Mapa prostorových a dopravních vztahů v nejstarší fázi existence Rokycan (12.-14. století)
|
|
VYSVĚTLIVKY A KOMENTÁŘ K MAPĚ: (podkladem je katastrální mapa z r. 1838) ČERVENÁ LINIE: Možný rozsah původní vsi Rokycany do 14. století. Předměstí Pátek asi nevyrostlo dodatečně („za hradbami“) jako Plzeňské předměstí, ale bylo starším útvarem. Rokycany ležely na obou březích Padrťského potoka a předlokačního původu je asi i nepravidelná zástavba okolo Malého nám. i děkanského kostela. ZELENÁ LINIE: Rozsah pozdějších městských hradeb, které do sebe pojaly jen část starší zástavby. Západně od vsi Rokycan vznikl nový, pravoúhlý sídelní útvar s novým rynkem. Ústřední prostory: A) Malé náměstí. Možný centrální prostor původní biskupské vsi Rokycany. Někteří badatelé přímo sem umisťují i biskupský dvorec. B) Nerudovo náměstí na Pátku. Další možný centrální prostor, náves tehdejší biskupské vesnice. Radiálně se k ní sbíhají četné cesty. C) Masarykovo náměstí. Jeho východní, nepravidelná část asi zahrnula starší zástavbu, jinak jde o pravidelnou parcelaci ze 14. stol. a ústřední prostor města. Rozloha rynku se od 14. do 18. stol. ještě možná měnila, zmenšovala (viz mapa). Významné stavby a lokality: 1) Kostel sv. Petra a Pavla (dům čp.117/II) v oblasti Pod Kostelem. Doložen od počátku 15. stol., ale jeho zasvěcení (oblíbené v raném feudalismu) i archaické zdivo naznačují, že mohl být starší. 2) Děkanský kostel P. Marie Sněžné. Gotický ze 14. stol., ale není vyloučeno, že existoval dříve. 3) Možná lokalizace biskupského dvorce, pak hradu (sídla feudální správy) v místě Urbanova náměstí vedle kostela, se kterým hrad mohl tvořit opevněný okrsek. 4) Zúžení mezi Malým a Masarykovým nám. Někteří badatelé sem umisťují bránu městských hradeb ze 14. století, které až později zahrnuly i prostor Malého nám. 5) Slepá ulička z JV koutu Malého nám., navazující na Růžičkovu ulici. Patrně dodatečně přerušena městskými hradbami. 6) Přechod před Padrťský potok v Pražské ul., jedno ze 2 možných míst, kudy cesta od Prahy na Plzeň překračovala potok. 7) Druhým místem pro přechod cesty z Prahy na Plzeň přes potok byla lokalita mezi Pátkem a oblastí Pod Kostelem. 8) JV kout hist. jádra města nese v pramenech jméno Na Dvořišti. Někteří badatelé sem umisťují biskupský dvorec a městský hrad. Dopravní tahy: a) Pravděpodobná trasa cesty od Prahy (v linii dnešní Pražské ul.) na příjezdu do vsi Rokycan. Přímo v Rokycanech se pak možná větvila na Řezenskou a Norimberskou cestu. b) Možné pokračování cesty od Prahy z Nerudova nám. k potoku. c) Další možností je, že cesta od Prahy vedla z Nerudova nám. ke 2. přechodu přes potok. Varianty b) a c) mohly existovat zároveň. V takovém případě se Řezenská a Norimberská cesta větvily už na Nerudově nám. d) Pokud platila varianta c), mohla cesta pokračovat okolo kostela sv. Petra a Pavla, přes Spilku a dál. e) Pokud platila varianta b), zatáčela cesta za potokem k západu na Malé náměstí, přičemž v okolí Malého nám. mohlo být rozcestí Norimberské a Řezenské cesty, varianty f) a g). f) Možná trasa cesty od Rokycan k západu, zhruba v linii Masarykova nám. a ul. Míru. Do založení Nové Plzně asi šlo jen o 1 ze 2 větví (Norimberská cesta), které se v Rokycanech dělily. g) Pokud se přímo v Rokycanech cesta od Prahy dělila na 2 větve, tak Řezenská cesta mohla vést zhruba podél východního konce Jiráskovy ul. či Sladovnické ul. a dál přes nynější Jižní předměstí na Starý Plzenec. Až po vzniku Nové Plzně koncem 13. stol. ztratil tento směr význam. h) Cesta od Veselé (dnešní Růžičkova ul.) původně asi plynule pokračovala na Malé nám., později přerušena městskými hradbami. j) Cesta od Radnic, Březiny a Oseku (dnešní Tomáškova a Soukenická ul.), zaústěná do Nerudova náměstí. |
|||
|
DALŠÍ MAPY PRO SROVNÁNÍ: |
||||
|
Stabilní katastr z r. 1838, nejstarší mapa města
|
Aktuální mapa centra města v rozsahu býv. hradeb
|
Mapa městského opevnění ze 14. století
|
Aktuální mapa Pražského předměstí
|
|
