Mapa bývalého městského opevnění v Rokycanech
|
|
VYSVĚTLIVKY A KOMENTÁŘ K MAPĚ: (podkladem je katastrální mapa z r. 1838) ZELENÁ LINIE: Plně dochované úseky městského opevnění. Celkem zhruba 250 metrů ŽLUTÁ LINIE: Částečně dochované úseky opevnění (části zdí a základů, začleněné do novější zástavby). Celkem zhruba 550 metrů. ČERVENÁ LINIE: Zcela zaniklé úseky městského opevnění. Celkem zhruba 800 metrů.
1) Úsek hradeb jižně od Plzeňské brány, dochovaný zčásti ve zdivu domu čp.150/I v Hradební ul. 2) Zachovalá bašta, do níž počátkem 19. stol. vestavěn dům čp.173/I v Hradební ul. 3) Zaniklá Hrdličkovská bašta. Gotická stavba zbořena r. 1894. Nahradil ji dům čp.134/I. 4) Úsek mezi Hradební a Jiráskovou ul. Hradební zeď od 40. let 19. stol. postupně bořena a nahrazena přízemními domy. Jejich zahrady ale uchovaly původní prohlubeň hradebního příkopu. 5) Nová neboli Šťáhlavská brána u křižovatky Palackého a Hradební ul. Proražena skrz hradby až na přelomu 18. a 19. stol. Není známa její podoba. Zanikla už před r. 1838. 6) Bašta Židovna u křižovatky Palackého a Hradební ul. R. 1812 označena za ruinu rozebíranou na kámen. Zanikla před r. 1838. 7) Zaniklý úsek hradeb mezi Knihovou a Jiráskovou ul. Drobné zbytky hradeb ve zdech zdejších domů zničeny při asanaci v 60. a 70. letech (sídliště v Knihově ul. a objekty tělovýchovy a sídlo KSČ na okružní třídě). 8) Zaniklá bašta Za Radnicí. V polovině 19. stol. nahrazena domem čp.113/I, zbořeným r. 1969. Dnes na jeho místě telekomunikační budova čp.220/I. 9) Zaniklá bašta zhruba v místech dvora za soudní budovou čp.67/I v Jiráskově ul. Zbořena někdy po r. 1838. 10) Zaniklá bašta v prostoru starého gymnázia v ul. Svazu bojovníků za svobodu. Zbořena někdy po r. 1838. Celý úsek hradeb na jihu historického jádra beze zbytků zmizel při budování okružní třídy. 11) Stodoly ve Sladovnické ul. Částečně uchovávají zdivo městských hradeb, do nichž byly asi na přelomu 18. a 19. stol. vestavěny. 12) Pražská brána. Středověká brána nahrazena r. 1816 klasicistní. Už před r. 1838 ale zbořena. Úsek hradeb jižně od ní částečně dochován ve zdech domů, ale pak zničen při asanaci v 80. letech 20. stol. 13) Dům čp.106/I u výjezdu z Malého nám. Uchovává boční část Pražské brány. 14) Bezejmenný potok, tekoucí od Jižního předměstí k Pražské bráně, pod níž ústil do Mlýnského náhonu. Do přelomu 18. a 19. stol. asi zapojen do hradebního příkopu na východní str. opevnění. 15) Hradby v úseku severně od Malého nám., mezi býv. Pražskou branou a Spilkou, se částečně dochovaly ve zdech zdejších stodol. Trasa hradeb tu ale pochází až z r. 1803, předtím vedly jižněji. 16) Mlýnský náhon, umělé boční rameno Padrťského potoka, které bylo ve čtvrti Pod Kostelem zapojeno do severního segmentu městského opevnění. 17) Cesta z Pátku a čtvrti Pod Kostelem přes Spilku do opevněného města. Není jasné, zda tu existovala menší branka skrz hradby. 18) Myší díra, dochovaná branka skrz městské hradby v domě čp.135/I (stará škola), spojující východní str. Masarykova nám. a čtvrť Pod Kostelem. 19) Dochovaný úsek hradeb mezi kostelem a děkanstvím. Vzhledem k terénnímu rozdílu slouží i jako podnož pro základy zdejších budov. 20) Branka u domu čp.91/I pod Urbanovým nám. Jediný plně dochovaný pův. výjezd z městských hradeb. Dům čp.91/I vestavěn koncem 18. stol. do hradební zdi. 21) Částečně dochované městské hradby v úseku mezi Urbanovým nám. a Gottliebovou ul. Do hradeb vestavěny od přelomu 18. a 19. stol. stodoly a další hospodářské budovy. 22) Bývalá Saská brána z Gottliebovy ul. na staré Plzeňské předměstí. Zbořena r. 1900. 23) Bývalá Saská kasárna vedle Saské brány. Zbořena též r. 1900. Hradby částečně dochovány na pozemku mateřské školy, která vyrostla na okružní třídě na místě kasáren. 24) Zaniklý úsek v severozápadním segmentu městského opevnění. Zničen ve 20. letech 20. stol. při výstavbě Masarykovy školy na okružní třídě. 25) Bašta v severozápadním rohu městských hradeb. Počátkem 19. stol. adaptována na zahradní domek, zbořena koncem 20. let 20. stol. kvůli výstavbě Masarykovy školy. 26) Dochovaný úsek městského opevnění mezi Masarykovou školou a Střelnicí v ul. Míru. 27) Severní ze dvou hradebních bašt, dochovaných v úseku městského opevnění u Střelnice. Počátkem 19. stol. přestavěna na zahradní domek. 28) Zaniklá dutá půlkruhová bašta v jinak dochovaném hradebním úseku u Střelnice. Zbořena někdy před polovinou 20. stol. 29) Jižní ze dvou hradebních bašt, dochovaných v úseku městského opevnění u Střelnice. Půlkruhová, dutá. Nejlépe dochovaná ze všech bašt rokycanského městského opevnění. 30) Barokní Plzeňská brána mezi ul. Míru a Plzeňskou ul. Postavena r. 1723. Zbořena r. 1950. Boční část se uchovala v budově Střelnice v ul. Míru. 31) Lokalita původní středověké Plzeňské brány. Její zdivo zlomkovitě dochováno v domě čp.22/I na rohu ul. Míru a Hradební. 32) HNĚDÁ LINIE: Možný rozsah staršího opevněného okrsku okolo kostela (městský hrad na Urbanově nám., viz mapa předlokačních Rokycan). |
|||
|
PODROBNĚ O JEDNOTLIVÝCH STAVBÁCH VIZ KAPITOLA „MĚSTSKÉ OPEVNĚNÍ“
DALŠÍ MAPY PRO SROVNÁNÍ: |
||||
|
Stabilní katastr z r. 1838, nejstarší mapa města
|
Aktuální mapa centra města v rozsahu býv. hradeb
|
Prostorové a dopravní vztahy v předlokačních Rokycanech
|
||
