|
|
|
|
|
|
|
|
|
D. Borek: Růst intravilánu Rokycan (stav z roku 1838)
|
Klikni na mapu z příslušného roku: |
|
|||||||||
|
|
||||||||||
|
|
||||||||||
 Vysvětlivky: Mapa schematicky zobrazuje černými plochami
zastavěné území (intravilán) Rokycan a Borku s mírnými přesahy na okolní
katastrální území tam, kde se jedná o lokality urbanisticky nebo historicky spjaté
s městem Rokycany (Vršíček, část Kamenného Újezdu při Veselské silnici
atd.). Černou linií jsou zobrazeny hlavní dopravní trasy (silniční i
železniční). Zelené plochy
označují lesy a parky. Hranice lesů je zakreslena dle aktuálního (r. 2020)
stavu. Ve skutečnosti se také mírně proměňovala. Modře vyznačeny vodní toky a
plochy. (Zdroj:
mapa
stabilního katastru z roku 1838 pro Rokycany a
Borek) |
V roce
1838 měly Rokycany cca 2850 a vesnice Borek cca 400 obyvatel. Zobrazené území
rokycanské kotliny tedy obývalo cca 3250 lidí (podrobněji v tabulce demografického
vývoje). Roku 1838
byl intravilán města rozsahem nevelký, daný převážně ještě raně novověkým
uspořádáním. Tvoří ho kompaktní zastavěný areál historického města s dvěma
historickými předměstími.
Plzeňské
předměstí (zvané též Kamení) je jen malým shlukem domů na předpolí Saské
brány, kudy z města vybíhá silnice na Litohlavy.
Pražské
předměstí je větší. Rozkládá se na obou březích Padrťského potoka a
sbíhají se k němu cesty od Oseka (dnes Soukenická a Tomáškova ulice), od
Dobříva (současná Příbramská a Pivovarská ulice) i Ždárská cesta. K severovýchodu
odtud vybíhá erární Pražská silnice, položená do moderní, přímější trasy
někdy koncem 18. století. Podél ní vystupuje šlahoun stodol. Podobně přímou
trasu má i silnice na Plzeň, taktéž zbudovaná až v závěru 18. století. Veselská
silnice (dnešní Růžičkova ulice) je zastavěna jen v bezprostředním předpolí
bývalé Pražské brány a vede pak nezastavěnou krajinou. Zcela chybí dnešní
silnice do Kamenného Újezdu (Bezručova ulice). Bez zástavby je
Osecký vrch,
využívaný výlučně jako zemědělská oblast. Svahy Oseckého vrchu ještě nejsou
parkově upraveny. Na
jihovýchod od Rokycan se podél toku Padrťského potoka řadí rozptýlená
řemeslnicko-industriální zástavba (mlýny, hamry, pivovar), zejména v dnešní
čtvrti
Práchovna.
Na jihovýchodním okraji města pak leží dnešní rybník Ježek s hamrem (pod
Kotlem byl do jeho vodohospodářské soustavy zapojen ještě další rybník). Celá
krajina jižně od Rokycan (dnešní čtvrti
Jižní předměstí,
Rašínov a
Za Rakováčkem)
je nezastavěná. Od Plzeňské brány sem vedla Tymákovská cesta. Jedinou
výjimkou z ryze agrárního charakteru oblasti byla řada stodol v dnešní
Jeřabinové ulici a areál obecní cihelny v prostoru současného Jižního
předměstí. Poblíž cihelny existovalo rozcestí, kam přicházela silnice od
Rokycan (dnes Jeřabinová ulice), která následně pokračovala na Šťáhlavy. Od bývalé
Pražské brány sem vedla další cesta (zhruba dnešní ulice Pod Ohradou). K jihu
pak vybíhala Kotelská cesta. Zcela na
jihozápadním okraji rokycanské kotliny se nalézala poblíž Šťáhlavské silnice malá
sídelní enkláva
Němčičky
s myslivnou. Na severozápadě to pak byl kostel na Vršíčku a drobná
zástavba (myslivna, mlýn) na jeho svazích. Vesnice
Borek tvořila
samostatný ostrov zástavby, vzdálený od Rokycan cca 1,5 km. Zástavba Borku se
omezovala prakticky jen na poloostrov nad Boreckým rybníkem a skupinu domů
pod jeho hrází. Nová Pražská silnice vesnici míjí z jihu a zatím
zůstávala bez zástavby. Pod lesem Žďár se rozkládá izolovaný areál cihelny a
myslivny, východně od Borku areál lopatárny. K Boreckému rybníku se
proti proudu pojily dvě další menší vodní nádrže. |
|||||||||
