|
|
|
|
|
|
D. Borek: verze 2020/11/26
14. Další zrušené vojenské areály v prostoru pod Kotlem
Vojenský komplex, který se až do závěru 20. století formoval na jižním okraji Rokycan, nezahrnoval jen vlastní kasárna, ale i rozsáhlé plochy využívané armádou, rozmístěné na ploše od kasáren směrem ke svahům Kotle. Šlo o chemické cvičiště, tzv. Depozit a vojenské cvičiště. V roce 1980 komise VLHZ při Městském národním výboru doporučila příslušnému odboru ONV požádat vojenskou správu Plzeň o předání pozemků za kasárnami (cvičiště – cca 40 hektarů) k zemědělskému využití pro Československé státní statky. Žádost ale neuspěla.[1] Stejně jako kasárna i tyto areály byly počátkem 21. století armádou opuštěny a pro město se otevřela výzva v podobě jejich transformace na civilní účely.
Obsah
14. Další zrušené vojenské areály v prostoru pod Kotlem
14.1. Chemické cvičiště (dnešní Muzeum na Demarkační čáře)
14.1.1. Prostor mezi kasárnami a cvičištěm (chatová kolonie a vodní nádrž)
14.1.2. Vlastní Chemické cvičiště (Muzeum na demarkační čáře)
14.1.3. Sbírkový fond muzea a socha rudoarmějce
14.2. Bývalý Depozit a vojenské cvičiště
14.2.1. Převod Depozitu a vojenského cvičiště do majetku obce
14.2.2. Plány na urbanistické využití lokality
14.2.3. Popis zástavby Depozitu a jeho transformace. PAGEREF _Toc58591937 \h 2
14.2.4. Bývalé vojenské cvičiště jižně od Depozitu
14.1. Chemické cvičiště (dnešní Muzeum na Demarkační čáře)
14.1.1. Prostor mezi kasárnami a cvičištěm (chatová kolonie a vodní nádrž)
Jižně od samotného areálu dřívějších kasáren se nacházel až do 1. dekády 21. století původní vnější perimetr kasáren. Dříve jej obklopoval vnější plot. V tomto rovinatém pozemku se až do konce 20. století rozkládala svérázná zahrádkářská kolonie, jakési nadivoko postavené chatky a záhumenky personálu kasáren. Chatová osada po odchodu armády podlehla rychlé destrukci, ještě v lednu 2006 ale několik chatek bylo načerno obýváno. Kolorit zvláštní neregulované periferie dokreslovala i obdélná vodní nádrž, na dotyku vnějšího plotu. Byla to bývalá požární nádrž, údajně o ploše 255 čtverečních metrů.[2] Využívaná veřejností pro zimní sporty.
14.1.2. Vlastní Chemické cvičiště (Muzeum na demarkační čáře)
Na jihozápadu ke komplexu kasáren přiléhalo bývalé cvičiště. I to neuniklo po roce 1989 zásadní transformaci, která tu začala dokonce dříve než v samotném areálu kasáren. Už v 90. letech 20. století se zde etablovalo Muzeum na demarkační čáře. Zmiňuje se tu už v listopadu 1997.[3] Muzeum založila Nadace pozemního vojska AČR, která se dohodla s vojenskou posádkou a 11. listopadu 1997 jí byly slavnostně předány v rámci oslav Dne veteránů klíče od tohoto areálu. Dne 1. května 1998 byla expozice otevřena pro veřejnost.[4] Přístup byl tehdy řešen polní cestou od Šťáhlavské silnice. Spojení od severu, přímo z areálu kasáren, ještě neexistovalo v pozdější podobě. Šlo jen o pěšinu vedoucí po okraji výše uvedené zahrádkářské kolonie.
Teprve počátkem 21. století prodělal areál i majetkoprávní transformaci. Původní chemické cvičiště mělo město už podle zpráv z roku 2003 získat rovněž bezúplatně, ale ministerstvo požadovalo, aby obec odkoupila přístupové pozemky. Zastupitelé s tím souhlasili, ale museli revokovat předchozí usnesení z 21. ledna 2003.[5] Celý areál cvičiště měl být pak pronajat muzeu, které už tu několik let působilo.[6] Dne 7. září 2005 navrhlo ministerstvo obrany městu, že celý areál cvičiště „sklady B“ převede bezplatně na obec. 20. září 2005 toto řešení schválilo zastupitelstvo. 31. července 2006 pak město obdrželo finální znění darovací smlouvy, kterou 7. srpna 2006 doporučila městská rada ke schválení.[7] 22. srpna 2006 definitivně darovací smlouvu odsouhlasili i zastupitelé.[8] 26. února 2007 pak zastupitelstvo souhlasilo s bezúplatným převodem.[9] Dne 5. května 2007 v rámci oslav osvobození došlo ke slavnostnímu předání symbolického klíče od brány muzea do rukou jeho ředitele Františka Kocha. Město Rokycany tak stvrdilo smlouvu uzavřenou s muzeem o pronájmu na dobu neurčitou. V té době tu už shromážděno jako exponáty 150 kusů vojenské techniky.[10] 28. června 2007 zveřejnilo město záměr pronájmu celého areálu bývalého vojenského objektu Rokycany – cvičiště MCHC, část, ev. č. CE 03-34-05. Nabídky měli případní zájemci doručit nejpozději do 12. července 2007.[11] 13. července 2007 pak město zveřejnilo záměr výpůjčky objektu bývalého chemického cvičiště.[12] 13. srpna 2007 schválilo zastupitelstvo města pořízení změny územního plánu č.58, kterou se mění funkční využití areálu CE 03-34-05 na plochy veřejného vybavení, na smíšené území kasárna a na rekreační krajinnou zeleň, a uložilo odboru rozvoje města změnu stanoveným způsobem zpracovat a projednat.[13]
Od roku 2013 probíhá severně od areálu nový silniční obchvat Rokycan, který je trasován na místě zrušené zahrádkářské kolonie (poslední stavby tu zanikly někdy před rokem 2011). Na obchvatu byla zřízena křižovatka, z níž vede k severu cesta do areálu bývalých kasáren a k jihu příjezdová komunikace k muzeu. U severního výjezdu z areálu stojí původní drobná přízemní budova na parcele č.kat.4769 (foto z r. 2006, foto z r. 2006). Ta se zachovala, ale neprodělala výraznější opravy. Uvnitř areálu proběhly některé dostavby nových přístřešků. U západního výjezdu byl postaven správní domek muzea, který 12. září 2012 získal číslo popisné čp.1284/II.[14]
14.1.3. Sbírkový fond muzea a socha rudoarmějce
Muzeum mělo ve svých sbírkách dle údajů z roku 2006 150 pojízdných exponátů, z toho 11 tanků.[15] Dle údajů z roku 2020 šlo o víc než 190 kusů historické vojenské techniky ve venkovních expozicích a další položky ve vnitřní expozici.[16] V roce 2003 sem byla přesunuta i socha rudoarmějce, původně od roku 1952 umístěná na hlavním rokycanském náměstí (viz kapitola „Masarykovo náměstí“). Na svém jednání 6. ledna 2003 uložila městská rada odboru rozvoje města zajistit převoz této sochy, zpět do Rokycan a odsouhlasila její umístění do areálu muzea.[17] Roku 1990 byla socha sovětského vojáka, stojící ve městě, které přitom osvobodila americká armáda, z náměstí odstraněna a převezena do areálu Technických služeb. Odtud po 5 letech zapůjčena do soukromého vojenskohistorického muzea v Doudlebech nad Orlicí. V únoru 2003 ji pro natáčení filmu Hell Boy využíval americký štáb, který ji umístil do pražských ateliérů. K tomuto využití ještě dala souhlas městská rada. Filmaři totiž za výpůjčku sochy zaplatili a 26. února 2003 převezli do Prahy. Tyto peníze pomohly v následujících týdnech městu uhradit transport sochy z Prahy zpět Rokycan. Soše v té době už chyběla původní kytice šeříků, kterou rudoarmějec držel v levé ruce.[18] O navrácení sochy rozhodla městská rada v lednu 2003. Zástupce města přesvědčil zejména fakt, že socha je vyrobená z ušlechtilého bronzu a má tudíž, bez ohledu na umělecké a politické aspekty, vysokou hodnotu.[19]
V lednu 2006 rozhodlo zastupitelstvo města Děčín, že rokycanskému Muzeu na demarkační čáře věnuje bustu sovětského maršála Pavla Rybalka (1894-1948). Bustu koupil Děčín roku 2000 za 12 000 Kč od tamního průmyslového podniku Feros a umístil ji k pomníku padlým. Socha se ale stala opakovaně terčem vandalů, proto se ji představitelé města Děčín (po neúspěšném vyjednávání o tom, že by ji darovali ukrajinské obci Malyj Vystorop, kde se Rybalko narodil) rozhodli věnovat do Rokycan k muzejním účelům. Převoz téměř tunu vážící busty měla uhradit Nadace pozemního vojska Armády České republiky.[20] 4. června 2006 provedeno slavnostní odhalení busty, za účasti zástupců města, hostů z Ruska, USA i Slovenska. Odhalení pomníku organizovala Nadace pozemního vojska AČR.[21] Dne 8. května 2008 byla v Muzeu na demarkační linii odhalena busta generála Williama M. Robertsona, velitele 2. pěší divize USA, jejíž součástí byl i 9. prapor, který v květnu 1945 osvobodil Rokycany.[22]
14.2. Bývalý Depozit a vojenské cvičiště
Komplikovanějším se ukázalo předání takzvaného „Depozitu“ a celého území o ploše 8,7 hektarů[23], umístěného ještě dále od města, směrem ke Kotli. Depozit sloužil jako skladiště a garáže pro zbraňové systémy. Zdejší stavby byly zbudovány až v roce 1991.[24] Šlo tedy o nejnovější součást vojenského komplexu v Rokycanech.
14.2.1. Převod Depozitu a vojenského cvičiště do majetku obce
Vzhledem k tomu, že vyrostl až po 2. světové válce bez finanční spoluúčasti města, zdálo se zpočátku, že v tomto případě bude město státu za jeho majetek doplatit. Podle znaleckého posudku dle stavu z roku 2001 činila odhadní cena areálu 72 000 000 Kč. Město Rokycany projevilo o areál zájem už roku 2002.[25] Předběžné sondáže se ale datují mnohem hlouběji do historie. Už v říjnu 1997 městské zastupitelstvo pověřilo představitele obce, aby vešli v jednání s ministerstvem obrany ve věci možného využití vojenských prostor pod Kotlem pro účely města a aby nabídly buď směnu pozemků, nebo jejich odkup.[26] Dne 2. října 2003 ministerstvo obrany vyhlásilo na prodej Depozitu výběrové řízení, 22. října se do něj přihlásilo město Rokycany.[27] Počátkem listopadu 2003 město obdrželo od ministerstva výsledek prvního kola výběrového řízení na jeho odkup. Obec za něj navrhla 10 100 000 Kč. Do výběrového řízení se ale, kromě města Rokycany, přihlásil ještě jeden zájemce. 12. listopadu 2003 měla ministerská komise rozhodnout, kdo dostane přednost.[28] Jenže právě převod Depozitu na město se oproti předání samotných kasáren opozdil. 24. listopadu 2003 ale starosta Rokycan Jan Baloun obdržel dopis od ministerstva obrany, v kterém se oznamuje zrušení výběrové řízení. Stát naznačil, že si areál Depozitu hodlá ještě podržet.[29] V únoru 2004 už město neoficiálně ví, že areál Depozitu od státu přece jen získá.[30] Stalo se tak v pátém kole výběrového řízení. Radostnou, zatím ale jen neoficiální, zprávu přivezli do Rokycan zástupci města z jednání na ministerstvu 17. února 2004.[31]
V dubnu 2004 rada města doporučila zastupitelstvu ke schválení kupní smlouvu na Depozit (10 100 000 Kč). Zastupitelstvo s tím vyslovilo souhlas 20. dubna 2004.[32] 2. srpna 2004 rozhodli zastupitelé přikoupit od armády ještě menší pozemek č.kat.491/10, umožňující přístup k areálu Depozitu. Cena stanovena na 111 580 Kč. Do konce září 2004 měla být hotova studie využití této oblasti. Plánovaly se tu převážně výrobní plochy.[33] I s tímto dodatečným odkupem vyslovili zastupitelé souhlas (3. srpna 2004).[34] V listopadu 2004 odsouhlasila rada města ještě další právní úpravy budoucí smlouvy.[35] Pak se ale vše opět zkomplikovalo. Zatímco ministerstvo obrany areál městu odsouhlasilo, ministerstvu financí, které mělo právo veta, se ale cena za Depozit nezdála. V červenci 2005 tak stále nebylo o budoucnosti Depozitu jasno.[36] Nakonec ovšem tato komplikace vyústila pro město překvapivě pozitivně. Ministerstvo obrany, vědomo si průtahů okolo kupní smlouvy, navrhlo městu Rokycany bezúplatný převod Depozitu formou darovací smlouvy. 12. září 2005 s tím vyslovila souhlas městská rada.[37] A ještě v září 2005 darování Depozitu odhlasovali i zastupitelé. Včetně přístupové cesty do majetku obce.[38] Částka, kterou mělo město připravenu na koupi Depozitu tak mohla být použita na jiné účely. [39] 4. ledna 2006 pak bezúplatný převod Depozitu na Rokycany odsouhlasila i česká vláda.[40]
V srpnu 2005 doporučila městská rada zastupitelstvu schválit koupi pozemků jižně od kasáren, a to za 8 182 000 Kč (z celkové ceny odečtena hodnota parcel, které budou zastavěny chystaným obchvatem a nejsou tudíž určené pro město).[41] V srpnu 2005 městské zastupitelstvo také schválilo převod dalších pozemků (vojenské cvičiště) za Depozitem od státu na obec za 10 774 000 Kč podle znaleckého posudku.[42] Už 7. června 2004 doporučila městská rada odboru rozvoje města požádat stát od prodej. Původní odhadní cena 13 958 000 Kč ale byla revidována.[43]
14.2.2. Plány na urbanistické využití lokality
Depozit, chemické i vojenské cvičiště, celkem obří plocha o rozsahu 92 hektarů, bylo v územním plánu z roku 2000, který ještě nepočítal s odprodejem kasáren, vedeno jako „vojenský areál“ bez další specifikace. To se nyní změnilo. Stejně jako v případě samotného areálu kasáren i tyto pozemky musely najít nové místo v městském organismu. V březnu 2004 zadala obec zpracování urbanistické studie. Ta dokončena v září 2004. Předpokládala na 43 hektarech zřídit plochy pro průmyslové areály, čímž by se fakticky rozšířily již schválené průmyslové zóny v samotných nových kasárnách a pod Kotlem. Ostatních cca 49 hektarů mělo mít většinou charakter „ostatní krajinné zeleně“ s tím, že část ponechána coby rezerva pro výhledové rozšíření skládky v Němčičkách (o skládce podrobněji v kapitole „Za Rakováčkem“).[44]
Jenže už v době svého dokončení byla tato urbanistická studie překonaná. Případné budoucí využití plochy se zkomplikovalo. Na části lokality bylo vyhlášeno chráněné území Natura 2000 (viz níže). Město 21. června 2004 odmítlo souhlasit s územní vymezení chráněné zóny, ale ministerstvo životního prostředí 25. srpna 2004 informovalo, že oblast zůstává v navrhovaném seznamu. Autoři urbanistické studie navrhli kompromis, kdy by cca 50 hektarů zůstalo přírodní rezervací a cca 8-10 hektarů z této chráněné zóny vyloučit. Pro průmyslové aktivity by tak mohl být využit prostor mezi kasárnami a Depozitem a ještě nevelký pruh jižně od něj.[45] Kvůli změně situace v souvislosti s vyhlášením zóny NATURA 2000 se mimo jiné musel přepracovat i projekt silničního obchvatu Rokycan, který měl přes území vést (viz výše) a změnily se i kupní podmínky při převodu areálu vojenského cvičiště na město. Autoři urbanistické studie vypracované roku 2004 (viz výše) dokonce nadhodili možnost, že by obec za této situace měla zcela rezignovat na ambici toto území získat do svého vlastnictví, což se ale nakonec nestalo.[46] Nový posudek vypracovaný kanceláří MEDVĚD AUDIT s.r.o to nicméně reflektoval snížením odhadní ceny. Z celkové plochy 703 031 čtverečních metrů jich 527 841 prý není z ekologických důvodů využitelných. Dalších 10 800 čtverečních metrů bylo rezervováno pro plánovaný silniční obchvat.[47]
Doplněná urbanistická studie předložena městu 21. ledna 2005. Řešené území rozdělovala na 3 sektory. Sektor A v nejsevernější části, mezi trasou navrženého silničního obchvatu a jižním okrajem areálu nových kasáren o ploše 1,7 hektaru navržen jako „smíšené komerční území“. Střední pás (sektor B), zahrnující bývalé chemické cvičiště a zemědělské pozemky odtud na jih (14,2 hektarů) vytýčen jako „území průmyslové výroby“, stejně jako nejjižnější pruh, sektor C, který zahrnoval areál Depozitu a část pozemků za ním, směrem ke Kotli.[48] Dne 18. září 2006 schválila rada města pořízení změny územního plánu č.53, která měla řešit celé zmíněné území od nových kasáren až ke Kotli. 3. října 2006 o věci jednalo i zastupitelstvo města.[49] Šlo o urbanistické regulativy v celém prostoru nejen bývalého Depozitu, ale kompletního pásu pozemků mezi Depozitem a bývalými novými kasárnami.[50] Zastupitelé 3. října 2006 záměr prodeje budov a pozemků bývalého Depozitu odsouhlasili.[51]
V prosinci 2007 zastupitelstvo města schválilo projednané zadání změny územního plánu č. 53, kterou se mělo změnit funkční využití areálu bývalého depozitu na území průmyslové výroby se zvláštními limity a uložilo odboru rozvoje města stanoveným způsobem zpracovat a projednat tento návrh.[52] Dne 7. dubna 2008 zveřejněna městem vyhláška o možnosti smluvní ochrany evropsky významných lokalit. Mezi nimi i prostoru bývalého cvičiště.[53] Šlo o vyhlášku, kterou městu zaslal 27. března 2008 krajský úřad. Majitelé zdejších pozemků byli upozornění, že po dohodě s krajem lze evropsky významnou lokalitu prohlásit za chráněnou. Důvodem ochrany této lokality mělo být zachování cenných mokřadů s populací kuňky žlutobřiché. Pásmo této evropsky významné lokality zahrnovalo dle přiložené mapy celý dlouhý pás od jižního okraje bývalých nových kasáren až k okraji polesí Kotel a skládky v Němčičkách, ale s vykrojením užších areálů bývalého chemického cvičiště a Depozitu, které byly vyčleněny z ochrany. Naopak z tohoto relativně úzkého chráněného pásu vybíhal jižně od Depozitu boční sektor, který zahrnoval i část lesních ploch východně odtud, skoro až ke Kotelské cestě.[54]
14.2.3. Popis zástavby Depozitu a jeho transformace
Areál bývalého Depozitu zaujímá přibližně obdélníkový prostor jihozápadně od kasáren. Se Šťáhlavskou silnicí jej spojuje komunikace zaústěná do jeho jihozápadního rohu. Celkem se tu dle údajů z roku 2006 nacházelo 10 objektů.[55] A to č.kat.4115 (rozestavěná stavba haly), č.kat.4116 (rozestavěna stavba haly), č.kat.4749 (strážnice, sklady), č.kat.4750 (garáž, respektive „skladovací hala JUZO“), č.kat.4751 (garáž, respektive „skladovací hala JUZO“), č.kat.4752 (garáž, respektive „skladovací hala JUZO“), č.kat.4753 (garáž, respektive „skladovací hala JUZO“), č.kat.4754 (ESO přístřešek), č.kat.4755 (ESO přístřešek) a č.kat.4756 (ESO přístřešek). Rozkládal se na pozemcích č.kat.491/2, č.kat.491/3, č.kat.491/6 (požární nádrž), č.kat.491/7, č.kat.491/8 a č.kat.491/10. Účetní hodnota celého areálu, včetně pozemků, budov a jejich příslušenství vyčíslena na 27 124 627 Kč.[56]
Dne 4. ledna 2006 schválila vláda České republiky usnesením č.25 bezplatný převod areálu Depozitu na město Rokycany. Když se faktické předání přiblížilo, městská rada souhlasila 26. června 2006 na doporučení místostarosty Jaroslava Mráze se zveřejněním předběžné nabídky pro případné zájemce o využití objektů a ploch v rámci Depozitu. Vytvořen barevný leták, který byl zveřejněn i na internetových stránkách města.[57] 15. září 2006 byl převod formálně proveden.[58] Radní jednali hned 18. září 2006 o záměru rozprodeje Depozitu soukromým zájemcům. Navrženo do 31. července 2007 provést prodej buď jednotlivých částí nebo větších dílů areálu, podle zájmu kupců. Zveřejnit nabídku prodeje prostřednictvím agentury Czechinvest i v médiích, vybírat nabídky od jednotlivých zájemců a posuzovat je podle podrobných kritérií (způsob využití pozemku, dopad na zaměstnanost, kupní cena) a provést změnu územního plánu.[59] Rada záměr schválila, 3. října 2006 se k této záležitosti vyjádřilo i zastupitelstvo.[60] Na základě rozhodnutí městské rady z 30. května 2007 pak 4. června 2007 na úřední desce zveřejněn záměr pronájmu jednotlivých částí areálu Depozitu.[61]
22. května 2008 podala firma RUMPOLD s.r.o., zabývající se komunálním odpadovým hospodářstvím, žádost o vydání územního rozhodnutí na provozní areál Rumpold Rokycany na stavebních parcelách č.kat.4749, č.kat.4750, č.kat.4751, č.kat.4752 a č.kat.4753 a na pozemkových parcelách č.kat.491/2 a č.kat.491/7. Městský úřad na 30. října 2008 svolal v této záležitosti veřejné jednání.[62] Ještě 30. října 2008 pak úřad skutečně územní rozhodnutí vydal. Projektová dokumentace zpracovaná Ing. Yvetou Jílkovou tu řešila umístění objektu haly na třídění o rozměrech 18,60 x 30,45 x 9,00 metrů, mostové váhy o velikosti 3 x 18 metrů, komunikace a zpevněné plochy, čistírny odpadních vod, oplocení, rozvodů elektřiny a osvětlení. To vše měl obsahovat nový provozní areál firmy Rumpold Rokycany.[63] Projektovaný komplex firmy Rumpold měl zahrnout zhruba polovinu plochy bývalého armádního Depozitu.
Rumpold zde následně skutečně zřídil své středisko. Funguje tu kompostárna a třídící linka na odpady.[64] U vjezdu do areálu stojí v jeho jihozápadním koutě objekt bývalé strážnice neboli vrátnice na parcele č.kat.4749. Dle popisu z roku 2006 to byla přízemní zděná budova o rozměrech 10,7 x 28 x 3,4 metrů s mělkou sedlovou střechou, postavená roku 1991. V suterénu kotelna a sklady, v přízemí kanceláře, jídelny a sociální zařízení. Vrátnice měla dva samostatné vchody, vytápění objektu bylo na tuhá paliva. Stropy budovy jsou z panelů.[65] Objekt byl zachován a 23. prosince 2010 obdržel i číslo popisné čp.1266/II.[66] V severní části areálu Depozitu byly ponechány a opraveny tři identické objekty ocelových přístřešků ESO, postavené rovněž roku 1991, každý z nich o rozměrech 43,5x40,5x5,2 metrů. Tvořila je svislé ocelové konstrukce bez opláštění a příhradová střecha z hliníkových trubek. Krytina střechy z hliníkového plechu. Podlahy přístřešků betonové.[67] Ve středním pásu areálu Depozitu stojí řada 4 identických garáží z roku 1991. Jde o jednolodní, přízemní stavby o rozměrech 45,7x18,5x7,3 metrů. Nosná konstrukce, střecha a obvodový plášť byly z betonových panelů, krytina živičná, podlahy betonové. Do garáží vedlo 10 vjezdových vrat o rozměrech 4,2x4,2 metrů. Na protilehlé straně byly stěny garáží prolomeny okny ze sklobetonu.[68] I tyto stavby Rumpold převzal a zachoval. Na pozemku podél jižního okraje Depozitu stály dva rozestavěné objekty z roku 1991 o zastavěné ploše 391 a 499 čtverečních metrů. Budovy měly základy, obvodové zdi, krov a střechu. Chyběly čelní zdi. Postaveny z betonových panelů. Původně určeny armádou pro využití jako dílny a garáže.[69] Tyto rozestavěné objekty byly zbořeny někdy před rokem 2011.
14.2.4. Bývalé vojenské cvičiště jižně od Depozitu
Vojenské využití měly i pozemky jižně od Depozitu. Ovšem nešlo o stavební využití. Zdejší pozemky, táhnoucí se až k lesu na úbočí Kotle, sloužily coby armádní cvičiště. Po odchodu armády bylo na rozsáhlé ploše od kasáren okolo areálu muzea i Depozitu až ke Kotli vyhlášeno chráněné přírodní území v rámci evropského systému Natura. Byl zde zjištěn výskyt cenných živočichů kuňky žlutobřiché a sibiřských kosatců.[70] Celkem 66,25 hektarů se rozhodnutím státu stalo oblastí zamýšlenou jako přírodní památka v rámci evropského systému ekologicky významných lokalit NATURA 2000. Město sice na jednání 21. června 2004 odmítlo souhlasit s hranicemi chráněného území, ale ministerstvo životního prostředí oznámilo 25. srpna 2004, že změny nebudou provedeny.[71] Přírodní rezervace Vojenské cvičiště má plochu 66,2522 hektarů. Začíná u jižního okraje areálu bývalých kasáren. Zaujímá úzký pruh pozemků odtud směrem k jihu. Po východní straně míjí areál Muzea na demarkační linii a pak se rozšiřuje až téměř k Rakovskému potoku. Pokračuje k jihu, kde od západu vynechává areál Depozitu a jižně od něj se nachází největší souvislá plocha rezervace, která dosahuje až skoro ke skládce v Němčičkách a zahrnuje i část lesa na Kotli.[72] V Rakovském potoce žije rak kamenáč. Území obývají skokan štíhlý, ropucha obecná, užovka obojková či ťuhýk obecný. Flóra je zastoupena cennými rostlinnými druhy jako kosatec sibiřský, upolín nejvyšší a žluťucha lesklá.[73]
Část plochy rezervace získal Robert Beneš, který zde od roku 2019 zřídil pastvu pro zubry a poníky. Plochu musel vyčistit od odpadků, které sem nalétaly z nedaleké skládky. V září 2019 už plánuje výstavbu ohrady pro výběh zvířat. Výběh měl být rozdělen na dvě části, spojené lávkou s vyhlídkovým místem pro veřejnost. Vypuštění zvířat plánováno na přelom října a listopadu 2019. Environmentalisté tento záměr uvítali, protože spásání vegetace zvířaty brání v zarůstání zdejšího ekosystému.[74]
[1] 27. plenární zasedání MěstNV, 24.2.1981.
[2] Materiál pro jednání rady města, 7.8.2006, č.2413, ID: 5411.
[3] Rokycanský deník, 11.11.1997, s.9.
[5] Rokycanský deník, 13.11.2003.
[6] Rokycanský deník, 11.11.2003.
[7]Materiál pro jednání rady města, 7.8.2006, č.2413, ID: 5411.
[8] Materiál pro jednání zastupitelstva města, 22.8.2006, č.1413, ID: 5441.
[9] Usnesení zastupitelstva města z 26.2.2007, www.rokycany.cz.
[10] Kronika města Rokycan, 2007, www.rokycany.cz
[11] Záměr pronájmu VO Rokycany – MCHC, Město Rokycany zveřejňuje záměr pronájmu vojenského objektu Rokycany - cvičiště MCHC, část, ev. č. CE 03-34-05, podrobně popsaného v darovací smlouvě Ministerstva obrany ČR evid. č. 718311984, www.rokycany.cz
[12] Informace záměr výpůjčky bývalého vojenského objektu Rokycany - chemické cvičiště, www.rokycany.cz
[13] Usnesení zastupitelstva města, 13.8.2007, www.rokycany.cz
[15] Zpráva ČTK, ID: 20060124E03137, 24.1.2006.
[17] Kronika města Rokycan, 2003, s.6.
[18] Rokycanský deník, 4.2. 2003; Rokycanský deník, 27.2. 2003.
[19] Rokycanský deník, 10.1. 2003.
[20] Zpráva ČTK, ID: 20060124E03137, 24.1.2006.
[21] Projekt mapování vojenských pietních míst; http://www.vets.estranky.cz/
[22] Slavnostní odhalení busty generála Williama M. Robertsona v Muzeu na demarkační linii, www.rokycany.cz
[23] Rokycanský deník, 7.7.2005.
[24] Materiál pro jednání rady města, 26.6.2006, č.2415, ID: 5277.
[25] Rokycanský deník, 3.2.2006.
[26] Rokycanský deník, 31.10.1997, s.14.
[27] Kronika města Rokycan, 2003, s.15.
[28] Rokycanský deník, 7.11.2003.
[29] Rokycanský deník, 25.11.2003.
[30] Rokycanský deník, 20.2.2004.
[31] Rokycanský deník, 19.2.2004.
[32] Materiál pro jednání rady města, 12.9.2005, bod č.2413, ID:4287.
[33] Rokycanský deník, 6.8.2004.
[34] Materiál pro jednání rady města, 12.9.2005, bod č.2413, ID:4287.
[35] Materiál pro jednání rady města, 22.11.2004, č.2415, ID: 3283.
[36] Rokycanský deník, 7.7.2005.
[37] Materiál pro jednání rady města, 12.9.2005, bod č.2413, ID:4287.
[38] Rokycanský deník, 30.9.2005.
[39] Materiál pro jednání zastupitelstva města, 1.11. 2005, bod č.1000, ID: 4421.
[40] Rokycanský deník, 3.2.2006.
[41] Materiál pro jednání rady města, 1.8.2005, č.2411, ID:4146.
[42] Rokycanský deník, 19.8.2005.
[43] Materiál pro jednání rady města, 1.8.2005, č.2411, ID:4146.
[44] Materiál pro jednání rady města, 11.10.2004, č.2324, ID:3083.
[45] Materiál pro jednání rady města, 11.10.2004, č.2324, ID:3083.
[46] Materiál pro jednání rady města, 11.10.2004, č.2324, ID:3083.
[47] Materiál pro jednání zastupitelstva města, 9.8.2005, č.1411, ID:4168.
[48] Materiál pro jednání rady města, 18.9. 2006, č.2420, ID: 5553.
[49] Materiál pro jednání zastupitelstva města, 3.10. 2006, č.1420, ID: 5596.
[50] Materiál pro jednání rady města, 18.9. 2006, č.2420, ID: 5553.
[51] Rokycanské noviny, č.10, 20.10.2006, s.1.
[52] Usnesení zastupitelstva města, 17.12.2007, www.rokycany.cz
[53] Veřejná vyhláška o možnosti smluvní ochrany evropsky významných lokalit, www.rokycany.cz
[54] 277.pdf, www.rokycany.cz
[55] Materiál pro jednání rady města, 26.6.2006, č.2415, ID: 5277.
[56]Materiál pro jednání rady města, 7.8.2006, č.2413, ID: 5411.
[57] Materiál pro jednání rady města, 26.6.2006, č.2415, ID: 5277.
[58] Materiál pro jednání rady města, 18.9. 2006, č.2415, ID: 5567.
[59] Materiál pro jednání rady města, 18.9. 2006, č.2415, ID: 5567.
[60] Materiál pro jednání zastupitelstva města, 3.10. 2006, č.1415, ID: 5592.
[61] Město Rokycany Záměr pronájmu části vojenského areálu Rokycany, Část vojenského areálu Rokycany - cvičiště, část sklady "B", ev. č. CE 03-34-05 (depozit), www.rokycany.cz
[62] Veřejná vyhláška oznámení o zahájení územního řízení o umístění stavby a pozvání k veřejnému ústnímu jednání, Provozní areál Rumpold Rokycany v kat. území Rokycany, www.rokycany.cz
[63] Veřejná vyhláška územní rozhodnutí, Provozní areál Rumpold Rokycany v kat. území Rokycany, www.rokycany.cz
[65] Materiál pro jednání rady města, 26.6.2006, č.2415, ID: 5277.
[67] Materiál pro jednání rady města, 26.6.2006, č.2415, ID: 5277.
[68] Materiál pro jednání rady města, 26.6.2006, č.2415, ID: 5277.
[69] Materiál pro jednání rady města, 26.6.2006, č.2415, ID: 5277.
[70] Rokycanský deník, 7.7.2005.
[71] Materiál pro jednání rady města, 11.10.2004, č.2324, ID:3083.
[73] idnes.cz, Po vojenském cvičišti v Rokycanech se budou prohánět divocí koně a zubři, 16.9.2019, https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/exmoorsky-ponik-kun-rokycany-vojenske-cviciste-spasaji-hrebec.A190906_500329_plzen-zpravy_vb
[74] idnes.cz, Po vojenském cvičišti v Rokycanech se budou prohánět divocí koně a zubři, 16.9.2019, https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/exmoorsky-ponik-kun-rokycany-vojenske-cviciste-spasaji-hrebec.A190906_500329_plzen-zpravy_vb