Mezi českými městy jen s obtížemi najdeme velikostí srovnatelné město, které by mělo zachováno tak dobře svůj městský archiv. Z bohatého archivu byly v rámci archivní rešerše vybrány jen nejpodstatnější stavební spisy s důrazem na 19. a 20. století. Rešerše si nemůže klást nároky na úplnost a svým rozsahem nemůže nahradit archivní rešerše k jednotlivým domům ve městě.

Již pohled na samotný katastr města Rokycan ukazuje, že město mohlo mít v minulosti poměrně složitý vývoj. Opevněná část města mohla být v minulosti menší, než v době historicky známé. Rozšiřování středověkých měst je známo z celé řady případů (např. Litoměřice, Ústí nad Labem, Velvary a celá řada dalších), tato skutečnost se poté posléze více či méně promítá do dnešní doby. Písemné prameny k rozšíření sice nejsou k dispozici, v případě Rokycan existuje hned několik náznaků, jistá je však jen severní strana. V úvahu přichází následující rozšíření:

- k západu: opevnění by pak bylo zhruba v linii od pozdější Saské brány k Nové bráně;

- k jihu: ještě stabilní katastr vykazuje pozoruhodně „prázdný“ prostor Stodolní ulice, opevnění by mohlo sledovat zadní části parcel domů při náměstí;

- k východu: Malé náměstí by teoreticky již mohlo náležet k předměstí. Toto rozšíření naznačuje i zúžení mezi domy kolem čp. 98 a kolem 124 a pozoruhodný úskok uliční čáry mezi domy čp. 127 a 128 [1].

Řešení veškerých rozšíření města však náleží především archeologům. Ještě ve středověku dostalo město bezpochyby svoje základní schéma.

Celkový počet domů ve městě kolísal v minulých stoletích jen velmi pozvolna. Podstatný je údaj, že před třicetiletou válkou bylo ve městě 109 měšťanských domů. Z toho vyplývá, že během třicetileté války nedošlo k úbytku domů v hradbách (tudíž nebyla zastavěna oblast Stodolní ulice), jako v řadě jiných měst. Po třicetileté válce se uvádí v hradbách 101 domů s právem vařit pivo (tj. výsadních, nikoliv nově vzniklých objektů). Historickou otázkou do budoucna zůstává doba vzniku cca 30 nevárečných domů (umístěných vesměs právě v demolovaných blocích západně od náměstí). Tyto domy se mohly jednak odštěpit ze starých domů, jednak vzniknout na dosud nezastavěné ploše).

Rokycanská předměstí byla nevelká. Před třicetiletou válkou bylo na Pražském předměstí u brány 11 domů, na předměstí Zámostí - Pátek - 50 domů (mimo dvory měšťanů), na předměstí Kamení (dnes součást Plzeňského předměstí) mimo dvory měšťanů jen 15 domů [2].

Základní historická data k dějinám Rokycan [3]

Před rokem 1110: vznik Rokycan, k uvedenému roku existoval dle Kosmovy kroniky biskupův dvůr v Rokycanech.

Kolem roku 1293 - 1295: za biskupa Tobiáše z Bechyně zformování opevněného středověkého venkovského města [4].

1361 - 1363: dosavadní farní kostel byl arcibiskupem Arnoštem z Pardubic přeměněn s papežským svolením na augustiniánské proboštství, filiální k Roudnici.

1399: arcibiskup Olbram ze Škvorce povolil právo testamentu vzhledem k nákladům měšťanů na opevnění města a škodám z válek a požáru.

1421: obsazení Rokycan Pražany a Táborskými, zánik kláštera augustiniánů.

1436: císař Zikmund zastavil Janu z Malovic na Pacově Rokycany s tvrzí a vesnicemi za 1200 kop.

1450: Hynek Krušina ze Švamberka koupil Rokycany.

1498: král Vladislav vyplatil Rokycany od Zdeňka ze Švamberka a na Přimdě pro královskou komoru.

1575: prodej kláštera rokycanské obci [5].

1584: císař Rudolf osvobodil město z poddanství a povýšil je na svobodné královské město [6].

1619: ve městě bylo vypáleno 6 domů (které byly pusté ještě v roce 1651), jedna městská brána byla spálená v nic obrácená a zdi městské na několik sáhů rozbořené jsou, takže až posavad (1651) se vystavěti a opraviti nemohly, toliko dřevem a roubením zaroubené jsou. Město všechno vyplundrováno a vydrancováno...[7].

1639: požár celého města (město od vpádu Panýrského do gruntu vypáleno, takže toliko 6 domův zůstalo)[8].

1640: dle dobových svědectví bylo při témž městě toliko usedlých měšťanův effective šest a popálených pustých pobořených rumem zasypaných domův čtyřicet dva, lidí pak poddaných jich, z nichž mnozí potahu nemají, usedlých sedmnácte a pustých dvorův jedenadvacet se nachází [9].

1651: popis stavu města. Od roku 1639 bylo postaveno jen 7 domů, jinší sousedé mezi zděma vystavivše sobě dosti chatrné boudy obývají, že své hlavy skrýti mohou. Na předměstí všech třech chalupy vystavěné 2, jinší všechny tak zpustlé a zruinýrované zůstávají, nyní jedna domu hostinského. Hlavní kostel byl vydrancován (text zde porušen). Budova školy stála, avšak bylo zde vše vytlučeno, špitál vyhořel, zdi městské, brány... pobořené od lidu mansfeldského[10]. Dle soupisu z téhož roku bylo ve městě 89 domů, na předměstí Pátek 20 domů a na předměstí Kamení 4 domy [11].

1742: škody způsobené průchodem rakouských, maďarských, francouzských a bavorských vojsk [12].

1757, 6. května: požár města. Viz níže str. 5.

1784, 12. září: největší a klíčový požár města, který vypukl poblíž tzv. Černého kříže [13]. Ve městě vyhořelo 140 domů, na Pražském předměstí 88 a na Plzeňském 32, celkem 260 domů, dále 103 stodol s obilím (soupis vyhořelých objektů viz níže). Hořelo od hospody na Železné až po Plzeňské předměstí, snad nehořelo před Pražskou bránou. Při požáru vyhořely z obecních budov: farní kostel, kaple sv. Petra a Pavla, sv. Anny, děkanství a kaplanka s příslušenstvím, radnice s vězením i s městskými hodinami, obecní dům, stáj, stodola, dvoje kasárny, hlavní strážnice, městský pivovar, spilka s bytem sládka, dvě sladovny, most a dva můstky, dva městské mlýny se 4 složeními, pila, lázeň, 3 pastoušky, komora na požární nářadí se stříkačkou, chlebové a masné krámy [14]. Škody na soukromém majetku byly ještě větší - byly vyčísleny na 300 255 zl. 46 kr. Požár přišel právě po sklizni, kdy bylo obilí ve stodolách; 1700 osob bez střechy nad hlavou. Soupis pohořelých dobře ukazuje agrární charakter města. Po požáru se celkem překvapivě málo měšťanů zbavovalo svých domů, jinak obvyklé prodeje v Rokycanech registrujeme během roku po požáru jen u shořelých domů (ve vnitřním městě) čp. 5/I, 9/I, 15/I, 80/I, 115/I. Na druhé straně čp. 123/I bylo již při prodeji v lednu 1785 obnoveno [15]. Prameny však nemohou přímo sledovat eventuelní neprodejnost některých domů - spálenišť. Řada obecních staveb byla v následujících letech (zvl. 1784, 1785) již obnovena: obecní dům, pivovar, spilka, sladovna [16]. V letech 1784 - 1789 investovala obec jen do oprav obecních objektů celkem 15 009 zl. 43 kr.[17].

1785: nařízení podkomořského úřadu, že osoby, které měly dosud dřevěné domy, musí stavět z kamene. Stavebníci dostávali bezplatně vápno.

Od devadesátých let 18. století: emfyteutický rozprodej parkánů.

1813, 5. srpna: požár, při kterém vyhořelo 13 měšťanských domů ve východní části vnitřního města. Přesný rozsah není zcela jasný, zřejmě vyhořela čp. 93 - 106, 118 - 124 [18].

1824, 25. - 27. června: povodeň s rozsáhlými škodami [19].

1834: faktické založení nové silnice ke Šťáhlavům při Nové bráně [20].

Začátek šedesátých let 19. století: rozšíření ulice k Nové bráně (Palackého ulice)[21].

1862: otevření západní dráhy.

1866: požár stodol ve Stodolní ulici za domy čp. 3/I, 6 - 8/I [22].

Od roku 1879 do devadesátých let 19. století: zástavba parcel 261 a 262 na Plzeňském předměstí (oblast ulice Alešovy, východní část ulice Litohlavské).

1889: požár stodol ve Stodolní ulici jižně od radnice [23].

1895 - 1896: Pekův návrh regulace města (mimo jiné mělo být zbořeno čp. 87/I a 138/I, doporučena úprava průčelí čp. 88/I, zřízena nová ulice na místě čp. 126/I a 127/I (nová ulice směrem k nádraží), rozšíření ulice Míru (mělo zůstat jen čp. 23/I, 17/I, 153/I, 154/I, 70-71/I a 144/I), rozšíření Gottliebovy ulice, průraz v místech čp. 51, 91 a masných krámů, likvidace čp. 141/I aj.[24].

1899: požár stodol na parcelách 109 a 193 (jižně od Malého náměstí v tzv. Stodolní ulici [25].

1955: příprava asanace ulice J. Knihy a výstavby 260 b. j. pro Hrudkovny n. p. Ejpovice (zástavba v šedesátých letech).

Sedmdesátá léta 20. století: zasypání Mlýnské strouhy, počátek plošné asanace.

Osmdesátá léta: likvidace staré zástavby předměstí Pátek.

Požár 1757 [26]

Rozsah tohoto požáru neuvádějí prameny přesně. Dochovaný inventář uvádí kromě jména pohořelého i cenné podrobnosti o budovách a inventáři jednotlivých měšťanů, kterým domy vyhořely (včetně rozměrů budov). Z porovnání s josefským katastrem o třicet let mladším vyplývá, že vyhořela řada domů od čp. 124/I východně a přilehlé předměstí před Pražskou bránou. V závorce je tučně uvedeno orientační určení domů na základě porovnání s josefským katastrem (pouze u domů, kde se nezměnil majitel):

Překlad, zkráceno:

Johann Reinfeld (dům, 5 × 20 lkt [27], dva pokoje, tři komory, zvlášť chlévky),

Josef Haudka (51× 24 lkt, 3 pokoje, 6 komor, sýpka v domě, barvířská dílna, velká stáj, stodola 22,5 × 19,5 lkt),

Tobiáš Bydžovský (57 × 33 lkt, 2 pokoje, 2 komory, stáje, kolna, stodola),

Barbora Šintlerová (33 × 21 lkt dům a stodola 24 lkt × 21 lkt),

Josef Steyel (dům se sladovnou 45 × 57 lkt s 5 pokoji a 3 komorami, stodola 27 × 18 lkt, stáje 21 × 9 lkt),

(118/I) Wenzl Pangerle (Dvořákovský dům se sklepem, 3 pokoje, 2 komory o půdorysu 39 × 24 lkt, stáje 13 × 10 lkt, stodola s kolnou 48 × 21 lkt, chlévy 20 × 36 lkt, chlévky),

Johann Hoze (39 × 18 s pokojem, 3komorami, sýpkou, velká maštal, stodola 22,5 × 18 lkt u domu chalupa 18 × 12 lkt),

Johann Rumfeld (domek 24 × 18 lkt s malými chlévky a stodolou 21 × 21 lkt),

Franz Bečvařík (27 × 33 lkt, o 2 pokojích a 3 komorách),

Karel Karásek (domek 24 × 22,5 lkt s pokojem, 6 komorami, zámečnická dílna, stáj 9 × 4,5 lkt),

Wenzl Pangrle (dům 27 × 24 lkt, o 5 pokojích, 3 komorách + stáj 20 × 8 lkt + kolna),

(124/I) Josef Hanighobr (dům 21 × 24 lkt, 1 pokoj, 5 komor, sýpka + barvírna 12 × 7,5 lkt + stáj 21 × 7,5 lkt + stodola 30 × 24 lkt),

Ignác Sigmund (domek 45 × 21 lkt se 2 pokoji, 3 komorami a sýpkou),

Paul Divisch (mlýn 24 × 15 lkt + pila 21 × 9 lkt + obyt. budova 18 × 15 lkt se 3 pokoji, 2 komorami, sklepem + stáje s komorou a sýpkou 30 × 9 lkt + další stáj 15 × 9 lkt + stodola 18 × 15 lkt),

(21/II) Josef Hrdlička (stržena střecha chalupy),

Jakob David (stržena střecha domu),

Anton Letňanský (stržena střecha domu),

Martin Šegbera (půl střechy domu),

Mates Šneydr (zřejmě předměstský domek 24 × 24 lkt),

Josef Syrovátka (domek 33 × 21 lkt se 2 pokoji, 3 komorami, sýpkou a stájí),

(16/II) Vojtěch Hořice (domek 24 × 12 lkt se 2 pokoji, 3 komorami),

Johann v. Scheunern (domek 33 × 12 lkt se 2 pokoji, kvelbem, sýpkou + stáje 18 × 12 lkt),

sirotci Karla Pohla (domek 24 × 39 lkt se 4 pokoji, 4 komorami, 2 stájemi a kolnou),

Mates Leminger (domek 27 × 21 lkt se 4 pokoj, 4 komorami, chlévem a stájí),

Franz Březina (stáje 120 × 24 lkt se sklepem),

(20/II) Tobiáš Bydžovský (domek 36 × 16,5 lkt se 2 pokoji, 2 komorami a stáj),

(19/II) Martin Kordík (chalupa 30 × 15 lkt s pokojem, 3 komorami a sýpka + stáj 18 × 12 lkt),

Kateřina Korenová (chalupa 24 × 15 lkt s pokojem, 4 komorami + druhá chalupa 42 × 15 lkt s 2 pokoji, 2 komorami a velkou stájí),

Benedikt Ullrych (chalupa 42 × 12 lkt),

(11/II nebo 12/II) Mates Rempusch (chalupa 39 × 15 lkt o 2 pokojích, 2 komorách se sýpkou, stájí, + stodola 18 × 12 lkt).

Marta Mikovcová (chalupa 39 × 9 lkt se 2 pokoji, 3 komorami, stájí a stodolou),

Kateřina Smrčinová (chalupa 24 × 18 lkt s pokojem, komorou a stájí),

Josef Anigchobr (chalupa 27 × 24 lkt se 2 pokoji, 4 komorami + stodola 15 × 21 lkt),

(22/II nebo 23/II) Anna Schwortzová (chalupa 21 × 15 lkt s 1 pokojem, 1 komorou),

(19/II) Martin Kordik (chalupa 24 × 9 lkt s pokojem, 2 komorami a stájí),

Johann Kholler (dvojpodlažní chalupa se 2 pokoji, 5 komorami a jirchářskou dílnou),

Anton Kostka (chalupa 30 × 6 lkt ser 2 pokoji, 2 komorami, sýpkou, stodolou a stájí),

(16/II) Ondřej Hořice (chalupa 42 × 18 lkt s jedním pokojem, 2 komorami a kovárnou),

(15/II) Johann Opp (chalupa 27 × 12 lkt s pokojem, 3 komorami, sýpkou + 18 × 12 lkt stodola),

Kateřina Fönipsová (chalupa 48 × 42 lkt s pokojem, 3 komorami, 2 sýpkami + stodola 18 × 12 lkt),

dědici Schadekovi (chalupa 21 × 9 lkt s pokojem, komorou a dílnou a stájí),

(1/II) Václav Schmutzler (domek 33 × 15 lkt s pokojem, dílnou a kolnou),

Anna Schwortzová (chalupa 30 × 12 lkt s pokojem, 3 komorami, sýpkou a pekárnou),

Sebastián Heyrovský (chalupa 30 × 12 lkt s pokojem, 3 komorami a stájí),

Ullrych Šaperer (domek 48 × 21 lkt s pokojem, 2 komorami a stájí),

Mates Sigmund (domek 21 × 24 lkt s pokoje, 2 komorami),

(2/II) Martin Bauer (domek 31,5 × 12 lkt),

Johann Slavík (domek 21 × 12 lkt s 2 pokoji, 2 komorami a vinopalnou a stodolou),

Josef Ringe (domek 24 ×15 lkt s pokojem, 2 komorami a stájí).

Požár 1784 [28]

Soupis škod na soukromých domech (zkráceno):

Čp. 2 - dům, stáje, 2 stodoly

Čp. 3 - dům, stáje, stodola

Čp. 4 - dům se stájemi

Čp. 5 - dobře vystavěný dům, stáje, sladovna a stodola

Čp. 6 - dům, stáje, stodola

Čp. 7 - dům, stáje, malá stodola

Čp. 8 - dům, stáje, stodola

Čp. 9 - dům, stáje, stodola

Čp. 11 - dům, stáje, stodola

Čp. 15 - dům, stáje, stodola

Čp. 16 - nová budova, stáje, 2 kolny, chalupa (zřejmě na předměstí), stodola

Čp. 17 - dobře vystavěný dům, stáje, stodola

Čp. 18 - dům se stodolou

Čp. 19 - dům, stáje

Čp. 20 - dům, stáje, stodola

Čp. 21 - dům, stáje, stodola

Čp. 22 - dům, stáje, stodola

Čp. 25 - dům, velké stáje, stodola, chalupa

Čp. 26 - dům, stáje

Čp. 27 - dům, stáje, stodola

Čp. 28 - dům, stáje

Čp. 29 - dům, stáje, stodola

Čp. 30 - dům, stáje

Čp. 31 - dům

Čp. 32 - dům, stáje, stodola

Čp. 33 - dům, stáje

Čp. 34 - dům zřejmě nevyhořel (!)

Čp. 35 - nově postavený dům

Čp. 36 - dům, stáje, stodola

Čp. 37 - dům, stáje

Čp. 38 - dům, stáje, stodola

Čp. 39 - obecní

Čp. 40 - dům, stáje

Čp. 41 - dům, stáje, stodola

Čp. 44 - dům, stáje

Čp. 45 - dům, stáje

Čp. 46 - dům, stáje

Čp. 47 - dům

Čp. 48 - dům

Čp. 49 - dům, stáje

Čp. 50 - dům, stáje, kolna, při něm dobře postavený mlýn, s velkými stájemi, stodola

Čp. 51 - dům s dílnou

Čp. 53 - dům, stáje, stodola

Čp. 54 - dům, stáje

Čp. 55 - dům, stáje

Čp. 56 - dům, stáje, stodola

Čp. 57 - dům, stáje, stodola

Čp. 58 - dům, stáje, stodola

Čp. 59 - dům, sladovna, stáje, stodola

Čp. 60 - dům, stáje

Čp. 61 - dům, stáje

Čp. 62 - dům, stáje, stodola

Čp. 63 - dům, stáje

Čp. 68 - dům, stáje, stodola

Čp. 69 - dům, stáje

Čp. 71 - dům se stájemi

Čp. 72 - dobře vystavěný dům

Čp. 73 - dům, stáje, stodola

Čp. 74 - dům, stáje

Čp. 75 - dům, stáje, kolna, stodola

Čp. 76 - dům, stáje, stodola

Čp. 77 - dobře postavená budova se stájemi

Čp. 79 - dům, stáje, stodola

Čp. 80 - dům, stáje

Čp. 81- dům, stáje, stodola

Čp. 82 - dům, stáje

Čp. 83 - dům, stáje

Čp. 84 - dům, stáje

Čp. 85 - dům, stáje, kolna, stodola

Čp. 86 - dům, stodola

Čp. 87 - dům, stáje, stodola

Čp. 88 - dobře vystavěný dům se stájemi a stodolou

Čp. 93 - dům, stáje, stodola

Čp. 94 - dům, stáje, stodola

Čp. 95 - dům, stáje, stodola

Čp. 96 - dům, stáje

Čp. 97 - dům, stáje, stodola

Čp. 98 - dům, stáje, stodola

Čp. 99 - dům, stáje, stodola

Čp. 100 - dům, stáje

Čp. 101 - nově vystavěný dům se stájemi, stodolou

Čp. 102 - dům se stájemi a stodolou

Čp. 103 - dům, stáje, stodola

Čp. 104 + 105 - jeden majitel, oba domy, stáje, stodola

Čp. 107 - dům, stodola (text porušen)

Čp. 108 - dům,stáje, stodola

Čp. 109 - dům, stáje, stodola

Čp. 110 - dům, chalupa (zřejmě na předměstí), stáje, stodola

Čp. 116, 117 - pouze střecha a stáje

Čp. 118 - dům, stáje, stodola, kolna

Čp. 119 - dům, stáje, stodola

Čp. 120 - dům, stáje

Čp. 121 - dům nebyl vystavěn, shořela pouze střecha

Čp. 122 - dům, stáje, stodola

Čp. 123 - dům se stájemi

Čp. 124 - dům, stáje

Čp. 125 - dům, stáje

Čp. 126 - dům, stáje, kolna, 2 stodoly, mlýn s pilou, stájemi a stodolou Pavla Časteckého (který zde asi bydlel)

Čp. 127 - dům, stáje

Čp. 128 - dům, stáje, stodola

Čp. 129 - dům, stáje, stodola

Čp. 130 - dům, stáje, kolna, stodola, chalupa (zřejmě na předměstí)

Čp. 131 - pěkně vystavěný dům, stáje, stodola, chalupa (zřejmě na předměstí)

Čp. 132 - dům, stáje, kolna, stodola

Čp. 133 - dům, stáje, kolna

(Čp. 142) - dům dosud bez popisného čísla - vyhořel nově postavený dům.

Poněkud méně přehledná je situace na předměstích, kde máme alespoň k dispozici výčet: Pražské předměstí (Pátek): 1 - 3, 6 - 9, 13 - 19, 21 - 25, 27 - 40, 42 - 54, 59 - 66, 68, 69, 71, 72, 74 - 78, 80 - 81, 83 - 86, 89, 94, 101, 106 - 107, 109, 110, 112. Plzeňské předměstí (Kamení): 1, 3, 7, 8, 10 - 12, 14 - 15, 18, 22, 24 - 30, 35 [29]. Samozřejmě vyhořel i velký mlýn čp. 1 na Plzeňském předměstí hned u města (mlýn se stájemi, stodolou, kolnou), požár se rozšířil až hospodě na Železné (čp. 69/II - pěkně vystavěná hospoda s mnoha stájemi, kolnou, stodolou) atd.

Josefský katastr [30].

topografické číslo	popis	popisné číslo
2	dům radní	1
4	dům	2
5	dům	3
7	dům	4
8	dům	5
11	dům	6
13	dům	7
15	dům	8
17	dům	9
19	obecní dům, bývalý dvůr	10
21	dům	11
22	domek	12
24	domek	13
26	domek	14
27	dům	15
28	dům	16
31	dům	17
33	dům	18
35	dům	19
37	dům	20
39	dům	21
41	dům	22
43	Plzeňská brána	24, 25
45	dům	25
47	dům	26
49	dům	27
51	dům	28
52	dům	29
54	dům	30
56	dům	31
59	dům	32
61	dům	33
63	dům	34
65	dům	35
67	dům	36
69	dům	37
71	dům	38
73	obecní kasárna u Vola	39
75	domek	40
76	dům	41
77	domek	42
79	domek	43
80	dům	44
81	dům	45
82	dům	46
84	dům	47
85	dům	142
86	dům	48
87	dům	49
89	dům	50
90	dům	51
92	děkanství	52
94	dům	53
95	dům	54
96	dům	55
97	dům	56
98	dům	57
100	dům	58
101	dům	59
103	dům	60
105	dům	61
107	dům	62
109	dům	63
111	domek	64
112	domek	65
113	domek	66
114	domek	67
115	domek	68
117	dům	69
119	domek	70
120	dům	71
121	obecní kasárna	72
122	dům	73
124	dům	74
125	dům	75
126	dům	76
127	dům	77
129	dům	78
130	dům	79
131	dům	80
132	dům	81
133	dům	82
134	dům	83
135	dům	84
136	dům	85
137	dům	86
139	dům	87
140	dům	88
142	zakoupený mlejn dominikální	89
143	domek	90
144	městský pivovar	91
145	městská lázeň	92
146	dům	93
147	dům	94
148	dům	95
149	dům	96
150	dům	97
151	dům	98
153	dům	99
154	dům	100
155	dům	101
157	dům	102
160	dům	103
162	dům	104
163	dům	105
165	dům	107
166	dům	108
169	dům	109
171	dům	110
172	domek (stejný majitel jako čp. 110)	111
174	domek	112
176	městská bašta	113
177	domek	114
179	spáleniště	115
181	obecní sladovna	116
183	dům	117
185	dům	118
187	dům	119
189	dům	120
191	dům	122
192	dům	122
193	dům	123
195	dům	124
197	dům	125
199	dům	126
201	dům	127
202	dům	128
204	dům	129
206	dům	130
209	dům	131
211	dům	132
212	dům	133
214	normální škola	135
215	Plzeňská brána	134
216	kaplanka	136
217	byt hlásného v kostele	137
218	Plzeňská brána	138
219	Volová brána	139
220	Pražská brána	140
221	Vachtštubna	141

Pražské předměstí Pátek

222	domek	1
224	domek	2
226	domek	3
227	domek	4
229	domek	5
233	domek	6
235	domek	7
238	dominikální zakoupený mlýn	8
241	panský špejchar Žampírka	9
242	panskýho vodáka byt	10
244	domek	11 a 12
246	domek	13
247	domek	14
248	domek	15
249	domek	16
250	domek	17
251	mlýn	18
253	domek	19
254	domek	20
255	domek	21
256	domek	22
257	domek	23
258	domek	24
260	domek	25
261	domek	26
264	pohřební místo u sv. Petra a Pavla, kaple
265	domek	27
267	domek	28
269	domek	29
270	domek	30
272	domek	31
275	domek	32
277	domek	33
279	domek	34
281	domek	35
283	domek	36
285	domek	37
287	domek	38
289	domek	39
290	domek	40
292	domek	41
293	domek	42
296	domek	43
298	domek	44
301	domek	45
302	domek	46
303	domek	47
304	domek	48
305	domek	49
307	domek	50
309	domek	51
310	domek	52
312	domek	53
313	domek	54
314	domek	55
316	domek	56
318	domek	57
320	lusthaus	58
321	domek	59
323	domek	60
325	domek	61
326	dům	62
328	domek	63
330	domek	64
333	domek	65
335	domek	66
336	dvůr	67
338	domek	68
340	hospoda	69
343	domek	70
344	domek	71
347	domek	72
348	domek	73
349	domek	74
350	domek	75
351	domek	76
352	domek	77
353	domek	78
355	dominikální pastouška	79
356	domek	80
357	domek	81
360	domek	82
361	domek	83
362	domek	84
363	domek	85
365	domek	86
367	domek	87
369	domek	88
370	domek	89
371	domek	90
372	domek	91
373	domek	92
375	domek	93
376	domek	94
378	domek	95
380	domek	96
382	domek	97
385	domek	106
386	domek	107
388	domek	108
389	domek	109
390	domek	110
391	domek	111
392	domek	112

Plzeňské předměstí v sobě obsahujíc Kamení

393	zahrada k děkanství
394	dominikální rybníček vedle té zahrady
395	mlýn	1
397	domek	2
399	domek	3 a 4
401	domek	5
403	domek	6
407	domek	7
408	domek	8
411	lusthaus	9
413	domek	10
414	dome	11
416	mlýn	12 a 13
419	mlýn	14
421	domek	15
424	domek	16
425	dominikální pastouška	17
427	domek	18
429	domek	18
431	domek	19
433	domek	20
434	valcha	21
436	domek	22
437	dominikální pastouška	23
439	domek	24
441	domek	25
443	domek	26
444	domek	27
445	domek	28
446	domek	29
447	domek	30
448	domek	31
450	dvůr	32
452	městský špitál, kaple sv. Trojice	33
454	domek	34
455	domek	35
456	spáleniště	36

Významní architekti a stavitelé působící v Rokycanech

V seznamu jsou uvedeni nejvýznamnější architekti a stavitelé, kteří působili v historickém jádru. Do seznamu tudíž nejsou zahrnuti architekti, kteří pouze navrhovali objekty v jinak mimořádně kvalitní vilkové zástavbě na předměstí převážně na počátku 20. století. U stavebních plánů ze samého konce 19. století a počátku 20. století lze navíc jen obtížně rozlišit, zda se jedná o plány vypracované navrhujícím architektem či jen provádějícím stavitelem.

Johann Baptista Salla (jinak neznámý stavitel) k roku 1579 prováděl blíže neznámé práce ve městě [31].

Jakub Antonín Canevalle ve dvacátých letech 18. století stavěl Plzeňskou bránu a čp. 10/I [32].

Jan Hoffmann: ve třicátých letech 18. století přestavoval děkanství [33].

Anton Barth z Plzně: započal v letech 1783 - 1784 s přestavbou radnice.

Ignác Jan Nepomuk Palliardi: od roku 1786 přestavba kostela Panny Marie Sněžné.

Ignác Alois Palliardi, syn předchozího: příprava přestavby radnice (zemřel právě v době začátku prací) a příprava stavby věže kostela Panny Marie Sněžné.

Ondřej Černý: zednický mistr a polír, který po zkušenostech v Prusku a Kladsku působil na stavbách Ignáce Palliardiho (kostel Panny Marie Sněžné) i Aloise Palliardiho (radnice). Poté přestavoval řadu rokycanských domů - dle rozpočtů domy ve vnitřním městě: 81, 84, 93, 106 (Pražská brána), 121, 125, 127, 128, 141 (škola) aj.

Franz Heger: autor plánů na stavbu věže kostela panny Marie Sněžné

Josef Partisch, zednický mistr a stavitel činný ve čtyřicátých a padesátých letech. Z významnějších staveb: čp. 153/I a 154/I.

Mates Sack: běžné klasicistní a pozdně klasicistní přestavby od dvacátých let do roku 1860 - např. čp. 48/I, 141/I (škola), 116 - 117/I.

Václav Kovanda, zednický mistr působící od čtyřicátých do sedmdesátých let 19. století. Četné drobnější práce, jeho většími zakázkami byla přestavba čp. 83/I a 105/I.

Jan Šmaus: zednický mistr a stavitel z rozvětvené stavitelské rodiny (snad syn tesařského mistra Václava Šmause) činný nejvíce v sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století: čp. 4/I, 81/I, 104/i, 119/I, 171/I, 175/I, 1/III, regotizace kostela Nejsvětější Trojice aj. Jako stavitelé působili i jiní členové rodiny (Eduard Šmaus - přestavba čp. 90/I aj.).

Hynek Šmolík: zednický mistr přelomu 19. a 20. století, oblíbený pro nenáročné adaptace, stavějící později i historizující neorenesanční stavby (vily apod.).

Ferdinand Havlíček: plány pro reálné gymnázium 112/I z let 1904 - 1905.

Bohuslav Ryšavý: majitel stavební firmy s četnými zakázkami včetně velkých budov, z nichž některé byly stavěny dle vlastních projektů B. Ryšavého (většinou s neorenesančními, častěji eklektickými fasádami; na konci své stavební činnosti B. ryšavý akceptoval i secesní vlivy. Nejvýznamnější stavby v centru: čp. 5/I, 39/I, 54/I, 64/I (škola), čp. 83-84/I, 285/II, 64/III aj.

František Kotek: majitel stavební firmy působící v devadesátých letech 19. století a na počátku 20. století; stavba čp. 1/II, 21/III aj. dle vlastního (?) návrhu; jiné stavby (64/II - škola) dle cizích návrhů.

Alois Dlabač z Prahy: projekt přestavby čp. 82/I (1903).

J. Pacl: plány na stavbu sokolovny 208/II (1903) a obecních domů 36+37/III (1921 -1923).

Jindřich Alexandr: v letech 1907 - 1908 stavěl čp. 68/I a 247/II.

Štěpán Wolf: majitel stavební firmy pracující dle svých či dodaných projektů od počátku 20. století do třicátých let 20. století. Kromě běžných přestaveb postavil velkou řadu pozoruhodných vilek na rokycanském předměstí.

Lev Brejcha: architekt, dům čp. 176/I v letech 1919 - 1920 (!).

Josef Lukeš: nerealizovaný rondokubistický návrh na úpravu průčelí čp. 133/I.

Josef Pechan: majitel stavební firmy z první čtvrtiny 20. století.

Josef Beneš: majitel stavební firmy ve dvacátých letech 20. století (čp. 42/I, 167/I aj.).

Čeněk Nečásek: autor projektu na stavbu kinosálu v čp. 133/I (1924)

Miloš Vaněček: stavba prokuratury čp. 64/I (1924).

M. Babuška: architekt, plány k přestavbě radnice a dívčí školy (31/I) kolem roku 1930.

Rudolf Černý z Plzně: projekty čp. 55/I, 80/I a 398/II na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století.

Jiří Krofta, architekt: navzdory cedulce na domě čp. 167/I není ve stavebních spisech ani na plánech z roku 1932 uváděn.

F. A. Libra: pražský architekt působící v Rokycanech v první polovině třicátých let; stavba Rokycanova sboru (481/II), spořitelny (482/II), mimo zónu koupaliště.

Josef Novák: majitel stavební firmy působící ve dvacátých a hlavně ve třicátých letech (čp. 28/I, 45/I, 71/I, 177/I aj).

Josef Žour: majitel svého času zřejmě největší rokycanské stavební firmy působící od dvacátých do čtyřicátých let 20. století. Vlastní návrhy na čp. 29/I, 146/I aj., u jiných velkých staveb jako prováděcí firma.

Jednotlivé objekty

V následujících heslech jsou uváděny domy městské památkové zóny (a výjimečné objekty mimo zónu). S ohledem na složitý vývoj města jsou uváděny i základní údaje o domech demolovaných (petitem), a to především s ohledem na skutečnost, že popisná čísla byla v některých případech přenesena na domy na zcela jiném místě města. V shrnujících údajích byl kladen důraz na stručnou charakteristiku dostupné stavební dokumentace [34].

V řadě popisů převážně z první poloviny 19. století jsou míry uváděny dle dolnorakouské soustavy měr: sáhy - stopy - palce [35].

Vnitřní město

Čp. 1/I - radnice

Masarykovo náměstí; nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2391.

1530? smlouva na úpravy v radnici s mistrem Andresem [36].

1639: vypálení radnice (a jiných budov) švédským vojskem [37].

Po třicetileté válce byla v radnici hospoda, která byla pronajímána (připomínaná v r. 1692 a násl.). Na radnici byly hodiny [38].

1712: přestavba radnice?[39].

1712 - 1713: v době moru na radnici přes zimu zasedal apelační soud, na památku tohoto byl ve staré radnici nápis: Grassante SaVa peste Praga, ApeLLatIo RokyCzanam DeVenIt. CVM RokItzanae SeDIt AppeLLatIo TVte. TVnC pestIs Pragae GrandDIa MaLatVLIt[40].

1770: rozpočet E. Prussika, zednického mistra plasského kláštera na 5192 zl. 56 kr. Dle rozpočtu měly být v radnici následující prostory: přízemí: průjezd, šenkovna, pokojíček pro hospodského, šenkovní kuchyně s kvelbem pod schody, spilka, schody, vážnice, místa pro lid, aresty. Stará předsíň měla být zrušena. Na radnici byla stará dřevěná šenkovna. V patře měl být radní sál, radní a velký pokoj, kancelář, velký pokoj, archiv, horní předsíň, vězení pro měšťany, jakési prostory, pavlač do dvora. Přízemí radnice mělo být celé zaklenuto a patro částečně, pořízena nová střecha, štít, věž, komíny, okna, kamna, nový kamenný portál a kamenná ostění oken [41].

1772: připravena přestavba radnice, budova měla dostat střechu nach walscher Art[42].

1783: připravena přestavba radnice, na základě Gruberova plánku rozpočet Antona Bartha na zbourání staré radnice a stavbu nové (4967 zl.), který schválil i podkomořský úřad [43].

1784: již před požárem započala stavba, která se zastavila až požárem. Do požáru probíhalo blíže nekomentované odbourávání radnice (celkem 162 zl. 11 kr.). Při požáru se zřítila zeď na straně čp. 133/I. Práce byly obnoveny 23. dubna 1785 (výdaje za práci: rok 1784 - 416 zl. 43 kr., rok 1785 - 444 zl. 50 kr., rok 1786: 206 zl. 54, 1787: 901 zl. 51 kr.)[44].

1787: vzhledem ke stavbě farního kostela zastavil zemský podkomořský úřad stavbu radnice [45].

1791 - zač. 19. století: pronájem obydlí ve starém radním domě (2 světnice, kuchyně, sklep, komora, chlév) po dobu dokavadž by onen dům radní zase stavěn[46].

1801, 5. října: relace zástupců města o stavebních záležitostech: výstavba budovy radnice, která má být prohlédnuta stavitelem Palliardim, potom ale v zimě se vše připraví a práce započnou na jaře[47].

1802 - 1808: stavba radnice nákladem 10 188 zl. 58 kr. (v přepočtu)[48]. Zde udaný počátek stavby je však rozporu s jinými prameny.

1803: rozpočet materiálu pražského tesaře Michaela Brusta. Schválený rozpočet stavitele Aloise Palliardiho na stavbu radnice. Z původní výši 28 468 zl. 25¹⁰/₁₂ kr. byl zemským stavebním ředitelstvím seškrtán na 24 485 zl. 59¹/₃ kr. Rozpočet sochaře Josefa Malínského na dvě sochy, městský znak, dvě poprsí a hlavice korintských sloupů ke věži, celkem 636 zl., byl schválen. Dle nedatovaného listu (zřejmě 1803) měly být v radnici následující prostory: přízemí: vpravo vepředu pokoj návladního, dozadu šichtovní úřad a kvelb na železo, vlevo dopředu obroční a sirotčí úřad, kvelb obročního a byt domovníka, v prvním patře: sál, od vchodu do sálu vlevo dopředu: radní pokoj, poddací protokol, předpokoj pro strany, daňový úřad. Od vchodu do sálu vpravo: registratura, depositní úřad, vedení pozemkových knih. Ve druhém patře: uprostřed dopředu dva komisní pokoje, dozadu tři pracovní pokoje pro radní, vpravo dopředu expediční kancelář, dozadu sklad nábytku [49].

1804: příprava stavby [50].

1806: podkomořský úřad povolil 3. března odměnu 150 zlatých za vypracování plánů staviteli Aloisi Palliardimu. Práce prováděl zednický mistr Ondřej Černý. Anton Kavka na radnici odvedl štafírskou práci za 300 zl. Z téhož roku (28. srpna) nový rozpočet vypracovaný vídeňskou dvorní stavební účtárnou dle (nedochovaných) plánů - na 15 468 zl. 44 kr.[51].

1808: největší rozsah prací.

1810: práce zcela dokončeny, na stavbu bylo v letech 1802 - 1810 vydáno 20 844 zl. 38³/₅ kr. [52].

1827: odhadní protokol městských realit pro účely požárního pojištění (překl.): radnice je celá požárně bezpečně postavena, přízemí je celé cihlami klenuto, první a druhé patro jen zčásti, je kryta taškami, radniční věž je kryta železným plechem, budova má po obou stranách požární štíty. Krov s radniční věží je odhadnut na 490 zlatých, druhé horní patro na 180 zlatých (cena dolních podlaží není uvedena). V zadní části radnice je byt vězeňského sluhy, postavené z kamene, v přízemí je klenuté, střecha je pobitá šindelem, cena krovu - 60 zlatých. Za bytem vězeňského sluhy je Wohlhaus (?) postavený z kamene, krytý šindelem, pouze krov je pojištěn - 70 zlatých[53].

1840 - 1842: přestavba radnice, původní povolená suma 15 468 zl. 44 kr. v. m. byla překročena - 25 087 zl. 30 kr. v. m. Zachovány plány stavu před přestavbou od krajského inženýra Secka [54].

1843: popis budovy radnice: Budova radnice sestává na východní straně z vězení přistavěného k radnici. Ve vzdálenosti 10 sáhů se nachází stará sladovna, z čehož jižní část je užívána jako kvelb na železo, a zbývající prostor je využíván k uložení palivového dříví na vytápění radnice. Na jižní straně u zadní brány je dominikální chalupa určená jako obydlí pro zahradníka. Radniční budova je v dobrém stavebním stavu. Vězení u této budovy vyžaduje velmi drobné opravy, proto je tato ve středně dobrém stavebním stavu. Opravy staré sladovny nebude možné realizovat dříve jak za tři roky s ohledem na nutnější práce. Chalupa je v použitelném stavu [55].

1844 - 1846: přístavba levého křídla s prostory pro kancelisty a vězení, náklad 2929 zl. 30 kr. Práce měl propachtovány Matyáš Seck [56].

1849: popis radnice: Na jižní straně náměstí téměř uprostřed. Přízemí - průjezd vedle 2 postranních vchodů, vpravo od průjezdu pokoj, kde byla v roce 1848 kancelář sirotčího úřadu, vedle ní byt domovníka - pokoj a kuchyně. Vlevo od vchodu pokoj, v současnosti kancelář daňového úřadu, kvelb jako sklad železa, vedle komora pro domovníka, proti výjezdu vlevo trojramenné schodiště do 1. patra. Vše klenuté. 1. patro - při ústí schodiště je předsíň. Schodiště je proti vchodu do předpokoje zasedacího sálu, vlevo dveře k východu na pavlač k oběma budovám na dvoře a záchodům, vpravo vchod do kanceláře expedice a na straně schodiště vstup do 2. patra. V předsíni je kancelář konskripční, z ní se jde do zasedacího sálu, ta má výhled ze 2 oken na náměstí. Vedle něho je 2 dveřmi spojená kancelář expedice a poddacího protokolu s balkonem, na který se jde skleněnými dveřmi, 2 okna do náměstí. Silné typlové stropy a rákosování. Z expeditní kanceláře se jde dvojitými dveřmi do registraturní místnosti se 2 okny do náměstí a z ní železnými dveřmi do depozitního kvelbu, který je bez oken. Obojí klenuté. Z 1. p. do 2. p. vede dvojramenné schodiště. 2. patro - u ústí schodiště je předsíň, skrz ní schodištní chodbou naproti dveřmi do předpokoje návladního sálu a dveřmi po pravé straně do kanceláře rentovního úřadu. Návladní zasedací sál, dále kancelář rentovního úřadu, sirotčí úřad a úřad pozemkových knih jsou vzájemně spojeny dveřmi, mají výhled na náměstí, z kanceláře sirotčího úřadu vedou dveře do kvelbu bez oken, kde je stará registratura. Klenutá rentovní kancelář a sklad, ostatní typlový strop a orákosované. Z 2. p. vede trojramenné schodiště na půdu, mazanice, ležatá stolice, pozednice volně na hlavní zdi, dvojitě tašky. Na půdě dveře z cihel, střecha věže kryta plechem, na věži věžní hodiny se 3 ciferníky. Budova na straně do náměstí 12-1-6 d., 9-3-0 š. Sklep - pod bytem domovníka a někdejší kanceláře sirotčího úřadu obrovské sklepy. Pravé nádvorní křídlo - přízemí - klenutý sklad železa, za ním 3 záchody. 1. p. - radní kancelář, typl., rákos, dvojitě tašky, za radní kanceláří 3 záchody, k nim se jde klenutou pavlačí, 4-5-0 d., 4-4-0 š., záchody 2-0-0 d., 2-5-0 š. Levé nádvorní křídlo - přízemí - vchod, vlevo hnojiště, chodba klenutá, vpravo u vchodu 2 klenuté pokoje vězeňského sluhy, vedle klenutá kuchyně a záchody. V 1. p. - sem se dojde z předsíně radnice přes klenutou pavlač se zasklenými okny skrz klenutou chodbu do radničního pokoje s rákosovým stropem. Dále z této chodby do 2. radniční kanceláře a nakonec do kanceláře vedoucího pozemkové knihy - obě klenuté, 4 okna v kanceláři pozemkových knih opatřeny 4 železnými okenicemi. Na chodbě je schodiště na horní půdu, dále 1 záchod. Půda je dlážděná cihlami, dvojitě tašky. Toto křídlo 11-4-6 d., 4-3-6 š., celá budova radnice spolu s pravým křídlem 1808 zcela nově postavena, silné zdi, z dobrého materiálu, levé křídlo nově postaveno 1844, dobrý stav. Na vnější straně dvora proti Stodolní ulici je kamenná přízemní chalupa - 2 pokoje, klenutá kuchyně, jednoduše tašky, 7-0-0 d., 3-3-0 š., střední stav. Vlevo ve dvoře kamenná budova, jednoduše tašky, polovina jako sklad dřeva, polovina jako kvelb na železo, 16-1-0 d., 5-3-0 š., špatný stav. Dvůr 415 čtver. s. - 12 462 zl. konv. měny [57].

1850 a 1855: blíže nespecifikované opravy radnice [58].

1892: oprava radnice, zřejmě v této době i dílčí úprava fasády [59].

1912: plán kolen s pultovou střechou ve dvoře vlevo vypracovaný technickou kanceláří Rokycan [60].

1930 - 1931: adaptace radnice a nádvorního křídla dle projektu prof. M. Babušky (rozšíření vestibulu, nové schodiště, zřízení velké zasedací síně a další úpravy)[61].

1979 - 1982: přístavba radnice 10 × 10 metrů mezi stávající radnicí a čp. 140/I, plány arch. Jar. Lukeše [62].

1993 - 1995: rekonstrukce sociálního zařízení, opravy stropů v přízemí a v prvním patře vzhledem k havarijnímu stavu stropů a obvodových zdí (projekt Torion - ing. Pavel Eichenbaum). Část dřevěných stropů byla nahrazena stropy Hurdis, zesílení cihlových kleneb, v chodbě prvního patra část nahrazena novou [63].

Čp. 2/I

Masarykovo náměstí.

1846: odhad domu: na náměstí vedle radnice, vlevo vedle průjezdu obchod, pokoj, kvelb, kuchyně, proti dvoru 2 pokoje, kvelb, kuchyně, schody, vše klenuté. V 1. patře proti radnici - 2 velké pokoje, kvelb a kuchyně, proti dvoru 2 klenuté pokoje, kuchyně, velká předsíň, z ní vchod na pavlač k secessím. Dům je ze 2 částí - proti náměstí 7-0-0 š., 10¹/₂-0-0 hl., křídlo druhé části proti dvoru 5-0-0 d., 4-0-0 š., šindel, dobrý stav. Dvůr - stáje pro hovězí dobytek a ovce, 4 odd., vedle kolna na vozy, vše pod jednou střechou, 25-0-0 d., 4-4-6 š., střední stav, hl. z kamene a část. roubená. Vedle je stodola z kamene a ze dřeva, 1 mlat, 2 perny, šindel, dobrý stav, 8-0-0 d., 7-0-0 š. 3680 zl. konv. m.[64].

1877: stavba lednice ve střední části do dvora vlevo před stájemi dle plánu J. Šmause [65].

1911: zásadní přestavba domu. V přízemí zůstal průjezd, nový široký výkladec, nové schodiště, v části do dvora nová kuchyně, nové patrové nádvorní křídlo s verandou a pivnicí, vzadu zůstala lednice. V patře přední část beze změn, střední a zadní část hl. budovy zcela nově rozdělena, novostavba levého nádvorního křídla s pokoji. Ve dvoře náhrada kolny prádelnou (utilitární stavba v zadní části vpravo). Ke všem úpravám dochovány plány Josefa Pechana [66].

1962: GO hotelu Český Dvůr (kuchyně, sociální zařízení, omítky)[67].

Čp. 3/I

Masarykovo náměstí.

1796: špatný stav domu [68].

1869: stavba nové stodoly po požáru [69].

1897: dle plánu Hynka Šmolíka přeměna průjezdu v levé části domu na obchod [70].

1904: stavební úpravy [71].

1968: adaptace objektu společně s čp. 4/I dle plánů OSP. V čp. 3/I v přízemí stavba sociálních zařízení se zásahy do kleneb, v prvním patře razantní úpravy [72].

Čp. 4/I

Masarykovo náměstí.

1884: zásadní přestavba domu dle plánu J. Šmause: v přízemí nové schody a úprava kuchyně, v patře úprava příček a nový krov, stavba nových komínů [73].

1909: přestavba stáje vlevo ve dvoře na obytné místnosti, plán B. Ryšavého [74].

1912: umístění výkladce na domě dle nepodepsaného náčrtku [75].

1928: povolena půdní vestavba.

1932: dílčí adaptace v předním objektu, rozsáhlé stavební změny v dnes neexistujícím nádvorním křídle [76].

1968: adaptace objektu společně s čp. 3/I dle plánů OSP. V čp. 4/I vesměs utilitární úpravy [77].

Čp. 5/I

Masarykovo náměstí.

1851: plán tesařského mistra Matese Panika na nový krov, o realizaci chybí doklady [78].

1896 - 1897: přestavba domu dle plánu B. Ryšavého. Ponechána: parcelní zeď v přízemí a v prvním patře, traktová zeď v přízemí a čelní zeď přízemí a v prvním patře; nádvorní stáje byly upraveny [79]. Podoba staršího objektu je známa jednak z dochovaných popisů, jednak ze starých fotografií [80].

1899: přestavba kolen na konírny a prádelnu; plán B. Ryšavého [81].

1902: přestavba konírny na zámečnickou dílnu, plán stavební kanceláře Štěpána Wolfa [82].

1911: plán nádvorních objektů od stavitele Josefa Pechana (stáje s plackami sloužící jako dílny)[83].

Od dvacátých let 20. století: za čp. 4, 5 a 6/I vznik Heringovy továrny na výrobu kol „Tudor“ (výroba do 1952)[84].

1958: při úpravě obchodu byly odstraněny dřevěné výkladní skříně a za nimi se objevila původní barokní fasáda, tato však byla odstraněna [85].

1992: projekt na adaptaci v přízemí (arch. Vladislav Štrunc).

Čp. 6/I

Masarykovo náměstí.

1811: plán stavitele Františka Pollaka na přestavbu, v přízemí byl průjezd, kuchyně, pokoj, alkovna a kvelb, v patře mázhaus, při pokoje, kuchyně a pavlač [86].

1866: stavba nové stodoly po požáru [87].

1925: adaptace dle zachovaného plánu Josefa Žoura. Úprava fasády, obchodu s výkladcem, nové schodiště a sociální zařízení v obou patrech [88].

Čp. 7/I

Masarykovo náměstí.

1827: popis budovy: přízemí - 2 pokoje, 1 čeledník, 1 kuchyně, 1 sklep. První patro - 3 pokoje, čeledník, kuchyně, spížový kvelb. Střecha kryta taškami, prostřední stav. 8-4-0 d., 6-0-0 š. Na dvoře 1 maštal, malá komůrka dílem zděná a dílem dřevěná, v prostředním stavu, 5-1-0 d., 2-4-0 š. 1 malá stodůlka s jednou pernou na dřevěných sloupech, celá dřevěná, kryta šindelem, ve špatném stavu, 5-3-0 d., 4-2-0 š.[89].

1869: stavba nové stodoly po požáru [90].

1906: stavba nádvorního objektu uzenářských dílen dle plánu B. Ryšavého [91].

1926: plán domu - přízemí a první patro - od zednického mistra Josefa Beneše (v rámci úpravy výkladce)[92]. V blíže neznámé době za první republiky úprava průčelí [93].

1935: stavba uzenářských dílen [94].

Čp. 8/I

Ulice Míru.

1869: stavba nové stodoly po požáru [95].

1898: přestavba záchodu a kolen dle plánu B. Ryšavého [96].

1928: stavební úpravy (novostavba?)

1970 - 1972: vnitřní stavební úpravy, úprava fasády, nová okna, dveře, sociální zařízení, úpravy příček [97].

Čp. 9/I

Ulice Míru. Portál domu (1599) - nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2392.

1599: erb s letopočtem, bývalý majetek primasa Zikmunda Coelestina z Freifeldu [98].

1889: nová fasáda, schody a krov; k adaptacím celkový plán domu od Hynka Šmolíka [99].

1902: nové záchody v nádvorním přístavku při pavlači; plán B. Ryšavého [100].

1972: v patře nové příčky, okna, částečně dveře.

1990: adaptace prodejny - projekt zemědělského stavebního sdružení (utilitární stavební zásahy (vstup, sociální zařízení).

1992: přestavba skladu [101].

Čp. 10/I - obecní dům

Ulice Míru. Portál domu (1593) - nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2393.

Kolem poloviny 17. století v majetku obce, pustý.

Kolem roku 1660: obnoven [102].

1723: podkomoří Markvart z Hrádku schválil dva plány zednického políra Jakuba na stavbu obecního domu a na (nespecifikovanou) bránu [103].

1728: Jakub Antonín Canevalle urgoval zaplacení nákladů na plány na dům obecní rysy dělal, a dvakrát byl v Rokycanech, nebylo mu zaplaceno [104].

1765: částečně vyhořelý kamenný obecní dům byl obnoven, v rozporu s názorem podkomořího však byl zřízen vysoký krov s nadměrnou spotřebou materiálu [105].

1784: požár, po němž byl dům ihned (v letech 1784 - 1785) nákladem 752 zl. 12 kr. 5 d. opraven. Oprava stájí ve dvoře přišla na 242 zl. 54 kr.[106].

1797: budova byla provizorně upravena pro účely radních kanceláří [107].

1827: odhadní protokol městských realit pro účely požárního pojištění (překl.): vrchnostenský obecní dvůr, zděná obytná budova se šindelovou střechou, je pojištěn pouze krov na 110 zlatých. Ve dvoře je zděná maštal se šindelovou střechou, pojištěn je pouze krov na 60 zl. Zděný chlév se šindelovou střechou, pojištěn je pouze krov na 60 zl. V zadní části dvora je kamenná stodola se šindelovou střechou, pojištěn je pouze krov na 70 zl.[108].

1843: popis budovy: obecní dům - v obecním dvoře na západní straně je byt obecního šafáře. Nachází se u něj koňská stáj pod jednou střechou. Nad vjezdem na východní straně je řezárna, vedle ní chlév pro obecní prasata, dále u tohoto chléva směrem na jih je vrchnostenská kolna na dřevo. Všechny tyto součásti jsou pod jednou střechou. Na jižní straně je kolna a stodola pro vlastní potřebu, společně pod jednou střechou. První slouží k uložení obecních povozů, posledně jmenované je pro 2 koně a 5 obecních prasat a případně pro vojenskou posádku. Byt obecního šafáře, koňská stáj, řezárna, chlév pro prasata a kolna na palivové dříví jsou použitelném stavu. Opravy u stodoly a kolny byly provedeny v létě [109].

1880: plán F. Šmause na úpravy domu. Ve střední hlavní ose vybourání (!) portálu, vznik pokoje z chodby, v nárožní místnosti vznik obchodu se zvětšenými výkladci [110].

1912: výměna oken na západní straně za větší [111].

1923: nerealizované plány Josefa Pechana na přístavbu druhého patra.

1959: na půdě zřízení provizorních obytných místností.

1989 - 1990: úprava bytu v prvním patře.

1991 - 1993: úprava obchodů - stavební kancelář ing. Otmara Kaufa [112].

Čp. 11/I

Dům zbořen, ulice Míru, mezi čp. 10 a 15.

1805: popis budovy: hospoda čp. 11 - s maštalí a stodolou, obytné stavení - 3 světnice, komora, chlév, 16 sáhů a 2 střevíce délky, 4 sáhy a 2 stř. šířky, od dřeva v dobrém stavu, od tesařské práce, dříví, povalů, latí, šindele, prken a železné sorti dohromady - 726 zl.; 2 kuchyně a 2 komíny i s fortem - 128 zl.; 2 klenuté sklepy - 590 zl. Vše na půdách lepenice - 62 zl.; 24 sáhů obalovaných a pučovaných stropů za 36 zl.; 10 zimních a letních oken - 45 zl.; 3 mříže okenní - 25 zl. Vše dveře, kování a zámky - 45 zl.; 3 kachlová kamna - 25 zl. Maštale 10 s. d. a 4 s. s., od dřeva v prostředním stavu - 226 zl. Stodola 6 s. d a 4 s. š. - 208 zl. 2 komory přes 2 s. d a 2 s. 3 stř. š., v dobrém stavu - 159 zl. Dřevěné hradby, vrata a zábradlí, kryt nad studní, dohromady - 80 zl. Kolna na sloupech, nad ní sýpka - 150 zl. 105 sáhů tarasu na vápno - 280 zl. Studnice od 8 sáhů hloubky - 55 zl. Právo výsadní hospody - 350 zl.[113].

Kolem 1862: demolice [114].

Čp. nové 11/I

Palackého ulice.

1862: situační plán nově upravované a rozšiřované ulice, někdy po uvedeném roce novostavba v upravené uliční čáře [115].

1925: realizovaný návrh úpravy nároží domu pro kavárnu (arch. Lev Brejcha).

1931: přestavba truhlářských dílen v patře nádvorního objektu.

1974: úprava prodejny v nároží objektu.

1996 - 1997: úpravy pro prodejnu v přízemí domu [116].

Čp. 12/I

Objekt zbořen 1978, ulice Josefa Knihy, 130 m jižně od čp. 15/I.

1789: dům ještě spáleniště [117].

1940: kolaudace úprav zadního traktu [118].

Čp. nové 12/I.

Jiráskova ulice, vedle bývalé Plzeňské brány.

Objekt vznikl roku 1947 jako zděný provizorní kiosek náležící k čp. 22/I dle plánu Josefa Nováka na parcele 157/2. Později se oddělil od čp. 22/I [119].

Čp. 13/I

Dům zbořen 1974, roh ulice Josefa Knihy a Palackého ulice.

120 m jižně od čp. 17 [120].

1838 - 1858: přestavba domu při Nové bráně [121].

1896: přestavba sýpky a chlévů v zadní části dle plánu B. Ryšavého.

1901: přístavba dvou pokojů na straně do Stodolní ulice, nástavba patra nad dvorní budovu dle plánů B. Ryšavého [122].

1923: půdorys objektu [123].

Čp. 14/I

Dům zbořen, Palackého ulice, 80 m jižně od čp. 17.

1839: viz čp. 16/I.

Čp. 15/I

Ulice Míru. Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 4685.

1806: popis domu: dům se stodolou, 295 sáhů zdí po 6 zl. - 1770 zl.; 130 sáhů klenutých zdí po 4 zl. - 520 zl.; 80 sáhů stropů na rákos po 3 zl. - 240 zl.; okna, dveře, kamna, vrata, futra a mříže za 482 zl.; vše dlažby kamenný a cihlový - 52 zl.; krov, pavlač a fusbodny za 750 zl.; studnice za 50 zl.; pravovárečný za 400 zl.; chalupa tamž za 450 zl.; komíny na domě a na chalupě 82 zl.; maštale za 354 zl.; stodola od zdi za 550 zl.; hradební zdi a vrata do dvora - 80 zl.[124].

1850: odhad domu: zčásti nový, zčásti opravený. Přízemí - od průjezdu vlevo obchod, vedle pokoj a za ním klenutý kvelb, na pravé straně 2 pokoje a 1 klenutý velký čeledník, pod tím jeden velký klenutý sklep se 3 odd. 1. p. - schody s dub. stupni, velká předsíň, 4 velké pokoje, 1 velký klenutý čeledník, klenutý kvelb, klenutá pavlač se 2 záchody, na půdě sýpka z falcovaných prken 12-0-0 d., 7-5-0 š., tašky dvojitě, dobrý stav. Dvůr - dřevník 6-0-0 d., na dřevěných sloupech, zahrazený latěmi, tašky. U domu kamenná mandlovna, tašky, 2-4-0 d., 2-0-0 š. Na dvoře klenutá velká maštal a chlév na hovězí dobytek, vedle jedna kůlna s povalovým stropem, vše pod jednou střechou, dvojitě tašky, 7-0-0 d., 8-0-0 š., dobrý stav, nově postaveno. U kůlny a chlévu malý chlév z cihel, dvojitě tašky, 3-3-0 d., 1-1-0 š., nový, dobrý stav. Stodola - na dvoře 2 perny, 1 mlat, 8-3-0 d., 6-0-0 š., zděná, proti ohni nově stavět se letos má - 5991 zl. 45 kr. konv. měny [125].

1852: plán Matese Maška na stavbu patrového východního nádvorního křídla s pavlačí; o realizaci chybí doklady [126].

Kolem 1857: plán Matese Maška na přestavbu veškeré nádvorní zástavby; o realizaci chybí doklady [127].

1899: přestavba skladiště ve dvoře (při vznikající Palackého ulici) na obytný objekt; plán B. Ryšavého [128].

1967 - 1969: rozšíření kuchyně u prodejny lahůdek [129].

Čp. 16/I

Ulice Míru.

1839: popis budovy: přízemí v levém křídle - 1 pokoj, 1 kuchyně, 1 kvelb; vpravo - 1 pokoj, 2 kvelby, pod nimi 2 sklepy, to vše z kamene a cihel sklenuté. První patro - 3 pokoje, 1 kvelb, vlašské topení, na levé straně 2 sýpky, vše v prostředním stavu vyjma střechy kryté šindelem, v špatném stavu 10¹/₂-0-0 d., 8-0-0 š. Na dvoře po pravé straně chlévy a kolny, vše ve velmi špatném stavu, 16-0-0 d., 4-0-0 š. Stodola v zahradě na zděných pilířích, mezi nimi jsou tesiny, kryta taškami, 8-0-0 d., 6²/₆-0-0 š., v prostředním stavu. Chalupa v zahradě čp. 14 roubená ze dřeva, kryta šindelem, v špatném stavu, 6-0-0 d., 3¹/₂-0-0 š.[130].

1842: prodej chatrného várečného domu se dvorem, stájemi, zahradou, spáleništěm, sýpkou na zahradě. Nový majitel měl dům nově požárně bezpečně postavit.

1845 soudní odhad, dům se stájemi byl postaven ze ²/₃ z kamene a z ¹/₃ ze dřeva a má šindelovou střechu, odhadnut na 4864 zl. konv. měny [131].

1845: odhad domu: přízemí vpravo - 2 pokoje, čeledník, kuchyně, spižírna, vlevo 2 pokoje a schody, pod nimi vchod do 2 sklepů, na dvoře pod pavlačí 2 záchody. 1. patro - 6 pokojů, velký sál, pavlač, 2 oddělené záchody. Celá budova postavena nově v 1843, dvojitá tašková krytina, dobrý stav, 13¹/₂-0-0 d., 8-0-0 š. Na dvoře stáj se 2 odd., ze ²/₃ kamenná, z ¹/₃ ze dřeva, šindel, střední stav, 9-0-0 d., 4-0-0 š., dvůr 255 čtver. s. Veškeré reality včetně zahrady - 5364 zl.[132].

1856: plán Matese Maška na přestavbu starých stájí na dřevníky; o realizaci chybí doklady [133].

1858: plán stavby nádvorní vozové kolny od tesařského mistra Václava Šmause; o realizaci chybí doklady [134].

1863: odhad domu na 10 886 zl. r. č. (včetně zahrady)[135].

1891: přeměna dveří na okno [136].

1899: přestavba chlévů ve dvoře na obytné místnosti, plán stavitele Hynka Šmolíka [137].

1900: přestavba dosavadní sýpky na dvoře rozdělením na malé byty [138].

1904: ve střední části přízemí utilitární rozdělení chodby, vydělení obchodu. K adaptaci plán B. Ryšavého (s fasádou)[139].

1913: úprava výkladce dle plánu stavitele Josefa Pechana [140].

1994: po zřízení podkroví (chybí dokumentace) úprava fasády, plány ing. Hanuše Andrese [141].

Čp. 17/I

Ulice Míru. Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 4686 (portál 1744).

1814: popis domu: v dolním patře - 3 pokoje, 1 kvelb, 1 sklep, kuchyně, průjezd a schody, v 2. patře 4 pokoje, kuchyně, kvelb a mázhaus, od zdí v dobrém stavu; 1. pokoj 11-1-6; 2. pokoj 4-3-0; 3. pokoj 8-2-0; kuchyně 6-4-0; kvelb a schody dohromady 10-0-8; průjezd 14-0-0; sklep 22-1-4. Horní patro: 1. pokoj 11-1-0; 2. pokoj 4-3-0; 3. pokoj 8-2-0; 4. pokoj 8-0-0; kuchyně 6-4-0; mázhaus 6-0-0; kvelb a schody dohromady 10-0-8; kolna na sloupech 31-3-0; dobytčí chlévy, řezárna, ovčín a světnice pro čeleď dohromady 57-0-0; stodola na pilířích 40-0-0 [142].

1912: plán Štěpána Wolfa s návrhem úpravy celého objektu: návrh úpravy portálu likvidujícího starý (!), vznik velkých výkladců do ulice po obou stranách, výměna všech dveří v přízemí a úpravy vstupů, vpravo vzadu úprava dosavadních stavení na byty, ve dvoře vlevo stavba přízemních skladišť a kanceláří s pultovou střechou, vlevo vzadu stodola adaptována na truhlářskou dílnu. Dle spisů realizováno [143].

1991: rekonstrukce cukrárny (projekce Kosta - arch. Kopecký).

1992: rekonstrukce přízemní dvorní části jako zázemí cukrárny.

1992 - 1993: adaptace herny a baru.

1993: rekonstrukce nádvorního objektu na prodejnu.

1994: úprava bytu [144].

Čp. 18/I

Ulice Míru.

1922 - 1923: nástavba druhého patra, přestavba schodiště (Štěpán Wolf)[145].

1932 - 1933: k hlavnímu objektu přistavěna do dvora pekárna (Josef Novák).

1993: povolena demolice nádvorní cihelné stavby 6 × 2,5 m.

1994: úpravy předního objektu.

1997 - 1998: ve dvoře stavba zámečnické a expediční dílny (ing. Jiří Škop)[146].

Čp. 19/I

Ulice Míru.

1847: plán zaklenutí a nového krovu v maštali ve dvoře od Matese Maška [147].

1911: zřízení nového schodiště dle plánu stavitele Schwarze (staré schody byly dvojramenné v levém traktu, nové v pravém)[148].

Čp. 20/I

Ulice Míru.

1856: plán (bez uvedené autora) na přestavbu (půdorys a krov) v té době zpustlého domu; o realizaci chybí doklady [149].

1862: plán Václava Šmause na stavbu stájí ve dvoře při čp. 19 [150].

Čp. 21/I

Ulice Míru.

1841: popis domu: přízemí vpravo - 1 pokoj, dílna, krám s kuchyní, na levé straně 2 pokoje, kuchyně a kvelb, pod tím 2 sklepy, to vše sklenuto z kamene a cihel. První patro - 5 pokojů, 2 kuchyně, 2 kvelby, vše s rákosovým stropem, celé stavení nově vystavené, kryto taškami, v dobrém stavu, 11-0-0 d., 6-1-0 š. Na dvoře 3 chlévy na jednom pořadí, část. dřevěné, část. zděné, kryté šindelem, v špatném stavu, 6-3-0 d., 3-3-0 š. V zadní části dvora stodola s 2 pernami, část. dřevěná, část. zděná, kryta šindelem, v prostředním stavu, 8-3-0 d., 4-1-0 š.[151].

1927: úprava fasády a zřízení výkladce, plán Štěpána Wolfa [152].

1940: stavba kůlny u domu [153].

1992: úprava obchodu s úpravou fasády, plány Vl. Vinše - Zbiroh [154].

Čp. 22/I

Ulice Míru. Nemovitá kulturní památka.

1993 - 1997: celková plánová dokumentace k rekonstrukci objektu [155].

Čp. 23/I - Plzeňská brána

Objekt zbořen 1950, ulice Míru [156].

1456: nejstarší zmínka o Plzeňské bráně [157].

1688 připomínána světnička v Plzeňské bráně [158].

1723: podkomoří Markvart z Hrádku schválil dva plány zednického políra Jakuba (jedná se o Jakuba Antonína Canevalleho - viz čp. 10/I, rok 1723 a 1728) na stavbu obecního domu a na (nespecifikovanou) bránu (dle známého chronogramu se jednalo o Plzeňskou)[159].

1811 - 1816: oprava brány - výdaje řemeslníkům od r. 1814 do r. 1816 celkem 864 zl. 51¹/₂ kr. víd. měny. Zachovány plány E. V. von Rittera [160].

1827: odhadní protokol městských realit pro účely požárního pojištění (překl.): Plzeňská brána při městě Rokycanech je postavena z kamene a krytá prejzy, je opatřena na obou stranách požárními štíty a je pojištěn pouze krov - 90 zlatých[161].

1832: v Plzeňské bráně je civilní vězení s bytem žalářníka a zámečnická dílna v pronájmu [162].

1834: v Plzeňské bráně byla malá světnička a komora [163].

1838: stabilní katastr - Plzeňská brána, stav. parcela 158 - vlastní brána, stav. parcela 159 - obytná budova [164].

1843: popis: Plzeňská brána - na jižní straně je městské vězení a byt strážného. Opravy provedeny v létě, proto v dobrém stavebním stavu[165].

1912 - 1914: první návrh na zbourání brány.

1925: vedle brány vznikl průchod pro pěší.

1932: druhý návrh na zbourání.

1950, leden: zbourání brány [166].

Čp. 24/I - střelnice

Ulice Míru.

1828: na základě guberniálního povolení 16 249/1828 koupeno místo, kde byla zcela nově postavena střelnice s tanečním sálem a nákladem 7885 zl. 8 kr. vídeňské měny [167].

1877: stavba lednice při městské hradbě dle plánu J. Šmause [168].

1894: plán tesařského mistra Václava Šmause - zřízení verandy v zahradě [169].

1935: majetek Národní gardy 10 města Rokycan, zachované plány stavební kanceláře Josefa Žoura na adaptaci - přízemí - vydělení průchodu pro pěší, restaurace s kuchyní, vydělení nového průchodu, v patře obytné pokoje, galerie a terasa, částečné nové podsklepení. Schváleno v říjnu 1935, kolaudace v červenci 1936 [170].

1997: výměna střešní krytiny [171].

Čp. 25/I

Ulice Míru.

Po roce 1838: změna uliční čáry, na zadní straně vznik nových čp. 153, 154 [172].

1840: obec koupila dům vzhledem k potřebě rozšířit ulici [173].

1841: starý dům již zbořen [174].

1842: zbylé staveniště koupil obuvnický mistr Franz Sack za 295 zl. 30 kr.[175].

1970: zaměření obchodu v pravé části domu - nároží.

1988 - 1989: drobné stavební úpravy v přízemí pro dílnu (opravy obuvi). Půdorys přízemí 1:50 (OSP Rokycany)[176].

Čp. 26/I

Komenského ulice.

1929: úprava parteru, obchodu a dílny v přízemí, nový výkladec. Plán Josefa Beneše.

1966 - 1970: celková úprava domu - výměny oken, dveří, zřízení koupeny a úpravy příček, v levé zadní části garáž s terasou. Plán Františka Hesse) - půdorysy, pohled, řez, vazba.

1970: zaměření obchodu v levé části domu [177].

Čp. 27/I

Komenského ulice.

1847: plán tesařského mistra Hana Paníka na nový krov pro taškovou krytinu místo dosavadního šindele [178].

1857: plán Matese Maška na přestavbu maštalí a chléva při parcelní zdi čp. 26; o realizaci chybí doklady [179].

1926: stavba přízemních dílen v levé části dvora na místě dosavadních chlévků. Kolaudace - duben 1927.

1930: nástavba druhého patra dle zachovaných plánů stavební kanceláře Josefa Žoura. V přízemí pouze úprava hlavního vjezdu, v patře nová okna do průčelí, rozšíření pravé zadní části a zřízení nové pavlače, dle plánu i úprava fasády.

1971: zaměření provozovny v blíže neuvedené přední části přízemí domu a zaměření nádvorních dílen. Vznik patrového objektu nádvorních dílen není dle dochovaných spisů jasný [180].

Čp. 28/I

Komenského ulice.

1937: přestavba domu dle dochovaných plánů stavební kanceláře Josefa Nováka. Nástavba druhého patra, stavba nového schodiště, soc. zařízení, pavlače.

1967: drobné adaptace v domě.

1995 - 1996: přístavba dílny v pravé části dvora [181].

Čp. 29/I

Komenského ulice.

1811- odhad domu se zahradou, stodolou a chlévy na 1362 zl.: stodola, 2 stáje, 1 kolna, zahrada; sklep, v horním patře 3 světnice, kvelb, v dolním patře 3 světnice, komora, vedle dvora kolna, 2 stáje, stodola, zahrada[182].

1890: zachované plány zednického mistra Hynka Šmolíka. Dle plánů měla být upravena kuchyně v přední části přízemní síně domu, v levé části dvorku zřízen nový záchod, pravé krátké nádvorní křídlo dosud přízemní mělo být zvýšeno na patrové [183].

1938 - 1941: razantní přestavba domu pro účely městské hasičské stanice dle dochovaných plánů Josefa Žoura. Ze starých konstrukcí dle účtovacího plánu zbyla hmota nosného zdiva do prvního patra včetně. Přístavba věže leziště na zdivu krátkého pravého nádvorního křídla. Ve dvoře stavba garáží [184].

1991 - 1992: rekonstrukce ústředního topení garáží.

Čp. 30/I

Komenského ulice.

1894: zřízení bytu v nádvorním stavení - plán tesařského mistra Václava Šmause a zednického mistra E. Šmause [185].

Čp. 31/I

Komenského ulice.

1909: stavba zámečnické dílny ve dvoře dle plánu Štěpána Wolfa [186].

1940: kolaudace dílny [187].

Čp. 32/I

Dům zbořen 1919, Komenského ulice.

1919: zbourání domu, za domem následně stavba měšťanské školy dívčí [188].

Čp. nové 32/I - škola

Třebízského ulice.

1930 - 1931: Stavba obecné dívčí školy - dle projektu dr. Babušky stavěla firma Wolf a Žour [189].

Čp. 33/I

Dům zbořen v šedesátých letech, Komenského ulice.

Čp. 34/I

Gottliebova ulice.

1895: plán (dosud přízemního) domu od tesařského mistra Jana Aubrechta - přístavba dvou pokojů ve dvoře [190].

1898: stavba prvního patra dle plánu Hynka Šmolíka. Dosavadní objekt se skládal z přízemního nárožního předního stavení a nádvorního krčku, zadní objekt nestál [191].

1911: přístavba - prodloužení spojovacího křídla k západu o dva pokoje (v přízemí a v patře); plán Štěpána Wolfa [192].

1994 - 1995: dostavba a přístavba západní části - ing. Petr Hajský [193].

Čp. 35/I

Gottliebova ulice.

1843: popis domu: přízemí vlevo 2 byty - každý je místnost, společná kuchyně a kvelb, vpravo od vchodu 2 velké kvelby a v 1. patře vpravo od předsíně byt o 2 místnostech, čeledník, komora, vlevo 2 obytné místnosti se společnou kuchyní a malým kvelbem. Dobrý stav, dvojitý šindel, 8-0-0 d., 7-0-0 š. Na dvoře stáj se 3 odd., dřevěná, šindel, špatný stav, používána na uskladnění dřeva, 8-0-0 d., 2-5-0 š.[194].

1873: přístavba křídla na straně čp. 34 (nezachovaný plán byl schválen)[195].

Čp. 36/I

Gottliebova ulice.

1899: přístavba patra, prováděl stavitel Fr. Kotek [196].

Čp. 37/I

Gottliebova ulice.

Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 4684.

K objektu nebyly nalezeny žádné stavební spisy.

Čp. 38/I

Gottliebova ulice.

1858: návrh nového krovu a pavlače - od tesařského mistra Matese Maška; o realizaci chybí doklady [197].

1865: odhad domu na 5785 zl. r. č.[198].

Čp. 39/I - Saská kasárna

Objekt zbořen roku 1900, Gottliebova ulice.

1784: požár kasáren, v letech 1786 - 1787 byly kasárny nákladem 893 zl. 43 kr. opraveny [199].

1827: odhadní protokol městských realit pro účely požárního pojištění (překl.): pravovárečný dům celý postaven z kamene s jedním poschodím a se šindelovou střechou. Pojištěn je krov na 200 zl. a horní patro na 100 zl.[200].

1830: krajský úřad v Plzni (krajský ing. Zellinger) připravoval rozšíření kasáren u Saské brány (budova by vybíhala ještě 2 sáhy za stávající hradební zdi) pro minimálně 400 (!) osob [201].

1832, 1838: objekt u Saské brány byl využíván jako kasárna [202].

1839: v objektu bylo 6 dvojitých vojenských pokojů s celkem 50 vojenskými postelemi [203].

Čp. nové 39/I

Třebízského ulice.

1905: stavba přízemní opatrovny malých dětí dle plánu B. Ryšavého [204].

1967 - 1968: nástavba patra [205].

Čp. 40/I

Gottliebova ulice.

1914: novostavba dle plánu Josefa Pechana.

1991: stavba terasy a zřízení snack baru [206].

Čp. 41/I

Gottliebova ulice. Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 4725.

1901: zpráva, že stropy hrozí sesutím [207].

1937: výměna šindelové krytiny za eternitovou, přitom sejmut obraz sv. Rodiny od místního malíře Emila Maška (1871 - 1938)[208].

Čp. 42/I

Gottliebova ulice.

1821: domek dosud stál [209].

1926 - 1927: novostavba na starém místě, plán Josefa Beneše.

1974 - 1975: vestavba podkroví [210].

Čp. 43/I

Gottliebova ulice.

1965: úprava koupelny [211].

Čp. 44/I

Gottliebova ulice. Datum na portálu 1747.

1842: popis budovy: vpravo od vchodu 2 obytné pokoje, kuchyně, dílna, vlevo od vchodu 2 obytné pokoje se 4 klenutými topeními, kamenné zdivo, šindel, použitelný stav, 10-0-0 d., 5¹/₂-0-0 š. Vpravo ve dvoře nová kamenná stáj pro koně a chlév pro krávy, klenutá cihlami, kryta dvojitými taškami, v nejlepším stavu, 4¹/₂-0-0 d., 4-0-0 š. Vlevo na dvoře dřevěný ovčín, omítaný mazanicí, šindel, 3-0-0 d., 2-0-0 š., střední stav. Za ovčínem kolna postavená na dřevěných pilířích, šindel, střední stav, 2 ¹/₂-0-0 d., 1-4-0 š.[212].

Kolem 1858: rozpočet Matese Maška na zřízení nového krovu [213].

1966: zboření lednice [214].

Čp. 45/I

Roh Gottliebovy a Smetanovy ulice.

1931 - 1932: zásadní přestavba domu dle plánu Josefa Nováka. Ze starého objektu zůstalo jen obvodové zdivo a část prostor v severní části domu; nová fasáda.

1936: stavba sklepa a jiné drobné úpravy dle plánu Josefa Žoura [215].

Čp. 46/I

Smetanova ulice.

1902: přestavba chléva ve dvoře na byt (vložení příčky, nová pultová střecha, nadezdění), plán Hynka Šmolíka [216].

1923: zřízení výkladce, plán Josefa Beneše.

Třicátá léta?: zaměření domu [217].

Čp. 47/I

Smetanova ulice.

1808: popis domu: s 2 chlívky a 1 stodolou; hlavní zdi kamenné, v dobrém stavu - 236 čtver. sáhů. 3 stř., sáh po 8 zl. - 1892 zl.; 7 běžných sáhů k římsu od cihel po 5 zl. - 35 zl.; kuchyně s komínem od cihel za 170 zl.; 35 čtver. sáhů klenutí od cihel po 6 zl. - 210 zl.; 20 čtver. sáhů rákosovýho stropu po 4 zl. 30 kr. - 190 zl.; chlebová pec s ohništěm - 24 zl.; 11 čtver. sáhů 4 stř. kamenný dlažby po 1 zl. 20 kr. - 15 zl. 32 kr.; 20 čtver. s. cihelný dlažby a 1 zl. 30 kr. - 30 zl. V témž domě tesařský materiálie: dříví v krovu, krytina, latě, povaly, faltrámy, vše prkny na stranách a na štítách, vše hřeby šindelní, prkny a laťový, vše vrata a prkna a též futra dohromady - 385 zl.; dveře, okna s kováním - 48 zl.; 2 kamna - 35 zl. Werkštat ode zdi: 37 čtver. sáhů kamenných zdí po 6 zl. - 222 zl.; 20 čtver. sáhů kamenný dlažby po 1 zl. 20 kr. - 26 zl. 40 kr. Tesařský materiálie: dříví na krov, špindl, latě, prkna, povaly, hřeby, tesařská práce - 184 zl. 56 kr. Od dřeva chlévy: dříví špindl, latě, prkna, povaly, vše hřeby s tes. prací - 153 zl. Nově stavěná stodola, dílem od zdí, dílem od dřeva, vynachází se tam z kamenných zdí 42 čtver. sáhů 3 střevíce po 6 zl. 30 kr. - 276 zl. 15 kr.; od cihel 9 čtver. s. po 5 zl. 30 kr. - 49 zl. 30 kr. Tesařský materiálie: dříví, prkna, latě, špindl, vše hrazený, vrata, vše hřeby i s tesařskou prací - 485 zl. Studnice i s roubením - 50 zl. Hradby, vrata - 38 zl. Pravovárečný - 400 zl.[218].

1838: přístavba [219].

1897: stavba nového chléva ve dvoře vpravo dle plánu Hynka Šmolíka [220].

1912: v přízemí úprava dvou obchodů [221].

1969: úprava obchodu na byt v přízemí vlevo [222].

Čp. 48/I

Smetanova ulice.

1860: plán Matese Sacka na přestavbu přízemního domu na patrový a zřízení nového krovu (změna směru hřebene střechy z kolmého na rovnoběžný s ulicí), na dvoře nové stavby. Na plánu stará i nová fasáda. O realizaci chybí doklady [223].

1891: ve dvoře výstavba lednice; plán Hynka Šmolíka [224].

1935: v přízemí domu adaptace restaurace, na pavlači stavba záchodů; plán Václava Beneše.

1963: přestavba pavlače.

1964: zboření lednice.

1992: adaptace obchodu a utilitární opravy v prvním patře [225].

Čp. 49/I

Smetanova ulice.

1881 - 1882: přestavba chlévů na světnici dle plánu J. Šmause [226].

1931: zřízení výkladce ve dvoře vlevo, stavba dílny, udírny a prádelny dle plánu Josefa Nováka [227].

Čp. 50/I

Smetanova ulice.

1882: stavba domu soukenickým spolkem [228].

1930: adaptace stájí na klempířské dílny [229].

1968: zvýšení domu o druhé patro [230].

Čp. 51/I

Náměstí Josefa Urbana.

1891: situační plánek domu [231].

1922: nový krov nad severním konickým křídlem, plán Štěpána Wolfa [232].

Čp. 52/I - děkanství

Náměstí Josefa Urbana. Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2394.

1673: stížnost děkana na poměry - fara byla malá, světnici musel používat jako sýpku, tak na faře byla jediná obytná místnost pro děkana i čeleď [233].

1676: dle děkana Frozina byl na faře vystavěn pokoj [234].

1728: požár děkanství [235].

1731 - 1738: stavba nového děkanství dle plánů rokycanského zednického mistra Jana Hoffmanna. Na stavbě působili: polír Jan Maurek, kameník Jan Sperlink, truhlář a řezbář Jan Küntzler (Kenczler), zámečník Jan Klekner [236].

1784: požár děkanství. V letech 1785 - 1787 bylo vydáno na jeho obnovu 1439 zl. 13 kr. 3 d.[237].

1823: připravena stavba nové pavlače [238].

1826: příprava opravy děkanství a hospodářských budov (postavení kamenné pavlače a opravy střech a jiné drobné úpravy)[239].

1827: odhadní protokol městských realit pro účely požárního pojištění (překl.): děkanská budova v Rokycanech, celá zděná, požárně bezpečně postavená, v přízemí celá klenutá, kterážto klenba není zčásti k dispozici v horním patře, je kryta šindelem, navrhuje se však zakrytí cihlovými taškami. U děkanské budovy ve vzdálenosti 20 sáhů je z kamene postavená maštal a chlév... Na (? hradebním) zdivu postavená kolna se šindelovou střechou[240].

1827: zachovaný plán krovu od tesařského mistra Vavřince Paníka (?) - mansardová ležatá stolice - v souvislosti s realizovanou výměnou dosavadní šindelové krytiny za taškovou [241].

1843: popis: Budova děkanství a k tomu náležející hospodářská budova - chlév, kolna na seno, stodola. Opravy provedeny během letošního léta, všechny budovy jsou tedy v dobrém stavu[242].

1847: situační plánek děkanství a jeho okolí [243].

1946: bourání hospodářské části děkanství [244].

Čp. 53/I

Náměstí Josefa Urbana.

1904: přestavba stáje v hlavní budově na straně do dvora vpravo na obytnou místnost. Plán Hynka Šmolíka (půdorys, pohled)[245].

1963: zásadní úprava domu. Na hlavní fasádě dosavadní šestitabulková okna v rytmu 2 okna - dveře - 3 okna upravena na: vrata, 3 trojdílná okna; vnitřní úprava dispozice.

1992: vpravo ve dvoře úprava výkladce, stavba šatny pro prodejnu; plán Josefa Sudy [246].

Čp. 54/I

Smetanova ulice.

1907 - 1908: dvoupatrová novostavba na místě starého patrového hostince „U Klintů“ dle plánu B. Ryšavého [247].

Čp. 55/I

Smetanova ulice.

1933 - 1934: novostavba pro Občanskou záložnu; dle projektu ing. Rudolfa Černého prováděl Josef Žour.

1990: modernizace a vestavba půdních bytů.

Čp. 56/I

Smetanova ulice.

1901: nový výkladec - plán Josefa Pechana [248].

1940: dům kupuje stavitel Josef Žour [249].

Devadesátá léta: drobné adaptace [250].

Čp. 57/I

Smetanova ulice.

1911: zřízení nového výkladce s roletou a stavba prádelny ve dvoře, plán Š. Wolfa [251].

1973 - 1975: rekonstrukce a nástavba pro ředitelství Uhelných skladů (projekt TOS Plzeň).

Čp. 58/I

Smetanova ulice.

1851: plán Václava Kovandy na nástavbu prvního patra a úpravy v přízemí domu, o realizaci chybí doklady [252].

1901: přestavba chléva na prádelnu dle plánu Hynka Šmolíka [253].

1966 -1970: razantní adaptace dle plánů Domovní správy Rokycany (ponecháno jen nosné zdivo, úprava dispozic i fasády, nové nádvorní přístavky)[254].

Čp. 59/I

Dům zbořen - Smetanova ulice, blok obchodního domu, novostavba 1990 - 1993 (arch. Čimický)[255].

Čp. 60/I

Dům zbořen 1985 - 1986 - Havlíčkova ulice, blok obchodního domu.

1875: přístavba patra, plán tesařského mistra Václava Černého [256].

Čp. 61/I

Dům zbořen v sedmdesátých letech - Havlíčkova ulice, blok parkoviště

1838 - 1858: rozdělení domu (oddělení samostatného čp. 147 [257]).

Čp. 62/I

Dům zbořen v šedesátých letech - roh Havlíčkovy a Komenského ulice, blok parkoviště.

1814: odhad domu [258].

Čp. 63/I

Dům zbořen v šedesátých letech - Komenského ulice, blok parkoviště.

Čp. 64/I

Dům zbořen 1897 - blok školy.

Čp. nové 64/I - škola

Ulice Míru.

1895: Stavitel Bohuslav Ryšavý vypracoval plány nové školy, které se zachovaly. Novostavba v uliční čáře oproti dosavadním objektům byla posunuta na jedné straně o 6,2 metru a na druhé straně o 4,7 metru [259].

1896: plány byly schváleny [260].

1897: vydáno stavební povolení [261].

1898: vlastní stavba, kterou prováděl Fr. Kotek z Plzně; kolaudace školy [262].

1899: škola stavebně dokončena [263].

1956 - 1961 postupná GO školy [264].

Čp. 65/I (dům zbořen)

Dům zbořen 1897 - blok školy.

Čp. 66/I

Dům zbořen - blok školy.

Čp. nové 66/I

Dům zbořen - Jiráskova ulice naproti nádraží.

1932: objekt upraven.

Čp. 67/I

Dům zbořen 1897 - blok školy.

Čp. nové 67/I

Jiráskova ulice.

Dům z roku 1908, autor: J. Alexandr.

Čp. 68/I

Dům zbořen 1897 - blok školy.

Čp. nové 68/I

Roh Jiráskovy, Bojovníků za svobodu a Josefa Knihy, na místě bývalého čp. 14/I.

1905: přístavba a adaptace části domu do nároží Jiráskovy/Bojovníků dle plánu Štěpána Wolfa [265].

1914: plány ing. Eduarda Čermáka na stavbu obecné školy chlapecké [266].

1924: stavba dle projektu Miloše Vaněčka.

Čp. 69/I

Dům zbořen 1897 - blok školy.

Čp. 70/I

Dům zbořen 1897 - blok školy.

Čp. nové 70/I

Palackého ulice, jihovýchodní strana.

1932 - 1933: stavba přízemního objektu dle plánů Josefa Žoura.

1936 - 1938: nástavba patra dle plánů Josefa Nováka [267].

Čp. 71/I

Dům zbořen 1897 - blok školy.

Čp. nové 71/I

Palackého ulice - jihovýchodní strana.

1936 - 1939: stavba domu dle projektu stavební kanceláře Josefa Nováka [268].

1990: rekonstrukce prodejny [269].

Čp. 72/I - Švantlovská vojenská kasárna

Dům zbořen 1897 - blok školy - roh ulice Tymlovy a Míru.

1753: dům koupen od Václava Švantle z Třebska pro zřízení kasáren [270].

1784: požár města, po němž byla kasárna v letech 1786 - 1787 nákladem 1096 zl. 15 kr. opravena [271].

1827: plán na úpravy včetně nových schodů od Matese Sacka. Na plánu je půdorys domu, průčelí, řez (kasárna měla v každém ze 2 podlaží po 4 pokojích, kuchyni, 2 schodiště)[272].

1827: odhadní protokol městských realit pro účely požárního pojištění (překl.): pravovárečný dům ve městě postavený z kamene, opatřený požárními zdmi, přízemí s patrem je kryto šindelem, krov je pojištěn na 180 zlatých, horní patro na 80 zl. Je zde hrázděná kolna se šindelovou krytinou, pojištěná na 60 zl.[273].

1836: zřejmě rozsáhlejší opravy [274].

1839: v čp. 72 bylo 8 dvojitých vojenských pokojů s 52 vojenskými postelemi [275].

Čp. nové 72/I

Palackého ulice - severozápadní strana.

1936 - 1937: stavba obchodního a obytného domu dle projektu Václava Berana [276].

Čp. 73/I

Dům zbořen 1985 - ulice Míru, blok parkoviště.

Čp. 74/I

Dům zbořen 1985 - ulice Míru, blok parkoviště.

Čp. 75/I

Dům zbořen 1985 - ulice Míru, blok parkoviště.

Čp. 76/I

Dům zbořen 1986 - Srbova ulice, blok obchodního domu.

Čp. 77/I

Dům zbořen 1986 - Srbova ulice, blok obchodního domu.

1930-1931: přestavba hotelu Morava (s plánem)[277].

1940: stavební úpravy [278].

Čp. 79/I

Masarykovo náměstí.

1858: plán na dvoupatrovou nástavbu jirchářské provozovny na stávající dílny ve dvoře při čp. 56/I od Matese Sacka [279].

1984 - 1988: nástavba a rekonstrukce střediska geodézie - plány V. Vilda, OSP [280].

Čp. 80/I

Masarykovo náměstí.

Kolem 1860: rozpočet na nový krov obytného domu od Václava Šmause [281].

1914: plán nové fasády od Štěpána Wolfa [282].

1928: adaptace občanské záložny dle plánů arch. Dr. Rudolfa Černého z Plzně - zboření nádvorní stavby, stavba dvorany, vnitřní úpravy [283].

1967: přístavba druhého patra pro LŠU (ing. Raubic, ing. Mojžíš)[284].

Čp. 81/I

Masarykovo náměstí.

1816: dochovaný rozpočet na opravu domu - štít, okna, portál, omítky (259 zl. 28 kr.) od zednického mistra Ondřeje Černého [285].

1883: zásadní přestavba celého domu s ponecháním jen obvodového zdiva, plán J. Šmause [286].

Čp. 82/I

Masarykovo náměstí.

1903: starý dům do základu zbořen, novostavba dle projektu architekta Aloise Dlabače z Prahy, stavbu provedl B. Ryšavý [287].

Čp. 83/I

Masarykovo náměstí, v.t. 84/I.

1849: plán Václava Kovandy na radikální přestavbu. Ze starého čp. 83 měla zůstat v přízemí a patře jen přední část [288].

1854: odhad společně nově postavených domů čp. 83/I a 84/I na 10 970 zl. 27 kr.[289].

1859: plán přestavby nádvorního objektu od tesařského mistra Matese Maška [290].

1874: úpravy ve dvoře dle plánu Václava Kovandy [291].

1895: celkové plány na adaptaci obecní spořitelny od B. Ryšavého (zakreslen i starý stav)[292].

1905: údajně (dle údajů z roku 1934) v tomto roce dům opravován, byl ve špatném stavu a zdi musely být staženy železnými pásy.

1934: po přesunu spořitelny do jiného objektu úpravy v čp. 83 - 84/I pro novou knihovnu - Masarykův dům [293].

1992 - 1993: rekonstrukce pro knihovnu - sociální zařízení, úpravy příček. Plány A. Švimberské - Plzeňský projektový ateliér [294].

Čp. 84/I

Masarykovo náměstí. Sloučeno roku 1849 s čp. 83 - v.t. výše.

1849: při spojení domů čp. 84 zcela přestavěno [295].

1816: dochovaný rozpočet na opravu domu - jedna příčka, klenba, omítky, nový kamenný portál (1191 zl. 40 kr.) od zednického mistra Ondřeje Černého [296].

Čp. 85/I

Masarykovo náměstí.

1858: návrh drobných úprav v domě [297].

1927, 1930, 1935: roku 1971 byly zapůjčeny a ztraceny plány: 1927: plán na zřízení prodejny; 1930: plán adaptací; 1935: plán adaptací se statickým výpočtem nosníků.

1929: adaptace zadního objektu při Smetanově ulici na dílny.

1935: rozšíření prodejny Baťa - spojení předního a zadního traktu [298].

1940: schválení správkárny punčoch firmy Baťa, s plánem [299].

1941: zřízení řeznické a uzenářské dílny [300].

1962: generální oprava.

1974 - 1978: rekonstrukce domu obuvi - plány OSP Rokycany - Váchal. Adaptace v celé hloubce bloku, zastřešení dvorku [301].

Čp. 86/I

Masarykovo náměstí.

Kolem 1858: rozpočet Matese Maška na zřízení nového krovu [302].

Čp. 87/I [303].

Masarykovo náměstí.

1893: plán zadní části domu - demolice plackových kleneb v bývalých chlévech a zde výstavba bytů [304].

1909: úpravy v pravé části domu - rozšíření výkladce, náhrada dvou polí plackových kleneb klenbami do travers dle plánu Štěpána Wolfa [305].

1928: odstranění klenby v přízemním obchodu, zřízení trámového stropu.

1992: úprava obchodních prostor [306].

Čp. 88/I - tzv. Dumetovský dům [307].

Masarykovo náměstí. Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2395.

1847: viz čp. 209/I.

1875: provedená přestavba chlévů na obytné stavení dle dochovaného plánu stavitele Václava Kovandy [308].

1893: část zdiva v prvním patře domu se sesula do dvora [309].

1896: přestavba přední části průjezdu na obchod a adaptace sousedního (nalevo) pokoje na chodbu (vydělením ze stávajícího obchodu)[310].

1927 - 1928: přeložena šindelová krytina a opraveny omítky (pod dozorem PÚ).

Kol. 1940?: půdorys domu včetně čp. 196/I a 209/I [311].

1955: připravena oprava šindelové krytiny a omítek [312].

1992: zaměření objektu - Vl. Janout - Osek.

1996: výměna průjezdových vrat, oprava fasády [313].

Čp. 89/I - Podkostelní mlýn [314].

U spilky.

1784: požár, poté byl mlýn pod kostelem s nákladem 31 zl. 52 kr. opraven [315].

1838: část (stavební parcela 89) - obytná budova, část (stav. parcela 90 - sladová komora)[316].

1920: drobné adaptace dle plánu Štěpána Wolfa.

1921: plán Štěpána Wolfa na obytnou přístavbu nad Mlýnský náhon s pultovou střechou (funkce mlýna měla zůstat)[317].

1942: zastaven provoz mlýna [318].

Čp. 90/I - pivovar

U spilky. Srv. čp. 147/I.

1845: popis domu: Z kamene a cihel, tašky, 7-5-6 d., 6-2-0 š., dobrý stav - 1240 zl. Přízemí - 2 velké kvelby, 3 malé, vše klenuté. 1. patro - 4 pokoje, kuchyně, komora. Půda - sýpka, falc. prkna[319].

1903: přestavba střední části varny na kuchyni pro chudou školní mládež dle plánu B. Ryšavého [320].

1925 - 1928: dosavadní kanceláře cejchovního úřadu přestavěny, na spilce nastavěno patro s minimálními byty. Zachovány plány starého (přízemního) objektu a návrh přestavby (dílem nepodepsané a dílem od arch. Josefa Beneše).

1997 - 1998: „vybydlený“ objekt vyklizen, následná rekonstrukce [321].

Čp. 91/I - dům v brance

40 m severozápadně od děkanství.

Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2407.

1788 -1794 bašta přestavěna na obytný dům [322].

1847: viz čp. 52/I.

1862: rozpočet na nový krov od tesařského mistra Václava Šmause [323].

1927: dosavadní dřevěné dřevníky nahrazeny zděnými [324].

Čp. 92/I

Dům zbořen v sedmdesátých letech - Havlíčkova ulice, blok parkoviště.

Čp. 93/I

Masarykovo náměstí.

1816: dochovaný rozpočet na opravu domu od zednického mistra Ondřeje Černého [325].

1825: dům v dražbě prodán jako chatrný s povinností nového majitele jej přestavět [326].

1826: popis domu: přízemí - 3 sklepy, 3 pokoje, 3, kvelby, 2 kuchyně, 1 vinopalna. Horní patro - 6 pokojů, 2 kvelby, 2 kuchyně, vše zděné, v dobrém stavu.12-0-0 d., 8-0-0 š. Dvůr 40-0-0 čtver.[327].

1897: adaptace nádvorní kůlny v severní části parcely na obytné prostory (světnice, kuchyně, předsíň) dle plánu Josefa Ryšavého [328].

1909: zachován plán s půdorysy celého domu od stav. Štěpána Wolfa.

1930: přestavby dle plánů Josefa Žoura: v přízemí zvětšení výkladců. v patře pouze úpravy stropu a příčky v nárožním pokoji do náměstí; úprava fasády.

1976: rekonstrukce prodejny.

1988 - 1991. rekonstrukce a přístavba širokosortimentní prodejny textilu dle projektu ing. Jaroše a ing. arch. Hostičkové z OSP. Původně mělo dojít k rekonstrukci čp. 93 - 95, poté realizace jen první etapy - čp. 93.

1992: rozšíření prodejny [329].

Čp. 94/I

Masarykovo náměstí.

1849: popis domu: přízemí - krám, u něho pokojíček, na straně do dvora kvelb, z druhé strany jeden velký pokoj na náměstí, za ním kuchyně, vedle ní pokojíček dozadu do dvora. 1. patro - na jedné straně 2 malé pokoje, 1 větší, ve všech vlašské topení. Pod budovou 2 sklepy z kamene a cihel klenuté, před nimo spíže jako sklep s povaly, jde vše za sebou ode zdi, šindel, 9-0-0 d. podél náměstí, 5-0-0 d. dozadu do dvora. Na konci dvora u vrat - 2 chlévy roubené, šindel, prostřední stav, 3-4-0 d., 2-3-0 š. - 1241 zl. 45 kr. konv. měny [330].

1912: zřízení zámečnické dílny, plán není zachován [331].

1914: přestavba dvorního stavení dle plánu stavitele Josefa Pechana [332].

1993: rekonstrukce celého objektu. Ze starého domu zůstaly pouze průčelní a parcelní zdi, ostatní vybouráno a nově postaveno. Plány Technické kanceláře VK [333].

Čp. 95/I

Masarykovo náměstí.

1845: popis budovy: z kamene a cihel, tašky. Přízemí - 2 pokoje, kuchyně, kvelb, klenutý sklep. 1. patro - 3 pokoje, kuchyně, kvelb, klenutá pavlač. Půda - sýpka, na vazných trámech druhá na hambalcích s falcovaných prken, 7-0-0 d., 7-2-6 š., dobrý stav. Na dvoře - maštal, chlév, kolna, vše z kamene a cihel z roku 1844, tašky, dobrý stav, 7-0-0 d., 5-4-6 š. Malé chlévy pro drůbež. Odhad 3600 zl. konv. měny. (bez každoročních oprav 3260 zl.)[334].

1895 - 1896: stavba domu dle spisů zcela nově od základů (zůstala pouze parcelní zeď na straně čp. 94/I). Zachovaný plán od zednického mistra Eduarda Šmause, stavbu prováděl Jan Srůček [335].

1910: v průjezdu vpravo vzadu zřízení bytu dle plánu J. Pechana [336].

1992 - 1993: rekonstrukce domu pro Investiční banku dle projektu ing. arch. V. Ulče, ing. J. Růžičky (arch. studio AVE) a ing. Rudolfa Jedličky (vstup, změna dispozice, sociální zařízení)[337].

Čp. 96, 97/I

Masarykovo náměstí. Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2396.

1813: čp. 96 prodáno jako spáleniště (po nedávném požáru)[338].

1824: čp. 96 a 97: spojený již postavený dům [339].

1877: stavba křídla se záchody [340].

1990 - 1991: rekonstrukce sociálního zařízení [341].

Čp. 98/I

Malé náměstí.

Kol. 1897: plán na přestavbu od E. Šmause - prodloužení nádvorního křídla s ponecháním krovu [342].

1930: rozšíření výkladců, úprava fasády (stav. Josef Žour)[343].

Čp. 99/I

Malé náměstí.

1851: rozpočet na stavbu patrového nádvorního stavení ve východní části dvora vedle čp. 100, o realizaci chybí doklady [344].

1858: plán na stavbu pavlače a maštale od Matese Sacka [345].

1909: zachovaný plán Štěpána Wolfa na úpravy: v přízemí rozšíření výkladců, ve dvoře vlevo stavba velké kolny [346].

1983: adaptace domu dle plánu OSP (Vild). Úprava fasády včetně všech otvorů, úprava všech dveřních otvorů v přízemí i v patře, ve dvoře vlevo stavba kotelny a dílen [347].

Čp. 100/I

Malé náměstí.

1799: Mlýn a domek 100 a 101/I - mlýn s jedním složením a 4 stoupy a chalupou pod čp. 100 a 101 v ceně 1600 zl.[348].

1851: plán Matese Naška na dílčí přestavbu vlastního objektu a stavbu stodoly na staré zdi, o realizaci chybí doklady [349].

1911: stavba nádvorních utilitárních chlévků ve dvoře; plán B. Ryšavého [350].

1994: zaměření objektu v souvislosti s navrženou demolicí, zamítnutí (vzhledem ke stavu domu, který byl prakticky intaktní od doby výstavby po požáru 1784, v interiéru zachovány klenby, rokokové dveře). V následujícím roce drobné úpravy [351].

Čp. 101/I

Malé náměstí, srv. též 100/I.

1920: plán Josefa Beneše na přestavbu zadní nádvorní hospodářské budovy na skladiště [352].

1940 - 1941: úpravy v přední budově (přestavění průjezdu na obchod se skladištěm)[353].

1992 - 1997: stavební úpravy zadního hospodářského objektu na vinárnu „na Zátiší“ (projekt - APIT - ing. Jaroslav Vytisk)[354].

1993: vestavba sociálních zařízení v 1. patře [355].

Čp. 102/I

Malé náměstí.

1797: odhad domu na 1350 zl.[356].

1896: plán přízemí domu v souvislosti s úpravou lednice, porážky a uzenářské dílny [357].

1806: odhad domu: dům, chlév, kůlna, zahrádka. 175 sáhů kamenných zdí a 5 zl. - 875 zl.; 82 sáhů klenutých a 3 zl. - 249 zl.; 48 sáhů pucovaných stropů a 2 zl. - 96 zl.; komíny i s forotem - 42 zl. Kamna, okna, dveře, vrata dohromady- 102 zl. Tesařský krov, podlahy, pavlač, dohromady - 485 zl.; chlévy a kolna dílem od zdi a dílem od dřeva, dohromady - 315 zl.[358].

1928: stavební úpravy domu dle plánu Štěpána Wolfa - fasáda s rozšířením oken do náměstí o dvora, vybourání zbytku staré černé kuchyně ve středu domu nové komíny, nová soc. zařízení [359].

Čp. 103/I

Malé náměstí. Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2397 [360].

Od 1799: v domě zřízena (Štorchova) lékárna „U bílého čápa“[361].

1876: přístavba patrového křídla na straně čp. 104/I [362].

1928: adaptace obytných místností v přikoupeném křídle od čp. 102/I - tato část zbořena a zde v přízemí i v prvním patře stavba obytných místností (plán Š. Wolfa)[363].

1991 - 1992: rekonstrukce přízemí domu pro Agrobanku - plány ing. M. Ulče [364].

1991 - 1994: zřízení bytu v patře pravého dvorního traktu dle plánu ing. M. Brabce [365].

Čp. 104/I

Malé náměstí.

1824: odhad domu: stáj, dvůr, 1 velký sklep, 3 pokoje, 1 čeledník, 1 kvelb, kuchyně, vše ve střední části, v horním patře 4 pokoje, 1 kvelb, 1 kuchyně, vše zděné, v dobrém stavu, 11-5-0 d., 7-3-0 š., dobytčí stáje, pro koně, ovčín, vojenské koně, 1 kolna, to vše v jedné linii zdí, v dobrém stavu, 25-3-0 d., 4-0-0 š. Stodola u městské hradby se dvěma mlaty, ve středním stavu, zděná, 7-4-0 d., 6-0-0 š. Stodola na Pražském předměstí na zděných pilířích se 2 mlaty v dobrém stavu, 7-0-0 d., 6-1-0 š. Letohrádek v zahradě čp. 131 - 2 pokoje, zděné, dobrý stav 3-0-0 d., 3-0-0 š. - 700 zl. konv. měny [366].

1848: popis domu: přízemí - vlevo od vchodu 2 vytápitelné pokoje, kuchyně, spíž, obě klenuté, vpravo pokoj, nad vchodem vedoucím do dvora druhý pokoj. Vlevo od vchodu pod obytným prostorem 2 velké klenuté sklepy. 1. patro - dvoukřídlé schodiště, klenuté, 5 vytápitelných pokojů, kuchyně, spíž, obě klenuté, chodby dlážděné cihlami, také pavlač na silných pilířích, klenutá. Dvojitě tašky, na půdě 2 sýpky. V průměru 0-2-9 dvě hlavní zdi a 0-2-6 střední zdi, velmi dobrý stav i celá budova. Dům 11-4-0 d., 7-4-0 š. Na dvoře koňská stáj, vedle kolna a chlév, vše pod jednou střechou, na půdě kuláče, 24-4-0 d., 3-4-0 š. dvojité tašky nad koňskou stájí, uzavřena dvojitou protipožární zdí, zdi v průměru 0-3-0 silné, základy hluboké okolo 2-0-0, protože postaveny v místech pův. šancí. Na dvoře též kolna na dřevo na dřevěných sloupech, dvojitě tašky, 6-3-0 d., 1-5-0 š., nově postavena. Nádvorní zeď na uliční straně 70-2-0 d., v ní brána, dvůr 70 čtver. s., polovina dlážděná - 6574 zl. konv. měny. K tomu patří i stodola a zahradní dům 131/III - kamenný a cihlový, v přízemí obytný pokoj, malá kuchyně, schodiště do 1. patra - obytný pokoj s topením, dvojitě tašky, velmi dobrý stav, 3-0-0 d., 3-0-0 š., vedle je kolna kryta šindelem a ze dvou stran obitá prkny [367].

1850 návrh tesařského mistra Václava Šmause na stavbu levého obytného nádvorního přízemního křídla [368].

1871 - 1874: novostavba v dosud nezastavěné pravé přední části parcely na straně do ulice (vedle čp. 105/I) dle plánu J. Šmause. V nové části měl být průjezd a na straně do náměstí obchod a pokoj, na straně do dvora schody a kuchyně, v patře byt [369].

1898: přestavba chléva a kolny ve dvoře na obytný objekt dle plánu Hynka Šmolíka [370].

1905: plán na úpravu fasády od Štěpána Wolfa.

1932: zřízení výkladce do ulice ze dvou oken napravo od vchodu, plán Josef Žoura.

1995: úpravy přízemí pro prodejnu [371].

Čp. 105/I

Malé náměstí.

1851: plány Václava Kovandy a Matese Maška na přístavbu při ulici na východní části parcely při čp. 106 o 5 osách (pokoj, čeledník, obchod a v patře pokoj, čeledník a pokoj), o realizaci chybí doklady [372].

1891: plán Hynka Šmolíka na přestavbu nádvorní dřevárny na prádelnu [373].

1905: přeměna okna na levé straně na výklad, v přízemí v obchodě odstranění klenby a náhrada klenbou do travers, odstranění klenby v prvním pokoji v prvním patře a jeho náhrada rákosovým stropem [374].

1987: rekonstrukce bytu v prvním patře.

1989: při opravě fasády objevena v prvním patře renesanční sgrafita [375].

1993 - 1994: úprava levé části domu na lékárnu [376].

Čp. 106/I a Pražská brána

Malé náměstí. Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2408.

1456: nejstarší zmínka o Pražské bráně [377].

1784: požár Pražské brány. V letech 1784 - 1785 byla brána opravena [378].

1808: věž Pražské brány byla zbořena vzhledem ke své zchátralosti [379].

1811 a násl.: stavba nové brány dle plánu E. V. von Rittera [380].

1816: plán na dostavění rozestavěné Pražské brány od zednického mistra Ondřeje Černého (jednalo se o dlouhodobě nedostavěnou stavbu)[381].

1825: poprvé se řeší otázka jejího rozšíření [382].

1827: odhadní protokol městských realit pro účely požárního pojištění (překl.): Pražská brána, celá postavena z kamene, s taškovou střechou, s požárně bezpečným bytem, pojištěn je pouze krov na 30 zl.[383].

1834: v Pražské bráně byla malá světnička a malá komora sloužila jako dřevník [384].

1835: prodej obydlí v Pražské bráně [385].

1843: odstranění příkrého vjezdu do Pražské brány a rozšíření vjezdu na 3¹/₂ sáhu, tj. 6,64 m (na úkor dvorku čp. 107)[386].

1928: úprava obchodu (rozšíření výkladce) dle plánu stavební kanceláře Josef Nováka [387].

Čp. 107/I

Malé náměstí.

Dům zbořen a nahrazen novostavbou. Původně zde zájezdní hostinec s portálem z roku 1757, roku 1873 zásadní přestavba domu dle plánu zednického mistra Hynka Šmolíka. Demolice 1984, 1984 - 1989 novostavba (ing. arch Drchal)[388].

Čp. 108/I

Dům zbořen 1984. Malé náměstí.

Čp. 109/I

Dům zbořen - Malé náměstí.

1797: odhad domu na 1010 zl.[389].

Čp. 110/I

Dům zbořen 1983 - Malé náměstí.

1853: odhad domu na 3908 zl. 55 kr.[390].

1890: přestavba nádvorní kolny dle plánu tesařského mistra Václava Šmause.

1911: plán domu od stavitele Josefa Pechana (dům upraven na synagogu se školou)[391].

Čp. 111/I

Dům zbořen 1983 - Malé náměstí.

1853: odhad domu na 4251 zl. 5 kr.[392].

Čp. 112/I - původně dům, nyní gymnázium

1799: odhad domku: domek s stodolou, s chlívama: 113 sáhů zdích, každý sáh za 3 zl. - 330 zl.; 2 komíny s forotem za 35 zl.; všecky tamž stojící na rákos - 25 zl.; všecky tamž lepenice - 15 zl. Všecky tamž vokna a dveře - 27 zl. Dvoje kamna tamž za 10 zl. Studnice tamž za 25 zl. Od chléva, jenž roubený a krovy i s krytinou za 275 zl. Podlahy a sejpka za 25 zl. Všecky tamž hradby za 35 zl.[393].

1799: majitel domu žádal o stavební dříví na opravy svého domu [394].

1881: obytná přízemní novostavba nerespektující starou stavbu dle plánu J. Šmause [395].

1890: plán tesařského mistra Václava Šmause - stavba stájí, kolny, kolničky světnice pro kočího [396].

1891: po požáru stodol (1889) přestavba dle plánu Hynka Šmolíka [397].

1904 - 1907: stavba jubilejního vyššího gymnázia císaře a krále Františka Josefa I. dle stavebními firmami Bohuslava Ryšavého a Štěpána Wolfa, podrobné plány ke stavbě vypracoval vrchní inženýr a státní technik Ferdinand Havlíček [398].

1994 - 1995: oprava fasády [399].

Čp. 113/I - bašta

Objekt zbořen, blízko ulice Josefa Knihy, 170 m jižně od čp. 7/I.

Od 1801: zájem měšťanů o odprodej velmi zpustlé „bašty za radnicí“ k obytným účelům, město si ji však ponechalo [400].

1827: odhadní protokol městských realit pro účely požárního pojištění (překl.): obytná budova u městské zdi postavená z kamene, krytá prejzy, zvaný bašta, Pojištěn je pouze krov - 50 zl.[401].

1838 - 1858: přestavba domu [402].

1849: obec prodala Marii Kovandové pod NC 113 ležící stavení, tak nazvaná bašta spolu s tím gruntem, na kterým to samý stavení stojí za 105 zl. 23 kr.[403].

1851 - 1852: plány zednického mistra Václava Kovandy na přestavbu staré bašty ve dvou variantách (novostavba a přestavba). Na plánu je zachyceno staré zdivo bašty - bašta měla půdorys cca 3 × 4 dolnorakouské sáhy (5,69 ×7,58 m)[404].

1855: na místě bývalé bašty již nově postaven dům [405].

1894: v objektu vojenská nemocnice [406].

Čp. 114/I

Objekt zbořen po roce 1983, blízko ulice Josefa Knihy, 170 m jižně od čp. 9/I [407].

1838 - 1858: přestavba domu [408].

Čp. 115/I

Objekt zbořen, blízko ulice Josefa Knihy, 135 m jižně od čp. 7/I [409].

1785: chalupa, v důsledku požáru vyhořelá [410].

1838 - 1858: přestavba domu (objekt na parcele 168 zbourán, nový na parcele 169 [411]).

1961: zadní část domu (na straně k Palackého ulici) likvidována [412].

Čp. 116/I a čp. 117/I

Malé náměstí.

1776: dům čp. 116 koupilo pravovárečné měšťanstvo [413].

1827 - 1836: přestavba čp. 116 a 117 (solidně a požárně bezpečně). Z přestavby zachovány plány z roku 1827: sladovny i bytu sládka od zednického mistra Matese Sacka z roku 1827 a současný plán krovu od tesařského mistra Vavřince Paníka. Dle Sackova plánu bylo ponecháno nosné zdivo a klenby, nové bylo schodiště, okenní otvory a krov. Práce prováděli zmínění řemeslníci [414].

1835: dům čp. 117 koupilo pravovárečné měšťanstvo [415].

1838: čp. 116 - sladovna a obytný dům rokycanského pravovárečného měšťanstva. Čp. 117 - obytný dům a sladovna rokycanského pravovárečného měšťanstva [416].

1849: odhad dohromady spojených domů [417].

1858: rozpočet na nový krov pro městský pivovar - čp. 117 - od tesařského mistra Matese Maška [418].

1900, 1901: valečka přestavěna na obytné místnosti - plán B. Ryšavého [419].

1922 - 1923: sladovna přestavěna na obytný dům se 4 byty [420].

1982: po zřícení části domu demolice.

1994 - 1995: novostavba spořitelny (ing. Kristián)[421].

Čp. 118/I

Malé náměstí.

1797: odhad domu na 2950 zl.[422].

1838 - 1858: úprava půdorysu a uliční čáry u zadní části domu [423].

1847: stavba maštale a ovčína ve dvoře, plán zednického mistra Václava Kovandy a tesařského mistra Matese Maška [424].

1858: plán stavby nových maštalí od tesařského mistra Matese Maška; o realizaci chybí doklady [425].

1978: dům zbořen.

1980 - 1984: novostavba pro ředitelství RAJ dle projektu KPO Stavoprojekt.

1994 - 1995: adaptace a nástavba podkrovního patra budovy dle projektu ing. Chrásta - Onex, s r. o.

Čp. 119/I

Malé náměstí.

1881 - 1882: novostavba domu dle plánu J. Šmause (ze staré stavby zůstaly jen parcelní zdi, na plánu vyznačen starý stav)[426].

1889: úpravy přízemí, plán J. Šmause [427].

1996: stavební úpravy - v přízemí úprava parteru a soc. zařízení, v patře úprava schodiště, příček, soc. zařízení, ve dvoře vestavba skladiště; plány ing. arch. Z. Čiháka [428].

Čp. 120/I

Malé náměstí.

1855: plán Václava Kovandy na stavbu zámečnické dílny ve dvoře vpravo před chlévky; o realizaci chybí doklady [429].

1910: adaptace dvorního traktu vlevo (dosavadní stáje) na obytné místnosti dle plánu Š. Wolfa - zbourání klenby, zvýšení, nový krov, rozpříčkování na byty [430].

1912: přístavba pravého obytného nádvorního křídla s pultovou střechou (pokoj, kuchyně), plán F. Wolfa [431].

1919: přestavba nádvorních skladišť na obytné místnosti.

1986 - 1990 spolu s čp. 121 stavební úpravy pro prodejnu domácích potřeb, plány ing. Monhartové - OSP. V přízemí čp. 121 radikální přestavba (zůstalo pouze obvodové zdivo a částečně schodiště), vybourání nádvorních staveb a zastřešení dvora, patro bez podstatných změn.

1996: úprava fasády [432].

Čp. 121/I

Malé náměstí.

1813: po požáru zednický mistr Ondřej Černý vypracoval plány na přestavbu [433].

1851: plán s návrhem na úpravu domu. Dle plánu: úprava fasády, nové schodiště z průjezdu, nová pavlač, nová zdvojená okna v patře a nová maštal v zadní části dvora [434].

1947: přestavba domu dle plánů Josefa Žoura. V přízemí úprava obchodu - rozšíření vstupu, průvlak, v patře úprava oken do náměstí, ve dvoře stavba skladiště, s bytem v nádvorním křídle.

1986 - 1990: spolu s čp. 120 stavební úpravy pro prodejnu domácích potřeb, plány ing. Monhartové - OSP [435].

Čp. 122/I

Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2399.

1923: rozšíření výkladce o 80 cm.

1964: úpravy všech dveřních otvorů a oken na pavlač v prvním patře.

1973: demolice nádvorního domku (s pop. číslem 204/I).

Čp. 123/I - pošta

Malé náměstí. Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2400.

Dochovány fotografie průčelí a nádvorní průčelí před přístavbou druhého patra [436].

1817: popis domu čp. 123: přízemí - 1 sklep, klenutý vstup, kancelář, kuchyně, kvelb, 1 vedlejší pokoj a 1 pokoj pro čeládku - vše klenuté v dobrém stavu. Horní patro - 4 pokoje, čeledník, kvelb, kuchyně, zděná pavlač, vše ohnivzdorné a v dobrém stavu. Půda - 3 odd. - prkna, stolice v dobrém stavu, tašková krytina, celá budova opatřena silnou protipožární zdí. Chalupa na dvoře kryta šindelem, špatný stav, neobyvatelná. Prostorný dvůr, celý dlážděný, 1 koňská stáj pro 10 koní v dobrém stavu, kamenná, kryta šindelem, 1 chlév pro 10 krav, dřevěný s dobrým nátěrem a šindelovou krytinou, 1 kolna, rovněž dřevěná, 1 studna. Chalupa na Pražském předměstí čp. 99. 2 dřevěné stodoly v dobrém stavu [437].

1841: popis budov čp. 123/I a 124/I: 2 dohromady stavěné obytné budovy. Přízemí - 2 klenuté průjezdy, mezi nimi poštovní kancelář se 2 pokoji, kuchyní a kvelbem, 1 kolnou, vše klenuté, pod tím 2 klenuté sklepy. První patro - 7 obytných pokojů, 1 spižírna, kuchyně, klenutá pavlač. Obytná budova je v dobrém stavu, nově postavena v roce 1830, kryta dvojitými střešními taškami. Na půdě je 6 půdních oddělení, záklopový strop a slouží jako sýpka. Dvě obytné budovy jsou dohromady 12¹/₃-0-0 d. a 8¹/₂-0-0 š. Na dvoře vpravo konírna pro 12 koní s komorou na píci, nově postavena, celá klenutá, vedle ní je kolna se záklopovým stropem, vše pod jednou střechou krytou dvojitými taškami, v nejlepším stavu, 11-0-0 d., 5-0-0 š. Vlevo ve dvoře nový chlév pro 16 krav, klenutý, dvojité tašky, v nejlepším stavu, vedle něho dřevěná kolna na dřevo, krytá šindelem, v dobrém stavu, 8-0-0 d., 1¹/₂ š. Odhad včetně hosp. budov 7254 zl. konv. m. 21¹/₂ kr.[438].

1901: adaptace stáje na udírnu; plán Hynka Šmolíka [439].

1933 - 1935: nástavba druhého patra dle plánu ing. Jana Svobody [440].

1967 - 1968 adaptace prodejny v přízemí.

1984 - 1988: celková dokumentace z rekonstrukce objektu pro depozitář okresního musea (ing. Paul - OSP Rokycany). V přízemí likvidace velkých výkladců, v prvním patře výměna oken a dveří, radikální úprava druhého patra [441].

Čp. 124/I - pošta

Malé náměstí.

1804: odhad domu: 111 sáhů zdích v prostředním stavu, každý běžný sáh po 4 zl. - 444 zl.; 7 s. klenutých, každý krychl. sáh po 2 zl. 30 kr. - 17 zl. 30 kr.; 1 komín i s forotem za 15 zl. Vše tam lepenice jak nový, tak také starý i s forotem za 67 zl. Vše tam okna za 10 zl.; Vše dveře a kování za 16 zl. Kamna, železo, kamnovec, též kotel za - 42 zl. Studnice tamž od 12 s. hloubky položená, na jeho díl vypadá 35 zl. Tesařský, jenž dříví, šindel, prkna, hřeby a vše potřebné železné a dřevěné sorty, k tomu tesařské dílo dohromady za 242 zl. Právo várečné za 300 zl.[442].

1841: popis viz čp. 123/I.

1891: plán tesařského mistra Václava Šmause - snesení kleneb v nádvorním chlévku ve dvoře [443].

1894: plán na zřízení portálu místo dosavadního okna [444].

1913: přestavba přízemního nádvorního křídla na obytné místnosti dle plánu Josefa Pechana [445].

Čp. 125/I

Masarykovo náměstí. Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2401.

1816: dochovaný rozpočet na opravu domu - oprava přední části - římsa, omítky, nový portál od zednického mistra Ondřeje Černého (313 zl. 54 kr.)[446].

1924: při opravě fasády byla nalezena vpravo od vjezdu část gotického okna. Ve spisech dochována fotografie z nálezu [447].

Čp. 126/I

Masarykovo náměstí.

1964 - 1965: GO domů čp. 126 a 127/I dle plánů Tótha a Chudáčka z OSP Rokycany. Dle plánu: radikální přestavba. V průčelí odstranění obou vjezdů, zřízení velkého výkladce v prodejnách čp. 126 i 127/I, v patrech výměna oken s křížem (čp. 126/I) a šestitabulkových (čp. 127/I) za trojdílná. Úpravy vnitřních dispozic, snesení drobných nádvorních staveb, v čp. 127/I zasypání studny a snesení klenby v nádvorním křídle [448].

Čp. 127/I

Masarykovo náměstí.

1816: dochovaný rozpočet na opravu domu (nové rákosové stropy, klenba, stavba komína, fasáda) od zednického mistra Ondřeje Černého (1360 zl. 45 kr)[449].

1847: plán Matese Maška na stavbu patrového pravého nádvorního křídla (přízemí - chlévy, patro - byt) [450].

1964: srv. čp. 126/I.

Čp. 128/I

Masarykovo náměstí.

1810: odhad domu včetně stodoly a zahrady na 3500 zl.[451].

1816: dochovaný rozpočet na opravu domu (nová římsa, štít, vrata, okna) od zednického mistra Ondřeje Černého (336 zl. 10 kr.)[452].

Čp. 129/I

Masarykovo náměstí.

1845: popis domu: přízemí - velký obchod, 2 místnosti, průjezd, vše klenuté, dvojitá okna, dveře, kamna atd., 2 velké klenuté sklepy. 1. patro - čtyři prostorné místnosti, kuchyně, spižírna, půdní prostor 4 coulová mazanice, na ní prkna a slouží jako sýpka. Proti dvorní straně klenutá pavlač vedoucí ke zděnému záchodu. 1840 demolováno a zcela nově postaveno, dvojité tašky, velmi dobrý stav, 5-4-0 d., 11-3-0 š. Na dvoře zděná stáj se 3 odd., šindel, střední stav, 11-0-0 d., 3-0-0 š. 4880 zl. konv. měny [453].

1891: přístavba kuchyně a záchodů ve dvoře dle plánu zednického mistra Hynka Šmolíka [454].

1933: přestavba stájí a přístavba zázemí fotografického ateliéru dle plánu Josefa Nováka.

1972 - 1977: stavba Domu lahůdek dle projektu Aloise Kalaše z Obchodního projektu ČSSD [455].

Čp. 130/I

Masarykovo náměstí.

1911: stavba dřevěného fotografického ateliéru ve dvoře stavitelem Štěpánem Wolfem [456].

Čp. 131/I

Masarykovo náměstí.

1876: přestavba nádvorní maštale na světnici dle zachovaného plánu stavitele Václava Kovandy [457].

1910: úpravy dle plánu Š. Wolfa: úprava výkladce, úprava síně, vpravo ve dvoře adaptace přední části přízemního stavení na byty [458].

1984 -1988: rekonstrukce prodejny (plány V. Holubové - Zemědělské stavební sdružení). Úpravy celého objektu, nové schodiště, nádvorní přístavba kotelny.

1995: zřízení požárního únikového schodiště ve dvoře domu [459].

Čp. 132/I

Masarykovo náměstí. Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2402.

1852: plán tesařského mistra Matese Maška na rozšíření stodoly a její nový krov, o realizaci chybí doklady [460].

1924: oprava fasády domu pod dozorem SPÚ [461].

Po 1965?: úprava fasády [462].

Čp. 133/I - hostinec „U černého orla“

Masarykovo náměstí, od domu se oddělilo samostatné čp. 177/I při ulici Josefa Knihy.

1852: plán tesařského mistra Matese Maška na rozšíření stodoly a její nový krov, o realizaci chybí doklady [463].

1900: stavba železného venkovního schodiště z hostinských pokojů; plán B. Ryšavého [464].

1914: stavba skladiště ve dvoře na místě stávajících stájí (objekt o půdorysu 17 × 10 metrů)[465].

1923: pozoruhodný nerealizovaný rondokubistický návrh na úpravu průčelí od stavitele Josefa Lukeše.

1924 - 1928: stavba kinosálu při dělnickém domě stavitelem Čeňkem Nečáskem [466].

1992-1993: stavba plynové kotelny pro kino [467].

Čp. 134/I - dům, dříve „Hrdličkovská“ hradební věž

Hradební ulice - jižní strana, 100 metrů jižně od čp. 21 [468].

1790 prodej obecní budovy zvané bašta k obytným účelům za 35 zl. Objekt byl dlouhý 15 ¹/₄ lokte, 11 loktů široký a 9¹/₂ lokte vysoký (tj. 9 × 6,49 ×5,61 m), zdivo bylo chatrné, krytina sešlá, krov zetlelý [469].

1891: dům zvaný „bašta“ je ve špatném stavu (škody na sousedním čp. 157/I), krov hrozil sesutím. Plán Hynka Šmolíka na novostavbu domku na místě bašty [470].

Čp. 135/I - škola

Masarykovo náměstí, 5 m východně od kostela.

Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2403.

1677: dle děkana Ladislava Frozína je z druhé strany na hřbitově bezprostředně při hradbě postavena škola [471].

1827: odhadní protokol městských realit pro účely požárního pojištění (překl.): Škola, celá zděná, s jedním poschodím a s taškovou střechou[472].

1823: Nápis nad kostelní fortnou připomínaný 1826: In DeI honoreM haeCCe tVrrIs eXstrVCta [473].

1825 - žádost magistrátu na podkomořský úřad o rozšíření staré školní budovy, aby se ke třem stávajícím třídám získala ještě jedna učebna jako zkušební místnost, později ještě další učebna a pokoj pro učitelského pomocníka. Dochován plán [474].

1843: popis: městská škola (čp. 135) ve dvou odděleních s bytem učitele - v dobrém stavu[475].

1989 - 1993: rekonstrukce dle projektu ing. Šnajdrové - SÚRPMO - výměna oken a dveří, fasáda, soc. zařízení, v patře posunutí příčky ve střední místnosti,

Čp. 136/I - kaplanka

Objekt zbořen - Smetanova ulice, 25 m jižně od děkanství.

V druhé polovině 17. století stála kaplanka v sousedství hřbitova, dle zpráv děkana byla vzhledem k zápachu prakticky neobyvatelná. Zbořena krátce po roce 1844 [476].

Čp. 137/I

Čp. 137/I nesl byt věžného na kostelní věži.

Čp. 138/I

Masarykovo náměstí, ve východním sousedství čp. 87.

1791: odprodej části domu o rozměrech 25 × 12¹/₂ lokte se zahradou za 410 zl.[477].

1797: vzestup ceny na 1144 ¹/₂ zl.[478].

Čp. 139/I - Saská (dříve Volová) brána

Brána zbořena - Gottliebova ulice, v severozápadním sousedství čp. 40/I.

1529: údajný letopočet na bráně [479].

1784: požár Saské brány, v letech 1786 a 1787 byla obnovena [480].

1827: odhadní protokol městských realit pro účely požárního pojištění (překl.): Saská brána postavená celá z kamene, krov je kryt taškami, s jedním bytem. Krov je pojištěn na 30 zl.[481].

1834: byt nad Saskou bránou se skládal ze světnice a kuchyně [482].

1901 - 1903: zbourání Saské brány a rozšíření Saské ulice (po zamítnutí varianty z roku 1900 postavit zde Sokolský dům)[483].

Čp. nové 139/I

Palackého ulice - západní strana.

1937 - 1938: stavba obchodního a obytného domu dle plánů stavební kanceláře Václava Berana [484].

Čp. 140/I

Ulice Josefa Knihy. Zadní trakt čp. 1.

1867 - 1868: postavena první část školy za radnicí.

1885: rozšíření přístavbou při ulici Josefa Knihy [485].

1951: plány školy (v souvislosti se zřízením ÚT).

1965: oprava školy (oprava fasády, zřízení výtahu a j. drobné práce)[486].

Čp. 141/I, proboštství, kaple s. Anny, škola, nyní městské muzeum

Náměstí Josefa Urbana. Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2403.

1365: Arcibiskup Jan věnoval a slíbil věnovat klášteru augustiniánů sladovnu, polovici pivovaru, městiště, louku, solní sklad a stodolu [487].

1406: finanční dar krále Václava na obnovení vyhořelého kláštera [488].

1421: zničení husity.

Čtyřicátá léta 15. století: obnovení kanonie [489].

1558: Ferdinand I. potvrdil zástavu proboštství rokycanským měšťanům a povolil 500 kop na stavění a opravu téhož kostela domu proboštského a udělání při tom příbytku pro chudé lidi... při tom proboštství špitálu pro chudé lidi[490].

1566: zánik konventu.

1575: proboštský dům koupilo město [491].

1575: Maxmilián II. postoupil městu Rokycanům rokycanské proboštství, mimo jiné (tj. vesnice) dům proboštský tu v Rokycanech[492].

1677: dle děkana Ladislava Frozína (zde): kaple sv. Anny při hradbě na hřbitově 4 × 4 lokty [493].

1784: požár kaple sv. Anny, která však byla v následujících letech nákladem 477 zl. 30 kr. 3 d. opravena [494].

1791 - žádost magistrátu podkomořskému úřadu, aby nová školní budova mohla být postavena ze zrušené kaple sv. Anny vedle městského kostela a hned vedle byt pro učitele. Stavba byla povolena 24. 4. 1792 [495].

1792: plán a rozpočet na přestavbu svatoanenské kaple na budovu školy od zednického mistra Ondřeje Černého - jednopatrová, klenutá budova, rozpočet na 3119 zl. 46¹/₂ kr. Do nově postavené budovy normální školy se žáci i učitelé měli přestěhovat koncem ledna 1794 (příloha 21 -22)[496].

1843: II. městská škola s pokojem školníka - v dobrém stavu [497].

1842: krajský úřad žádal magistrát o sdělení, jaké přípravy ke stavbě hlavní školy se uskuteční ještě v roce 1842. V roce 1844 oznámil zednický mistr Mates Sack návladnictví podmínky, za nichž bude moci dokončit stavbu hlavní školy do 20. 7. 1844 (dostatek cihel, dosud nedostal žádný rozpočet, zatím musí nádeníky dotovat ze svého apod.)[498].

1846: dochovány plány triviální a hlavní městské školy [499].

1930: dochovány 2 plánky (objekt sloužil jako dívčí obecná škola)[500].

1995 - 1996: rekonstrukce vytápění.

1996: výměna stropu ve 2. patře - zvýšení únosnosti stropů zesílením trámky 100/200 mm. Projekt ing. Zdeněk Vondrovic [501].

Čp. 142/I

Smetanova ulice, mezi čp. 47/I a 48/I.

1784: nově vystavěný dům, dosud bez popisného čísla, který vyhořel [502].

1788: josefský katastr již dům uvádí [503].

1861: návrh na přístavbu patra na přízemním objektu. Dle plánu zednického mistra Matese Sacka v přízemí úprava schodiště, komínů a záchodů, patro a krov nové; o realizaci chybí doklady [504].

1928 - 1929: přestavba kuchyně v zadním traktu [505].

1991 - 1997: adaptace přízemí, plány Petra Svobody [506].

Čp. nové 143/I

Palackého ulice - západní strana.

1937 - 1938: stavba obchodního a obytného domu dle plánů stavební kanceláře Václava Berana [507].

Čp. 144/I

Roh Havlíčkovy a ulice Míru; dům zbořen 1986.

1784: odprodej obecního místa 7 sáhů šířky a 9 sáhů délky k vystavění domku [508]. K roku 1801 domek již stál [509].

Čp. 145/I

Dům zbořen 1985. Tymlova ulice - blok parkoviště.

Čp. 146/I

Ulice Josefa Knihy. 140 m jižně od čp. 124.

1929: stavba obchodního domu se skladištěm a obytnými prostory pro Obchodní družstvo v Plzni dle plánů stavební kanceláře Václava Žoura [510].

Čp. 147/I - městský pivovar

U spilky. V jihovýchodním sousedství čp. 90 (srv. též čp. 90, kde spisy). V pozdější době nesl čp. 147/I dnes neexistující objekt v Havlíčkově ulici [511].

1605 a 1607: koupen pivovar od Ludmily Klimové a Matsišových dědiců, tento pivovar odhadnut na 5582 zl. 45 kr.[512].

1784: požár, poté byl městský pivovar v letech 1785 - 1786 s nákladem 828 zl. 42 kr. 1¹/₂ d. opraven [513].

1838 - městský pivovar [514].

1849: odhad pivovaru: pivovar spolu s spilkou, zděné, tašky, pivovar pod střechu otevřený, jeden velký měděný kotel na vaření piva, 3 štoky, 2 velký kádě a kamenný koryto, pivovar spolu se spilkou 22-1-0 d., 7-1-0 š. - 5582 zl. 45 kr. konv. měny [515].

Čp. 148/I

Ulice Míru. Mezi čp. 16/I a 17/I.

1847: rozpočet na nový krov a pavlač od Jana Paníka, plán není zachován [516].

1899: drobné adaptace dle zachovaných plánů Hynka Šmolíka (v síni vydělení uzenářské dílny, nový komín)[517].

1951: úprava oken v přízemí - nově trojdílná [518].

Čp. 149/I

Srbova ulice, v sousedství čp. 78/I.

1804: spáleniště [519].

1878: na straně čp. 78 přestavba chléva na obytné prostory dle plánu J. Šmause [520].

Čp. 150/I

Hradební, jižně od čp. 22; srv. čp. 173/I.

1827: dům čp. 150, k němuž náležely stáje, kolna, dvoreček, 45¹/₂ sáhu, při baště byla "v šancích“ zahrada o ploše 20 čtv. sáhů [521].

1838: objekt zapsán jako měšťanský dům Benedikta Auingera [522].

Čp. 151/I - obecní dům a strážnice

Objekt zbořen 1986 - ulice Míru, blok obchodního domu.

1827: odhadní protokol městských realit pro účely požárního pojištění (překl.): Zděná, požárně bezpečná obytná budova na náměstí, v přízemí celá klenutá, s požárními štíty a s taškovou krytinou. Pojištěn pouze krov - 200 zl. Zde je zděná kolna s taškovou střechou, pojištěn je pouze krov - 40 zl.[523].

1832: obecní dům, v němž bylo v přízemí požární nářadí a strážnice s vojenským vězením, v prvním patře byty [524].

1838 - 1858: rozdělení domu (oddělení samostatného čp. 158/I [525]).

1849: obecní dům - v přízemí požární zbrojnice, v 1. p. byty úředníků [526].

1850: budova okresního hejtmanství [527].

1855: v budově sídlil podkrajský úřad [528].

1896 - 1927: v domě spolu s čp. 158 úřadovny okresního hejtmanství [529].

Čp. 152/I - obecní hospodářský dvůr

Částečně zbořen - v místech Palackého ulice jižně od čp. 11/I.

1827: odhadní protokol městských realit pro účely požárního pojištění (překl.): čp. 152, druhá školní budova, zcela zděná, nově postavená. s patrem a s taškovou střechou...[530].

1832, 1838: Obecní hospodářský dvůr s maštalemi, stájemi, stodolou, kolnou, byt šafáře [531].

Čp. 153/I

Ulice Míru, severně od čp. 20.

Po 1838: úprava uliční čáry, vznik domu oddělením od čp. 25/I [532].

1842: zednický mistr Josef Partisch koupil stavební místo z demolovaného čp. 25 o ploše 110 čtv. sáhů za 220 zl. 30 kr.[533].

1843: popis domu: jednopatrový, od základu nově vystavěný, ze strany Plzeňské ul. má klenutý průjezd, dlážděný špalíky, vpravo vede klenutá chodba ke schodům do 1. patra a k 1. bytu - velká vytápitelná obytná místnost a obchod s východem na ulici, spižírna, kuchyně se sporákem a pecí.Vlevo od průjezdu je vchod do 2. bytu - 3 vytápitelné pokoje, obchod s východem na ulici, kuchyně se sporákem, prkenná podlaha, spižírna pod schody. 1. patro - od schodů vlevo 3. byt - 2 vytápitelné pokoje, kuchyně se sporákem, prkenná podlaha, vedle kuchyně je spižírna. Vpravo je 4. byt - 3 pokoje s vytápěním, kuchyně se sporákem, prkenná podlaha, vedle je spižírna. Z předsíně je vstup na pavlač, odtud vstup do klenuté secesse, půdní prostor je opatřen 4 couly vysokou mazanicí, dvojitá tašková krytina. V přízemí vstup z průjezdu do 3 klenutých sklepů. Budova v dobrém stavu, postavena v pol. 1842, 13-5-0 d., 5¹/₂-0-0 š. Dvůr - stáj se 2 odd. - 2 koně a 4 krávy, vedle kolna, dvojité tašky, 6-0-0 d., 2¹/₂-0-0 š.[534].

1844: stavitel Josef Partisch prodal již hotový nově postavený dům za 3000 zlatých konvenční měny [535].

1887 (a 1905): úpravy nádvorních obytných staveb [536].

Čp. 154/I

Ulice Míru, severně od čp. 21.

Po 1838: úprava uliční čáry, vznik domu oddělením od čp. 25 [537].

1841: dosud stavební místo z demolovaného čp. 25, které koupili Josef a Marie Lobositzky za 601 zl. 6 kr.[538].

1850: odhad: nově postavená obytná a tovární budova, přízemí - klenutý průjezd, vpravo 2 pokoje, čeledník, pod ním klenutý sklep, vlevo od průjezdu přástevna. 1. p. - 2 pokoje, čeledník, přádelna, z předsíně se jde na klenutou pavlač k záchodům, 14-0-0 d., 6-0-0 š., dobrý stav. Na dvoře vlevo kulatá budova z cihel, dvojitě tašky, v ní prkenné kolo k pohánění kramplovacího stroje, 5¹/₂-0-0 ve světlosti. Na dvoře stáj pro koně z kamene, klenutá cihlami, 3-1-0 d., 2-4-0 š., dvojitě tašky, dobrý stav. Kolna zčásti na zdech dvora, zčásti na pilířích, tašky, pod ní chlév pro krávy, 11-0-0 š., klenutý cihlami, délka i s kolnou 7-0-0, š. 2-0-0. Cena 2320 zl. konv. měny [539].

1931: na severní straně dvora stavba nových skladišť dle plánu stavební kanceláře Štěpána Wolfa.

1937: půdorys úpravy dle plánu stav. kanceláře Josefa Žoura - v přízemí vpravo obchod, v celém objektu nová sociální zařízení, ve dvoře vpravo stavba garáže a j. drobné úpravy.

1977: drobné stavební úpravy příček v obytném objektu, úprava fasády s výměnou oken [540].

Čp. 155/I

Roh Palackého a Hradební ulice.

1843/1844: nově vzniklý dům na poz. parcele 90 (západně od Nové brány)[541].

1845: popis domu: u Nové brány: zcela nový, v přízemí 2 místnosti, čeledník, kvelb a sklep. 1. patro - 3 pokoje, čeledník, spižírna, z kamene a cihel, tašky, 7-0-0 d., 5-0-0 š., dobrý stav[542].

1912: stavba přístavku se záchody přístupnými ze schodiště; plány Josefa Pechana zachycují celý dům [543].

1933 - 1933: nádvorní přístavba se soc. zařízením, plán stavební kanceláře Václava Berana [544].

Čp. 156/I

Hradební ulice - jihozápadní strana.

1843/1844: nově vzniklý dům na poz. parcele 90 (západně od Nové brány)[545].

1845: popis domu: u Nové brány - 2. obytná budova postavené na šancích, zcela nová, v přízemí z kamene a cihel, dvojité tašky, 2 místnosti, kuchyně, malý kvelb, sklep, 5-4-6 d., 3-2-0 š., dobrý stav - 360 zl. 40 kr. konv. měny. (stav. mat, dveře, okna atd.)[546].

1861: rozpočet na nový krov [547].

1868: odhad domu na 1160 zl. r. č.[548].

1882: přístavba světnice ve dvorním křídle, plán Hynka Šmause [549].

1981 - 1983: rekonstrukce objektu - Václav Vild - OSP.

Čp. 157/I

Hradební ulice, dům zbořen 1976.

1838 - 1858: nově vzniklý dům na poz. parcele 20 a stavební parcele 162 (západně od hradební věže čp. 134)[550].

1847: popis domu: nově vystavěná budova, 2 místnosti, klenutá kuchyně, 1 velký a 1 malý sklep, dvojité tašky, sklep a schodiště na půdu klenuté, schody vyzděné cihlami, dům v tomto roce zcela nově postaven, ve velmi dobrém stavu, 6-4-0 d., 3-4-6 š. Na dvoře na 3 stranách vyzděná, z jedné otevřená dřevěná kolna, jednoduché tašky, nově postavená, 4-1-6 d., 1-4-0 š. - 681 zl. konv. měny [551].

1873: povolení ke stavbě východního křídla domku vedle již existující dle zachovaného plánu stavitele J. Šmause; v přístavbě tři světnice a schodiště [552].

Čp. 158/I

Objekt zbořen 1986 - ulice Míru, blok obchodního domu.

1838 - 1858: rozdělení domu (oddělení od čp. 151/I [553]).

1896 - 1927: v domě spolu s čp. 151 úřadovny okresního hejtmanství [554].

Čp. 159/I

Hradební ulice - jihozápadní strana.

1857: odhad nově postaveného domu na 820 zl.[555].

1862: plán nového krovu od tesařského mistra Václava Šmause [556].

1966: stavba garáže [557].

Čp. 160/I

Dům zbořen 1985, severně od domu čp. 73.

1856: odhad nově postaveného domu na 801 zl. 44 kr.[558].

Čp. 161/I

Dům zbořen 1985, severně od domu čp. 73.

1838 - 1858: nově vzniklý dům na poz. parcele 32 (severně od historického domu čp. 73)[559].

Čp. 162/I - hotel Libuše

Dům zbořen, Palackého ulice.

1838 - 1858: nově vzniklý dům ve východním sousedství od Nové brány (poz. parc. 91)[560].

1863: přístavba patra na stávající přízemní dům, plán tesařského mistra Václava Šmause. O realizaci chybí doklady [561].

Čp. 163/I

V prostoru zv. bašty, v blízkosti čp. 113 (ulice Josefa Knihy), objekt zbořen.

1851: objekt již dle situačního plánu na přestavbu čp. 113 již stál [562].

1855: nově vystavěný dům [563].

Čp. 164/I

Hradební ulice - jižní strana.

1838 - 1858: nově vzniklý dům na poz. parcele 90 (západně od Nové brány)[564].

1857: odhad domu na 910 zl.[565].

1963: výměna oken [566].

Čp. 165/I

Hradební ulice - jihozápadní strana.

Po roce 1842: dům postaven [567].

1991: nová fasáda a úprava vjezdu [568].

Čp. 166/I

Palackého ulice - jihozápadní strana.

1864 (či dříve): dům postaven [569].

Čp. 167/I

Palackého ulice - jihovýchodní strana.

1932: při ulici přístavba obchodu, dílny, skladiště, strojovny, plány podepsány arch. Benešem)[570].

1977 - 1982: rekonstrukce prodejny, část atypických oken vyměněna za typová (plány - Halíř, Potraviny Plzeň).

1983: oprava fasády [571].

Čp. 168/I

Hradební ulice - jihozápadní strana.

1874 či dříve: objekt postaven [572].

1879: přístavba druhého zadního traktu domu se schodištěm a dvěma světnicemi; plán F. Šmause [573].

1888: přestavba domu [574].

1959: výměna oken

1967 - 1970: stavba garáže dle starého plánu z let 1938 - 1939 [575].

Čp. 169/I

Hradební ulice - jihozápadní strana.

1873 či dříve: objekt postaven [576].

1992: úpravy v domě dle projektu P. Hajského [577].

Čp. 170/I

V prostoru zv. bašty, v blízkosti čp. 113 (ulice Josefa Knihy), objekt zbořen.

1876: novostavba domu v Stodolní ulici na zahradě koupené od čp. 12; plán stavitele Václava Kovandy [578].

Čp. 171/I

Severní roh Palackého a Jiráskovy ulice.

1874 - 1875: novostavba dvoupatrového domu dle plánu J. Šmause [579].

1940: stavba skladiště v části dvora (plány Josefa Žoura).

1941: adaptace sociálního zařízení dle plánu Josefa Žoura [580].

Čp. 172/I - masné krámy

Ulice Bedřicha Smetany, nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2405.

1406: první zmínka o existenci masných krámů (na blíže neznámém místě)[581].

1889: zřízení lednice při jednom z masných krámů [582].

1903-1905: koupě masných krámů obcí [583].

1944: živnostenské provozovny utilitárně využívané.

1991 - 1992: adaptace na prodejny a truhlářskou dílnu - projekt JeP - ing. Rudolf Jedlička [584].

Poznámka: v sousedství chlebové krámy

Severně od masných krámů; zbořeny.

1784: požár chlebových krámů, které však byly následně obnoveny (náklad 53 zl. 1 kr.)[585].

Čp. 173/I - dům a bašta

Hradební ulice, nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2409.

1804: odprodána k obytným účelům [586].

1900: majitel čp. 173 postavil při baště (na její západní straně, parcela 87) zámečnickou dílnu dle plánu Františka Kotka (dnes prodejna kol). Objekt s plochou střechou měl neorenesanční fasádu [587].

1959 - 1960: vestavba koupelny, prádelny, kotelny, uhelny a garáže [588].

Čp. 174/I

Roh Palackého a Jiráskovy ulice.

Vznik před 1870 [589].

1931: přestavba nádvorního křídla (Štěpán Wolf).

1991 - 1992: rekonstrukce prodejny potravin [590].

Čp. 175/I

Palackého ulice - severozápadní strana.

1877 - 1878: novostavba obytného dvoupatrového domu a drobných nádvorních staveb pro ředitele rokycanských hutí Gustava Ringela dle plánu J. Šmause [591].

1965: úprava sociálních zařízení.

1992 - 1993: rekonstrukce části přízemí nalevo od vchodu pro restauraci; přístavba kuchyně [592].

Čp. 176/I

Jiráskova ulice.

1869: drobná novostavba v rohu parc. 68.

1880: přestavba domku [593].

1919 - 1920: stavba dnešního objektu, projekt Lva Brejchy.

Šedesátá léta: úpravy oken v prvním patře, stavba koupelny [594].

Čp. 177/I

Ulice Josefa Knihy, zadní trakt čp. 133/I.

1911: přestavba stodoly v zadní části domu čp. 133/I při Stodolní ulici na prozatímní divadelní sál; plán B. Kostky [595].

1920: stavba domu stavební kanceláří Josefa Nováka pro „stavební, nákupní a výrobní družstvo Dělnický dům - dvoupatrový obytný dům za čp. 133/I. Dále zachován realizovaný plán fasády od Štěpána Wolfa [596].

1991 - 1992: adaptace pro Komerční banku - JeP - ing. Rudolf Jedlička.

1992 - 1993: adaptace přízemí vpravo od vstupu na snack bar.

1997: výměna oken za plastová [597].

Čp. 178/I

Severovýchodní strana Hradební ulice.

1933: přestavba domku na dvoupatrový dům [598].

Čp. 179/I

Jiráskova ulice, 210 m jižně čp. 124/I.

1939: dům dostavěn, projekt se nedochoval [599].

Čp. 180/I

Srbova ulice, mezi čp. 79/I a 56/I.

1940: postavení objektu [600].

Čp. 196/I

Masarykovo náměstí, srv. čp. 88/I.

1964: půdorys objektu s plánem úprav.

1967: výměna oken.

1969: plán drobných úprav (okna a dveře na straně k čp. 88/I, vestavba koupelny)[601].

Čp. 209/I

U děkanského rybníka, srv. čp. 88/I.

1847: přestavba maštalí (dnešní čp. 209/I) dle plánu tesařského mistra Jana Paníka. V této době již byla střední a východní část zaklenuta [602].

1967: plán celého domu - starý a nový stav, výměna oken, vybourání příčky v prvním patře a postavení nové [603].

Pražské předměstí

Č.p. 1/II

Pražská ulice.

1900 - 1901: novostavba domu na parcelách 196 (bývalé čp. 1 na Pražském předměstí) a 100 (bývalá stodola) dle plánů Fr. Kotka, poté 1901 dostavba hospodářských budov [604].

Č.p. 8/II - mlýn o dvou složeních s pilou [605].

1889: zvětšení pekárny při mlýně dle plánu Hynka Šmolíka [606].

1905: rozsáhlé úpravy dle plánu B. Ryšavého - v přední části vpravo úprava koníren (klenby do travers), zřízení lakýrnické dílny, vzadu vlevo za pilou stavba strojovny, vzadu za obytným stavením stavba truhlářské dílny [607].

1907: rozšíření truhlářské dílny nad Mlýnským náhonem dle plánu Štěpána Wolfa [608].

Č.p. 26/II - tzv. rodný dům Mistra Jana Rokycany[609].

Objekt zbořen počátkem osmdesátých let - Rokycanova ulice.

1849: popis domu: 2 pokoje kuchyně, rákos. stropy, koželužská dílna s jedním velkým chlévem, oboje sklenuté, zděné, pol. šindel, pol. dvojitě tašky. Průjezd - poval. strop, dolní půda - fošny. 11¹/₂-0-0 d., 4¹/₂-0-0 š., dobrý stav [610].

1851: situační plánek domku (v rámci přestavby sousedního čp. 137/II)[611].

1904: adaptace domku dle plánu zednického mistra Hynka Šmolíka - nové vyzdění okoseného nároží místo dosavadní dřevěné stěny (prostor předsíně a spíže)[612].

1952 - 1954: částečná oprava šindelové střechy [613].

Počátek osmdesátých let 20. století: demolice požárem [614].

Č.p. 49/II

Na Pátku.

1890: podezdění a přestavba domu dle plánu Hynka Šmolíka [615].

1895: plán Hynka Šmolíka na stavbu chlévu za čp. 49/II (vedle čp. 50/II)[616].

1910: adaptace průjezdu na straně čp. 50 na obytné místnosti dle plánu stavitele Josefa Pechana [617].

1911: úprava skladiště na rohu budovy na straně do zahrady a stavba skleníku na zahradě [618].

Č.p. 50/II

Na Pátku.

1902: podezdění kolny v severní části parcely, plán s vykreslenou severní fasádou podkovárny od Hynka Šmolíka [619].

Č.p. 52/II

Ulice Josefa Tomáška.

1881: stavba chléva na severozápadní straně dle plánu J. Šmause [620].

1912: přístavba patra dle plánu Josefa Pechana na nádvorním jihozápadním krátkém křídle [621].

Č.p. 59/II

Ulice Josefa Tomáška.

1838 - 1858: rozdělení domu (oddělení samostatného čp. 135/II)[622].

Č.p. 60/II

Ulice Josefa Tomáška.

1851: rozpočet na přestavbu celého domu od tesařského mistra Matese Paníka; o realizaci chybí doklady [623].

1907: stavba hospodářské budovy ve dvoře (chlév, stodola) dle plánu Štěpána Wolfa [624].

Č.p. 62/II

Roh Soukenické a Dvořákovy ulice.

Polovina 18. stol.: stavba nájemce obecních statků za Jana Raucha [625].

1831: popis domu: dům, kolna, chlév, stodola a dvůr. Tašková krytina, dobrý stav, z kamene, 10-1-6 d., 5-3-0 š. Přízemí - 3 pokoje, 2 kvelby, 1 sklep a kuchyně. 1. patro - 5 pokojů, kuchyně. Dále stodola zčásti dřevěná, zčásti z kamene (6-3-0 d., 6-3-0 š.), 3 chlévy, 1 kolna, 12-3-0 d., 4-4-6 š., celá ze dřeva, v dobrém stavu [626].

1833: stavba silnice, oddělení části parcely n.t. 326 [627].

1844: popis domu: přízemí - 3 místnosti, 2 kvelby, vše klenuté, tašky, dobrý stav, 9-5-0 d., 4-1-0 š. Dvůr - stodola ze dřeva a kamene, šindel, střední stav, 2 perny, 1 mlat., 6-3-0 d., 6-2-1 š. Vedle stodoly stáj se 2 odd., kolna, vše pod jednou střechou, ze dřeva a kamene, střední stav, šindel, 8-3-0 d., 4-0-0 š. V zahradě jednopatrový zahradní altán kamenný, dobrý [628].

1897: adaptace nádvorního stavení na byty [629].

1901-1902: v domě nevhodná pekárna [630].

1986: adaptace [631].

Č.p. 64/II

Soukenická ulice.

1843: zachován odhad domu [632].

Č.p. 69/II - hostinec na Železné

Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2427.

16. století: hostinec Tomáše Železného [633].

1605: hostinec na Pátku, zvaný Železných, koupil primas Matyáš Zítek Srnec z Varvažova za 1000 kop gr. míšeňských [634].

1787: hospoda zvaná Železná čp. 69 s maštalemi, stodola a zahrada měly při prodeji cenu se vším příslušenstvím 4100 zl.[635].

1795: odhad hospody: vejsadní hospoda, kovárna, zahrady a 10 strychů polí...: Dílo zednické: 370 sáhů zdích v hlavním stavení po 4 zl. - 1480 zl.; 45 sáhů klenutých, každý sáh po 2 zl. 30 kr. - 112 zl. 30 kr.; 258 sáhů zdích, jenž v maštalích, chlívech, stodole a kovárně, každý sáh za 2 zl. 30 kr. - 645 zl.; 56 sáhů zdích hradebních po 1 zl. 30 kr. - 84 zl.; vše dlažby, tamž kamení a cihlový 35 zl.; 3 studnice za 30 zl.; 3 kamna za 15 zl.; vše okna 18 zl.; vše dveře 25 zl.; vše lepenice 30 zl. Dílo tesařské: od krovu na hlavním stavení i s dřívím a ostatními forotami dohromady za 172 zl. 57 kr.; šenkovna ode dřeva za 153 zl. 14 kr.; krov nad marštalma a kovárnou za 287 zl. 54 kr.; krov nad druhýma marštaly za 123 zl.; krov nad stodolou za 101 zl. 44 kr.; S.V. svinský chlívy za 10 zl.; vše vrata a dřevěné hradby 27 zl. Vlastní právo té samotné hospody 1000 zl. Právo kovářského vekštatu 500 zl.[636].

1838: k objektu patřil krámek na parcele 249 [637].

1838 -1858: rozšíření Pražské silnice, čímž odstraněna část zahrady na východní straně [638].

1896: plán Hynka Šmolíka na rozšíření kuchyně [639].

1903 - 1904: novostavba stájí v západní části dvora na místě starších budov dle plánu Hynka Šmolíka [640].

1929: drobné úpravy (komíny, úpravy dveří) dle plánu stavební kanceláře Josefa Nováka (plán s půdorysy obou podlaží a řezy).

Druhá polovina padesátých let: závadný stav fasády [641].

Č.p. 73/II

Na Pátku.

1800: odhad domku: domek čp. 73/II a masný krám - domek - 358 zl., krám řeznický - 153 zl.[642].

1958: oznámeno rozšíření oken a výměna dveří [643].

Č.p. 76/II

Na Pátku.

1881: stavba chléva při potoce na straně čp. 78/II; plán Hynka Šmolíka [644].

1926: znovuvyzdění prakticky celého domu (ponechána jen část vnějšího obvodového zdiva) dle plánu Josefa Beneše.

1936: vestavba pokoje s předsíní do dvorku na straně čp. 78/II dle plánu arch. Josefa Beneše.

1997: vyklizení objektu s ohledem na jeho stav.

1998: odstranění objektu [645].

Č.p. 78/II

Na Pátku.

1797: zachován odhad domu na 685 zl.[646].

1939: přestavba domu dle plánů stavební kanceláře Štěpána Wolfa (výměna šestitabulkových oken za trojdílná, stavba soc. zařízení s úpravami příček).

1974: stavba garáže [647].

Č.p. 79/II - rokycanská pastouška [648].

Dům zbořen - Na Pátku.

1827: odhadní protokol městských realit pro účely požárního pojištění (překl.): roubená pastouška se šindelovou střechou... roubený chlév se šindelovou střechou[649].

1843: popis: obecní chalupa čp. 79 spolu s chlévem pro obecní krávu a pasáky a knechta. V roce 1841 a 1842 byla část této dřevěné chalupy přezděna z kamene, druhá část byla sice ještě ponechána, ale již ve velmi nedobrém stavu, takže je nutné i tuto část vyzdít z kamene [650].

1848: přestavba dle plánů zednického mistra Partische (na plánu starý a nový stav)[651].

Č.p. 106/II

Na Pátku

Stavební spisy MÚ nezachovány [652].

Č.p. 108/II

Soukenická ulice, západně od čp. 62/II

Č.p. 113/II

Ulice J. Tomáška

1905: adaptace dílny na pokoj a kuchyni. Na plánu Hynka Šmolíka zakreslen půdorys a pohled objektu s mansardovou střechou [653].

Č.p. 117/II - bývalá kaple sv. Petra a Pavla

Náměstí Fr. Černého, nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2420.

1409: kaple inkorporována k rokycanskému klášteru [654].

1718: blíže nespecifikovaná přestavba [655].

1784: požár,v následujícím roce (1785) došlo zřejmě jen k zcela utilitárnímu dílčímu zajištění za 68 zl. 32 kr.[656].

1784: rozpočet stavitele Antona Bartha na opravy kaple na celkem 1437 zl. 42 kr. Jeden roh měl být nově vyzděn, všechny trhliny vyspraveny, pořízen nový krov, opravena okna a celkově opraven. Podkomořský úřad do Rokycan na sklonku roku odeslal stavitele Palliardiho, který měl připravit plán a rozpočet [657].

1787: materiál z vyhořelé kaple sv. Petra a Pavla byl převeden na stavbu farního kostela [658].

1789: odhad objektu: zbořeniště bývalé kaple sv. apoštolů Petra a Pavla na Pátku... okolní ohrada zděný forot 96 sáhů, sáh po 30 kr. - 48 zl., půda krchova 547 sáhů za 75 zl., hlavní zdi kaple - 306 sáhů za 352 zl.[659].

1790: dražba, objekt byl vydražen za 251 zl.[660].

Č.p. 118/II

Náměstí Františka Černého.

1805: odhad a popis objektu: domek s zahradou s chlévem a mlatkem - 2 sednice, 2 vejstupky, mlatek - 8 sáhů délky a 4 sáhy 3 střevíce šířky. Kamenné zdi 62 sáhů po 5 zl., celkem - 310 zl. 24 sáhů stropu obalovaných po 3 zl. - 72 zl. Kuchyně a komín i s forotem - 52 zl. 2 kamna, 6 oken, 7 dveří a 2 vrata - 45 zl. Krov, příčky, krytina a dílo tesařské - 105 zl. Chlév dřevěný - za dříví 62 zl. 39 sáhů hradebních zdí a 3 zl. - 117 zl.[661].

Č.p. 120/II

Ulice mládežníků.

1805: popis: obytný stavení pozůstává v jednej sednici, síň a kuchyni a měří 4 s. a 3 střevíce délky, 3 s. a 2 střevíce šířky, od dřeva v dobrém stavu. Tesařský, jenž dříví, prkna, krytina a tesařský dílo za 82 zl. Zednický, jenž kuchyně a komín i s forotem za 38 zl. Kamna, dveře, okna a lepenice dohromady - 35 zl.[662].

Č.p. 122/II

Na Pátku.

1996 - 1998: rekonstrukce dle plánů ing. Vlastimila Brady z projektového ateliéru SEAP Rokycany, s r. o.[663].

Č.p. 135/II

Ulice Josefa Tomáška.

1838 - 1858: oddělení samostatného čp. 135/II od čp. 59 [664].

1846: odhad domu: přízemní, 1 místnost s výstupkem, z druhé strany světnice s kvelbem, pod tím sklep, za tím chlév, zděné, tašky, dobrý stav, 9-3-0 d., 3-5-0 š. Vzadu dvora stodola s 2 pernami a kolničkou pro hospodář. nářadí, stodola kryta šindelem, špatný stav, 9-2-0 d., 5-1-0 š., dvorek 90-4-0 čtver. - 254 zl. konv. měny [665].

Č.p. 136/II

Ve východním sousedství bývalé Pražské brány.

1845: zachován odhad domu [666].

Č.p. 208/II - sokolovna

Jiráskova ulice.

1903: stavba sokolovny dle návrhu J. Pacla. Dochován půdorys sokolovny dle skutečného provedení - plán provádějící stavební kanceláře Štěpána Wolfa.

1926 - 1928: přestavba - rozšíření dle projektu arch. F. Krásného s úpravami prováděl Josef Žour [667].

1974 - 1977: dostavba (plány ztraceny).

Č.p. 247/II

Jiráskova ulice.

1907: stavba vily továrníka R. Hudlického dle plánu architekta Jindřicha Alexandra.

1911: objekt adaptován na hotel Merkur (přízemí - spojení místností v restauraci, v patře rozpříčkování).

1923: adaptace budov pro účely poštovní správy [668].

Č.p. 285/II

Jiráskova ulice.

1911: stavba vily pro továrníka R. Hudlického dle plánů B. Ryšavého (v době, kdy bylo sousední čp. 247/I adaptováno na hotel Merkur)[669].

Č.p. 309/II - nádraží

Palackého ulice.

1929 - 1931: stavba nové nádražní budovy dle projektu ministerstva železnic, provedla firma Dr. J. Pštros v Praze a Štěpán Wolf v Rokycanech, náklad 2¹/₂ milionu Kč [670].

Č.p. 398/II

Jiráskova ulice.

1926 - 1927: objekt okresní nemocenské pojišťovny dle projektu Dr. Rudolfa Černého z Plzně.

Č.p. 481/II - Rokycanův sbor (československé církve evangelické)

Jiráskova ulice, nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 4926.

1932 - 1933: stavba objektu. Dle protokolu projektantem F. A. Libra, na zachovaných kolaudačních plánech podepsána stavební kancelář Václava Berana.

1936 - 1937: přístavba garáží.

1945, duben: omítka poškozena náletem.

1947: blíže nespecifikované stavební úpravy a rozšíření (jako důsledek náletu).

1977: škody na fasádě po náletu nebyly dosud odstraněny [671].

Č.p. 482/II - budova spořitelny

Jiráskova ulice, nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 4924.

1931- 1933, stavba Městské spořitelny dle projektu F. A. Libry z Prahy. Zachováno kolaudační nepodepsané paré plánů [672]. Na hlavní vchod použit údajně slovenský travertin [673].

Čp. 629/II

J. Růžičky, za čp. 8/II.

1910: novostavba dle plánu Štěpána Wolfa

Č.p. 750/II - městská sýpka Žampírka

Budova zbořena.

1827: vrchnostenská obecní sýpka postavená z kamene, v přízemí celá klenutá, střecha prejzová a celá požárně bezpečně postavená [674].

1843: popis: sýpka zvaná na Žampírce - v přízemí slouží kvelb na litinu šichtovního úřadu, horní část slouží k uchovávání vrchnostenského obilí. Ke schválení byl předložen rozpočet na nejnutnější opravy [675].

1873: sýpka přestavěna na kasárna, zachovány plány Antona Hartmanna a J. Šmause [676].

1892: přestavba objektu bývalých kasáren i vězení na byty [677].

Plzeňské předměstí

Č.p. 1/III - mlýn o dvou složeních a s pilou [678]

Příkopy.

1874: přestavba mlýna dle dochovaného plánu Jana Šmause [679].

1899: přestavba dosavadní sýpky na truhlářskou dílnu [680].

1900: plány B. Ryšavého na adaptaci bývalého mlýna na knihtiskárnu [681].

1991: provedeno posouzení technického stavu budov [682].

Č.p. 2/III

Soukenická ulice.

1995- 1996: adaptace dle projektu ing. arch. Z. Čiháka na administrativní budovu.

Č.p. 12/III - mlýn o 3 složeních s pilou, stodolou a zahradou [683]

Náměstí u Saské brány, nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2421.

1796: odhad mlýna na Plzeňském předměstí, čp. 12, 13/III: mlejn s prostraním obytným stavením, pak s chalupou, s chlívama, se stodolou, s trojema obojího, jak mlejnských, tak při pile werku, se zahradou a s polem. Dílo zednický, kamenický, truhlářský, sklenářský a zámečnický: 385 sáhů zdích, které v dobrém stavu jsou a po 3 zl. činí - 1755 zl.; 152 s. zdích v špatnějším stavu po 2 zl. - 304 zl.; 70 sáhů zdích hradebních po 1 zl. - 70 zl.; 52 sáhů zdích klenutých po 2 zl. - 104 zl.; 100 sáhů dlažby kamenný po 20 kr. - 33 zl. 20 kr. Vše futra kamenný ve oknech a ve dveřích za 60 zl. Vše železný mříže tamž - 18 zl. Vše vokna za 15 zl. Vše dveře a kování - 20 zl. Dílo tesařské a materiále: nad obytným stavení krov i s forotami za 315 zl.; nad mlejnem krov za 97 zl.; stodola - 125 zl.; chalupa - 59 zl.; krov nad chlívama za - 43 zl.; stroje mlejský a při pile za 900 zl. Právo mlejský za 1000 zl.[684].

1842: popis budovy: přízemí - klenutá předsíň, vpravo u vchodu 2 obytné místnosti, čeledník, vedle toho vlevo 2 spižírny, všechno klenuté. 1. patro - 5 obytných pokojů, klenutá kuchyně, dřevěná pavlač. Celá budova stavěná z kamene a ze dřeva, šindel, dobrý stav, 11-0-0 d., 5-5-0 š. Vedle obytné budovy u přízemí z kamene a ze dřeva mlýnice, v ní 3 složení, šindel, dobrý stav, 6-5-0 d., 3-3-0 š. Na dvoře vpravo na kamenných pilířích pila, střední stav, 4-3-0 d., 2-3-0 š. Vpravo ve dvoře z kamene a cihel stodola s 1 mlatem a 2 pernami, šindel, dobrý stav, 10¹/₄-0-0 d., 7-1-0 š.; vedle obytné budovy vlevo u dvora chlév pro krávy a koňská stáj pod jednou střechou, šindel, dobrý stav, 7-0-0 d., 3-3-0 š. Celkem vše 7368 zl. 18 kr. konv. měny.; za hosp. budovami na dvoře část. z kamene a část. ze dřeva chalupa čp. 13, 2 obytné světnice, klenutá kuchyně, šindel, mazanice, střední stav, 5-4-0 d., 3-0-0 š.[685].

1877: stavba nové čtyřpodlažní mlýnice (napravo od hlavní budovy, zachovaná) a kolny v severní části parcely dle plánu stavitele J. Šmause [686].

1897: přestavba kovárny na prádelnu a jiné drobné stavební úpravy v areálu dle plánu B. Ryšavého [687].

1905: adaptace bývalé stodoly (skladu železa) na slévárnu; plán E. Šmause [688].

1906: stavba menšího skladiště nad Mlýnským náhonem dle plánu B. Ryšavého [689].

1995 - 1997: vestavba ubytovny do druhého patra

1996: obnova fasády [690].

Č.p. 13/III

Madlonova, spojeno s čp. 12.

Č.p. 14/III - mlýn o dvou složeních [691]

Ke koupališti.

1847: plán stavby a úprav severních hospodářských stavení od Matese Sacka [692].

Č.p. 15/III

Madlonova ulice.

1847: návrh na přestavbu obytného stavení dle plánu Matese Maška a Matese Sacka. Dle plánu ponechání obvodového zdiva, přední části průjezdu a vzadu vpravo stavba koželužské dílny [693].

Č.p. 16/III

Madlonova ulice.

1847: přestavba stáje a hospodářských budov zednickým mistrem Partischem [694].

Č.p. 19/III

Madlonova ulice.

1858: plán tesařského mistra Václava Šmause na stavbu hospodářského objektu (stáje, komora, kolna s věžičkou v rizalitu)[695].

1896: přestavba stodoly dle plánu Jana Aubrechta [696].

Č.p. 21/III

Madlonova ulice.

1892: stavba vily továrníka Fr. Hirsche dle plánu Fr. Kotka [697].

1908: rozšíření továrny o levé křídlo dle plánu B. Ryšavého [698].

Č.p. 22/III

Madlonova ulice.

1874: přestavba [699].

1893: stavba chlévů dle plánu Hynka Šmolíka [700].

Č.p. 26/III

Madlonova ulice.

1797: odhad domku na 285 zl.[701].

1908: rozšíření domu dle plánu Hynka Šmolíka: vnitřní úpravy, nová fasáda a krov [702].

Č.p. 30/III

Třebízského ulice.

1910: přístavek po levé straně domu - sklad nábytku; plán B. Ryšavého.

Č.p. 33/III - špitál

Zbořen 1982 - roh Plzeňské a Jiráskovy ulice.

Doba vzniku není známa, avšak existoval již k roku 1517. Špitál měl dvě místnosti a byl určen pro osm osob [703].

1658: špitál ve městě ležící pustý jest, toliko mezi zdmi pod jalovou střechou chudí lidé bydlí, však úmyslu jest obec jiný nový z gruntu dáti vystavěti, který nejméně 300 zl. nákladu potřebovati bude [704].

1677: dle děkana Ladislava Frozina byl ve městě provizorní špitál, město zamýšlelo postavit při královské silnici špitál pro 6 osob [705].

1809: odhad a popis špitálu: 11-0-0. d., 7-0-0 š., 5-0-0 v., 4 světnice, každá 3-2-0 d., 2-4-0 š. Dále 4 přízemní komory, nad nimi nahoře 4 sedničky - 2-1-0 d., 2-0-0 š., jeden vchod v přízemí a nad ním nahoře mázhaus 5-5-0 d. 2-1-0 š., mimo to ještě činí na kříž vchod na záchody a nad ním mázhaus 4-0-0 d., 1-2-0 š., vše zděné: 395 běžných stop zdí po 4 zl. - 1580 zl. 28 dtto zdí ve faiermaurích po 3 zl. - 84 zl.; 2 komíny i s forotem - 79 zl.; 110 čtver. stop krytby s prejzy po 1 zl. 30 kr. - 128 zl. 20 kr.; 50 sáhů lepenice na podkroví - 25 zl.; okna, dveře a kamna dohromady - 102 zl.; krov - dříví a tes. práce - 330 zl.; 5 kop latí po 10 zl. - 50 zl.; 4 kopy prken po 30 zl. - 220 zl.; faltrámy a polštáře - 32 zl. 40 kr.; dveřový futra a schody - 40 zl.; hřeby, nárožníky a klamry - 45 kr.; celkem 2716 zl.[706].

1816: přestavba špitálu [707].

1843: městský špitál, v němž mají být špitálníci a kde jsou podle finančních možností nemocní. V dobrém stavu [708].

Č.p. nové 33/III

Madlonova, jižně od čp. 22.

1879: stavba domku dle plánu Hynka Šmolíka [709].

Č.p. 34/III

Ulice Třebízského, jižně od čp. 22/III.

Vznik po 1879 [710].

Č.p. 35/III

Ulice Třebízského, jižně od čp. 22/III.

Vznik po 1879 [711].

Č.p. 36/III

Madlonova.

1921 - 1923: stavba malých dělnických dvoupatrových domů čp. 36 a 37/III za finanční státní podpory dle projektu arch. J. Pacla [712].

Č.p. 37/III

Madlonova, mezi čp. 16 a 17/III.

1827: odhadní protokol městských realit pro účely požárního pojištění (překl.): roubená se šindelovou střechou postavená pastouška.... Zde je rovněž roubený chlév se šindelovou střechou[713].

1921 - 1923: viz čp. 36/III.

Č.p. 39/III

Severozápadní roh ulic Na kamení - Třebízského.

1909: novostavba patrového domu na místě starého dle plánu stavitele Josefa Pechana v upravené uliční čáře [714].

Č.p. 40/III

Ulice Třebízského, jižně od čp. 22/III.

Vznik po 1879 [715].

Č.p. 44/III

Na kamení, jižně od čp. 23/III.

1836: zachován odhad domu [716].

Č.p. 64/III

Palackého ulice.

1869: dům nově postaven, cena 9120 zl. r. č.[717].

1885: stavba obytného domu [718].

1909: na místě staršího domu mirošovického těžařstva přestaven stavitelem Boh. Ryšavým ve stylu německé neorenesance, původně zde kanceláře okresního výboru a v sousedním čp. 63/III okresní chorobinec, za první republiky do r. 1932 a 1933 zde schůze obecního zastupitelstva a českobratrská shromáždění [719].

Č.p. 89/III

Severozápadní roh ulice Třebízského a Alešovy, jižně od čp. 22/III.

Vznik po 1879 [720].

Č.p. 102/III

Ulice Alešova, jižně od čp. 22/III.

Vznik po 1879 [721].

Č.p. 109/III

Ulice Alešova, jižně od čp. 22/III.

Vznik po 1879 [722].

Č.p. 128/III

Ulice Alešova, jižně od čp. 22/III.

Vznik po 1879 [723].

Kostely, kaple

Kostel Panny Marie Sněžné

Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2410.

1176 - 1177: první nepřímá zmínka o existenci kostela [724].

1620: z popudu primase a dalších představitelů města zlikvidována část zařízení kostela [725].

1658: kostely a fary se podle možnosti opravují, takže na stavení žádného skažení nenesou, krom zdí okolo krchovů, které velkého nákladu boříce se od dešťův potřebují[726].

1682: děkan usiloval o zřízení oltáře sv. Tří králů, návrh měl připravit malíř z Blovic [727].

1701: práce pražského sochaře Vojtěcha Josefa Bayera na novém oltáři [728].

1711: podkomoří (?) doporučil k vymalování kostela Augustina Ubereyla [729].

1713: hlavní oltář nebyl ještě dokončen, kostel potřeboval nové varhany [730].

1713: smlouva s pražským staroměstským malířem Johanem Hiebelem na obraz Panny Marie Sněžné na hlavní oltář; z kvitance z roku 1716 vyplývá, že práce byla provedena [731].

1716: oprava velkého oltáře za 500 zl.

1717: Antonín Tereba a Johannes Kinczler (?) vypracovali výkres architectury velkého oltáře.

1720: žádost šťáhlavského klempíře o práci - přikrytí malé věže bílý plechem.

1754: oprava plechování věže.

1764: v kostele měla být vystavěna krypta.

1767: v kostele měla být pořízena nová dlažba [732].

1784: požár děkanského kostela. Na jeho obnovu bylo v dalších letech vydáno dle sumárního účtu v letech 1784 - 1789 celkem 5404 zl. 5 kr. 5¹/₂ d. [733]

1785: projektem pověřen Ignác Palliardi, který vypracoval (nedochované) plány. Příprava stavebního dříví [734].

1786: příprava prací na kostele pod vedením Ignáce Palliardiho. O práci na kostele se ucházeli plzeňský stavitel Anton Barth, tesařský mistr Martin Holeček. Palliardi schválil městského tesaře Holečka a zednického mistra Ondřeje Černého [735]. Započal dovoz kamene z panství Mirošov [736].

1787: započaly stavební práce na kostele. Ze zrušeného kostela sv. Michala na Starém Městě byl nabídnut hlavní mramorový oltář, postranní oltář, varhany a věžní hodiny. Zvýšení původních rozpočtů vzhledem k nepředvídaným dalším pracem. Dle Palliardiho byly základy po odstranění rumu závadné, hlavní zdi byly po tři roky vystaveny povětrnosti a utrpěly požárem, stoupla cena vápna. Naopak klenbu presbytáře bylo možno zachovat [737].

1788: zámečník Martin Hrdlička dodal do horních chrámových oken železné rámy. Převezeno výše uvedené zařízení kostela sv. Michala a navíc 36 kostelních lavic [738].

1789: příprava převozu kazatelny a dvou starých lavic ze zrušeného dominikánského kláštera v Plzni, odvoz věžních hodin z kostela sv. Václava z Plas [739].

1789: Palliardi oznámil, že vypracoval plán na stavbu věže s galerií, aby měl věžný rozhled na všechny čtyři strany a dále plán na průčelí kostela [740].

1790: Palliardiho rozpočet na zřízení fasády kostela (692 zl.) a věže pro zvony (1986 zl.).

1799: zadáno pokrytí střechy taškami Janu Kollerovi, šindel ze střechy byl prodán.

1804: rozpočet zednického mistra Ondřeje Černého na stavbu přední části kostela (dle měr 6-2-0 × 1-4-0 sáhu, tj. 12,01 × 3,16 m), celkem 5912 ¹/₂ zl.

1806: zednický mistr předložil dvě varianty na stavbu přední části kostela [741] a upravený rozpočet - 13 395 zl. 44 kr.

1812: rozpočet a zachovaný plán (příloha 28) zednického mistra Ondřeje Černého na zvonici v podkroví nad velkých farním kostelem [742].

1813: stavitel Franz Heger zaslal plány (nezachované) věže a rozpočet.

1821: stavitel Franz Heger poslal (rovněž nezachované) plány věže [743].

1821, 4. října: položen základ věže [744].

1823: duben až říjen: postavena věž celkovým nákladem 14 000 zlatých konvenční měny. Na věži umístěn nápis: HonorI DeI, et MarIae, SanctVs, et CIVes RokICzanenses erIgI feCerVnt. Na věži vznikl i byt věžného [745].

1826: celkové dokončení věže [746].

1827: odhadní protokol městských realit pro účely požárního pojištění (překl.): děkanský kostel ve městě celý z kamene požárně bezpečně postaven a klenutý, s kostelní věží pobitou železným plechem, která současně je opatřena svodem, krov je kryt taškami, pojištěn je pouze krov na 1000 zl.[747].

1843: Děkanský kostel včetně sakristie, depozitáře a kostelní věží. Děkanský kostel je v dobrém stavebním stavu. Na opravu plechové krytiny věže byl předložen rozpočet ke schválení na jaře 1843, dražba proběhla až roku 1848 [748].

1863: vnitřek děkanského kostela obnoven nákladem 4289 zl. 34 kr. r. č. (vymalování interiéru kostela, nahrazení kamenných kvádrů v podlaze kamennými plotnami z Hošťky, plechové žlaby, obnova obrazů, pozlacení rámů k nim, 2 nové tabernákly, lakování obrazů a oltářů lakem)[749].

1882 - 1897: opravy děkanského chrámu (střecha, sanktusová věžička), kolaudace 1896. Z roku 1895 dochován nákres ciferníku hodin na věži kostela [750].

1884: pořízena barevná okna dolní a 5 lunetových nad oltářem za 4079 zl. 74 kr.[751].

1897 - 1900: po zjištění neopravitelnosti starých varhan dodala pražská firma J. Rejna a J. Černý nové za 2277 zl. r. č.[752].

1908: příprava opravy 45 let neupravovaného sešlého vnitřku, zadány následující rozpočty na opravy 3 mramorových oltářů a zábradlí, malířské práce v celém interiéru, pozlacovačské práce na hlavním a postranních 2 oltářích a na kazatelně, restaurování obrazů z hlavního a postranních oltářů a 1 obrazu na dřevě, oprava lavic a jiné drobné práce [753].

1908: zachovány kolorované plánky stropu děkanského kostela nad hlavním oltářem, stěny nad úřednickou lavicí v presbytáři, plochy nad hlavním oltářem, v hlavní lodi a kované mříže [754].

1926, 1931 - 1932: opravy omítek, střechy, žlabů, interiéru. Ve spisech mj. fotografie kostela [755].

Nápisy na zvonech:

zvon Michael: Verbum Domini manet in aeternum. Anno Domini MDCXII.

zvon Václav: Sit transit gloria mundi. Anno Domini MDCXII.

zvon Nejsv. Trojice: Tento zvon przelitej gest leta Panie 1752 za Welebneho Pana Diecana Sebastiana Tomandla a panuw Aurziednikuw P. Jana Krafta a P. Jana Wiktorina Korrena[756].

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice s areálem hřbitova

Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2429.

1609: kostel vystavěn protestanty [757].

1784: klenby v kostele byly v závadném stavu [758].

1784: kostel při požáru nevyhořel [759].

1789: popis oltáře: ze dřeva, postaven podle starého způsobu, uprostřed hlavní oltářní obraz Nejsvětější Trojice malovaný na plátně, po stranách dvě dřevěné sochy sv. Václava a svatého Víta. Nad obrazem svatý Augustin se dvěma malými postranními postavami sv. Norberta a sv. Isidora ze dřeva. Místo tabernáklu dřevěný stupeň. Dva postranní oltáře - Zvěstování Panny Marie s malovaným obrazem tohoto jména. vlevo sv. Jan a sv. Pavel, s malovaným obrazem tohoto jména. Nad tím Boží oko, špatná dřevěná kazatelna se schody, 4 dřevěné svícny, protože cínové byly ukradeny. Obrazy sv. Augustina, Ecce Homo, Matky Bolestné..., sv. Kateřina, vše na plátně a narození Krista na dřevě [760].

1793 - 1794: špatný stav kostela a zvláště klenby, bylo zvažováno místo nákladného zaklenutí provést jen nový rákosový strop [761].

1799 - 1801: kostel sloužil jako skladiště [762].

1802: oprava, při které zbořena klenba, opraveny oltáře, nová věžička; kostel vysvěcen [763].

1835: situační plán nového klasicistního oplocení hřbitova (s vyznačením místa špitálu) od stavitele Filause [764].

1843: kostel Nejsv. Trojice u hřbitovní fortny - v dobrém stavu [765].

1872: oprava pilířů, štítů a věže Janem Šmausem (regotizace, zbořena kaple sv. Rosálie a postavena nová na západní straně kostela). Odstraněny staré oltáře, pořízen nový od akademického malíře Bedřicha Vachsmana.

1966 - 1967: zrušení hřbitova [766].

Drobné stavby, sochy

Mariánský sloup

Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2411.

1770: dle nápisu na soše byla postavena v r. 1770 nákladem Jana Eisla, Raucha a Galusa, arendatorů rokycanských železáren; autor V. Baur [767].

1871: oprava [768].

1892: oprava sloupu vápennou maltou.

1935: oprava akademickým sochařem Ladislavem Křtínem. Ve spisech založena fotodokumentace některých detailů před opravou [769].

1995: oprava - doc. Petr Sýdl [770].

Socha sv. Jana Nepomuckého

Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2412.

Socha z roku 1709, opravována 1768, 1902, 1936, 1973 [771].

Kašna na náměstí

Masarykovo náměstí (1827 - 1951, 1997), Urbanovo náměstí (1951 - 1997). Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2413.

1710: odprodej louky magistrátu s ohledem na vedení potrubí do kašny [772].

1762: podkomořský úřad povolil zřízení kamenné kašny místo dosavadní dřevěné [773].

1826: na žádost města, které chtělo postavit novou kašnu, dodal krajský inženýr rozpočet a plán [774].

Kašna - Školní náměstí

Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2414.

1829: oprava staré dřevěné kašny [775].

Po 1863?: stavba kašny, kameník Tomáš Nechutný z Plzně [776].

Černý kříž

Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2423.

1842: dosavadní starý dřevěný kříž byl shnilý, byla potřeba pořídit nový [777].

Zbytky městského opevnění

Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 2406.

Od 1799: emfyteutický rozprodej parkánů [778].

Kol. 1890: zasypání parkánu v severozápadní části města (za čp. 32)[779].

1928: demolice hradby v severozápadní části města s věží adaptovanou na pavilon (parc. 36) pro stavbu dívčí školy [780].

1930 - 1932: oprava hradby za domy čp. 24, 26 - 28, 153 [781].

Litinova pumpa „U Fitzů“

Severně od čp. 64/III.

Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 4935.

Nazvána dle ředitele bývalého mirošovického těžařstva, používána hlavně do zavedení rokycanského vodovodu [782].

Prameny, plány, edice pramenů, literatura

Prameny

Státní ústřední archiv v Praze [SÚA]

České gubernium - publicum

Kart. 2779, 5288, 8173.

Josefský katastr [JK]

I.č. 2888.

Nová manipulace

Sign. R 12/3.

Stabilní katastr [SK]

Plzeňsko 434, 1838 (nezachoval se Bauparzellenprotokoll).

Stabilní katastr - duplikát [SK-dupl]

I.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll.

Stará manipulace [SM]

Kart. 1945 - 1947, 1658.

Státní památková správa [SPS]

Kart. 509.

Státní okresní archiv v Rokycanech [SOkA]

Archiv města Rokycan [AM]

I. oddělení

Kart. 1, 23, 24, 29, 31 - 33, 51, 82, 83, 85, 86, 98, 100, 101, 102, 103, 456.

II. oddělení

kart. 27, 109, 344, 362, 379, 409;

kn. 108, 109, 112 - 116, 190, 206 - 208.

III. oddělení

kart. 74, 132, 137, 138, 148 -163, 165 - 168, 171, 173.

Okresní soud Rokycany [OS]

bal. 132.

Archiv Národního musea [ANM]

Sb. F

I.č. 169.

Sbírka G (Eichlerova)

I.č. 648

Městský úřad v Rokycanech, odbor stavební

Stavební spisy k jednotlivým objektům .

Plány

Celkové plány - viz seznam příloh. Stavební plány - viz jednotlivé objekty

Edice pramenů

Zápisná kniha pražských stavitelů 1639 - 1903, ed. I. Ebelová, Praha 1996.

Literatura

Bělohlávek M.: Obyvatelstvo v Rokycanech a poddanských vesnicích po třicetileté válce, Minulostí západočeského kraje 6/1968, s. 190 - 213.

Cironis Petros: Historie města Rokycan, Rokycany 1993.

Havrda Tomáš, Hexner Michal, Rokycany, územní plán sídelního úvaru, průzkumy a rozbory, Praha 1997.

Hofman Karel: Staré rokycanské domy, sv. 1. - 2., Rokycany 1996, sv. 3., Rokycany 1997.

Chval Jan: Rokycanské školství, ve: Rokycany, historické a kulturní skizzy, Rokycany 1935.

Kadlec J.: Bischof Tobias und die Prager Diözese während seiner Regierungszeit (1278–1296), Beiträge zur Geschichte des Bistums Regensburg 6 (1972), s. 119 - 172.

Kovář Jaromír: Tisíciletý urbanistický vývoj Rokycan, Minulostí západočeského kraje 18/1982, s. 229 - 252.

Pelant Jan: Města a městečka západočeského kraje, Plzeň 1984.

Podlaha Antonín, Soupis památek historických a uměleckých, sv. 9., v politickém okresu rokycanském, Praha 1900.

Purghart F.: Stavba radnice v Rokycanech, Minulostí západočeského kraje 10 /1974, s. 119 -134.

Rokycký F. S.: O bývalém dvorci biskupském a tvrzi v Rokycanech, ČSPS 46/1938, s. 185 - 191.

Rokycký F. S.: O bývalé Pražské bráně v Rokycanech a jejím okolí, ČSPS 23/1925, s. 145 - 148.

Rozum Jordán: Popis starého hřbitova u kostela Nejsvětější Trojice v Rokycanech, SOkA Rokycany 1997.

Srb Adolf: Královské svobodné město Rokycany, Rokycany 1896.

Šára Jan: Rokycany v minulosti a v přítomnosti, ve: Rokycany, historické a kulturní skizzy, Rokycany 1935.

Tytl Antonín: Rokycany, královské svobodné město, Plzeň 1890.

Vlček Pavel, Sommer Petr, Foltýn Dušan: Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997.

Seznam příloh

1. Císařský otisk stabilního katastru; autentický stav města k roku 1838, 1: 2880 (uváděná čísla jsou parcelními čísly) [Ústřední archív zeměměřičství a katastru, stabilní katastr, i.č. 6524].

2. - 9. Indikační skica Rokycan z roku 1838, intravilán, cca 1: 1000 (s nepřesnostmi, neorientovaný) [SÚA, IS, Plzeňsko 434].

10. - 11. Indikační skica Rokycan z roku 1838, extravilán, 1: 2880 [SÚA, IS, Plzeňsko 434].

12. Nedatovaný situační plán Rokycan (po 1876) [SÚA, SMP, i.č. 2921b, sign. F XV 25/1].

13. Situační plán Masarykova náměstí od stavitele Partische z roku 1852 - dláždění náměstí [SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 114].

14. Situační plán Malého náměstí od stavitele Partische z roku 1852 - dláždění náměstí [SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 114].

15. Situační plán Smetanovy a Gottliebovy ulice od stavitele Partische z roku 1848 - vedení kanalizace [SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 114].

16. Situační plán oblasti křižovatky Palackého a Hradební u Nové brány od zednického mistra Kovandy z roku 1846 [SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kt. 409].

17. - 20. Zaměření radnice z roku 1840 - krajský inženýr Seck [SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., i.č. 990, kt. 362].

21. - 22. Plán na přestavbu svatoanenské kaple na budovu školy (141/I) z roku 1792 od zednického mistra Ondřeje Černého. Legenda: 1 - chodba, 2 - schodiště, 3 - pokoj učitele, 4 - kvelb, 5 - dolní kuchyně, 6 - kvelb, 7 - školní třída (pokoj), 8 - pokoj učitele, 9 - pokoj rektora, 10 - horní kuchyně, kabinet, předsíně, 4 odpočívadla na schodišti [SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/s/11, kt. 85].

23. - 25. Plány na rozšíření školy v čp. 141/I z roku 1846 od krajského inženýra Wacha [SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kt. 409].

26. Plán na úpravy ve staré škole (135/I) z roku 1825 [SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/s/12, kt. 85].

27. Nedatovaný plán zvonice (přelom osmdesátých a devadesátých let 18. století) od tesařského mistra Martina Holečka na (provizorní) zvonici v sousedství farního kostela [SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/11, kt. 31].

28. Plán zednického mistra Ondřeje Černého na zřízení zvonice nad farním kostelem [SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/11, kt. 31].

29. Plán na opravu Plzeňské brány z roku 1811 od E. V. von Rittera [SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/b/2, kt. 23].

30. Půdorys Pražské brány a jejího okolí z roku 1811 od E. V. von Rittera [SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kt. 409].

31. Plán na dostavění rozestavěné Pražské brány z roku 1816 od zednického mistra Ondřeje Černého [SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/b/1, kt. 23].

32. Plán Pražské brány v Rokycanech od krajského inženýra Johanna Seitze, cca polovina třicátých let 19. století [SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kt. 409].

33. Situační plán Pražské brány z let 1842 - 1844 [SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., kt. 101].

[1] Do této prostory situuje literatura (F. S. Rokycký, 1938, s. 185) biskupský dvůr dle místního názvu „Dvořiště“. Umístění Dvořiště do prostoru Malého náměstí však je zcela nepřesvědčivé a odporuje si s jinou literaturou (Hofman, 1/1996, s. 49 - Klivcovský pivovar) - potom bychom mohli Dvořiště lokalizovat do výhodněji situované ulice Na spilce. Vše samozřejmě může vyřešit vypracování místopisu.

[2] Srv. SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/9, kt. 100.

[3] Pokud není jinak citováno, jedná se o obecně známé údaje, které shrnuje základní literatura (Cironis, 1993; Vlček a kol., 1997, v.t. SOkA Rokycany, AM Rokycany, odd. G, regesty z inventáře aj.).

[4] Jedná se o privilegium povolující biskupu opevnit jeho několik měst, známé jen z regestu kodexu pražské metropolitní kapituly, událost náleží do rozmezí let 1293 - 1295. Viz Kadlec, 1972, s. 142 - 144; v.t. SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/1, kt. 100.

[5] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/a/20, kt. 1.

[6] SOkA Rokycany, AM Rokycany, odd. G/24, regest inventáře. V.t. SÚA, SM, sign. 41/23, kt. 1947; DZV, kvatern 23., fol. F 29, opis: ANM, sb. F, kt. 163.

[7] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/9, kt. 100.

[8] ANM, sb. F, kt. 163; SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/2, kt. 100; SÚA, NM, sign. R 12/3.

[9] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/2, kt. 100.

[10] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/9, kt. 100.

[11] Bělohlávek, 6/1968, s. 190.

[12] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/22, kt. 101.

[13] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/PP, kt. 82.

[14] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/6, kt. 31.

[15] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 108 (contr. A), fol. 221v násl., v.t. 227.

[16] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/27; kt. 101.

[17] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/32, kt. 102. Celkově: SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/25 - 31, kt. 101.

[18] Rozsah požáru lze rámcově rekonstruovat. Oheň byl s jistotou vedle štítu pošty a vypukly v domě Fořtla (evidentně čp. 122/I), popřípadě u souseda Novotného (čp. 121/I). Ve spisech se zachoval seznam pohořelých. Z kombinace jmen s údaji stabilního katastru a Hofmanovými vyplývá, že vyhořela část od čp. 95/I a 124/I na východ k Pražské bráně. Viz SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. B/I/56, kt. 103.

[19] ANM, sb. G, i.č. 648.

[20] V rámci císařského nařízení o zvelebení ulic a prostranství. SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/u/6, kt. 98. Průchod hradbou v místech Nové brány (Palackého ulice) vznikl několik let předtím - srv. SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/d/3, kt. 24. Jako nejpravděpodobnější je rok 1799, kdy byly rozprodávány parkány. K roku 1812 již byla údajně zbořena.

[21] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 151.

[22] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 154.

[23] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 151.

[24] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/u/1, kt. 98.

[25] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 156.

[26] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/23, kt. 101.

[27] Lkt - lokte, tj. 0,59 metru.

[28] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/27, kt. 101.

[29] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. B/I/28, kt. 101.

[30] SÚA, JK, i.č. 3888, kt. 1903.

[31] Dle kvitance jeho manželky. Viz SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. C/90, kt. 456.

[32] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/b/2, kt. 23; sign. A/d/6, kt. 24.

[33] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/f/40, kt. 29.

[34] Kulturní historie jednotlivých domů - viz Hofman, 1-3/1996 - 1997.

[35] 1 vídeňský sáh = 1,896 metru; 1 stopa = 0,316 metru; 1 palec = 0,026 metru.

[36] Cironis, 1993, s. 66.

[37] SÚA, NM, sign. R 12/3.

[38] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/r/1, kt. 83.

[39] Dle Hofmana, 1/1996, s. 12.

[40] ANM, sb. G, i.č. 648.

[41] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/r/3, kt. 83.

[42] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/r/3, kt. 83.

[43] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/r/3, kt. 83; Purghart, 10/1974, s. 122.

[44] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/r/4, kt. 83.

[45] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/4, kt. 31.

[46] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/r/6, 7, kt. 83

[47] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/6, kt. 24.

[48] SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. G, pag. 146.

[49] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/r/8, kt. 83.

[50] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/r/8, kt. 83.

[51] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/r/8, 9, kt. 83; AM Rokycany, II. odd., i.č. 645, kt. 18; v.t. SÚA, ČG-publ., per. 1806 - 1815, sign 80/14, kt. 5288.

[52] Purghart, 10/1974.

[53] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/2, kt. 24.

[54] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., i.č. 990, kt. 362. Srv. guberniální dekret 24. 12. 1841 č. 38313.

[55] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/6, kt. 24.

[56] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/r/12, kt. 83; SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. G, pag. 146.

[57] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 153r - 155r.

[58] Hofman, 1/1996, s. 14.

[59] Hofman, 1/1996, s. 14.

[60] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 168.

[61] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 1/I; Hofman, 1/1996, s. 15.

[62] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 1/I.

[63] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 1/I.

[64] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 138v.

[65] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171.

[66] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 167.

[67] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 2/I.

[68] Hofman, 1/1996, s. 18.

[69] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 154.

[70] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 154.

[71] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 3/I.

[72] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 3-4/I.

[73] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171.

[74] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 165.

[75] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 168.

[76] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 4/I.

[77] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 3-4/I.

[78] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[79] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 154 (plány), vt Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 5/I.

[80] Muzeum Dr. B. Horáka, sb. fotografií, č. F 1587; Podlaha, 1900, s. 126, 127; v.t. Hofman, 1/1996, s. 20 - 22.

[81] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 156.

[82] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 158.

[83] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 167.

[84] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 5/I.

[85] Hofman, 1/1996, s. 22.

[86] Hofman, 1/1996, s. 24 bez citace uložení plánu.

[87] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 154.

[88] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 6/I.

[89] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 88v - 89.

[90] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 154.

[91] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 162.

[92] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 7/I.

[93] Hofman, 1/1996, s. 26.

[94] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 311 dle inv.

[95] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 154.

[96] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 155.

[97] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 8/I.

[98] Hofman, 1/1996, s. 27.

[99] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 189.

[100] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 158.

[101] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 9/I.

[102] Hofman, 1/1996, s. 29.

[103] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/b/2, kt. 23.

[104] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/6, kt. 24.

[105] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/6, kt. 24.

[106] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/32, kt. 102.

[107] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/6, kt. 24.

[108] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/2, kt. 24.

[109] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/6, kt. 24.

[110] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 168, kt. 171.

[111] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 168.

[112] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 10/I.

[113] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 41v - 42.

[114] Dle situačního plánu. Viz SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 151.

[115] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 151. Jako doba výstavby přichází v úvahu rok 1883, (kdy dům vlastnilo město) či 1891 (kdy dům náležel staviteli Eduardu Šmausovi) - viz Hofman, 3/1997, s. 30.

[116] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 11/I.

[117] SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, C, pag. 20.

[118] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 313 dle inv.

[119] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 12/I, 22/I.

[120] Nejlépe zakresleno na plánku - SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., i.č. 1037, 1048, kt. 409.

[121] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 165; SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 166.

[122] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 159.

[123] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 13/I.

[124] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 44r.

[125] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 159v - 161v.

[126] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[127] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[128] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 156.

[129] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 15/I.

[130] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 97v.

[131] SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. G, pag. 139.

[132] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 133 - 134.

[133] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[134] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[135] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 171.

[136] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 151.

[137] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 156.

[138] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 160.

[139] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 160.

[140] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 150.

[141] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 16/I.

[142] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 67v - 68.

[143] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 168.

[144] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 17/I

[145] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 18/I. Dle Hofmana (2/1996, s. 31) byl dům do té doby patrový s valbou pobitou šindelem a částečně ještě barokní fasádou.

[146] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 18/I.

[147] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kt. 379.

[148] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 167.

[149] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[150] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[151] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 100v - 101.

[152] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 21/I.

[153] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 313 dle inv.

[154] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 21/I.

[155] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 22/I.

[156] Dochována četná fotodokumentace: Muzeum Dr. B. Horáka, sb. fotografií (kde fotografie z demolice); dále SÚA, SPS, sign. 30 Rokycany - městská brána, kt. 509; SÚPP, sb. fotodokumentace - několik fotografií včetně bourání; Podlaha 1900, s. 85.

[157] Hofman, 2/1996, s. 15.

[158] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/b/2, kt. 23.

[159] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/b/2, kt. 23.

[160] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/b/2, kt. 23; II. odd., i.č. 1037, 1048, kt. 409.

[161] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/2, kt. 24.

[162] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d 3, kt. 24.

[163] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/b/2, kt. 23.

[164] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 158 - 159.

[165] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/6, kt. 24.

[166] Průběh bourání přehledně Hofman, 2/1996, s. 39 - 41; dále SÚA, SPS, sign. 30 Rokycany - městská brána, kt. 509. Ve spisech založena fotografie z doby před 1. sv. válkou.

[167] SÚA, ČG-publ., per. 1826 - 1835, sign. 80/17, kt. 8173; SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. E, pag. 39.

[168] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171.

[169] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 152.

[170] SÚA, SPS, sign. 30 Rokycany - městská brána, kt. 509; Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 24. Plány jsou zachovány v obou spisech.

[171] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 24.

[172] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 46; SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 46a.

[173] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 115 (contr. H), fol. 64v.

[174] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 115 (contr. H), fol. 106v.

[175] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 115 (contr. H), fol. 153.

[176] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 25/I.

[177] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 26/I.

[178] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kt. 379.

[179] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[180] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 27/I.

[181] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 28/I.

[182] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 60v.

[183] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 29/I.

[184] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 360 dle inv.; Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 29/I.

[185] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 152.

[186] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 31/I; SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 165.

[187] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 313 dle inv.

[188] SÚA, SPS, sign. 30 Rokycany, kt. 509.

[189] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 355; v.t. III. odd., kt. 189.

[190] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 152.

[191] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 157.

[192] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 168.

[193] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 34/I.

[194] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 123 - 123v.

[195] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 148.

[196] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 156.

[197] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74 (spisy k domu na dvou místech).

[198] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 171v.

[199] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/32, kt. 102.

[200] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/2, kt. 24.

[201] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd. i.č. 654, sign. II A/8, kt. 27.

[202] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d 3, kt. 24; SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 26.

[203] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/6, kt. 24.

[204] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 162. Do té doby byla opatrovna v čp. 158/I.

[205] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 39/I.

[206] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 40/I.

[207] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 158.

[208] SÚA, SPS, sign. 30 Rokycany, dům čp. 41/I, kt. 509.

[209] SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, D, pag. 24.

[210] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 42/I.

[211] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 43/I.

[212] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 111 - 112.

[213] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[214] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 44/I.

[215] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 45/I.

[216] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 159.

[217] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 46/I.

[218] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 53 - 53v.

[219] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 7; SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 7.

[220] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 154.

[221] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 168.

[222] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 47/I.

[223] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[224] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 156.

[225] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 48/I.

[226] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171.

[227] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 49/I.

[228] Dle inventáře SOkA Rokycany, III. oddělení, i.č. 2568, sign. XIV/17, kt. 149. V době zpracovávání rešerše byl spis s plánem nedostupný.

[229] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 50/I.

[230] Hofman, 3/1997, s. 14.

[231] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 151.

[232] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 51/I.

[233] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/f/40, kt. 29.

[234] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/k/28, kt. 33.

[235] Hofman, 3/1997, s. 8.

[236] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/f/40, kt. 29.

[237] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/32, kt. 102.

[238] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/f/41, kt. 29.

[239] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., i.č. 650, kt. 23.

[240] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/2, kt. 24.

[241] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/f/41, kt. 29.

[242] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/6, kt. 24.

[243] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kt. 344 (v souvislosti se žádostí majitelů čp. 91 o část trojúhelníkové parcely severozápadně od děkanství).

[244] Muzeum Dr. B. Horáka, sb. fotografií, č. F 796/1 - 4.

[245] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 160.

[246] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 53/I.

[247] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 165 (plány), v.t. Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 54/I.

[248] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 166.

[249] Hofman, 3/1997, s. 28.

[250] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 56/I.

[251] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 167.

[252] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[253] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 158.

[254] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 58/I. Ve spisech plány starého stavu.

[255] Hofman, 2/1996, s. 55,

[256] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 148.

[257] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 58; SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 58 a, b. Čp. 147 se omylem duplovalo s popisným číslem městského pivovaru.

[258] Viz SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 69.

[259] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 152. Zachované paré plánů z roku 1896 - SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 155. Hofman, 2/1996, s. 50 uvádí překvapivě jako autora plánů Josefa Kulhavého z Mladé Boleslavi, ač ani Chval (1935, s. 48) tohoto autora nezná.

[260] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 152.

[261] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 154.

[262] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 156, 190.

[263] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 154.

[264] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 64/I

[265] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 68/I.

[266] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 150.

[267] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 70/I, 70+71/I; v.t. 11/I.

[268] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 71/I. Část plánů ve složce čp. 70/I a spisy též v 11/I.

[269] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 71/I.

[270] Hofman, 2/1996, s. 49.

[271] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/32, kt. 102.

[272] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., i.č. 650, kt. 23.

[273] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/2, kt. 24.

[274] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/6, kt. 24.

[275] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/6, kt. 24.

[276] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 72/I. Ve spisech parcelační plán této části ulice.

[277] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 310 dle inv.

[278] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 313 dle inv.

[279] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[280] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 79/I.

[281] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[282] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 150.

[283] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 173 (plány); Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 80/I; Hofman, 1/1996, s. 37.

[284] Hofman, 1/1996, s. 37.

[285] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. C/95, kt. 456.

[286] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171.

[287] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 82/I. Určení autora dle Hofmana, 1/1996, s. 38.

[288] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 153.

[289] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 168.

[290] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[291] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 148.

[292] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., část plánů v kt. 152, část v kt. 153. K vnitřní výzdobě Hofman, 1/1996, s. 40.

[293] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 83 - 84/I.

[294] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 83/I.

[295] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 153.

[296] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. C/95, kt. 456.

[297] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[298] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 85/I.

[299] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 313 dle inv.

[300] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 314 dle inv.

[301] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 85/I.

[302] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[303] K objektu článek T. Karla v Sborníku musea Dr. B. Horáka, Rokycany 1993.

[304] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 151.

[305] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 165.

[306] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 87/I.

[307] Dějiny domu (vesměs jména majitelů) jsou známy od založení kontraktních knih. Přehled uvádí Šára, 1935, s. 14 - 15 i Hofman, 1/1996, s. 47.

[308] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd. sign. XVI, kt. 148.

[309] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 151.

[310] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 154, v.t. kt. 155; Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 88/I (plán).

[311] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 88/I.

[312] SÚA, SPS, sign. 30 Rokycany, dům čp. 88/I, kt. 509.

[313] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 88/I.

[314] Mlýn o dvou složeních. Viz SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, C, pag. 88.

[315] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/32, kt. 102.

[316] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 89, 90.

[317] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 88/I.

[318] Hofman, 1/1996, s. 49.

[319] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 131v - 132v.

[320] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 160.

[321] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 90/I.

[322] Hofman, 3/1997, s. 11.

[323] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[324] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 91/I.

[325] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. C/95, kt. 456.

[326] SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. D, pag. 59.

[327] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 87v - 88.

[328] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 154. Plán: viz Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 93.

[329] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 93/I.

[330] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 145v - 146.

[331] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 168.

[332] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 150.

[333] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 94/I.

[334] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 130v - 131.

[335] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 154 (spisy); Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 95/I (plán a část spisů).

[336] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 166.

[337] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 95/I.

[338] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 112 (contr. E), fol. 42.

[339] SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. D, pag. 63.

[340] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171.

[341] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 96-97/I.

[342] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 155.

[343] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 98/I.

[344] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[345] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[346] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 99/I.

[347] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 99/I.

[348] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 17.

[349] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[350] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 167.

[351] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 100/I.

[352] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 101/I.

[353] Městský úřad Rokycany, stavební úřad, stavební spisy čp. 101/I; Hofman, 2/1996, s. 8.

[354] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 101/I.

[355] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 101/I.

[356] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 8v.

[357] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 155.

[358] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 43.

[359] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 102/I.

[360] Fotodokumentace interiéru lékárny - Muzeum Dr. B. Horáka, sb. fotografií, č. F 401/1 - 5.

[361] Hofman, 2/1996, s. 9.

[362] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171.

[363] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 103/I.

[364] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 103/I.

[365] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 103/I.

[366] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 84 - 84v.

[367] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 143v - 146.

[368] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171.

[369] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171.

[370] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 157; Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 104/I.

[371] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 104/I.

[372] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[373] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 151.

[374] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 161.

[375] Hofman, 2/1996, s. 13.

[376] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 105/I.

[377] Hofman, 2/1996, s. 15.

[378] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/32, kt. 102.

[379] Rokycký, 1925, s 145 násl.; Hofman, 2/1996, s. 15.

[380] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kt. 409.

[381] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/b/1, kt. 23, kopie: II. odd., kt. 409.

[382] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/b/1, kt. 23.

[383] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/2, kt. 24.

[384] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/b/2, kt. 23.

[385] Viz SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. 68.

[386] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., i.č. 728, sign. II/a/8, kt. 101.

[387] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 106/I.

[388] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 148; Městský úřad Rokycany, stavební úřad, stavební spisy čp. 107/I; Hofman, 2/1996, s. 15. Stará fotodokumentace - viz Muzeum Dr. B. Horáka, sb. fotografií, č. F 2030, F 1528 aj.

[389] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 8v.

[390] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 167v - 168.

[391] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 110.

[392] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 167v - 168.

[393] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 13.

[394] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., i.č. 1037, 1048, kt. 409.

[395] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171.

[396] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 151.

[397] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 151.

[398] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 112/I; SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 197. Fotografie interiéru kaple: Podlaha, 1910, s. 251 dle fota: Štencův archiv, č. S 1967.

[399] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 112/I.

[400] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/b/5, kt. 23.

[401] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/2, kt. 24.

[402] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 172; SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 172 (+ 171).

[403] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 116 (contr. I), fol. 130.

[404] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[405] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 116 (contr. I), fol. 321v.

[406] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 152.

[407] Místo domu nejlépe zachycuje situační plán na přestavbu čp. 113 z roku 1851. Viz SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[408] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 170; SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 170.

[409] Místo domu nejlépe zachycuje situační plán na přestavbu čp. 113 z roku 1851. Viz SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[410] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 108 (contr. A), fol. 248v.

[411] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 168, 169; SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 168, 169.

[412] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 115/I.

[413] SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. G, pag. 143.

[414] SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. G, pag. 143; SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/p/36, kt. 77. Další Sackův zřejmě nerealizovaný plán z roku 1822 na sklenutí sladovny - viz sign. A/p/34. Podrobnější spisy - viz kt. 77.

[415] SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. G, pag. 143.

[416] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 112, 113.

[417] Viz SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 151 - 152v.

[418] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[419] Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 157, 158.

[420] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 116/I.

[421] Hofman, 2/1996, s. 20.

[422] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 8v.

[423] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 114; SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 114.

[424] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kt. 379.

[425] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[426] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171.

[427] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 189.

[428] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 119/I.

[429] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[430] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 166.

[431] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 168; Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 120/I.

[432] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 120/I.

[433] Hofman, 2/1996, s. 23 bez citace pramene.

[434] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kt. 344.

[435] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 121/I.

[436] SÚA, SPS, sign. 30 Rokycany, dům čp. 123/I, kt. 509.

[437] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 17v.

[438] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 102r - 103; 105r - 108.

[439] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 161.

[440] SÚA, SPS, sign. 30 Rokycany, dům čp. 123/I, kt. 509 Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 123/I.

[441] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 123/I.

[442] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 34.

[443] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 151.

[444] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 152.

[445] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 150.

[446] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. C/95, kt. 456.

[447] SÚA, SPS, sign. 30 Rokycany, dům čp. 125/I, kt. 509.

[448] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 126/I.

[449] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. C/95, kt. 456.

[450] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kt. 379.

[451] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 59v.

[452] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. C/95, kt. 456.

[453] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 134v - 135.

[454] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 151.

[455] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 129/I. Stará klasicizující fasáda viz Muzeum Dr. B. Horáka, sb. fotografií, č. F 1469/1 - 2.

[456] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 130/I; SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 167.

[457] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd. sign. XVI, kt. 148.

[458] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 167.

[459] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 132/I.

[460] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[461] SÚA, SPS, sign. 30 Rokycany, dům čp. 133/I, kt. 509.

[462] Hofman, 1/1996, s. 57

[463] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[464] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 157.

[465] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 167; Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 133/I.

[466] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 133/I; SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 173.

[467] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 133/I.

[468] Nejlépe zakresleno na plánku - SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., i.č. 1037, 1048, kt. 409. Foto: Muzeum Dr. B. Horáka, sb. fotografií, č. F 2203, v.t. Podlaha, 1900, s. 84.

[469] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/b/5, kt. 23.

[470] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 152.

[471] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/k/28, kt. 33.

[472] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/2, kt. 24.

[473] ANM, sb. G, i.č. 648.

[474] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/s/12, kt. 85.

[475] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/6, kt. 24.

[476] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 4; SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 4; SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/f/42, kt. 29.

[477] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 110 (contr. B), fol. 145. Údaje (v jinak velmi pozoruhodné) brožuře K. Hofmana, (1/1996, s. 43) jsou v tomto případě mylné, chlební krámce byly za masnými krámy (zde jsou ještě zakresleny na katastru).

[478] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 110 (contr. C), fol. 268v.

[479] Hofman, 3/1997, s. 20.

[480] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/32, kt. 102.

[481] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/2, kt. 24.

[482] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/b/2, kt. 23.

[483] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., sign. V/4, kt. 132.

[484] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 139/I. Plán ve spisech čp. 143/I.

[485] Chval, 1935, s. 46.

[486] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 140/I.

[487] SOkA Rokycany, AM Rokycany, odd. G/1, regest inventáře.

[488] SOkA Rokycany, AM Rokycany, odd. G/6, regest inventáře.

[489] Vlček a kol., 1997, s. 621.

[490] SÚA, SM, sign. R 41/18, kt. 1947.

[491] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/a/7, kt. 1 (dle DZV 18 M 9).

[492] SÚA, SM, sign. R 41/6, kt. 1946.

[493] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/k/28, kt. 33.

[494] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/32, kt. 102.

[495] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/s/11, kt. 85.

[496] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/s/11, kt. 85.

[497] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/6, kt. 24.

[498] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/s/14, kt. 86; SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., i.č. 729, kt. 109.

[499] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kt. 409.

[500] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 355.

[501] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 141/I.

[502] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/27, kt. 101.

[503] SÚA, JK, i.č. 3888, no top. 85.

[504] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[505] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 142/I.

[506] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 142/I.

[507] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 143/I. Plán i pro čp. 139/I.

[508] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 108 (contr. A), fol. 281.

[509] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax. A), fol. 25v.

[510] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 146/I.

[511] K tomuto objektu: SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 163 (stavební úpravy), kt. 166 (fasáda).

[512] SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. G, pag. 143.

[513] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/32, kt. 102.

[514] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 93.

[515] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 150 - 151.

[516] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kt. 379.

[517] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 159.

[518] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 148/I.

[519] SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, D, pag. 7.

[520] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171.

[521] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 114 (contr. G), fol. 13v.

[522] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 160.

[523] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/2, kt. 24.

[524] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d 3, kt. 24.

[525] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 72; SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 72 a, b.

[526] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 155v - 157v.

[527] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kt. 344.

[528] ANM, sb. F, kt. 169.

[529] Šára, 1935.- 10.

[530] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/2, kt. 24.

[531] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d 3, kt. 24; SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 145.

[532] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 46; SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 46b.

[533] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 115 (contr. H), fol. 152.

[534] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 117v - 119.

[535] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 115 (contr. H), fol. 241.

[536] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 161.

[537] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 46; SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 46c.

[538] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 115 (contr. H), fol. 117.

[539] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 162v - 163v.

[540] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 154/I.

[541] SÚA, SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen; SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. G, pag. 44.

[542] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 127v - 128.

[543] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 168.

[544] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 155/I.

[545] SÚA, SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 426; SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. G, pag. 44.

[546] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 129 - 129v.

[547] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[548] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 174v.

[549] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171.

[550] SÚA, SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 437.

[551] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 142 - 143.

[552] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd. sign. XVI, kt. 148.

[553] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 72; SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 72 a, b.

[554] Šára, 1935, s. 10.

[555] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 169.

[556] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[557] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 159/I.

[558] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 169.

[559] SÚA, SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 438.

[560] SÚA, SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 436.

[561] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[562] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[563] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 116 (contr. I), fol. 321v.

[564] SÚA, SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 427.

[565] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), 169v.

[566] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 164/I.

[567] Hofman, 3/1997, s. 42.

[568] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 165/I.

[569] Hofman, 3/1997, s. 42; SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 166.

[570] Arch. Jiří Krofta - viz cedulka na domě - není ve spisech uváděn.

[571] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 167/I.

[572] Hofman, 3/1997, s. 43.

[573] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171.

[574] Dle inventáře SOkA Rokycany, pro AM Rokycany, III. odd., pro kt. 150, spisy nezvěstné.

[575] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 168/I.

[576] Hofman, 3/1997, s. 43.

[577] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 169/I.

[578] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd. sign. XVI, kt. 148.

[579] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 148, 171.

[580] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 171/I.

[581] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 132.

[582] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 189.

[583] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., sign. V/1, kt. 132.

[584] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 172/I. Podoba masných krámů před požárem viz Muzeum Dr. B. Horáka, sb. fotografií, č. F 1472/1-3.

[585] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/32, kt. 102. Chlebové krámy ještě zakresleny na stabilním katastru.

[586] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/b/5, kt. 23.

[587] Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 158.

[588] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 173/I.

[589] Hofman, 3/1997, s. 41. Dále roku 1877 objekt dosud označovaný čp. 168a nově označen čp. 174 (SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171).

[590] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 174/I.

[591] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171.

[592] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 175/I.

[593] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171.

[594] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 176/I.

[595] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 167.

[596] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 133/I (fasáda); SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 173.

[597] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 177/I.

[598] Hofman, 3/1997, s. 45.

[599] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 179/I.

[600] Hofman, 1/1996, s. 36.

[601] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 196/I.

[602] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kt. 379.

[603] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 209/I.

[604] Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 158, 159.

[605] Tzv. Sirgmühle, v.t. SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. E, pag. 57; SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 210 - 212.

[606] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 189.

[607] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 162.

[608] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 163.

[609] Připsání domu se především opírá o zápis z roku 1598, kdy Jindřich pekař se ujal chalupy zv. Volšanky, v které dobré paměti M. Jan Rokycana rozen. Šára, 1935, s. 22; v.t. ANM, sb. G, i.č. 648.

[610] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 159v.

[611] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[612] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 160.

[613] SÚA, SPS, sign. 30 Rokycany, dům čp. 26/II, kt. 509.

[614] Objekt byl často fotografován. Viz Muzeum Dr. B. Horáka, sb. fotografií, kde i fotografie z požáru. Fotografie a kresba domu z roku 1941: SÚA, SPS, sign. 30 Rokycany, dům čp. 26/II, kt. 509.

[615] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 151.

[616] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 154.

[617] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 167.

[618] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 167.

[619] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 158.

[620] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171.

[621] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 168.

[622] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 317; SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 317 a, b.

[623] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[624] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 165.

[625] Šára, 1935, s. 23.

[626] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 92v - 93v.

[627] SÚA, JK, i.č. 388, NT 326, doplňky.

[628] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 126 - 126v.

[629] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 155.

[630] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 159.

[631] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 62/II.

[632] Viz SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 119v - 120.

[633] Šára, 1935, s. 22.

[634] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., i.č. 1037, 1048, kt. 409.

[635] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., i.č. 1037, 1048, kt. 409; SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 108 (contr. A), fol. 453.

[636] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 2 - 2v.

[637] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 249.

[638] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 247; SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 248.

[639] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 153.

[640] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 160.

[641] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 69/II.

[642] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 19.

[643] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 73/II.

[644] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171.

[645] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 76/II.

[646] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 8v.

[647] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 78/II.

[648] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 250. Do roku 1797 byla rokycanská pastouška v čp. 23/III, poté byla prodána. Viz SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/PP, kt. 82.

[649] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/2, kt. 24.

[650] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/6, kt. 24.

[651] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 114. Srv. I. odd., sign. A/PP, kt. 82.

[652] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 106/II.

[653] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 161.

[654] Podlaha, 1910, s. 250.

[655] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/k/30, kt. 33.

[656] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/32, kt. 102.

[657] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/3, kt. 31; SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/32, kt. 102.

[658] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/4, kt. 31.

[659] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/k/30, kt. 33.

[660] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/k/30, kt. 33.

[661] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 39v.

[662] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 38v.

[663] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 122/II.

[664] SÚA, SK-dupl., i.č. 5134, kt. 2284, Bauparzellenprotokoll, parc. 317; SK, Plz. 434, Einschaltungsbogen, parc. 317 a, b.

[665] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 140 - 141.

[666] Viz SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 137 - 137v.

[667] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 208/II.

[668] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 163.

[669] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 163.

[670] Šára, 1935, s. 5.

[671] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 481/II.

[672] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 482/II. Fotografie po dostavbě: SÚPP, sb. fotodokumentace, č. 164 836 - 164 838.

[673] Šára, 1935, s. 6.

[674] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/2, kt. 24.

[675] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/6, kt. 24; vt III. odd., kt. 114.

[676] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 148.

[677] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 156.

[678] SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, D, pag. 7.

[679] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 148.

[680] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 156.

[681] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 157.

[682] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 1/III.

[683] SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. E, pag. 59.

[684] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 5 - 5v.

[685] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 113 - 116.

[686] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 12/III.

[687] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 156.

[688] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 161.

[689] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 163.

[690] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 12/III.

[691] SOkA Rokycany, OS Rokycany, bal. 132, extrakty, lit. G, pag. 46.

[692] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kt. 379.

[693] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kt. 344 (zde plán), 379.

[694] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kt. 379.

[695] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.

[696] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 153.

[697] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 154. Plán jeho hrobky od B. Ryšavého: SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 161.

[698] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 168.

[699] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 148.

[700] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 151.

[701] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 8v.

[702] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 165.

[703] ANM, sb. G, kt. 169.

[704] SÚA, SM, sign. R 41/5, kt. 1658.

[705] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/k/28, kt. 33.

[706] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., i.č. 645, kt. 18; II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 58.

[707] Hofman, 2/1996, s. 36.

[708] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/6, kt. 24.

[709] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171 - zástavba pole č. kat. 261 započala roku 1879.

[710] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171.

[711] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171 - zástavba pole č. kat. 261 započala roku 1879.

[712] Městský úřad Rokycany, odbor stavební, stavební spisy čp. 36/II, 37/II. Plány zapůjčeny OOBH Rokycany a nevráceny.

[713] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/2, kt. 24.

[714] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 165.

[715] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171 - zástavba pole č. kat. 261 započala roku 1879.

[716] viz SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 94v - 96.

[717] SOkA Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 174v.

[718] Dle inventáře SOkA Rokycany, pro AM Rokycany, III. odd., pro kt. 150, spisy nezvěstné.

[719] Šára, 1935, s. 6.

[720] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171 - zástavba pole č. kat. 261 započala roku 1879.

[721] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171 - zástavba pole č. kat. 261 započala roku 1879.

[722] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171 - zástavba pole č. kat. 261 započala roku 1879.

[723] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 171 - zástavba pole č. kat. 261 započala roku 1879, vt. kt. 165.

[724] Podlaha, 1910, s. 233, zde podrobný přehled dějin kostela.

[725] SÚA, SM, sign. R 41/3, kt. 1945.

[726] SÚA, SM, sign. R 41/5, kt. 1658.

[727] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/19, kt. 32.

[728] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/19, kt. 32.

[729] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/2, kt. 31.

[730] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/19, kt. 32.

[731] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/19, kt. 32.

[732] Údaje pro léta 1716 - 1767: SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/2, kt. 31.

[733] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/32, kt. 102.

[734] SÚA, ČG-publ., per. 1786 - 1795, sign. 146/6, kt. 2779, SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/3, kt. 31.

[735] V žádosti o jmenování stavitelem Černý uvádí 23 let praxe, svoji činnost na opevnění pruské pevnosti Silberg a královském paláci v Kladsku.

[736] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/3, 4, kt. 31.

[737] SÚA, ČG-publ., per. 1786 - 1795, sign. 146/6, kt. 2779; SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/4, kt. 31.; v.t. SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/32, kt. 102. Výše citované dochované archiválie umožňují i exaktnější poznání zachovaného starého zdiva i průběhu přestavby.

[738] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/6, kt. 31. Ve smlouvě na převoz se uvádí následující položky: z chrámu Páně sv. Michala ... na Starém Městě pražském darované mramorové oltáře, totiž hlavní neb velký, a jeden postranní, jakož i credenz oltář se vším příslušenstvím, s dlažbou, s mřížkami, štumpnami, crompky, velké umyvadlo v sakristii, se vším železem, s clamramy... aby od mramorů nic otlučeno nebylo... při dovážení velkých kusův z oltářů, jako jsou sloupy z hlavního oltáře, antipendium a jiné...obecní těžký vůz zdarma se zapůjčí. Oltář musel být nákladně rozebrán. Od oltáře existovaly plány vypracované Janem Jedličkou, tyto však skončily u vdovy, která je nechtěla vydat. SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/19, kt. 32 aj.

[739] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/6, 13, kt. 31.

[740] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/10, kt. 31.

[741] Bauplan na přední díl velkého chrámu páně... jaká by v něm příležitost pro hlásnýho, pro zvony, pro schody a pro hodiny byla, poněvadž pak onen od p. Baumistra Ignátzia Paliardi zhotovený plán jen toliko v ansichtu pozůstával, tak bylo za potřebu k tomu vnitřní profil vyobrazit. V této době se zřejmě na přípravě stavby věže podílel i Ignác Alois Palliardi - viz: Zápisná kniha, 1996, s. 30.

[742] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/11, kt. 31.

[743] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/12, kt. 31.

[744] ANM, sb. G, i.č. 648; SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/12, kt. 31.

[745] ANM, sb. G, i.č. 648; SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/12, kt. 31.

[746] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/12, kt. 31.

[747] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/2, kt. 24.

[748] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/6, kt. 24; II. odd., kt. 344.

[749] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., sign. VI, kt. 138.

[750] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., sign. VI/15, kt. 137.

[751] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., sign. VI, kt. 138.

[752] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., sign. VI/31, kt. 137.

[753] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., sign. VI, kt. 138.

[754] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., sign. VI, kt. 138.

[755] SÚA, SPS, sign. 30 Rokycany - děkanský kostel, kt. 509. Podrobnosti ve spisech.

[756] ANM, sb. G, i.č. 648.

[757] Podlaha, 1900, s. 114.

[758] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/3, kt. 31.

[759] SÚA, ČG-publ., per. 1786 - 1795, sign. 146/6, kt. 2779.

[760] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/k/19, kt. 32.

[761] SÚA, ČG-publ., per. 1786 - 1795, sign. 146/6, kt. 2779. Vzhledem ke konci manipulačního období další spisy nenavazují.

[762] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/k/27, kt. 33.

[763] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/k/26, 27, kt. 33.

[764] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/k/29, kt. 33.

[765] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/6, kt. 24.

[766] Rozum, 1997, s. 5 - 6.

[767] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., sign. VI/25, kt. 137.

[768] SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., sign. VI/25, kt. 137.

[769] SÚA, SPS, sign. 30 Rokycany - sousoší, kt. 509. Podrobnosti - viz spis.

[770] Fotografie Muzeum Dr. B. Horáka, sb. fotografií, č. F 2927.

[771] Hofman, 2/1996, s. 5.

[772] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/v/13, kt. 98.

[773] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/v/13, kt. 98.

[774] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/v/15, kt. 98.

[775] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/v/15, kt. 98.

[776] Hofman, 3/1997, s. 26.

[777] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/PP, kt. 82.

[778] SOkA Rokycany, AM Rokycany, I. odd., sign. A/b/5, kt. 23.

[779] SÚA, SPS, sign. 30 Rokycany, kt. 509.

[780] SÚA, SPS, sign. 30 Rokycany, kt. 509; vt Hofman, 2/1996, s. 39.

[781] SÚA, SPS, sign. 30 Rokycany, hradební bašta v zahradě Střelnici, kt. 509. Ve spisech plány hradební bašty na parcele 18 od stavitele Josef Žoura z roku 1930.

[782] Šára, 1935, s. 6. Plány hrobky Fitzovy rodiny: SOkA Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 158.

Josefský katastr[30].

Josefský katastr [30].