D. Borek: verze 2021/12/18

Červená čára:

Historická  Veselská silnice. Vybíhala od Pražské brány ulicí Růžičkova, Zeyerova a Veselská. Přes Kotel do Veselé. Přerušovaná čára označuje novou odbočku do Hrádku (Kamenného Újezdu) z poč. 20. stol. (Bezručova ul.).

Fialová čára:

Historická Tymákovská cesta. Vybíhala od Plzeňské brány ve 2 větvích, východně a západně od hřbitova u sv. Trojice. Pak k jihozápadu na nynější Rašínov, kde se obě větve spojovaly, a podél ul. Poděbradova, Sokolská a Tymákovská přes oblast Za Rakováčkem na Čilinu. Zajišťovala spojení s vesnicemi Mokrouše a Tymákov a obsluhu polí jihozápadně od města. Zanikala do 1. republiky kvůli rozšíření hřbitova u sv. Trojice, zablokování kolejištěm dráhy a stavbou Rašínova. Přerušovaně označeny nedochované úseky.

Světle zelená čára:

Historická Plzeňská silnice. V dnešní přímé trase od konce 18. stol. jako erární silnice. Přerušovanou čarou označen možný dřívější průběh, tzv. cesta Trhovka, jež uhýbala k jihozápadu a stáčela se obloukem k Jelínkovic boudě.

Hnědá čára:

Historická cesta od Pražské brány k cihelně. Vybíhala od Pražské brány v trase východní části Jiráskovy ul. Pak k jihozápadu, do polí na místě Jižního předm., cca podél dnešní ul. Pod Ohradou, od které se odkláněla k rozcestí u pozdějších nových kasáren, kde odbočovaly další polní cesty: Kotelská cesta, Vysoký průhon (do oblasti Za Rakováčkem) a cesta od města (od 30. let 19. stol. přebudovaná na Šťáhlavskou ul., viz červenohnědá čára). Zajišťovala obsluhu polí jižně od města a spojení s obecní cihelnou.

Červenohnědá čára:

Šťáhlavská silnice z 30. let 19. stol. Nové spojení Rokycan a Šťáhlav. Vyvedena Palackého ulicí průlomem  městských hradeb (Nová brána), pak v trase ul. Jeřabinová, B. Němcové a Šťáhlavská do Němčiček, Cháchova a na Šťáhlavy. Už před jejím vznikem vedla dnešní Jeřabinovou ul. polní cesta. Končila na rozcestí u pozdějších nových kasáren, kde odbočovala Kotelská cesta, cesta Vysoký průhon (Za Rakováček) a cesta okolo cihelny k Pražské bráně (viz hnědá čára). Přerušovaně označeno možné pův. vedení této cesty od Plzeňské brány, před výstavbou silnice a průrazem hradeb. 

Tmavě modrá čára:

Přeložka Šťáhlavské silnice. Po rekonstrukcí železniční stanice r. 1927 zrušen přejezd u nádraží a vznikl podjezd u sokolovny, vedený z Jiráskovy do Dukelské ul. při jižní str. dráhy zpět k Šťáhlavské silnici (Jeřabinová ul.).

Světle modrá čára:

Školní a Barákova ul., nerealizované nové osy Jižního předměstí.  Poč. 40. let 20. stol. regulační plán navrhl před novými kasárnami náměstí (viz světle modrý ovál), do kterého měla být krom Šťáhlavské silnice (viz červenohnědá čára) svedena i ulice od podjezdu u sokolovny (Školní ul.), a ulice od Veselské silnice (viz červená čára), vedená k západu (Barákova ul.). V 50. letech plán opuštěn. Školní ani Barákova ul. nedokončeny. Přerušovaná čára označuje nerealizované úseky.

Světle modrý ovál:

Nerealizované náměstí před novými kasárnami. Ve 40. letech 20. stol v regulačním plánu jako centrální prostor Jižního předměstí. U nových kasáren se měla spojovat Šťáhlavská silnice s plánovanou ul. od podjezdu u sokolovny a s prodloužením Barákovy ul. (viz světle modrá čára).  Nerealizováno.

Černá čára:

Nový průtah západní a jižní částí města. R. 1978 propojil Plzeňskou, Šťáhlavskou a Veselskou silnici. Podél okraje čtvrti Za Rakováčkem veden severojižní tah (Šťáhlavská ul.). Ulice B. Němcové na Jižním předměstí prodloužena a přestavěna na východozápadní tah.

Žlutá čára:

Dálniční přivaděč (Arbesova ul.) z 90. let 20. stol. Napojil silniční tahy v západní a jižní části města na  dálnici D5.

Tmavě zelená čára:

Jižní obchvat města. R. 2013 vznikla spojka Šťáhlavské a Veselské silnice jižně od průmysl. zóny pod Kotlem. R. 2019 prodloužen do Hrádku. Přerušovanou čarou označen  projektovaný západní obchvat, vedený mezi oblastí Pod Čilinou a čtvrtí Za Rakováčkem coby propojení Šťáhlavské a Plzeňské silnice (včetně možné větve k dálničnímu přivaděči).

Oranžová čára:

Železniční tratě v Rokycanech. Železniční spojení Praha-Plzeň od r. 1862. Dráha Rokycany-Mirošov v provozu od r. 1869.