0088_00013_am-rokycany-odd-3-tech-kancelar.pdf

[182] K 15. 2. 1941 měla městská část Rokycany-město 181 domů; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č.inv.129l III.

[183] V roce 1940 kolaudovány stavební úpravy zadního traktu čp.12/I; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 313 dle inv. Dům čp.181/I přitom v seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl stejného vlastníka (Anna Benešová) jako čp.12/I; Státní okresní archiv Rokycany, archiv města Rokycan, č. kart. 140. V roce 1940 jedná město o rozdělení parcely č.kat.167 Anny Benešové na 2 stavební místa dle žádosti z 24. 5. 1940. 27. 6. 1940 MR doporučila ke schválení a v září 1940 schváleno i na schůzi MZ; 16. schůze obecního zastupitelstva, 3. 9. 1940.

[184] Základní kámen položen 31. 10. 1974; Kronika města Rokycan 1974-75, rok 1974, f. 9. Slavnostní otevření 5. 11. 1976; Kronika města Rokycan 1974-75, rok 1976-77, rok 1976, f. 45.

[185] Pokud byl dům čp.181/I stavebně propojen s domem čp.12/I, tak ke zboření patrně došlo v roce 1978, jako v případě čp.12/I Hofman, K.: Staré rokycanské domy, III. Rokycany 1997, s. 38.

[186] V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.182/I stejného vlastníka (Marie Lehnerová) jako čp.6/I; Státní okresní archiv Rokycany, archiv města Rokycan, č. kart. 140. Šlo tedy patrně o nějaký objekt na dvoře za domem čp.6/I.

[187] Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.6/I byl tedy staršího data a v roce 1942 pouze získal samostatné číslo.

[188] V březnu 1962 zahájena 2. etapa výstavby sídliště (západně od ZŠ Za Radnicí); Kronika města Rokycan 1957-62, f. 291. V roce 1963 sídliště dobudováno; Kronika města Rokycan 1962-65, f. 173.

[189] Dům patrně ještě stál konce roku 1961, kdy se uvádí, že se nepodařilo do 31. prosince 1961 zajistit náhradní byty z demoliční zóny pro výstavbu 2. etapy sídliště v Knihově ulici (západně od ZŠ Za Radnicí); 9. plenární zasedání MěstNV, 19. 12. 1961. Budování 2. etapy sídliště v Knihově ulici začalo počátkem března 1962; Kronika města Rokycan 1957-62, f. 291.

[190] Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Statistika proto vykazuje zavádějící nárůst počtu domů. K stavební konjunktuře ale v této městské čtvrti nedošlo. Většina z nově očíslovaných objektů nebyla plnohodnotnými stavbami. Datum jejich postavení označuje jen den, kdy došlo k přidělení čísla popisného. Objekt mohl stát již desítky let předtím.

[191] V březnu 1962 zahájena 2. etapa výstavby sídliště (západně od ZŠ Za Radnicí); Kronika města Rokycan 1957-62, f. 291. V roce 1963 sídliště dobudováno; Kronika města Rokycan 1962-65, f. 173.

[192] Dům patrně ještě stál konce roku 1961, kdy se uvádí, že se nepodařilo do 31. prosince 1961 zajistit náhradní byty z demoliční zóny pro výstavbu 2. etapy sídliště v Knihově ulici (západně od ZŠ Za Radnicí); 9. plenární zasedání MěstNV, 19. 12. 1961. Budování 2. etapy sídliště v Knihově ulici začalo počátkem března 1962; Kronika města Rokycan 1957-62, f. 291.

[193] V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.184/I stejného vlastníka (Karel Červený) jako čp.11/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[194] Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.11/I je tedy staršího data a v roce 1941 pouze získal samostatné číslo.

[195] V roce 1967 uváděno, že domek čp.185/I se nachází ve vnitrobloku za čp.13/I; 4. plenární zasedání MěstNV, 28. 8. 1967.

[196]  Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.13/I tedy byl staršího data a někdy před r. 1945 pouze získal samostatné číslo čp.185/I.

[197] Pokud byl dům čp.185/I propojen s čp.13/I, tak ke zboření došlo r. 1974; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 38-41.

[198] V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.186/I stejného vlastníka (Anastazie Komárková) jako čp.16/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[199] Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.16/I je tedy staršího data a v roce 1942 pouze získal samostatné číslo.

[200] V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.187/I stejného vlastníka (Karel Bastl) jako čp.17/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[201] Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.17/I je tedy staršího data a někdy před r. 1945 pouze získal samostatné číslo.

[202] V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.188/I stejného vlastníka (František Komas) jako čp.20/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[203] Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.20/I tedy byl staršího data a r. 1941 pouze získal samostatné číslo.

[204] Musel být zbořen před listopadem 1975, kdy na místě objektu začala výstavba Domova důchodců v Hradební ulici; Kronika města Rokycan 1974-75, f. 78.

[205] V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.189/I stejného vlastníka (Vlasta Dušková) jako čp.30/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[206]  Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.30/I tedy byl staršího data a r. 1942 pouze získal samostatné číslo.

[207] Zmiňován ještě v lednu 1998 jako jeden ze tří objektů čp.29/I, čp.30/I a čp.189/I, které měly být obcí převedeny do vlastnictví Hasičského záchranného sboru v rámci plánované přestavby hasičské centrály; Rokycanský deník, 23. 1. 1998, s. 12. Ještě před listopadem 1998 domy čp.30/I a čp.189/I zbořeny, protože 18. 11. 1998 tu již v rámci archeologického výzkumu podloží nalezen poklad stříbrných mincí; Archeologická zpráva http://www.archaia.cz/tiskzpr/tiskrokc.htm

[208] V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.190/I stejného vlastníka (Jan Škarda) jako čp.49/I; Státní okresní archiv Rokycany, archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[209]  Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.49/I tedy byl staršího data a někdy před r. 1945 pouze získal samostatné číslo. Na mapě stabilního katastru z r. 1838 ještě není zobrazen (místo něj jen menší dřevěné objekty), na originální mapě stabilního katastru je již zobrazen v dodatečných zákresech z doby krátce po r. 1838; https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_6274_4&extent=2065.87817500635,-6110.96748793498,3353.5083502667003,-5461.116633858272&link=ext

[210]  Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.49/I tedy byl staršího data a někdy před r. 1945 pouze získal samostatné číslo čp.190/I.

[211] https://mapy.cz/letecka-2003?x=13.5947698&y=49.7440359&z=18

[212]  Karel Hofman sice uvádí vznik domu čp.191/I v roce 1861; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 3, Rokycany 1997, s. 27. Ovšem již na mapě města z roku 1838 je tu zakreslen zděný dům v prakticky stejném půdorysu jako pozdější čp.191/I.

[213]  Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek) nebo objektů, které dosud spadaly pod jiné číslo popisné. Objekt čp.191/I tedy byl staršího data a někdy před r. 1945 pouze získal samostatné číslo. V tomto případě šlo původně o součást domu čp.59/I. V seznamu majitelů domů cca z r. 1945 měl objekt čp.191/I stejného vlastníka (Klára Fingrová) jako dům čp.59/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[214] V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.192/I stejného vlastníka (Jana Charvátová) jako čp.61/I. Rodině Charvátových zároveň patřil i dům čp.161/I na protější straně bloku, v Týmlově ulici; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[215] Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt za domem čp.61/I byl tedy staršího data a někdy před r. 1945 pouze získal samostatné číslo.

[216] Pokud byl dům čp.192/I propojen s čp.61/I, tak ke zboření došlo v 70. letech 20. století; Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998. SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 58; SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 58 a, b.

[217] V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.193/I stejného vlastníka (Jiří Jirman) jako čp.71/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[218] Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt za domem čp.67/I byl tedy staršího data a r. 1941 pouze získal samostatné číslo.

[219] V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.194/I stejného vlastníka (Karel a Anna Červených) jako čp.71/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[220] Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt za domem čp.71/I byl tedy staršího data a r. 1941 pouze získal samostatné číslo.

[221] Objekt stál na zahradě hotelu Morava čp.77/I. Byly v něm umístěny různé obchodní provozovny; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 1, Rokycany 2000, s. 37.

[222] Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt za domem čp.77/I byl tedy staršího data a r. 1941 pouze získal samostatné číslo.

[223]  Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 1, Rokycany 2000, s. 35.

[224]  Objekt je zachycen již na mapě stabilního katastru z roku 1838.

[225]  Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt čp.196/I byl tedy staršího data a r. 1941 pouze získal samostatné číslo.

[226] Šlo o nádvorní objekt na dnešním prostranství Spilka, umístěný za domem čp.93/I. V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.197/I stejného vlastníka (Josefa Jirsáková) jako čp.93/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[227]  Objekt je zachycen již na mapě stabilního katastru z roku 1838.

[228]  Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.93/I tedy byl staršího data a někdy před r. 1945 pouze získal samostatné číslo čp.197/I.

[229]  Hlas Rokycanska, č. 3, 19. 1. 1989, s. 2.

[230] Šlo o nádvorní objekt na dnešním prostranství Spilka, umístěný za domem čp.94/I. V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.198/I stejného vlastníka (František Hejrovský) jako čp.94/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[231]  Objekt není ještě zachycen na mapě stabilního katastru z roku 1838, respektive místo něj zde je zakreslen menší, převážně dřevěný objekt. Již v dodatečných zákresech na originální mapě stabilního katastru z doby krátce po r. 1838 ale byl objekt čp.198/I zbudován; https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_6274_8&extent=2569.7017081534154,-826.9900463550922,3853.0646748793492,-179.2927990855976&link=ext

[232]  Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.94/I tedy byl staršího data a někdy před r. 1945 pouze získal samostatné číslo čp.198/I.

[233]  Hlas Rokycanska, č. 3, 19. 1. 1989, s. 2.

[234] Šlo o nádvorní objekt na dnešním prostranství Spilka, umístěný za domem čp.95/I. V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.199/I stejného vlastníka (Stanislav Šach) jako čp.95/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[235]  Objekt není ještě zachycen na mapě stabilního katastru z roku 1838, respektive místo něj zde je zakreslen menší objekt, který nevyplňoval celou šířku parcely směrem do Spilky. Již v dodatečných zákresech na originální mapě stabilního katastru z doby krátce po r. 1838 ale byl objekt čp.199/I zbudován; https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_6274_8&extent=2569.7017081534154,-826.9900463550922,3853.0646748793492,-179.2927990855976&link=ext

[236]  Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.95/I tedy byl staršího data a r. 1942 pouze získal samostatné číslo čp.199/I.

[237]  Hlas Rokycanska, č.3, 19.1.1989, s.2.

[238] Šlo o nádvorní objekt umístěný za domem čp.107/I. V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.200/I stejného vlastníka (Václav Nový) jako čp.107/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[239] Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.107/I tedy byl staršího data a r. 1942 pouze získal samostatné číslo čp.200/I.

[240] Pokud byl dům čp.200/I propojen s čp.107/I, tak ke zboření došlo na přelomu let 1983-1984.

[241] Šlo o nádvorní objekt umístěný za domem čp.108/I. V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.201/I stejného vlastníka (Anna Šeracká) jako čp.108/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[242] Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.108/I tedy byl staršího data a r. 1942 pouze získal samostatné číslo čp.201/I.

[243] Pokud byl dům čp.201/I propojen s čp.108/I, tak ke zboření došlo v 1. pololetí roku 1984.

[244] Šlo o nádvorní objekt umístěný za domem čp.118/I. V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.202/I stejného vlastníka (Anna Růžková) jako čp.118/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[245] Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.118/I tedy byl staršího data a r. 1942 pouze získal samostatné číslo čp.202/I.

[246] Výstavba 1. etapy sídliště v Knihově ulici (východní část sídliště mezi Sladovnickou ulicí a ZŠ Za Radnicí) začala v září 1961; Kronika města Rokycan 1957-62, f. 268. V březnu 1962 už všechny domy v 1. etapě hotovy jako hrubé stavby se střechami, ale bez vnitřního zařízení; Kronika města Rokycan 1957-62, f. 291. V létě 1962 se počítalo s předáváním prvních bytů do užívání; Kronika města Rokycan 1962-65, f. 3.

[247] Demolice zástavby pro výstavbu 1. etapy sídliště v Knihově ulici (východní část sídliště mezi Sladovnickou ulicí a ZŠ Za Radnicí) začaly na podzim 1960; Komplexní zpráva o plnění plánu a rozpočtu za rok 1960, Plánovací a finanční oddělení MěNV v Rokycanech, 7. 2. 1961. Do června 1961 demolice dokončeny; Kronika města Rokycan 1957-62, f. 250.

[248] Šlo o nádvorní objekt umístěný za domem čp.120/I. V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.203/I stejného vlastníka (Otilie Steinerová) jako čp.120/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[249] Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.120/I tedy byl staršího data a někdy před r. 1945 pouze získal samostatné číslo čp.203/I.

[250] Výstavba 1. etapy sídliště v Knihově ulici (východní část sídliště mezi Sladovnickou ulicí a ZŠ Za Radnicí) začala v září 1961; Kronika města Rokycan 1957-62, f. 268. V březnu 1962 už všechny domy v 1. etapě hotovy jako hrubé stavby se střechami, ale bez vnitřního zařízení; Kronika města Rokycan 1957-62, f. 291. V létě 1962 se počítalo s předáváním prvních bytů do užívání; Kronika města Rokycan 1962-65, f. 3.

[251] Demolice zástavby pro výstavbu 1. etapy sídliště v Knihově ulici (východní část sídliště mezi Sladovnickou ulicí a ZŠ Za Radnicí) začaly na podzim 1960; Komplexní zpráva o plnění plánu a rozpočtu za rok 1960, Plánovací a finanční oddělení MěNV v Rokycanech, 7. 2. 1961. Do června 1961 demolice dokončeny; Kronika města Rokycan 1957-62, f. 250.

[252] Šlo o nádvorní objekt umístěný za domem čp.122/I. V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.204/I stejného vlastníka (Ladislav Jakobe) jako čp.122/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[253] Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.122/I tedy byl staršího data a někdy před r. 1945 pouze získal samostatné číslo čp.204/I.

[254] Ebelová, I. - Ebel, M.: Rokycany-archivní rešerše k stavebně historickému průzkumu urbanistického celku, 1998.

[255] Šlo o nádvorní objekt umístěný za domem čp.128/I. V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.205/I stejného vlastníka (Marie Cyprová) jako čp.128/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[256] Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.128/I tedy byl staršího data a r. 1942 pouze získal samostatné číslo čp.205/I.

[257] Výstavba 1. etapy sídliště v Knihově ulici (východní část sídliště mezi Sladovnickou ulicí a ZŠ Za Radnicí) začala v září 1961; Kronika města Rokycan 1957-62, f. 268. V březnu 1962 už všechny domy v 1. etapě hotovy jako hrubé stavby se střechami, ale bez vnitřního zařízení; Kronika města Rokycan 1957-62, f. 291. V létě 1962 se počítalo s předáváním prvních bytů do užívání; Kronika města Rokycan 1962-65, f. 3. Dům čp.205-206-207/I dokončen r. 1962; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 1, Rokycany 2000, s. 37.

[258] Demolice zástavby pro výstavbu 1. etapy sídliště v Knihově ulici (východní část sídliště mezi Sladovnickou ulicí a ZŠ Za Radnicí) začaly na podzim 1960; Komplexní zpráva o plnění plánu a rozpočtu za rok 1960, Plánovací a finanční oddělení MěNV v Rokycanech, 7. 2. 1961. Do června 1961 demolice dokončeny; Kronika města Rokycan 1957-62, f. 250.

[259] Šlo o nádvorní objekt umístěný za domem čp.129/I. V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.206/I stejného vlastníka (Jordán Rozum) jako čp.129/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[260] Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.129/I tedy byl staršího data a někdy před r. 1945 pouze získal samostatné číslo čp.206/I.

[261] Výstavba 1. etapy sídliště v Knihově ulici (východní část sídliště mezi Sladovnickou ulicí a ZŠ Za Radnicí) začala v září 1961; Kronika města Rokycan 1957-62, f. 268. V březnu 1962 už všechny domy v 1. etapě hotovy jako hrubé stavby se střechami, ale bez vnitřního zařízení; Kronika města Rokycan 1957-62, f. 291. V létě 1962 se počítalo s předáváním prvních bytů do užívání; Kronika města Rokycan 1962-65, f. 3. Dům čp.205-206-207/I dokončen r. 1962; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 1, Rokycany 2000, s. 37.

[262] Demolice zástavby pro výstavbu 1. etapy sídliště v Knihově ulici (východní část sídliště mezi Sladovnickou ulicí a ZŠ Za Radnicí) začaly na podzim 1960; Komplexní zpráva o plnění plánu a rozpočtu za rok 1960, Plánovací a finanční oddělení MěNV v Rokycanech, 7. 2. 1961. Do června 1961 demolice dokončeny; Kronika města Rokycan 1957-62, f. 250.

[263] Šlo o nádvorní objekt umístěný za domem čp.131/I. V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.207/I stejného vlastníka (František Zrzavecký) jako čp.131/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[264] Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.131/I tedy byl staršího data a r. 1942 pouze získal samostatné číslo čp.207/I.

[265] Výstavba 1. etapy sídliště v Knihově ulici (východní část sídliště mezi Sladovnickou ulicí a ZŠ Za Radnicí) začala v září 1961; Kronika města Rokycan 1957-62, f. 268. V březnu 1962 už všechny domy v 1. etapě hotovy jako hrubé stavby se střechami, ale bez vnitřního zařízení; Kronika města Rokycan 1957-62, f. 291. V létě 1962 se počítalo s předáváním prvních bytů do užívání; Kronika města Rokycan 1962-65, f. 3. Dům čp.205-206-207/I dokončen r. 1962; Hofman, K.: Staré rokycanské domy, díl 1, Rokycany 2000, s. 37.

[266] Demolice zástavby pro výstavbu 1. etapy sídliště v Knihově ulici (východní část sídliště mezi Sladovnickou ulicí a ZŠ Za Radnicí) začaly na podzim 1960; Komplexní zpráva o plnění plánu a rozpočtu za rok 1960, Plánovací a finanční oddělení MěNV v Rokycanech, 7. 2. 1961. Do června 1961 demolice dokončeny; Kronika města Rokycan 1957-62, f. 250.

[267] Šlo o nádvorní objekt umístěný za domem čp.78/I. V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.208/I stejného vlastníka (Václav Vavroušek) jako čp.78/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.

[268] Za protektorátu došlo k očíslování mnoha podružných objektů (kůlen, skladišť, chatek). Objekt na dvoře za domem čp.78/I tedy byl staršího data a r. 1941 pouze získal samostatné číslo čp.208/I.

[269] Obytný dům umístěný mezi domy čp.135/I a čp.89/I, tedy na pomezí Masarykova náměstí a dnešní ulice Pod Kostelem. Majetkově byl dřív propojen s domem čp.88/I. V seznamu majitelů domu cca z r. 1945 měl čp.209/I stejného vlastníka (Jarmila Císařová) jako čp.88/I; Státní okresní archiv Rokycany, Archiv města Rokycan, č. kart. 140.