Sčítání lidu roku 1880 / 1880 census:[1]

obcovací jazyk / language	počet	%
český / Czech	4 504	98,23 %
německý / German	80	1,74 %
srbský / Serbian	1	0,02 %
celkem / total[2]	4585	100,00 %

 

Komentář: Národnostní poměry v Rokycanech v roce 1880 ukazují, že šlo o ryze české město, kde tudíž nehrálo významnou roli národnostní soupeření mezi Čechy a Němci, jako ve smíšených městech. Německá menšina čítala jen několik desítek lidí. Tyto údaje z roku 1880 nezapočítávají vojenskou posádku. Tu tvořilo 342 mužů, z toho 235 Čechů, ostatní vesměs Němci. V případě vojáků německé národnosti ovšem šlo o přechodnou populaci, která se z etnického hlediska na životě města fakticky neprojevovala.

 

 

 

 

Sčítání lidu roku 1890 / 1890 census:[3]

obcovací jazyk / language	počet	%
český / Czech	4 788	95,57 %
německý / German	189	3,77 %
slovinský / Slovenian	3	0,06 %
rusínský / Ruthenian	1	0,02 %
maďarský / Hungarian	1	0,02 %
Uhři / citizens of Hungary	19	0,38 %
Bosňané / citizens of Bosnia	1	0,02 %
cizinci / foreigners	8	0,16 %
celkem / total	5 010	100,00 %

 

Komentář: Situace v roce 1890 nevykazuje zásadnější změny národnostní struktury. Podíl lidí německého jazyka ovšem vystoupil na historické maximum 3,77 %. Zčásti šlo opět o vojáky místní posádky. Další Němci mohli být zaměstnanci zdejšího průmyslu (podobně se tehdy utvořila dočasná relativně početná německá menšina v dolech v aglomeraci dnešních Břas na sever od Rokycan). Podíl ostatních etnik v Rokycanech byl zanedbatelný. Zajímavé je, že v dualistické rakousko-uherské monarchii nebyli občané Uherska považováni za cizí státní příslušníky a nebyli zahrnuti do statistiky podle svého obcovacího jazyka, ale jen en bloc jako občané Uherska.

 

 

 

 

Sčítání lidu roku 1900 / 1900 census:[4]

obcovací jazyk / language	počet	%
český / Czech	5349	97,24 %
německý / German	98	1,78 %
polský / Polish	19	0,35 %
slovinský / Slovenian	1	0,02 %
Uhři / citizens of Hungary	22	0,40 %
cizinci / foreigners	12	0,22 %
celkem / total	5501	100,00 %

 

Komentář: Počet i podíl osob, hlásících se k německému obcovacímu jazyku, k roku 1900 poměrně značně klesl. Může to souviset s menší početností vojenské posádky (219 mužů oproti 273 dle předchozího sčítání lidu) ale také s vyostřením česko-německého antagonismu v 90. letech 19. století. Nepočetná židovská komunita v Rokycanech reagovala na zesílení českého nacionalismu zrušením zdejší židovské školy s německým vyučovacím jazykem a prakticky úplným příklonem k české straně (místní židé ovšem i předtím byli převážně česky mluvící). Nadále platilo, že další národnosti zůstávaly velmi nepočetné.

 

 

 

 

Sčítání lidu roku 1910 / 1910 census:[5]

obcovací jazyk / language	počet	%
český / Czech	6 334	97,57 %
německý / German	72	1,11 %
rusínský / Ruthenian	2	0,03 %
slovinský / Slovenian	1	0,02 %
Uhři / citizens of Hungary	19	0,29 %
cizinci / foreigners	64	0,99 %
celkem / total	6 492	100,00 %

 

Komentář: Poslední sčítání lidu za Rakouska-Uherska ukázalo zatím nejnižší počet i podíl Němců. Ze 72 lidí, kteří uvedli německou obcovací řeč, přitom 28 patřilo mezi posádku zdejších kasáren, takže ve skutečnosti německá menšina nedosahovala ani 1 % místní populace. Naopak poněkud narostl počet cizích státních příslušníků. Vzhledem k tomu, že se patrně ve své většině jednalo o obyvatele Německé říše, byla reálná přítomnost německého živlu v Rokycanech přece jen o něco vyšší. Důvodem k nárůstu počtu cizinců ze zemí mimo Rakouska-Uherska mohla být atraktivita místního expandujícího průmyslu pro zahraniční dělníky i management.

 

 

 

 

Sčítání lidu roku 1921 / 1921 census:[6]

národnost / ethnicity	počet	%
Čechoslováci / Czechoslovaks	6 649	98,83 %
Němci / Germans	39	0,58 %
ostatní / other	4	0,06 %
cizinci / foreigners	36	0,54 %
celkem / total	6 728	100,00 %

 

Komentář: Sčítání z roku 1921 probíhalo v zásadně změněných poměrech po vzniku Československa. Lišilo se i metodicky, protože místo „obcovacího jazyka“ byla nyní zjišťována „národnost“ obyvatel. V tradičně převážně českých Rokycanech ovšem k výraznějším přesunům nedošlo. Počet Němců se snížil na pouhých 39, k čemuž přispěl i fakt, že roku 1921 nebylo v Rokycanech přítomno vojsko. Podíl Čechů (respektive Čechoslováků, protože sčítání uvádělo národnost československou) vystoupal díky tomu téměř na 99 %.

 

 

 

 

Sčítání lidu roku 1930 / 1930 census:[7]

národnost / ethnicity	počet	%
Čechoslováci / Czechoslovaks	7 447	96,20 %
Němci / Germans	237	3,06 %
Rusové  / Russians[8]	5	0,06 %
Poláci / Poles	2	0,03 %
Židé / Jews[9]	1	0,01 %
cizinci / foreigners	48	0,62 %
celkem / total	7 741	100,00 %

 

Komentář: V roce 1930 se podíl i počet Němců prudce zvýšil. Z největší části ovšem šlo o důsledek opětovné dislokace vojenských oddílů v Rokycanech. Mezi branci se pak nacházelo mnoho obyvatel z německých pohraničních krajů. Vzhledem k tomu, že počátkem 30. let proběhla výstavba druhých kasáren a že bezpečnostní situace republiky se po roce 1935 zhoršovala, se dá předpokládat, že počet německy mluvících vojáků později ještě rostl. Zajímavé je, že z celé židovské náboženské komunity v Rokycanech, která tehdy čítala 59 lidí, se jen 1 osoba přihlásila i k židovské národnosti, protože mezi zdejšími židy převládalo asimilační českožidovské hnutí.

 

 

 

 

Sčítání lidu roku 1970 / 1970 census:[10]

národnost / ethnicity	počet	%
Češi / Czechs	12 057	96,03 %
Slováci / Slovaks	457	3,64 %
Ukrajinci a Rusové / Ukrainians and Russians	14	0,11 %
Němci / Germans	13	0,10 %
Maďaři / Hungarians	3	0,02 %
Poláci / Poles	2	0,01 %
ostatní / other	9	0,07 %
celkem / total[11]	12 555	100,00 %

 

Komentář: Obří demografické a národnostní změny, ke kterým došlo v českých zemích po roce 1945, se v případě Rokycan projevily jen ztlumeně. Vždy zcela české město se nemuselo vyrovnávat s vysídlením větší části svého předválečného německy mluvícího obyvatelstva. Ovšem již od konce 40. let nastal příliv obyvatel z východních krajů Československa do expandujícího rokycanského průmyslu. Sčítání z roku 1970 tak zachytilo velmi početnou slovenskou menšinu, čítající téměř 500 osob. V tom byla část romské menšiny (tehdy samostatně ve sčítáních neuváděné), ale i etnických Slováků, působících jako vojáci z povolání u zdejšího vojenského útvaru.

 

 

 

 

Sčítání lidu roku 1991 / 1991 census:[12]

národnost / ethnicity	počet	%
Češi / Czechs	14 403	94,91 %
- z toho Moravané / thereof Moravians	81	0,53 %
- z toho Slezané / thereof Silesians	3	0,02 %
Slováci / Slovaks	471	3,10 %
Romové / Roma	207	1,36 %
Němci / Germans	21	0,14 %
Maďaři / Hungarians	19	0,13 %
Poláci / Poles	13	0,09 %
ostatní / other	41	0,27 %
celkem / total	15 175	100,00 %

 

Komentář: Do roku 1991 nadále stoupal počet dvou nověji usazených etnik z východu republiky. Slováci čítali téměř 500 osob, k romské národnosti se přihlásilo přes 200 lidí. Četní lidé romského původu se ale hlásili k jiným národnostem, zejména české a slovenské. Oficiálně tak jen osoby slovenské a romské národnosti tvořily téměř 5 % obyvatelstva Rokycan, takže šlo o významnou složku populace. Ve sčítání roku 1991 byly poprvé zavedeny i kategorie moravské a slezské národnosti, které jsou zčásti regionálně odvozené a jazykově spadají pod Čechy.

 

 

 

 

Sčítání lidu roku 2001 / 2001 census:[13] [14]

národnost / ethnicity	počet	%
Češi / Czechs	13 546	94,69 %
- z toho Moravané / thereof Moravians	18	0,13 %
- z toho Slezané / thereof Silesians	1	0,01 %
Slováci / Slovaks	239	1,67 %
Romové / Roma	176	1,23 %
Ukrajinci / Ukrainians	33	0,23 %
Němci / Germans	15	0,10 %
Poláci / Poles	12	0,08 %
Vietnamci / Vietnamese	5	0,03 %
Ostatní a neuvedeno / other and undeclared	279	1,95 %
Celkem / total	14 305	100,00 %

 

Komentář: Sčítání roku 2001 nepřineslo zásadnější změny. Klesl počet osob hlásících se k romské i slovenské národnosti. Je ovšem těžké odlišit, jaký vliv na to měl reálný úbytek těchto obyvatel (v případě Slováků například kvůli rušení vojenské posádky), přirozená asimilace do českého jazykového prostředí nebo opadnutí zájmu hlásit se k menšinové národnosti (zejména v případě Romů). Stejně tak ubylo lidí, kteří deklarovali moravskou národnost. Narostla množina lidí, kteří národnost vůbec neuvedli, což byl počátek trendu, který svého vrcholu dospěl v následujícím sčítání.

 

 

 

 

 Sčítání lidu roku 2011 / 2011 census:[15]

národnost / ethnicity	počet	%
Češi / Czechs	10 065	71,95 %
- z toho Moravané / thereof Moravians	10	0,07 %
- z toho Slezané / thereof Silesians	2	0,01 %
Slováci / Slovaks	304	2,17 %
Ukrajinci / Ukrainians	121	0,86 %
Romové / Roma	27	0,19 %
Poláci / Poles	26	0,19 %
Vietnamci / Vietnamese	13	0,09 %
Němci / Germans	8	0,06 %
Rusové / Russians	4	0,03 %
Maďaři / Hungarians	3	0,02 %
další? / other?[16]	187	1,34 %
Neuvedeno / undeclared	3 231	23,10 %
Celkem / total	13 989	100,00 %