František Purghart: Kostel sv. Petra a Pavla

 

Dr.Antonín Podlaha píše o tomto kostele v díle „Posvátná místa království českého“: „R.1409 byla klášteru rokycanskému inkorporována kaple sv.Petra a Pavla. Jan XXIII. v listině z r.1414 výslovně praví, že ke klášteru náleží. František Dvořák dal v této kapli r.1723 nový oltář na svůj náklad zříditi.“

A v díle „soupis památek okresu rokycanského“ píše:

„Kaple sv.Petra a Pavla r.1781 zrušena.“

 

Podle těchto zmínek dalo by se souditi, že kostel sv.Petra a Pavla byl celkem jen nevelkou stavbou. Poznatky z poslední doby však ukazují, že tomu aspoň v době jeho zrušení tak nebylo a že to byla stavba poměrně rozsáhlá.

Před několika lety začalo se uvažovat o tom, že dům čp.117, který stojí na místě bývalého kostela sv.Petra a Pavla by se měl lépe využít, a to pro účely Domovní správy města Rokycan. Jako dům obytný byl již značně zastaralý a nevyhovoval. Kdyby nebyl památkovým objektem, uvažovalo by se jistě o jeho demolici. Takto však bylo uvažováno o použití pro účely Domovní správy. Poněvadž šlo o památkový objekt, dal Městský národní výbor poříditi Státním ústavem pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze studii a průzkum tohoto domu. Dle průzkumu měla být navržena studie k využití.

Státní ústav provedl průzkum a vypracoval studii. Ve zprávě o průzkumu napsal: „Z odhadu spáleniště z 20.12.1789 /Kart.33/ vyplývá, že po ohni z kaple se zachovaly obvodové zdi, které pak byly zřejmě využity na stavbu nynějšího domu čp.117. Podle dochovaných archit.detailů došlo k přestavbě zříceniny nedlouho po provedení odhadu. V r.1789 byl objekt hodnocen na 475 zl., r.1801 měl – dosud zřejmě neobytný – cenu 2 000 zl. Situace šnekového schodiště i masivní západní zeď prokazují, že západní strana domu je v podstatě shodná se západní průčelím kostela. Při tom jeho širší jižní strana lépe odpovídá svým rozsahem případné románské lodi, než užší strany severní. Z tohoto důvodu je možno, že v rozsahu takřka dvou třetin délky domu se v jejím jižním traktu až do druhého poschodí zachovaly fragmenty původního románského kostela.

Takovou představu komplikuje rozvrh východního traktu domu s dvojicí přibližně stejně velkých místností rozdělených masivní střední zdí. Jejich rozvržení naprosto vylučuje existenci případného pravoúhlého románského kněžiště. Třeba přiznat, že se nepodařilo tuto situaci vysvětlit a nadhozený gotický původ východního traktu je nesporně velmi odvážnou, spíš pomocnou domněnkou. Uvedené vývody jsou ryze hypotetické a mají toliko přispět k upozornění na mimořádnou složitou problematiku stavby.“

Ústav připojil ke zprávě o průzkumu nákres vyznačení stáří různých částí zdiva dle výsledku jeho průzkumu. Dle toho jsme o příloze označili ony části, které považoval za zdivo původu románského písmenou R. a zdivo gotické písmenou G.

 

 

Obrazová příloha:

-          náčrt přízemí domu čp.117/II podle studie Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů z počátku 70.let.  

-          náčrt patra domu čp.117/II podle studie Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů z počátku 70.let.

 

 

 

Nyní ještě uvedeme dvě zprávy o tomto kostele z okresního archívu, karton č.33. Na první z nich také zpráva Ústavu odvolává.

Magistrát uložil 20.listopadu 1789 přísežným šacovníkům Josefu Haudkovi a Matěji Tilgoferovi, aby spolu se zednickými mistry Martinem Štěpánkem a Ondřejem Černých prohlédli a ocenili zbořeniště bývalé kaple sv.Petra a Pavla i k ní patřícím prostranstvím a zděnou hradbou, která je ohraničuje a aby podali o tom písemnou zprávu ještě téhož dne 20.listopadu.

Rozkaz byl neprodleně splněn a ještě téhož dne podali oba šacovníci s oběma zednickými mistry dobrozdání, že:

zděná ohrada 96 sáhů celkem za 48 zlatých,

půda hřbitova 657 čtverečních sáhů celkem za 75 zl.

Hlavní zdi kaple 306 čtverečních sáhů za 352 zl., čili dohromady 475 zl.

Magistrát vydal pak na podkladě toho ještě téhož dne edikt, kterým vyhlásil dražbu na pohořelou kapli s ohradní zdí a místem jí ohraženým v rozloze 431 čtverečních sáhů za odhadnutou cenu 475 zlatých, a to ve třech termínech. První termín dražby stanovil na 21.prosinec 1789, druhý na 20.leden 1790 a třetí na 20.únor 1790. Jestliže se nepodaří při prvních ani při druhém termínu uskutečnit ve dražbě prodej za cenu 475 zl. nebo  vyšší, bude v třetím termínu prodána i pod tuto cenu.

Druhou listinou v archívu je vizitační zpráva rokycanského děkana Ladislava Frosina z roku 1677:

Kostel sv.Petra a Pavla má stálý majetek. Jménem města, které je patronem, mají péči o kostel dva z konšelů, z nichž starší u sebe doma uschovává důchody kostela. Kostelní pozemky jsou pronajímány. Kolem kostela je hřbitov obehnaný zdí. Kostel má dva zvony. Nemá žádného zvláštního nadání.

Důchody kostela:

1. 24 stálých krav, z každé se dává ročně 17 kr. 3 denáry, ze všech ročně 7 zl.
2. Polí méně úrodných je 42 korců a 2 věrtele, z nichž se ročně dává 6 zl. 53 kr.
3. Luk pod 9 vozů sena, ze všech ročně 4 zl.
4. Od kteréhokoliv zvonění při pohřbu 4 kr., z čehož nejvíce ročně 1 zl. 10.kr.
5. Odkazů ke kostelu je 21 zl. 10 kr., z kteréžto sumy ročně se platí po 4 zl. k snížení hlavní sumy
6. Odkaz kohosi neznámého ke kostelu jest 5 zl. 50 kr.
7. Od pohřbívání v témže kostele, jestliže se někdy děje, což se zřídka stává, 3 zl. 30 kr.
8. Kostel má paramenty oltářů, nové krásné varhany, vlastní albu a kasuli pro mši a dva krásné oltáře

Od kostela tohoto za vykonané bohoslužby v něm konané v den svátku Petra a Pavla ponechává se děkanovi část pole, pod jeden korec vedle hřbitova téhož kostela a tráva ze hřbitova.

 

V letošním roce, 1974, bylo přikročeno k prvním přípravám na rekonstrukci domu pro účely domovní správy, kdy již před tím obnovena krytina a zábradlí pavlače. Byla totiž odstraněna omítka zevní i vnitřní a tu se ukázaly stopy bývalých kostelních oken, znatelné části zevně zčásti i uvnitř místností. Tato okna ukazovala k tomu, že kostelní loď zaujímala celý půdorysný prostor nynějšího domu čp.117 a že hypotéze o gotickém původu nyní existující zdi rozdělující od sebe obě místnosti ve východní části přízemí je neudržitelná. Ukázalo se, že podrobnější průzkum, jaký je možný nyní, kdy mu omítka již nepřekáží, by měl být neprodleně vykonán. Dohodl jsem se proto s vedoucím odboru školství a kultury MěNV s.Markem, že bude požádán krajský orgán památkové péče, aby provedl prohlídku. S.Marek zajel proto osobně do Plzně a já jsem poslal ředitelce s.Pavlíkové obšírný dopis s nákresem.

Na to byla pak vykonána prohlídka za vedení s.Gabriela z tohoto útvaru, která ještě lépe fixovala polohu kostelních oken a ukázala i na to, že je patrno nasazení kněžiště na loď a to tak, že kněžiště existovalo mimo prostor nynějšího domu na východní straně. Rovněž odhalila prohlídka existenci dalšího točitého schodiště v rohu budovy.

Vše je to vyznačeno v přílohách tohoto pojednání dle nynějšího stavu.

 

 

 

 

 

 

Dopis, který F.Purghart zaslal r.1974 paní Pavlíkové do Krajského ústavu památkové péče v Plzni

 

Vážená paní ředitelko!

Posílám Vám tento dopis, abych Vás upozornil na některé okolnosti týkající se domu čp.117/2 v Rokycanech /tzv. „klášter“/, které Vám pravděpodobně nemohou ještě být známy. Je to onen památkově chráněný dům, který stojí na místě bývalého kostela sv.Petra a Pavla.

Dům, který byl až dosud domem obytným, má býti napříště používán jako objekt sloužící potřebám Domovní správy Městského nár. výboru /Sklad a kanceláře/.

Za tím účelem byl proveden Státním ústavem pro rekonstrukci památkových měst a objektů průzkum tohoto domu a vypracována studie na jeho úpravu a použití.

Ústav připojil k tomuto elaborátu rozbor stáří jednotlivých partií zdiva v tomto domě. Z rozboru vycházelo, že pravděpodobně obsahuje jihozápadní část domu zbytky zdiva původního románského kostela, zatím co ostatní zdivo je zčásti gotické a zčásti barokní

Nyní jsou již obyvatelé domu vystěhováni a dům byl zbaven omítky, a to jak zevně tak i uvnitř. Tím byly odhaleny zbytky, resp.známky bývalých kostelních oken, a to patrných jak z venkovské strany tak i uvnitř. Na připojeném nákresu jsou tyto známky oken nakresleny. Okno „a“ má protějšek ve stejné poloze na opačné /protější –nádvorní/ straně domu. Okno „a“ je patrné zvenčí i zevnitř, kdežto jeho protějšek jen zevnitř.

Okno „b“ je méně znatelné.

Okno „c“ je rovněž patrné zcela zřetelné i zevnitř budovy.

Okno „d“ je nejméně zřetelné, takže je otázka, jde-li skutečně o okno.

Existence těchto oken v této poloze, zejména pak existence protějšku okna „a“ činí však velmi pochybnými uzávěry, které učinil St.ústav ve své studii, zejména o gotickém původu některých jeho částí. Stát.ústav ovšem sám označil své závěry jen jako hypotetické a ne plně prokazatelné.

Na podkladě těchto nových objevů oken bylo by ale jistě možno učiniti zcela nové a jistě již definitivní a správné závěry o stavební historii bývalého kostela a domu.

Proto se na Vás obracím s touto informací a prosím, abyste vyslala odborného pracovníka, který by dům v tomto jeho stavu prohlédl tak, abyste tyto závěry mohli učiniti. Tím, že dům je nyní zcela bez omítek, je k tomu jedinečná příležitost. Velmi by mě ovšem potěšilo, kdybych mohl být této prohlídce přítomen.

 

S pozdravem a přáním všeho zdaru

 

Ing. F.Purghart

Vedoucí Památkového aktivu při MěNV Rokycany.

Soukromá adresa: Rokycany, Nad Ohradou čp.189/2

 

 

 

Jar.Bauer: Dům čp.117/II na Pátku, zvaný „Klášter“

 

Text napsaný Jar.Bauerem do propagační skříňky muzea v únoru 1975.

 

 

Pod děkanským kostelem Panny Marie Sněžné, na předměstí Pátek, stojí v zahradě obehnané kamennou hradbou dvoupatrový dům čp.117/II zvaný Klášter, nebo též Topinkův dům. Historie tohoto objektu je velmi bohatá, neboť dům je vestavěn do obvodních zdí bývalého kostela sv.Petra a Pavla.

 

Kostel sv.Petra a Pavla.

První zmínka o kostele je z roku 1409, kdy byla rokycanskému klášteru inkorporována kaple sv.Petra a Pavla. Druhá zmínka je z roku 1414 v listině, kterou sepsal papež Jan XXIII., ve které stvrzuje, že kaple sv.Petra a Pavla náleží klášteru. Další zpráva je z roku 1723, kdy byl v kostele postaven nový oltář. Roku 1781 byl tento hřbitovní kostel zrušen. Při velkém požáru roku 1784 kostel vyhořel a nebyl již nikdy obnoven. Byl zrušen též hřbitov, který byl kolem kostela. Ani v jedné zprávě se nedozvídáme, jak kostel vypadal. Podle zdiva lze soudit, že kostel byl nejdříve slohu románského, později byl přestavěn do gotiky, která je patrna na obvodních zdech nynějšího domu. Při stavbě domu bylo použito barokního slohu. Dům byl postaven na začátku 19.století.

 

Majitelé domu čp.117/II na Pátku.

S největší pravděpodobností lze předpokládat, že dům nechali postavit a nebo brzy po postavení koupili rodiče Jana Srůčka. Jan Srůček byl zámožný měšťan plzeňský a rokycanský, mistr soukenický. Narodil se r.1797 a zemřel r.1880. Jeho manželka Marie Srůčková, roz.Naxerová se narodila r.1801 a zemřela r.1890. Po smrti Jana Srůčka zdědila dům r.1880 Anna Srůčková. 22.1.1918 se stala majitelkou domu Albína Albrechtová, která dům koupila. 29.5.1920 koupili dům manželé Josef a Anna Topinkovi, kteří jej vlastnili do roku 1947. Odevzdávací listinou ze dnes 6.2.1947 se stal majitelem poloviny Josef Topinka a po osminkách Anna Topinková, Božena Juláková, Marie Fischlová a Jan Topinka. Nyní je dům majetkem Domovní správy v Rokycanech.